Bitva u Platají

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav, Thór, Hektor

Odpovědět
Uživatelský avatar
Tunac
podporučík
podporučík
Příspěvky: 678
Registrován: 29/5/2006, 22:23
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Bitva u Platají

Příspěvek od Tunac »

Bitva u Platají - Roku 479 př.n.l.
Obrázek

Mardonios dobyl na.jaře se 100.000 muži znovu Athény, když se však blížil Spartský král Pausaniás od Korintu, ustoupil Mardonios na sever k Thébám. Pausianiás ho opatrně následoval se spojeným řeckým vojskem o 80 000 mužích - polovina byli hoplíté. Když Řekové zjistili, že Peršané leží u řeky Asopu 8 km jižně od Théb, postoupili po krátké šarvátce s perským jezdectvem k hřbetu na jih od řeky: Spartané vpravo, Athéňané vlevo a spojenecké oddíly uprostřed. Obě strany setrvaly ve svém postavení osm dní a čekaly na útok druhé strany. Konečně Mardonios vyslal jezdectvo, aby proniklo za řecké pozice a zničilo zásobovací vozy přivážející průsmyky potraviny z Athén, a aby zničilo prameny vody.
Té noci provedl Pausaniás ústup do postavení na úpatí hor východně od Platají, ve tmě zabloudily některé oddíly a ráno Mardonios zjistil, že jsou Řekové rozptýleni ve třech nekoordinovaných skupinách, zavelel proto k okamžitému útoku. Napadl Spartany jezdectvem a lučištníky a domnívaje se, že jsou demoralizováni, vedl do útoku perskou pěchotu. Ale Spartané vydrželi, útok odrazili a přešli do protiútoku. Rozhořel se krutý boj, dlouho nerozhodný. Na levé straně byli Athéňané zle tísněni Peršany a s nimi spojenými Thébany a jinými Řeky, ale to už nastupovaly řecké spojenecké oddíly na pomoc Athéňanům: staly se terčem útoku perského jezdectva, ale odlehčili tak Athéňanům, kteří nabývali vrchu a zatlačili Peršany a Thébany k Asopu. Tehdy byl zabit Mardonios v boji se Spartany a Peršané se začali lámat: když přišly Spartanům na pomoc spojenecké oddíly, zahnali Spartané Peršany na útěk. Řekové je pronásledovali přes řeku a způsobili jim obrovské ztráty, podle Plútarcha 50. 000 mužů, Řeků prý padlo jen 1360. Byl to první příklad vítězství technické převahy, lepší disciplíny a výcviku, přestože Mardonios byl údajně lepší vojevůdce než Pausaniás.
V téže době zvítězili Řekové nad Peršany v námořní bitvě u Mykalé nedaleko ostrova Samu, když kontingent iónských Řeků v perském loďstvu přešel na druhou stranu. Athéňané se ještě několikrát už sami střetli s Peršany, dokud řecko-perská válka neskončila Kalliasovým mírem roku 448 př.n.l.
Naposledy upravil(a) Tunac dne 9/11/2006, 10:08, celkem upraveno 1 x.
Vojáci!!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
Jája
praporčík
praporčík
Příspěvky: 314
Registrován: 9/2/2006, 12:35
Bydliště: Brno

Příspěvek od Jája »

Stejné schéma, jenom v lepší kvalitě:

Obrázek
Doufám, že umřu dřív, než vymře lidstvo.
Jája
praporčík
praporčík
Příspěvky: 314
Registrován: 9/2/2006, 12:35
Bydliště: Brno

Příspěvek od Jája »

to Tunac:

díky za tuto sérii za starověku, aspoň pro mě přestanou být pojmy, které znám z dějepisu pojmy bez obsahu a dozvím se, co za tím je (v tomto směru se mě moc líbí bitva u Maratonu - hlavně ta řecká taktika posílených křídel a slabého středu).

ad mapa bitvy u Platají: tu sem našel dneska ráno na webu, když sem chtěl vidět jak to teda bylo... je z http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1395
Doufám, že umřu dřív, než vymře lidstvo.
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Tohle jsou výborné články! Velký potlesk!
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Tunac
podporučík
podporučík
Příspěvky: 678
Registrován: 29/5/2006, 22:23
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tunac »

Osobně si myslím, že starověk a středověk na Palbě chybí. Když se bavíme o zbraních, musíme vědět i o klackách, kamení a pod., co se používalo k válčení.
A vím, jak se učí dějepis teď, že to nikoho nenadchne.
Aby jsme pochopili současnost a budoucnost, tak se musí znát minulost. A z toho mě vyplývá, že budoucnost bílé rasy není dobrá.
Došel jsem k tomu, ve srovnání se starým Římem, než ho rozvrátili "barbaři", že jsme na tom podobně. O tom snad taky někdy sem něco hodím.
Vojáci!!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
Uživatelský avatar
Sturmovik
štábní rotmistr
štábní rotmistr
Příspěvky: 212
Registrován: 23/4/2008, 14:45
Bydliště: SVK

Příspěvek od Sturmovik »

Keď sa na to tak pozerám ,tak celú bitku rozhodli Sparťania. :D

Ale k tým počtom. No presné údaje asi nenájdeme, Herodotos zvykol preháňať a aj na každom webe a knihe sa to líši, ale aj tak si nemyslím že by gréci zhromaždili 80 000 vojsko. To je na grékov proste veľa. Podľa ,,moderných odhadov,, (z Wiki) sa hovorí o cca. 40 000 grékov a 50 - 70 000 Peržanov. Čo sa týka grékov, neboli to všetko hopliti, ale rôzni peltalisti, ľahkoodenci a otroci. Hoplitov v tej dobe veľa nebolo. Napr. Sparta dokázala v tej dobe zohnať maximálne 10 000 hoplitov a Atheny boli na tom podobne.
The Spartans do not ask how many but where they are - Agis II of Sparta
It is the brave man's part to live with glory, or with glory die - Sophocles
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

Tunac-super článek.
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Bitva u Platají
Rok 479 př. Kr.


*** vzhledem k tomu, že mi přišel úvodní článek trošku strohý, tak jsem si jej dovolil trošku více rozvést. Ale i tak Tunac odvedl kvalitní práci ***


Obrázek


Průběh před bitvou
I když Řekové zvítězili v námořní bitvě u Salamíny, přesto nijak výrazně nezměnily poměr sil v rámci řecko-perských válek. Řekové sice neměli velké ztráty na lidech, ale dobrá polovina v boji použitých lodí utrpěla takové škody, že musela být neprodleně opravena. Samozřejmě i poražení Peršané měli problémy, protože se Xerxés oprávněně obával, že nastanou problémy se zásobováním perského vojska. Navíc i jeho ztráty v boji byly citelné. Loďstvo, nebo spíše to co z něj zbylo poslal k Helléspontu a vojsko odvedl do Thessalie, kde pod vedením vojevůdce Mardonia zanechal na 40.000 svých vojáků. Zbytek své armády, která byla neustále pod útoky thráckých kmenů radši převezl přes průliv Helléspontu do Malé Asie. Původně postavený pontonový most, který užil při překračování průlivu směrem do Řecka, byl zničen bouří.

V Thessalii zanechaný Mardonius se svým vojskem si uvědomoval, že porážka námořních sil u Salamíny změnila obrat ve válce. Možná proto vyslal své posly do Athén s výhodnou nabídkou na mír a spojenectví. Jako zprostředkovatel se této úlohy zhostil makedonský král Alexandros I. Athéňané však nabídku odmítli a proto s nástupem příštího roku provedli Peršané další, již čtvrtý pokus o podmanění si Řeků. Hlavní vojsko pod Xerxésovým vedením zatím přezimovalo v obnovených Sardech, ale na jaře poslal k Mardoniosovi posili. Ten výrazně posílen (asi na 50-60.000 mužů), se bez většího odporu dal na pochod přes Boiótii do Attiky a opět obsadil Athény. Athéňané znovu uprchli na blízký ostrov Salamínu.

Protože se pro Athénské obyvatelstvo jevila situace na ostrově bezvýchodná, poslali spěšné posli do Sparty a žádali jí o pomoc. Obyvatelé Sparty a okolí, tou dobou uzavřeli Korintskou šíji vybudováním opevnění a zdáli se být v bezpečí, přesto na pomoc Athénám postavili do té doby největší armádu, která čítala na 30.000 bojovníků (včetně všech spojenců těsně před bitvou. Samotná Sparta postavila asi vojsko o 5.000 hoplitech). Tato armáda překročila Isthmus a opustila Peloponés. Jejím velitelem byl syn Spartského krále Leonida (padlého u Termopyl), Pleistarchos, avšak protože byl ještě příliš mlád, nahradil jej v průběhu přesunu vojska jeho bratranec, Pausaniás. I když se Spartské vojsko snažilo utajit svůj přesun, přesto se o něm díky zvědům Mardonios dozvěděl. Vytáhl tedy Sparťanům vstříc poté, co vyplenil a zapálil Athény. Jeho vojsko nabralo směr Théby, které se nalézali na méně kopcovitém terénu a tak se mohl více spoléhat na svou početnou jízdu o síle 10.000 jezdců, která v rovinatém terénu mohla lépe využít svou sílu. Perské vojsko, údajně o síle až 300.000 mužů (dle Hérodota, který tradičně přeháněl) se opevnilo hliněným valem mezi řekou Asópos a Platajemi. (spíše se však předpokládá, že Perské vojsko mělo něco mezi 50. až 60.000 muži).

Proti nim v pahorcích, mimo dosah perské jízdy se pak shromáždilo Spartské vojsko, které ještě doplnilo na 8.000 Athéňanů, 5.000 Korinťanů a dalších. Celkem údajně 100.000 mužů (podle Hérodota), ve skutečnosti spíše kolem 30.000 až 40.000 mužů, z 24 řeckých měst se shromáždilo pod Pausaniosovým vedením.


Bitva u Platají_27.srpen 479 př.Kr.
V dubnu roku 479 př. Kr. tak proti sobě stanuli zatím dvě největší armády v dějinách řecko-perských válek. Ani jedno z vojsk se však k útoku nemělo.Peršané nechtěli opustit své opevněné místo a Řekové se zase na rovině nechtěli vystavit útoku perské jízdy. Po dva týdny tedy proti sobě vojska ležela a prováděla jen občasné drobné výpady a sváděli malé šarvátky. Peršané během těchto dvou týdnů dobyli pár drobných, ale přesto strategicky významných míst. Jejich jízda občasně napadala řecké oddíly, které zaujímali postavení v rovinatějším terénu. Jízdě se tak podařilo zmocnit se i části řeckých zásob a navíc dobyla a zasypala pramen pitné vody, z něhož řecké vojsko čerpalo. Situace se stala pro Řeky dlouhodobě neudržitelnou. Pausanios svolal poradu velitelů, jejímž závěrem bylo přemístit vojsko na ostroh nad říčkou Óeroé, kde nehrozil nedostatek vody a vojsko navíc bylo i z části chráněno před perskou jízdou. Ke smůle vojska, však někteří řečtí spojenci odložili zbraně a zamířili k Platajím. Na místě se Sparťany, tak zůstali jen Athéňané, které vedl Aristeides. Ovšem i Sparťané měli starosti, protože jeden z jejich odmítl opustit své místo, pokládající tento „ústup“ za zbabělost. Proto Sparťané vyrazili na cestu až těsně před svítáním, ale bez neposlušného oddílů. K dalšímu zdržení došlo, když onen řecký oddíl se přeci jenom dal na pochod za zbytkem sparťanského vojska, která tak opět zastavilo a čekalo na ně. Nechtěli je nechat o samotě a tím pádem zranitelné.

Ovšem tou dobou vyrazila perská jízda na řecké pozice s úmyslem opět je napadnout, ale s údivem našli prázdná místa. Proto se dali do pronásledování. Peršané se navíc domnívali, že Řekové nakonec před perským vojskem prchají. Proto se Mardonios utrhal na svého zástupce Artabaze, který ještě před pár dny zrazoval perského velitele od útoku a doporučoval mu podplatit některého z řeckých vůdců a izolovat Spartu a Athény od zbytku řeckých městských států. Mardonios vyrazil v čele své elitní jednotky Nesmrtelných za ustupujícími Řeky. Zbytek jeho armády jej následoval. Překročili Asópos a při stoupání do svahu zaútočili na cca 50.000 (dle Hérodota) přesouvajících se Řeků. Mezitím Athéňané ustupovali po rovině a zůstali skryty před Perskými zvědy, ale střetli se s řeckými žoldnéři, kteří bojovali na straně Paršanů. Athéňanům přišli na pomoc Korinťané, kteří si všimli že se vede bitva a tak se vrátili zpět. Postupující Athénská falanga se zaklínila v rovném boji s žoldnéřskou thébskou (spojenec Persie) a nový střed, nyní korintský , byl pronikajícími Peršany zastaven za linií Sparty a Athén.

Ovšem nejtvrdší boje probíhali mezi hlavním Perským vojskem a Sparťany, kteří se při přesunu zdrželi z výše uvedených důvodů. Spartské vojsko srazilo své štíty s Tegejci a utvořilo jednolitou falangu, přesto prožívalo krizi a dokonce vyslalo posla k Athéňanům, kteří však také bojovali a nemohli se ke svým spojencům probojovat. Sparta i když zůstala v boji téměř osamocena (až na Tegejce), dokázala odrazit mohutný perský útok, který započal nejdříve záplavou šípů a poté i perskou jízdou a osobní gardou Mardonia. Boj probíhal v blízkosti Démétřina chrámu a byl dlouho dobu nerozhodný. Bitva byla dlouho nerozhodná, hlavní síla Peršanů tlačila do slabého středu Řeků, který tvořili Korinťané a kteří začali ustupovat do hloubi bitevního pole. Athéňané sváděli nerozhodný boj s thébskou falangou a silný sparťanský oddíl byl od bitevní vřavy perským útokem oddělen a po celé ráno trvajícím boji a změně postavení vojsk, ustoupil. Misky vah na bitevním poli se však převážili v momentě, když sparťanský hoplita Arimnéstéos v boji smrtelně zranil perského velitele Mardónia. Po jeho smrti Peršané zakolísali a nakonec se dali na ústup zpět za svou kolovou hradbu. Zde se znovu postavili na odpor. Jejich odpor ale vydržel jen do příchodu Athénských, kteří se mezi tím probili skrz řecké thébské žoldnéře (bojující taktéž ve stylu falangy), a kteří měli větší zkušenosti s dobýváním hradeb. Athéňanům se nakonec podařilo na perský opevněný tábor vyšplhat a prolomit tak jeho obranu. Následný masakr přežilo dle odhadu jen 40.000 Peršanů (dle Hérodota, tudíž počet Peršanů byl daleko nižší) pod přímým velením vojevůdce Artabaza, který své vojáky ještě před začátkem bitvy (urazil se z osočení od svého velitele Mardónia) odvedl přes Helléspont do Malé Asie. Z tábora tak přežilo jen 3.000 vojáků, kteří se dostali do zajetí.

Složení armád:
Peršané: cca 50.000 – 70.000 mužů (Hérodotos uvádí 300.000 mužů, ale ten tradičně přeháněl)

Řekové: cca 40.000 mužů

Sparta: 10,000
Athens: 8,000
Plataea: 600
Megara: 3,000
Corinth: 5,000
Tegea: 1,500
Potidaea: 300
Arcadian Orchomenus: 600
Sicyon: 3,000
Epidaurus: 800
Troezen: 1,000
Leprea: 200
Mycene and Tiryns: 400
Floia: 1,000
Hermion: 300
Eretria and Styra: 600
Chalkis: 400
Ambrakia: 500
Lefkas and Anactorium: 800
Cephalonia: 200
Aegina: 500
CELKEM: 38,700



Ztráty
Ztráty Řeků byli kupodivu malé. Na straně Sparťanů padlo 91 bojovníků, oddíl Tegejských, který jako jediný spojenec je neopustil ztratil 16 mužů a Athéňané 52 bojovníků. Celkové ztráty pak údajně 1.360 mrtvých. Řekové navíc ukořistili značnou kořist, kterou si rozdělili. Zvláště bohatou kořist získali z Mardoniova stanu, který mu zanechal sám perský král Xerxés. Mardoniovo mrtvé tělo zůstalo po bitvě na bojišti. Řekové jej nalezli a Lampón, velitel aiginského oddílu navrhoval setnout mu hlavu. Spartský velitel to však odmítl. Příští den však tělo již nebylo k nalezení. Údajně se podařilo Mardoniovu synu podplatit jednoho Efesena, odvézt tělo otce a tajně jej pohřbít.

Perské ztráty nejsou známé, ale budou se pohybovat v řádech desítek tisíc, včetně 3.000 zajatců, a velkých materiálních a finančních ztrát v dobytém táboře.



Na památku vítězné bitvy byl v Delfách postaven bronzový sloup, spleten ze tří těl hadů, jejichž hlavy mířily do stran a o něž se opírala tradiční zlatá řecká trojnožka.




Zdroje:
www.antika.avonet.cz
www.wikipedia.org
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Perský král Xerxes se bitvy u Platají již neúčastnil, protože po prohrané bitěv u Salamíny se dne 28.září rozhodl obrátit své nejbližší a vrátit se zpět do Persie. Byl neúspěchem zcela zhrzený a v Řecku zanechal asi 50.000 až 70.000 mužů pod velením jeho zeťě Mardonia. Jeho volba velitelem ale asi nebyla z nejšťastnějších. Alespoň Herodotes jej hodnotí jako "chorobně ctižádostivého, popudlivého a nerozvážného". Dále otec dějepisu Herodotés hodnoti bitvu u Platají takto: "Platajská bitva dala vyniknout zvlášť Sparťanů, kteří se chtěli vyrovnat hrdinům od Salaminy a navázat na chrabrost svého krále Leonida u Thermopyl". Sparťaně se totiž před bitvou dobrovolně postavili na pravý, štítem nechráněném pkrajic řeckých falang. "Bitva trvala celý horký slunný den, završena byla odvahou jednoho ze spartských hoplitů, který se probil k Mardoniovi a proťal jej kopím...". Poté Peršané již definitivně propadli panice a v hrůze prchájí z boje.
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Řecko“