Mezikontinentální balistická řízená střela Minuteman

Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Mezikontinentální balistická řízená střela Minuteman

Příspěvek od redboy »

Mezikontinentální balistická řízená střela Minuteman
Obrázek
Úvod:

Jestli se řekne mezikontinentální balistická řízená střela, tak se krom Sovětské R-7 většina lidí představí raketu Minuteman. Je to jakýsi etalon tohoto typu zbraní. Do součastné doby má za sebou bez mála 50ti letou historii a ta ještě není z daleka u konce.

Už v roce 1955 probíhaly ve Spojených státech studie na strategickou raketu poháněnou tuhými pohonnými hmotami. Od počátku bylo jasné, že na rozdíl od KPH na prvních raketách by šlo o velmi praktické řešení. Raketa by byla neustále v připravenosti na start, což u v té době vyvíjených raket Atlas a Titan možné nebylo. U nich používaná kombinace, tj. alkohol a kapalný kyslík byla na manipulaci dost nepraktická a co hlavně, nebylo možno ji přechovávat v nádržích natankované rakety. Výsledkem těchto prvních studií bylo to, že se všechny firmy, jenž se měly zájem touto technologií zabývat, měly čas zahájit výzkum a testy. Jedním z výsledků těchto prvních prací byla balistická raketa Polaris, která stála na počátku balistických raket pro strategické ponorky námořnictva Spojených států. I když se jednalo o raketu s „pouze“ středním doletem, jednalo se o první strategickou raketu s motory na TPH. My ale budeme sledovat jinou cestu vývoje. V létě 1957 bylo usouzeno, že je možné vyvinout MBŘS s motory na TPH a bylo započato se specifikací technického zadání. 27.února 1958 byl oficiálně vyhlášen záměr vyvinout MBŘS poháněnou motory na TPH. Raketa dostala prvotní označení „Missile Q“ (MQ) a ještě na jaře roku 1958 bylo zadání rozesláno na 17 firem, které se do konkurzu přihlásily. No a z 14 koncepcí, které se zadavateli vrátily byl 9.října 1958 vybrán návrh firmy Boeing Aircraft. Právě s Boeningem byl tedy podepsán kontrakt na vývoj rakety, která už v této chvíli nesla oficiální označení SM-80 Minuteman.

V dubnu 1959 ministr obrany Spojených států Neil H. McElroy sehnal na projekt dodatečné prostředky a 4.října 1959 celý projekt dostal nejvyšší prioritu. To byl přímý důsledek toho, co já nazývám Chruščovovi bubáci. Byly to operace typu „karusel“ z roku 1955 a další, kdy Sovětské tajné služby, vyjádření politiků i prezentace a velká publicita projektům Sovětským strategickým bombardérům a strategickým raketám zapříčinily to, že ve Spojených státech značně znejistěly. Co se to vlastně v Rusku děje? Lety U-2 sice dokázaly dopravit domů filmové záběry, ovšem z minimální plochy Sovětského svazu. Projekt průzkumných balonů v podstatě ztroskotal a projekt Corona byl v plénkách, respektive se nedařilo. Nepodařilo se sice najít proklamované základny plné strategických bombardérů (proč asi?) ani budované základny MBŘS, ale… Navíc zde byl ještě jeden vážný faktor. Tím byla vnitřní politika ve Spojených státech a do jisté míry i hra CIA. V roce 1958 proběhly kongresové volby a prezidentské v roce 1960 byly za dveřmi. Konzervativní republikáni nevynechali jedinou příležitost zveřejnit svoje obavy z toho, že Eisenhowerova vláda podceňuje vojenskou sílu Sovětů. Podvýbor senátora Lyndona Jonsona v lednu 1958 vydal zprávu v nichž jednoznačně tvrdil, že Spojené státy zaostávají za Sovětským svazem v raketové síle a v červenci 1958 se dokonce objevil komentář, který předpokládal, že v roce 1962 bude mít Sovětský svaz 1500 MBŘS a Spojené státy pouze 130. Eisenhower si rozhodně nebyl jist, že Sovětský svaz má v roce 1958 vůbec nějaké MBŘS, zdaleka nepředpokládal, že výrobní kapacita Sovětského svazu umožňuje hromadnou výrobu bombardérů, jenže to prostě nevěděl s proto bylo rozumné počítat z horším scénářem. Na straně druhé podle údajů CIA (které se ale dost rozcházely) věděl, že to nebude tak horké. (měl rozhodně pravdu, ale po bitvě je každý generál). Každopádně právě tahle horká doba měla za následek, že se v projektu Minuteman rozhodně nezahálelo.

Tedy zpátky k raketě. Ta měla být třístupňová s motory na TPH ve všech stupních. Od počátku bylo jasné, že to bude trochu složitější než to vypadá. Motor prvního stupně pocházel od firmy Thiokol, ve druhém stupni motor firmy Aerojet General a ve třetím stupni pak Herkules. Palivo bylo jedno a zrno motorů bylo odléváno přímo do konstrukce stupně s podélným kanálem po celé délce motoru. Palivo mohlo být v raketě skladováno léta a celá ŘS byla připravena ke startu v podstatě v kterýkoli okamžik. To byla obrovská devíza. Byl to základní přelom ve vývoji strategických raket a budoucnost dala této koncepci jednoznačně za pravdu. Pochopitelná nevýhoda byla nemožnost s motorem v letu manipulovat, měnit tah, případně motor vypnout. Spalovací komora motoru musela vydržet vnitřní přetlak plynů vzniklých při spalování paliva, proto musela být konstrukce odolná. Síla stěn prvního stupně byla 3,7mm, stupně druhého 1,9mm, to vše v oceli a třetí stupeň měl laminátovou konstrukci o síle stěny 12,5mm. Stěny navíc měly tepelnou izolaci, aby nedocházelo k jejich přehřátí.
První zkoušky začaly 5.října 1959. Jelikož se problémy předpokládaly, tak pro první letové zkoušky byla použita maketa rakety s funkční pouze prvním stupněm a zbývající konstrukci tvořila pouze balastní zátěž. Bylo jich postaveno 18 kusů. První odpálení takovéto verze proběhlo 15. října 1959 na základně Edwards. Po osmi startech (poslední proběhl 7.května 1960), které se ukázaly nadmíru úspěšné, bylo rozhodnuté testy pozastavit a přejít k testu kompletních raket. Lze se setkat s názorem, že testy nebyly úspěšné, ale to je nepochopení toho, že nešlo o kompletní rakety, takže když na to narazíte, berte zdroj s rezervou.

ObrázekObrázekObrázek
XMS-80 na Floridě, jeden z prvních startů. Vedle pak jádro motoru na TPH ve spalovací komoře. Trysky motoru prvního stupně.



Mezitím se na Floridě, na Cape Canaveral stavělo zkušební silo, ale ještě proběhla zajímavější etapa. Tou bylo rozhodnutí velení USAF, že rakety budou rozmístněny na mobilních odpalovacích zařízeních. Těmi měly být spaciální vagony, pohybující se na běžné kolejovém svršku, odkud měla raketa startovat. Tato koncepce se nabízela díky velmi malé hmotnosti raket. Hmotnost Minutemanu I byla pouze 29380kg, což proti v té době používaným raketám Atlas (122t) byla opravdu malá hodnota. Mobilní varianta by v podstatě vylučovala možnost protivníka efektivně rakety zničit, jelikož v případě jejich pohybu v podstatě po celém území Spojených států, by jejich polohu prostě neznal a i kdyby, za dobu od zjištění polohy a doby letu jeho ŘS na cíl, byla by již souprava s Minutemany jinde. Celý projekt dostal označení Big Star a byly postaveny čtyři pokusné odpalovací zařízení pro testy jejich provozu na běžné železniční síti. Testy započaly 20.června 1960 a úspěšně skončily 27.srpna téhož roku a 1.prosince bylo zformováno první křídlo raket SM-80 Minuteman. Tou jednotkou bylo 4062. MMW (Mobile Missile Wing) Organizačně se mělo křídlo skládat ze tří MMS (Mobile Missile Squadron) každá s deseti soupravami po třech ŘS, tj. celkem 90 MBŘS na křídlo. (V armádě Sojených států patří raketové strategické síly do složek letectva, tudíž jejich organizace odpovídá leteckým zvyklostem).
25.března 1960 ministerstvo obrany přijalo rozhodnutí o zařazení raket Minuteman do výzbroje do poloviny roku 1963 a ve výzbroji mělo být 150 raket Minuteman na základně Malmstrom v podzemních silech. 1.února došlo k prvnímu úspěšnému odpálení rakety SM-80 Minuteman ze zkušebního stolu na Floridě.

28.března 1961 prezident J.F.Kenedy představil nový projekt rozvoje strategických sil ( Já sem se o něm zmínil v článku věnovaném UR-100). Tato koncepce postavená na budoucí síle raket Minuteman předpokládala nasazení raket v silech a předpokládala, že případný útok na USA rakety v silech přečkají, případně díky jejich krátké přípravy na start již budou v okamžiku dopadu protivníkových hlavic ve vzduchu a protivník zasáhne prázdná sila. To vše spolu se statutem Assured destruction, nově připravovanou jadernou doktrínou Spojených států, která později vyvrcholila ve Flexible Response, a v podstatě s již profláknutým skutečným stavem strategických sil Sovětského svazu vytvořilo prostředí ve kterém nebyl prostor pro mobilní OZ, naopak, všechny MBŘS budou umístněny v silech a budou tvořit základ strategických sil Spojených států.



V průběhu roku 1961 vývoj pokračoval a 30.srpna došlo k prvnímu startu rakety z podzemního sila. Podle některých účastníků to ovšem byla nejkrásnější exploze jakou Cape Canaveral viděl, ovšem již 17.listopadu 1961 proběhlo vše jak mělo a maketa hlavice dopadla ve vzdálenosti více jak 10000km podle plánu. Bylo to první odpálení MBŘS z podzemního sila na území Spojených států. Do té doby v silech umístněné rakety Atlas F a Titan I, byly po natankování vysunuty na startovacím stole na povrch a startovaly z povrchu. Tady byla koncepce jiná, start proběhl přímo v sile a motor prvního stupně ji vynesl přímo z podzemí. 1.prosince 1961 kongres přijal koncepci prezidenta a v souladu s ní bylo 4062. křídlo 20. února 1962 rozformováno. Rakety Minuteman měly být nasazeny pouze v silech. Byl to poslední krok v první cestě budoucí legendy.
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Minuteman I

V průběhu roku 1962 byla zahájena sériová výroba raket SM-80A Minuteman I. Třístupňová, lehká MBŘS s motory na TPH s délkou pouhých 16,37m a hmotností 29,4t. Jde dodnes o nejmenší MBŘS ( pro zajímavost, hmotnost mobilní MBŘS RT-2PM Topol je 34100kg). Raketa byla vyzbrojena hlavicí Mk.5. Ta se po spotřebování paliva třetího stupně rakety oddělila pomocí vlastního motoru o tahu 150kg na KPH byla hlavice navedena na cíl. Přesnost hlavice byla cca 1km což postačovalo za pomocí bojové části W-59 o ráži 1,2Mt TNT k ničení plošných cílů i lehce chráněných strategických jaderných prostředků protivníka.

Obrázek
LGM-30 Minuteman I

Naváděcí systém byl inerciální firmy Rockwell Intrnacional a jeden naprogramovaný cíl byl v paměti uložen tak, že jeho změna trvala několik hodin. To dost omezovalo použití, protože v praxi to umožňovalo nasazení jen právě proti tomuto jednomu cíli a v případě selhání nosiče a nebo jeho zničení nemohl být úder na tento cíl opakován, v praxi tedy musely být cíle několikanásobně dublovány a snižovalo to počet cílů.
23.července 1962 přišli první rakety SM-80A k 341. Strategic Missile Wing (SMW) na základně Malmstorm AFB v Montaně. (341.SMW byl původně 341.BW vyzbrojený B-47 a KC-97). V sestavě 341.SMW byly tři Strategic Missile Squadron (SMS) 10.SMS, 12.SMS a 490.SMS. Každá letka měla ve výzbroji 50 MBŘS a pět velitelských stanovišť LCC (Lunch Control Centres). To znamená, že na deset OZ bylo jedno velitelské stanoviště. Systém byl ale složitější. Z jakéhokoli velitelského stanoviště bylo možné odpálit všechny ŘS letky, tj všech 50 ŘS, podmínka byla jen to, že zároveň bude povel ke startu předán z minimálně ještě jednoho velitelského stanoviště. Pokud ne, je odpal všech raket zablokován na dobu 8 hodin a je považován za neautorizovaný a zmíněná doba měla umožnit systém znovu ovládnout. Zároveň tento systém zajišťoval bojeschopnost všech ŘS letky i v případě zničení tří velitelských stanovišť z pěti. To ovšem není tak jednoduché. Celý systém byl neuvěřitelně rozsáhlý. Jednotlivá sila jsou od sebe vzdálena cca 8-12km a jednotlivá velitelská stanoviště 30 – 50km. Celý systém je propojen zálohovanou komunikační sítí zvýšené odolnosti a ještě zálohovaný radiovou komunikací.

ObrázekObrázekObrázek

Velitelské stanoviště Lunch Control Centres:
Struktůra, výstavba a místa operátorů.


ObrázekObrázek
ObrázekObrázek

Nahoře struktůra sila MBŘS Minutenam a célkem obvyklý pohled na pláně USA, Jedno z tisíce sil.
Dole pak výstavba počátkem 60tých let.


Každé silo je samostatnou stavbou. Pod posuvným víkem je šachta s ŘS. V bezprostřední blízkosti šachty jsou pomocné agregáty. Proti systémům raket Titan a Atlas byl tento systém velmi jednoduchý a menší. Z malých rozměrů rakety vycházely i malé rozměry sila. Odpadly složité systémy pro skladování paliva a zázemí. I když bylo v průběhu provozu několikrát přistoupeno k modernizacím sila zůstala v podstatě stejná, byla postupně zvyšována odolnost víka a pomocných systémů, ale sila postavená pro první verze slouží v podstatě dodnes.
Taktéž organizační struktura je v této podobě používána dodnes.
28.února 1963 dosáhla bojové pohotovosti první letka s 50 ŘS. V podstatě těchto 50 ŘS jedné letky odpovídalo devíti letkám MBŘS Titan. Třetího července 1963 byly v bojové pohotovosti všechny tři letky 341.SMW Malmstorm AFB, tj 150 MBŘS LGM-30A Minuteman IA. Mezitím totiž došlo k přeznačení raket v armádě USA a SM-80 je od té domy LGM-30. Byly to jediné Minutemany této verze.

ObrázekObrázekObrázek
Hlavice Mk-5 a Mk-11 Minuteman IA/B a start Minuteman IB na Floridě.


V roce 1962 byl rozpracován modernizační projekt. Důvodem byl naváděcí systém. Problémem byl jeden uložený cíl, bez možnosti ho pružně měnit. Raketa proto dostala naváděcí systém nový, který umožňoval uchovávat v paměti informace o dvou cílech. Hlavním a záložním. To výrazně zvedlo efektivitu bojového nasazení. Krom toho došlo ke zvýšení přesnosti. Nová byla bojová hlavice Mk-11 s termonukleární bojovou částí o proměnném tritolovém ekvivalentu 1-2Mt. Raketa se trochu protáhla na 17,05m, ale hmotnost zůstala zachována. Zůstaly zachovány i výkony. Raketa dostala označení LGM-30B (SM-80B) Minuteman IB
První, 60. SMS s tímto typem ŘS byly v bojové pohotovosti 30.září 1963 na nove vybudované základně strategických raket na AFB Ellsworth v Jižní Dakotě a 23.října bylo v pohotovosti celé křídlo. Byl to 44.SMW a v jeho sestavě 60.,61. 62.SMS. Křídlo spadalo pod 15. leteckou armádu a jednalo se také o původní BW. Součastně s Minutemany byly ve výzbroji i tři letky raket Titan I. V roce 1965 už ale pouze Minutemany.
V roce 1964 přibyly ještě dvě křídla. 91.SMW na základně Minot AFB v Severní Dakotě (740.,741. a 742 SMS) a 351.SMW na Whiteman AFB v Missouri (508.,509. a 510 SMS). Poslední jednotkou vybavenou LGM-30B Minuteman IB bylo 90. SMW na F.E. Warren AFB ve Wyomingu. Ve stavu mělo tentokrát čtyři letky (319., 320., 321. a 400. SMS) a tím pádem 200 raket. Rozmistńování ŘS započalo koncem roku 1964 a 15.června 1965 bylo celé křídlo v bojové pohotovosti. K tomuto datu bylo ve výzbrojí strategických sil Spojených států 854 MBŘS. Krom 150 LGM-30A a 650 LGM-30B to bylo ještě 54 kusů LGM-25C Titan II. Pro porovnání ve výzbroji raketových vojsk strategického určení Sovětského svazu bylo 186 MBŘS (6x R-7A, 170x R-16 a prvních 10 R-9A)

Rakety LGM-30B byly nejpočetnější ze všech Minutemanů a celkem bylo verze Minuteman I vyrobeno 930 MBŘS. Rakety Minuteman patří k nejspolehlivějším ze všech MBŘS USA a asi i na světě. Bez výjimky všechny zdroje, kde sem o to zakop dávají úspěšnost přes 95%. Proto havárií bylo málo a krom případu z 5.listopadu 1964 kdy došlo k výbuchu rakety v sile jsem na podobný případ nenarazil. Ovšem přes to, že exploze utrhla víko a došlo k naprosté destrukci rakety bylo silo opraveno a sloužilo dále.
Krom zmíněných verzí jde zjistit plán na verzi SM-80C (LGM-30C), což měla být varianta s novým naváděcím systémem a hlavicí, k realizaci nedošlo a snad i verze SM-80D (MGM-30D) a SM-80E (MGM-30E) což měly být mobilní verze rakety, pravděpodobně se změnami odpovídajícími verzím A/B. Krom toho někdy v roce 1974 proběhly testy odpálení MBŘS Minuteman i odhozené na padáku z paluby letounu C-5A Galaxy. I když dopadly pravděpodobně uspokojivě, od projektu bylo ustoupeno. Později s podobným nasazením koketovali konstruktéři u LGM-118.

Obrázek
Start rakety Minuteman I po shozu z paluby letounu C-5.

Do ukončení vývoje verze LGM-30B platil požadavek ministerstva obrany, zachovat rozměry a hmotnost rakety na stávající úrovni. Důvodem byla příprava mobilní verze, ovšem příchodem Kenedyho plánu to již nebylo nutné, takže tento limit byl uvolněn.

TTD:
Typ…………………………………..LGM-30A/LGM-30B
Rok zavedení……………………….1962/1963
Hmotnost……………………………...29,4t
Délka………………………………. ....16,37m
Průměr……………………………......1,83m
Dolet max…………………………...10100km
Hlavice……………………………......1x1,2/1x1-2Mt
Naposledy upravil(a) redboy dne 5/1/2007, 11:49, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Minuteman II

Právě výše uvedené uvolnění stálo za vznikem verze nové a to LGM-30F Minuteman II. Požadavkem byl větší dolet (11865km) což mělo umožnit dostat pod dolet celé území Sovětského svazu a Číny. Hmotnost se zvedla na 32996kg a délka na 17,56m. Hlavice zůstala Mk-11 ale zcela nový byl naváděcí systém. Pokrok v elektronice umožnil zadání šesti a později osmi cílů, což bylo zásadní a opět se zvedla přesnost.. K prvnímu startu této verze došlo 26.září 1964 z Floridy a hned úspěšně a první start ze sila proběhl 18.srpna 1965. Mimochodem verze Minuteman II je zcela jistě nejspolehlivější a existují zdroje, které uvádí 100% úspěšnost. Lze najít podle některých zdrojů dva neúspěchy (17.3.66 a 26.7.66) a lze těžko posoudit kde je pravda, ovšem i ve druhém případě by šlo o úspěšnost téměř 99% z 194 startů, a zcela jistě nešlo o chyby nosiče. Impozantní.
Hlavní změnou byl nový motor druhého stupně o větším tahu 269,5kN, pocházel také od Aerojet General a právě tato změna byla za vyššími výkony.

ObrázekObrázekObrázek

Testovací start verze LGM-30F, doprava na startóvací pozici a pohled do sila na hlavici ŘS.


První jednotkou s novou verzí rakety bylo 321.SMW na nově budované základně Gantd Forks v severní Dakotě. Byl to 446., 447. a 448 SMS. A jedna nová letka na Malmstorm AFB, 564. Strategic Missile Squadron a tím počet letek tamního 341.SMW stoupl na čtyři a počet ŘS na 200. Dne 21.dubna 1967 bylo v bojové pohotovosti všech 200 LGM-30F a celkový počet MBŘS Spojených států dosáhl počtu 1054 kusů a bylo dosaženo konečné hodnoty 1000 MBŘS Minuteman. Nikdy již nebylo ve výzbroji Spojených států víc MBŘS než toho dne.
Modernizace ovšem pokračovaly a postupně bylo přezbrojeno celé křídlo na Whiteman AFB 351.SMW a tři zbývající letky na Malmstorm AFB a maximálního počtu 500 LGM-30F bylo dosaženo 2.července 1969. Tento počet zůstal do roku 1976, kdy bylo nahrazeno 50 Minutemanů II novější verzí u 564.SMS 341.SMW na Malmstorm a zbývajících 450 sloužilo až do roku 1992.
S hrozbou rozvoje sytému PRO byl postupně hlavice raket Minuteman II vybaveny klamnými cíly ( v podobě koutových odražečů), ale jednalo se o řešení víceméně dočasné a definitivní řešení přinesla verze následující. Přesto je LGM-30F první pozemní strategickou raketou Spojených států, která podobný systém nesla.

Další verzí je verze označovaná Minuteman ERCS (Emergency Rocket Communications System). Podle některých zdrojů bylo používáno i označení LEM-70. Šlo o náhradu systému MER-6 Blue Scout ERCS. V postatě o co jde napovídá název. Je to nouzový raketový komunikační systém. Bojová hlavice byla nahrazena komunikačním zařízením, které umožňovalo v pásmu UHF komunikaci na úrovni velení ozbrojených sil USA v případě vyřazení standardního systému protivníkem. Byla to pravděpodobně reakce na Sovětský rozvoj systému protidružicové obrany. První starty proběhly v roce 1966 z Vandenberg AFB a v říjnu 1967 byly v operační službě, kde nahradily do té doby používané MER-6 Blue Scout ERCS.
Ve službě byly na základně Whiteman AFB u 351.SMW kde bylo takto nahrazeno pravděpodobně osm LGM-30F a sloužily až do konce roku 1991.

TTD:
Typ…………………………………LGM-30F Minuteman I
Rok zavedení……………………….1967
Hmotnost……………………………33t
Délka………………………………. 17,56m
Průměr………………………………1,83m
Dolet max……………………………11865km
Hlavice…………………………….1x1-2Mt
Naposledy upravil(a) redboy dne 5/1/2007, 12:36, celkem upraveno 2 x.
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Minuteman III

Nová verze je dítětem vzniku systému PRO. Již počátkem 60tých let se objevily předpoklady, že obě velmoci se pokusí svoje území chránit prostředky schopnými zasáhnout hlavice strategických raket protivníka. My víme, že na tom oba intenzivně pracovali. Zachovat schopnost proniknout obranou bylo možné docílit několika způsoby. Zvýšit množství raket a systém zahltit, to je ovšem nákladné a končí to smrtící spirálou. Protivník udělá totéž. Zvýšit odolnost stávajících hlavic a pokusit se je ochránit. Dobře, ale jak? Použití klamných cílů je sice možné a používané, ale vytvořit cíl, který nepůjde rozeznat od pravé hlavice nejde. Klamné cíle sice zkomplikují protivníkovi život, ale pokud je rozezná, jsou bezcenné. Mezitím se objevil problém s raketami na strategických ponorkách. Rakety Polaris byly vybaveny hlavicí o ráži 600kt. Měly menší přesnost než hlavice pozemních MBŘS a proto byl požadavek účinnost zvednout. Jenže hlavice o ráži 1Mt byly těžké. Navíc díky menší rychlostí se právě hlavice Polarisů mohly stát cílem PRO (právě touhle cestou šel vývoj v Sovětském svazu). Tak dobře, co když se místo klamných cílů použijí pravé? Testy ukázaly, že více malých hlavic vybuchujících v přiměřené vzdálenosti od sebe zajistí účinek na plošný cíl podobný jako jedna hlavice velké ráže. Navíc několik hlavic protivník musí řešit jako hlavice samostatných raket a systém zahltí, případně nebude schopen zasáhnout všechny. Na raketě UGM-27C Polaris A-3 byla tedy použita hlavice složená ze tří samostatných náloží o ráži 200kt které se od mateřské rakety oddělí a samostatně dopadnou ve zvoleném okruhu od cíle. Hlavice neměly samostatné navádění a jednalo se tedy o variantu MRV (Multiple Re-entry Vehicle). Byla to první hlavice tohoto typu na světě. V bojové pohotovosti byly na USS Daniel Webster v září 1964. Podobnou cestou šli úvahy o Minutemanech a vývoj šel rychle ku předu. Bylo rozhodnuto vytvořit systém, který by umožnil každou hlavici navést na samostatný cíl, ne sice příliš vzdálený od druhého, ale na to aby bylo možné zasáhnout sousední sila protivníkových MBŘS to bylo ideální. Raketa dostala nový třetí stupeń, tentokrát firmy Thiokol o tahu 155kN a zvýšené době činnosti. Byl přidán v podstatě nový stupeň, jde o platformu Post Boost Stage s motorem na KPL. Tato stabilizovaná plošina nahrazuje manévrovací část bojově hlavice a tvoří platformu která hlavici navede na cíl a poté uvolní. Ta poté už dopadá po balistické křivce sama a platforma po oddělení hlavic zanikne v atmosféře. Jde o systém který od té doby používá většina strategických raket a je znám jako MIRV (Multiple Independently Targeted Re-entry Vehicles ). Hlavice byly tři Mk-12 s bojovou částí W-64 o ráži 170kt TNT. Součástí byl nový precizní naváděcí systém který nebývale zvýšil přesnost a ta je obvykle udávána střední kruhová odchylka od cíle cca 300m a při takto přesném zásahu bylo možné zasahovat jednotlivá sila s protivníkovými MBŘS. Krom toho mezi jednotlivými hlavicemi byly umístněny klamné cíle.

ObrázekObrázekObrázek

MIRV hlavice Minutemanu III: 3x Mk-12 na Post Boost Stage a vedle pak návrat
aerodinamickým ohřevem rozpálených hlavic do atmosféry.
Na posledním snímku aerodinamický kryt Minuteman II v sile při údržbě.


Raketa měla nyní hmotnost 35250kg a délku 18,24m. Dolet se zvedl na 13660km. První start nové verze označené LGM-30G Minuteman III proběhl 16.srpna 1968 a první start ze sila 11.dubna 1969. Jelikož šlo všechno celkem bez problémů, tak 14.dubna 1970 začalo rozmístňování nové verze ŘS k jednotkám a první přezbrojenou jednotkou byl 91.SMW na Minot a 19.prosince bylo všech 150 ŘS nahrazeno za nové. Další na řadě bylo 321.SMW na Grand Forks a zde umístněných 150 ŘS proběhlo do února 1973 a do té doby zde rozmístněné Minutemany II putovaly k 44.SMW na Ellsworth. Další na řadě bylo 90.SMW na F.E.Waren a 27.září 1974 byly v bojové pohotovosti všechny jeho letky celkem 200ŘS a k tomuto datu přestaly sloužit poslední LGM-30B. ve výzbroji bylo tedy 500 kusů verze LGM-30F a stejný počet LGM-30G. Celkem 2000 bojových hlavic. Postupně měly Minutemany III nahradit i všechny verze II, ale z toho zůstalo jen 564.SMS na Malmstorm a počty se ustálily na 450 / 550 kusů a v této sestavě sloužily až do devadesátých let. Celkem bylo vyrobeno 830 raket LGM-30G a v důvodu zkušebních startů jejich počet klesal.

ObrázekObrázekObrázek

Start rakety Minuteman III, vedle pak nabíjení rakety do sila pomocí transportéru.
Na posledním snímku věc neviděná u raket rodiny Minuteman často. Nezdařený start.


Raketa prošla několika modernizacemi. První byla dokončena v srpnu 1977, kdy byly všechny rakety vybaveny interface CDB (Commnand Data Buffer). Přínosem tohoto zařízení byla nyní možnost z velitelského stanoviště přeprogramovat cíle. Do té doby bylo nutné fyzicky vyměnit datový nosič na raketě. Nyní bylo možné za 25minut přehrát data přímo od pultu na VS. V září 1978 byl opět modernizován naváděcí systém a nový zcela digitální systém NS-20 opět zvýšil přesnost na cca 230m. jednalo se o první digitální systém navádění strategických raket na světě.
Další změna přišla počátkem 80tých let. Důvodem bylo zjištění, že Sovětský svaz buduje pro své MBŘS extrémně odolná sila, která jsou schopna odolat velmi blízkému zásahu hlavice. Bylo tedy rozhodnuto posílit ráži nesených hlavic. Na 300 raketách LGM-30G byly nahrazeny hlavice novým typem Mk-12A s bojovou částí W-78 o ráži 340kt. Navíc byly opět přesnější a s chybou okolo 200m se staly jistě protivníkem novým zodolněným silům. 250 raket ovšem zůstala v původní konfiguraci, jelikož došlo ke snížení doletu (nové hlavice byly těžší) a část Sovětských strategických raket se dostala mimo jejich dosah.
22.prosince 1986 bylo prvních 10 raket Minuteman III nahrazeno novými LGM-118A Peacekeeper a celkem byla do roku 1989 přezbrojena celá 400.SMS na F.E.Warren. Ve výzbroji tedy zůstalo 500 MBŘS LGM-30G Minuteman III a slouží dodnes.

TTD:
Typ…………………………………LGM-30G Minuteman III
Rok zavedení……………………….1970
Hmotnost……………………………35,3t
Délka………………………………. 18,3m
Průměr………………………………1,83m
Dolet max……………………………13660km
Hlavice…………………………….3x175kt/ 3x340kt/ 1x 475kt
Naposledy upravil(a) redboy dne 5/1/2007, 12:09, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Závěr:

Obrázek
LGM-118A Peacekeeper, LGM-30G Minuteman III, LGM-30B Minuteman I.

Změnám ale není konec. V souvislosti s odzbrojovacími dohodami dochází k dalším změnám v průběhu 90tých let. V souvislosti se odzbrojovacími smlouvami dochází k postupnému snižování počtu strategických pozemních raket. V součastné době je ve výzbroji pouze oněch 500 LGM-30G a verze LGM-30F a LGM-118A je již vyřazena. V souvislosti s tím došlo také k reorganizaci.
V bojové pohotovosti je:
150ŘS u 90.SMW na F.E.Warren AFB u 319.,320. a 321 SMS. (400.SMS mělo ve výzbroji LGM-118A)
150ŘS u 91.SMW na Minot AFB u 740.,741. a 742 SMS.
200ŘS u 341.SMW na Malmstorm u 10.,12.,490. a 564.SMS. K prvním třem letkám byly přesunuty rakety stažené ze zrušené základny Grand Forks.

Obrázek
Operační a zrušené základny raket Minuteman.

Zrušeny byly tedy základny na Ellsworth AFB, Grand Forks AFB, Whiteman AFB. Zde umístněná sila až na vyjímky určené k muzeálním účelům byla zničena. V souvislosti se smlouvou START II, kterou jak Rusko tak USA ratifikovaly bylo zrušeno 50 ŘS LGM-118A (poslední LGM-118A byla odstraněna z bojové pohotovosti v roce 2005) a smlouva zakazuje hlavice typu MIRV na pozemních balistických strategických střelách a tři hlavice Mk-12 budou nahrazeny jednou Mk-21 s bojovou částí W-87 o ráži 475kt. Nejde ale o hlavice nové, ale vyrobené pro LGM-118. Celkem jich bylo vyrobeno 525 a v součastné době je již část raket takhle upravena. V souvislosti s tím dochází také k modernizačnímu programu PRP (Propulsion Replacement Program). V jeho průběhu dochází k modernizaci naváděcího systému, modernizaci ochrany proti PRO a výměně poškozených a starých raketových motorů.. V roce 2006 byl podepsán nový kontrakt na modernizace s firmou Northrop Grumman Mission Systém a bude do roku 2009 dodáno 75 kompletních souprav motorů a postupně tak budou modernizovány všechny ŘS tak, aby jejich životnost dosáhla do roku 2020, kdy se předpokládá jejích nahrazení. Jednou z náhrad je pokračovatel označovaný LGM-30H Minuteman IV. Práce na takto označené variantě započaly v roce 2005 a je v úvaze i mobilní verze. Náhrada za LGM-30G by měla být k dispozici v roce 2018.

ObrázekObrázek
Nová hlavice Mk-21 na LGM-30G, asi budoucnost všech a vedle likvidace jednoho ze sil po LGM-30F.

Na závěr si neodpustím úvahu na osud smlouvy START II. Počínaje okamžikem vypovězením smlouvy o omezení prostředků PRO ze strany Spojených států se stále častěji objevují v Rusku hlasy o vypovězení smlouvy START II, kterou odborníci v Rusku považují jako pokračovatele všech odzbrojovacích smluv včetně PRO. Jestliže se do nedávna jednalo spíše o novinářské úvahy, dnes jsou podobné úvahy slyšet z úst velmi vysokých představitelů Ruska a jeho ozbrojených sil. Nebral bych tedy osud raket Minuteman a jejich pozdější výše nastíněný vývoj jako jistý.


Na základě úspěšní MBŘS Minuteman bylo realizováno spousta projektů a i realizovaných raket. Důvodem je bezpochyby spolehlivost a jednoduchost provozu a šlo by jmenovat mimo jiné nosič Aries který krom sondážních úkolů slouží i jako nosič cílových těles při testech PRO.
Hera: Cílový nosič pro testy PRO, simulující ŘS středního doletu.
HOE: Nosič prostředků PRO z osmdesátých let
Na nosiči Minuteman je postaven i součastný systém PRO s raketou GBI.
Mezi potomky rakety Minuteman patří i lehký kosmický nosič Minotaur o nosnosti cca 340kg.

Obrázek
Kosmický nosič Minotaur.

Děkuji za pozornost

redboy




Na ftp://81.19.45.134/
Je ke stažení soubor Minuteman.kmz a ten vám po spuštění do Google Earth natáhne pozice všech operačních OZ LGM-30 která byla vybudována.

Zdroje:

Nowa Technika Wojskowa 1997
Nuclear Weapons Databook
(Vol.1 U.S. Nuclear Forces and Capabilities) Cambridge, Massachusetts 1984
Internet
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Redboy opět jsem fakt nadšen a za sebe Ti děkuji za skvělý odborný článek. Chlape máš úroveň a vysokou k tomu.
Samozřejmě Minuteman I a II jsme museli jako PVOS znát( je to už ale malinko dávno - no a v podstatě nám to bylo na ... Nic bychom s tím neudělali). Mnoho jsem si připomenul, ale mnoho jsem zjistil, že buď jsem nevěděl a nebo zapoměl. No a Minuteman III - to čtu pořádně až od Tebe.
Předně - uniklo mě, že i USA koketovalo s tím mobilním na vagónech- myslel jsem, že to byla doména Rusů. V té souvislosti mě napadá, že jsme od různých kanálů zachytili, že Japonci posílali civilní průmyslové zboží do SSSR ve vagónech, které měly čidla na zjišťování, jakými trasami putují po SSSR vagóny se Sovětskými raketami - zvláště po Sibiři. Zboží šlo samozřejmě z Vladivostoku. ( Samozřejmě Japonce řídilo USA)
Neznal jsem a zaujal mě, ten vývoj přeprogramování cíle z původních 8 hodin na tuším 25 minut přímo na VS u Tebou popisované verze.
Se zájmem jsem četl u Tebe postupný vývoj k více hlavicím a především potom to, že hlavice jdou samostatně zaměřovat.
No a chápeš, že pečlivě sleduji vše co souvisí s PRO.
Skvělé jsou i Tvé náznaky kde je a kam kráčí další vývoj.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Ono se zkoušelo kde co, a když někdo platí, proč by to nemohlo být. Minuteman svou malou hmotností a jednoduchou konstrukcí k tomu přímo vybízel. Nakonec zvítězila cesta menšího odporu a šlo se do sil. Pravdou taky je, že Kenedyho koncepce poznamenala strategické jaderné síly v oblasti MBŘS na déle, než se asi původně předpokládalo. Vem to tak, jeho 1000 MBŘS vydrželo až do 90tých let. Jelikož se ukázalo, že je to dostatečné, PRO se v rozsáhlé míře nakonec ze známých důvodů nekonala a v polovině 60tých let se taky ukázalo, že Sověti nejsou tak silní i když monopol USA pomalu přestává platit v čemkoli.

Sověti na pozemní MBŘS vsadili víc, proto ten vývoj byl složitější. Taky trochu díky dost zarputilému boji mezi konstruktéry a především zadáním, kde přežití prostředků jaderného napadení byl cíl č. 1. Proto je to pestřejší.

Ale s projekty to nebylo v USA nijak slabší. Především u LGM-118 byly ty projekty až fantastické. Nejen vlaky na železnici, ale i odhoz z dopravních letadel, pohyb v uzavřených tunelech, odkud by startovaly po proražení stropu, sila extrémní odolnosti pro několik raket součastně..... Projek MGM-134 Midgetman.... kdo si hraje, nezlobí.

Obrázek

projekt MGM-118

Ty průzkumné kontejnery, courající po BAM už sou legendou a sou často dávány do souvislosti s RT-23, ale šlo asi o průzkum jako takový. Možná si na to zpomeneš, mluvilo se o tom i u nás ve své době. Něco ve smyslu "zlí imperialisté narazily....". Někdy začátkem Gorbačovovi éry sem byl v Ostravě a tam vysílali Sovětskou TV a pamatuji si, že se na tom ochyceném kontejneru honili trika dlouho.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Uvidíme, podle toho jak bude zájem, není problém se dostat k RT-2, RT-23, LGM-118........ pokud to ovšem někdo bude číst.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Chtěl jsem tam dát ty courající rakety v tunelech, ale při psaní jsem na ně zapoměl. Prosim Tě jednalo se o Minuteman? Měly být pro to snad několik kilometrů dlouhé podzemní tunely. Důvodem mělo být, že by se nevědělo kde se zrovna nachází a pak samozřejmě přesnost zásahu raket tehdy.
Tak to mám v hlavě já. Je to 70tý 80tý léta?
Jinak ty Minutemany odhazované ( vypouštěné) z letadel to nebyl jen experiment to měli USA ve výzbroji. Jestli mě paměť neklame tak je při pohotovosti nosily některé B - 52. Netroufám si tvrdit, že je nosily v 90tých letech a později, ale troufám si tvrdit, že do konce 80tých let určitě.
Sám vidíš, že je to čtivé a pro fajšmekry a lidi co to baví to chlape dej. Prosím.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Ty tunely byly v úvaze železniční pro MX budoucí LGM-118, ale hlavně a to asi myslíš to byla jedna z variant nerealizované MGM-134, to bylo silniční.

Ne, ve výzbroji to nebylo. Pod B-52 se o tom ani neuvažovalo. Ta koncepce byla za letu to vyhodit zadníma dveřma z nákladového prostoru a jen u C-5. To byla nutnost, protože brzdící a nosné padáky musely být zavěšené za příď rakety. To se zkoušelo na Minutemanech po dvou a uvažovalo u MX po jedné. Koncem 80tých let to propírali i v Sojuzu z An-124, ale to sem nikdy nezaznamenal, že by to došlo dál než úvahy.

Ty velké rakety pod křídly B-52 bývaly AGM-28 Hound Dog, nepleteš si to s tím???

Obrázek
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Já sem to v článku nepoužil, ale v některém zdroji byly ohledně úvah vyjmenovány zápory řešení MGM-30 na železničním podvozku. Mezi klady samozdřejmě nemožnost odhalit polohu. Negativa pak složitost logistiky a neochota pustit jaderné rakety na civilní tratě v podmínkách Spojených států, to bych třeba chápal, ale další důvod byla údajně finanční náročnost. Údajně je to dražší než sila, nevím. Když sem psal článek o UR-100, tak bylo kdesi napsáno, že pro výstavbu 990 sil pro UR-100 bylo nutno přemístnit 7 milionů kubíků zeminy. U Minutemanu s 1000 sily to mohlo být hořší a na strašné ploše, větší než u konkurence, kakže ta vyšší cena za mobilní verzi mě překvapila, nevím.

Z důvodu toho zjistit stavební rozsah doporučuji stáhnout ten soubor do Googlu, laik se diví, odborník žasne. Pro toho kdo se o to moc nezajímá může být zastavěná plocha zarážející.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Je možné, že si ten Minuteman pletu, ale B - 52 mimo REB nosily později, tedy v 70tých a 80tých letech i rakety s jadernými hlavicemi, nejen tedy pumy s jadernou hlavicí. Jo a ty C 5, to dík za připomenutí.
Asi si to tím obrázkem trefil, tu B - 52.
Jinak nás skutečně školili o těch silničních tunelech, že je Američané připravují.
Je tady nutno připomenout, že školení vojsk byla i na věci, které třeba nebyly později realizovány. Pro všechny případy.
Je jasné, že jen některé věci se mohly ověřit. Připraven a vědomosti jsi měl mít i na eventuality.
Je jasné, že dnes ( 2007) je již mnoho věcí rozkryto. Mnoho je potvrzeno a mnoho vyvráceno. Tehdy jsme to brali jako fakt.
Některé věci, které jsem tehdy měl jako Tabu a naučené se skutečně v době informačního boomu v 90tých letech a na začátku 21. století( nemáš rád), ukázaly jako ptákovina. Některé se potvrdily. Stejně tak jsem něco zachytil a něco né.
Proto zde někdy vypadám jako magor ( což ostatně někdy člověk je stejně svým tvrzením), když tvrdím co jsem se naučil, a dál informaci změněnou nezachytil.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

B-52 mohl nosit AGM-28A a B, později AGM-86 ALCM. Toto ale vypadá na Hound Dog.


Obrázek
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

redboy píše:Uvidíme, podle toho jak bude zájem, není problém se dostat k RT-2, RT-23, LGM-118........ pokud to ovšem někdo bude číst.
Píšeš to moc dlouhé, kdo to má číst :D
A jelikož v článku není zmínka o SS, Tigru ani Tisovi tak nečekej nějakou extra odezvu :mrgreen:
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

sa58 píše:B-52 mohl nosit AGM-28A a B, později AGM-86 ALCM. Toto ale vypadá na Hound Dog.
Nejenom vypadá, on to je Hound Dog. AGM-86 má skoro poloviční délku a tak je nesena v pumovnici B-52 v revolverovém zásobníku s kapacitou osm střel.ObrázekObrázek
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

sa58 píše:
redboy píše:Uvidíme, podle toho jak bude zájem, není problém se dostat k RT-2, RT-23, LGM-118........ pokud to ovšem někdo bude číst.
Píšeš to moc dlouhé, kdo to má číst :D
A jelikož v článku není zmínka o SS, Tigru ani Tisovi tak nečekej nějakou extra odezvu :mrgreen:
No jo.... jenže jak to napsat krátké?? A to tam ještě necpu vše co třeba zajímá mě, protože by to fakt nikdo nečet.. já nevím. SS, Tigra a Tisa tam prostě nevecpu, to se mi nepodaří.. teda i když, vono by to možná šlo, ale pak by to bylo v kategorii článků, jakejch sem se tu zařek nezůčastňovat.. já nevím.
Asi du psat do šupliku. :D
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Pánové, za svou osobu prosím všechny( včetně Tebe redboy), abychom na šuplíky zapoměli.
Podívejte se dospěli jsme k tomu, že Mineteman na B -52 nebyl a co tam bylo. Potvrdili jste mě nějaká fakta.
Dospěli jsme k tomu, že u Minuteman bylo mnoho experimentů a jen některé byly realizovány.
Krátký, dlouhý článek to je žert.
Něco je čtivé víc, něco míň pro širokou veřejnost. Je to jako, já nečtu o pečení buchet, maximálně tak o dobrém steaku ( i když nic nemám proti buchtám všeho druhu).
Něco je pro znalce a fajnšmekry.
Kdo se o věc zajímá je šťasten, když to zde najde i po nějakém čase a je mu určitě jedno, jestli je to na 10 minut, nebo 45 minut.
Jo a jsem rád, že jste doplnili fakta. Dík. :)
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

proste kvalita, prečítal by som aj násobne väčší rozsah.
Prekvapila ma jedna vec - tu aj pri Titanoch a to fakt, že objekty budovali metódou "otvorenej jamy".
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

No, ono to asi i jinak nešlo. Razit to by bylo drahé a asi i nevhodné. Ty objekty jsou malé a před dokončením betonáže sou do nich umístněny hotové technologické celky, agregáry, amortizované podlahy...., které tam chodbou nevlezou.

Těch několik metrú záhozu jsou dostatečnou ochranou. U těch Titanů I je pěkně vidět struktura chodeb s amortizovanými, flexibilními spoji.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Iný pokus o pokračovanie na tému mobilita ICBM
Obrázek
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Odpovědět

Zpět na „Katalog balistických raket“