PALBA.CZ

Sopwith Triplane


V 1.světové válce létaly dva slavné trojplošníky, tím slavnějším z nich byl Fokkerův Dreidecker Dr.1, diky Manfredu von Richtohfenovi se z něho stala i jakási letecká ikona celé války. Ten druhý létal na straně spojenců a ačkoliv nebyl ve službě příliš dlouho, vydobyl si respekt u všech soupeřů a vlastně se stal i popudem ke konstrukci Dreideckeru.
Konstrukčně vycházel z jiného slavného letadla továrny Sopwith Aviation Company- typu Pup, vybaven byl vzduchem hlazeným rotačním motorem Clerget 9B (první stroje měly typ 9Z, případně devítiválec Le Rhône 9J), který byl později použit i v dalším famózním letounu Sopwith Camel. Výzbrojí mu byl jeden synchronizovaný kulomet Vickers s 500 náboji, v šesti až osmi (údaje se různí) strojích se zkoušelo dvojče téhož typu (používalo se pak u Camelu).
Ačkoliv bylo vyrobeno pouze 147 sériových kusů (152 celkem), získal si u pilotů velikou oblibu, byl totiž rychlejší než většina soupeřů, stoupal lépe než jakékoliv jiné letadlo a obratností se mu vyrovnal až Dreidecker. Nevýhodou byl střemhlavý let, byl v něm jednak pomalý a také docházelo ke zhroucení nosných ploch, ale to byla nemoc většiny letadel té doby. Na pilotáž to bylo velmi příjemné letadlo, při správném vytrimování dokonce dokázalo samo držet směr bez jakéhokoliv zásahu pilota (o tom si například Camel mohl nechat jen zdát). Původně se s Triplanem počítalo s jako hlavním typem pro jednotky Royal Flying Corps, ale nakonec byl přijat do výzbroje francouzský Spad 7 a Triplane převzaly perutě Royal Naval Air Service. Nejznámější jednotkou se zde stal tzv. "Black flight" od 10.perutě, kterému velel kanadský pilot Raymond Collishaw, tato jednotka během prvních tří měsíců sestřelila 87 německých letadel, z toho Collishaw sám se na tomto čísle podílel 33 sestřely (celkem 51).
Triplane byl bojově nasazen pouze necelý rok, pak byl nahrazen výkonějším Camelem, nicméně na své soupeře mocně zapůsobil, chtěli mít také svého trojplošníka a tak se německé letectvo dostalo dokonce do situace, kdy 12 leteckých továren současně zkoušelo vyrobit kvalitní trojplošník. Když se jim to konečne podařilo, Triplane již dosluhoval...


Technické údaje a výkony

Délka: 5,73 m
Rozpětí: 8 m
Výška: 3,2 m
Plocha křídel: 21,46 m²
Prázdná hmotnost: 460 kg
Vzletová hmotnost : 690 kg
Motor: Clerget 9B (130 koní)
Clerget 9Z (110 koní)
Clerget 9B (130 koní)
Le Rhône 9J, devítiválec o výkonu 110 koní
Maximální rychlost: 188 km/h ve výšce 2.000m
Dolet: 450 km (2,75 hod)
Dostup: 6.250 m
Stoupavost: 6,30 min do 2.000m
Plošné zatížení: 29,92 kg/m²

[align=center]Raymond Collishaw

No jo, obratnost nade vše, ale vypadá to jak létající balkóny. Ale ještě větčí ulet byl německý pětiplošník...

Balkony ), někde sem slyšel "létající chmelnice".... ale je to hezké, má to své kouzlo.

No a já naivka si myslel, že Dr.1 je starší a Triplane byl odpověď na něj....to sou věci. Kde jsou ty časy, co se letadla vyvíjela takhle překotně. Když se člověk koukne dnes... vývoj trvá dvacet let, pak to pět let zkoušej a s velkou slávou vyroběj 200ks.... krásný časy.

Celkem mě překvapuje informace, že byl rychlejší než ostatní letadla. Měl sem za to, že trojplošníky byly pomalé kvůli odporu všech těch křídel.

To ano, odpor byl znacnej, proto taky nebyl na fronte tak dlouho a slo se cestou Camelu...
A co mu mohlo ze souperu konkurovat? Albatros D.III, Roland D.II, mozna Pfalz D.VI, ale tyhle letadla se dostaly poradne na frontu az kolem brezna/dubna 1917...
Rychlost pres 180 km/h neni na tu dobu vubec spatna (bavime se o konci roku 1916).
Kuprikladu Albatros D.II mel sice o nejakych 30 koni silnejsi motor, ale zaroven byl temer o 300kg tezsi...

Právě, ta rychlost je výborná, ale čím ji dosáhly, když museli táhnout 3 křídla?
Napadá mě jedině:
- silný motor (jenže zase víc váží)
- nebo lehká konstrukce (zase problémy s křehkostí letadla)
- nebo aerodynamická vytříbenost (to asi ne, tím se mohli chlubit asi až německé celokovové Junkersy z konce války)
Nebo to byla nějaká kombinace těchto faktorů. Fakt nevím.

Mozna to je kec, rychlost 188km/h by mela byt ve vysce necelych 2km, pak klesala. Je to nejcastejsi udaj, kterej jsem nasel, v zadnym z pramenu rychlost ale neklesla pod 175km/h, v drtivy vetsine naopak presahovala 180km/h.
Je ale fakt, ze kdyz to porovname s Camelem, ktery mel o cca. pul metru vetsi rozpeti a 2 nosny plochy, stejnej motor a vaha se lisila o cca. 50kg (Camel byl lehci), tak udajne dosahoval rychlosti jen neco malo pres 190km/h. Coz je zajimavy.
Fokker Dr.1 vazil zhruba jako Camel, mel o 20 koni slabsi motor a dotahnul to vlastne jen nekam ke 160-170 km/h...
Ale i Fokker sam vzpomina, jak ho uspech Dr.1 prekvapil, protoze to bylo hodne pomaly letadlo, ktery navic melo pomerne spatne letove vlastnosti, nemelo dolet... Vtip byl v tom, ze tyhle trojplosniky byly v klasickych dogfightech ty doby nesmirne agilni, cokoliv prestoupaly a utocily, takze se zdalo, ze jsou vsude a velmi rychle. Kdyz se pak zacala treba diky Spadum 13 ci S.E.5 pouzivat trochu jina taktika, mely i Dr.1 odzvoneno...

porovnani:
Dr.1- ~165km/h, motor o 110hp
Triplane- ~180km/h, motor o 130hp

Dokaze 20 koni udelat s letadlem rozdil 15-20 km/h? Tezko rict...
Ze byl Dreidecker o neco lehci nehraje pri maximalni rychlosti moc roli, to spis u akcelerace, atd...

Spis nez porovnani s rychlostma souperu me zarazi prave to porovnani s Camelem...

Že jsou tři křídla trochu úlet? A co Fokker V.8? To je teprve úlet, nebo že by Fokker někde hulil trávu?

to vis, liberalni Holandsko

pět křídel neni tak moc caproni ca-60 mělo 9 křídel(i když při prvním letu spadlo)

Se ani nedivím.
Mě zajímá,jak se to mohlo odlepit od země.

Peters píše:Se ani nedivím.
Mě zajímá,jak se to mohlo odlepit od země.

Nijak. Odlepovalo se to do vody...

Ponorka? Nebo člun?

ani ponorka, ani člun...spíš podle fotky to vypadá na výletní loď:-)))

Je jasné,že to muselo být zvláštní,když se to vzneslo.

Hydrostar:Dobrá,už se takovýchto příspěvků budu vyvarovat.

Kdysi jsem viděl někde nějaký dokument, který se týkal konstrukcí letadel tohoto typu. Takže strašná spousta křídel, letadla o třech a více patrech atd. Málo které se dokázalo alespoň odlepit od země a většina z nich se rozlomila ještě během popojížděcích zkoušech na zemi. A myslím že prim zde hráli Italové:-) Docela hezké fotky těchto letadel z doby pokusů a omylů jsou v knížce Vojenská letadla od tuším Němečka 1 díl věnovaný WW1.

Toto letadlo

sem až tak moc nepatří, jedná se totiž o prototyp dopravního Caproni Ca.60. Uvádí se, že se do něj mělo vlézt 100 pasažérů plus 8 členů posádky. Tento kolos s trojicí trojplošných ploch byl poháněný osmi dvanáctiválcovými motory Liberty 12. Tři byly v gondolách ve předu a tři v zadu. Gondola byla průběžná. Další dva motory byly v gondolách na středních křídlech. Všechny byly ve výšce prostředního křídla.

4. března 1921 byl připravený ke svému prvnímu letu. Dokonce se odlepil od vodní hladiny, ale potom se rozlomil.

Tady je trocha pohyblivých obrázků:
http://www.youtube.com/watch?v=HnGZBhrrlMk

Edit:
Petersi, prosím tě, přečti si tento
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2025
odkaz a zkus se zamyslet, jestli ta pravidla opravdu dodržuješ. Připadá mně to, že jen říkáš ano a ne...

I když bylo vyrobeno jen relativně málo těchto letounů (na tehdejší dobu slabý průměr), přesto se Trojplošníky Sopwith dostali i do letectev dalších armád. Například 17 kusů sloužilo ve Francouzské armádě a po jednom kuse vlastnilo Rusko a Spojené Státy.

U domácího britského letectva jim byla vyzbrojena 1N,8N,9N,10N,11N,12N, 2W peruť. (N = naval = námořní). Kromě toho sloužily letouny i u domácí obrany.

Nejúspěšnějším pilotem na Sopwith Triplane (jak je uvedeno výše) byl Raymond Collishaw, který dosáhl na tomto stroji 34 sestřelů. Dále to jsou:
Robert Alexander Little (Austrálie) - 24 sestřelů
Charles Dawson Booker (Anglie) - 21 sestřelů
Ellis Vair Reid (Kanada) - 19 sestřelů
Richard Pearmna Manifie (Austrálie) - 17 sestřelů
Roderick Stanley Dallas (Austrálie) - 15 sestřelů
William Melville Alexander (Kanada) - 10 sestřelů

chci jen namítnout že caproni ca.60 bylo uspůsobeno najdřív pro vojanskou přepravu(NEŽ SI TO ROZMYSLELI)

a ještě-Collishaw velel desáté námořní peruti skoro celou válku(svou válečnou kariéru)což je zvláštní