Kolaborace po 15.3. 1939

[Radola Gajda]

15.3. 1939, je pošmourný den s oblohy padá sníh s deštěm, a do naší vlasti vstupují vojska německého Wehrmachtu. Po pražské dlažbě,a nejen po ní mašírují formace v okovaných botách a dlouhých pláštích. S chodníků jim krom sudetských krajů nikdo nekyne ani nemává, ba naopak,ozývají se výkřiky zloby a nenávisti, tu a tam je vidět i pláč....
Tohle je dopad onoho podniku pánů ze západu,kteří ač zachránili Evropu od údajné války,prodali naši zem. Chamberlain nyní mává cárem papíru,a holedbá se,že zachránil hrdý Albion od další války, další z Mnichova přivážejí onu slavnou novinu,a na Nás,už nemyslí,ale to již se stalo,teď stojíme na rozmezí dějin, a před námi je nejistá budoucnost pod německým jhem.
Někteří se s tím smíří,jiní utíkají za hranice,aby mohli bojovat proti uchvatitelům,a jiní vstupují do služeb Němců.

Jiní? Kdo jsou TI jiní? Je zajímavé,že většina,ne-li všechny fašistické a fašisnoidní frakce,se po mnichovském diktátu de-facto dohodnou na stejném scénáři,a to bránit republiku za každou cenu.To co bude následovat po okupaci je už něco jiného,ale v tuto chvíli jsou tyto subjekty jediné co veřejně vystupují proti Benešovi a politice odstoupení pohraničí....Jak již všichni víme,jejich snaha byla marná!
Proti Benešovi se staví i plk.gen.št. Emanuel Moravec,hrdina s první světové války a ruský legionář.

Emanuel Moravec se narodil 17.4.1893 v Praze v rodině obchodníka Jana Petra Moravce a jeho ženy Malvíny.Po složení maturitní zkoušky na Vyšší průmyslové škole,nastoupil jako technický úředník u firmy R.Mašek a spol. v Praze.

Po spáchání atentátu na následníka rakousko-uherského trůnu arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este,je 28.7.1914 odveden do rakousko-uherské armády,kde nastoupil službu u zeměbraneckého pluku č.8 jako jednoroční dobrovolník v Salcburku.Už jako kadet-aspirant je Moravec odvelen na východní frontu,kde jeho jednotka zaujímá pozice na východním Slovensku.
21.3.1915,Moravec padl do ruského zajetí,následně je odtransportován do zajateckého táboru v Samarkandu.V tomto táboře požádal o přijetí do České družiny,první jednotky českých dobrovolníků bojujících proti Rakousku-Uhersku.V hodnosti poručíka vstupuje do I.srbské dobrovolnické divize na frontu v Dobrudži.18.9.1916 je zraněn v bitvě u Amzači po výbuchu dělostřeleckého granátu.7.3.1917 přechází E.Moravec už jako podporučík do československých legií,kde je převelen k čs.pluku,,Hanáckému" v Borispoli jako velitel kulometného oddílu.
Moravec jako nadějný důstojník je posílán na různé kurzy např.na kurs organizovaný francouzskou vojenskou misí v Iasi v Rumunsku,absolvuje kulometný a kurs pro důtojníky generálního štábu.

V těchto dobách Moravec může poprvé uplatnit své spisovatelské schopnosti a do časopisu Československý voják zveřejňuje první část odborného pojednání ,,Opevňování".Pokračování vyšlo 3.srpna.Při útoku proti sovětským pozicím je znovu raněn a poslán do nemocnice v Omsku.Po přidělení k francouzské stanici bezdrátové telegrafie,je povýšen do hodnosti kapitána československých legií.4.6.1919 je jmenován velitelem technického oddílu na ruském Ostrově u Vladivostoku. V této době se zapletl i do tzv. Kolčakova puče, jednal s gen.Gajdou o možné podpoře tohoto protikolčakovského povstání na Sibiři.Nakonec se od celé akce distancoval,přesto byl 27.listopadu zbaven dosavadní funkce a podřízen veliteli vladivostocké posádky.
16.1.1920 uzavřel Moravec jeden ze svých tří sňatků,tentokrát s Helenou Georgijevnou Bekovou.

in. Jiří Pernes ,,Až na dno zrady" Praha 1997

V dubnu 1920 nastupuje společně s manželkou na loď Mount Vernon,na které začínají pouť do Československa,během transportu je jmenován osvětovým důstojníkem a 14.8. 1920 oba přijíždějí do Prahy. Kapitán Moravec je přijat do československého vojska, a je zařazen jako zpravodajský důstojník při Zemském velitelství v Užhorodu pro podkarpatskou Rus.V srpnu se manželům Moravcovým narodil syn Igor(budoucí příslušník a velitel minometné čety Waffen SS), Moravec je za výkon během války vyznamenán Československým válečným křížem,Revoluční medailí,Medailí za vítězství a Rumunským křížem Crucea commemorativa.

V roce 1922 vyšla v edici Knihovna Důstojnických listů Moravcova publikace Články vojenské,která shrnovalaMoravcovy příspěvky do armádních časopisů,poté následuje začátek studia na Vysoké škole válečné v praze.27.1.1923 se narodil druhý ze tří synů,jménem Jiří(během tažení Wehrmachtu na východní frontě se z něj stal polní malíř)V červnu téhož roku je povýšen do hodnosti majora a o měsíc později ukončuje studium na Vysoké válečné škole.

Major Moravec se snažil žít na "vysoké noze", bohužel pro něj,na toto žití neměl,a stával se dost častým dlužníkem u svých přátel a jiných subjektů.V roce 1926,je na jeho oddělení č.II u štábu Zemského vojenského velitelství nařízena revize,která nasledně zjistila,že major Moravec se dopouštěl finančních machinací.Po této aféře je přeložen jako velitel I.polního praporu do Znojma k 24.pěšímu pluku.
Během roku 1927 navazuje spolupráci s Ferdinandem Peroutkou,z čehož následně vyplynul článek v časopisu ,,Přítomnost" -,,Sovětská vojenská literatura".Mezitím je povýšen do hodnosti podplukovník a přeložen k 2.polnímu praporu v Humenném.Je také jmenován profesorem válečných dějin na Vysoké škole válečné v Praze,rozvádí se a zároveň i žení s Pavlou Sondyovou 30.ledna 1932.V tomto roce přinesly Lidové noviny,Moravcův článek Francouzský odzbrojovací návrh,a tímto elaborátem začala Moravcova spolupráce s tímto prestižním listem,de-facto,až do jeho smrti...

3. června 1932 se narodil i poslední ze tří synů Em. Moravce, syn Pavel (za války vstoupil do Hitlerjugend a v březnu 1945,je zabit při bombardování Salcburku). Během následujících třicátých let vycházejí knihy už plukovníka Moravce-Vojáci a doba, Obrana státu, Válečné možnosti ve střední Evropě,Tažení v Habeši,'Ukoly naší obrany, Vojenský význam Československa ve střední Evropě(posledně jmenovaná vyšla i ve francouzštině i angličtině). Vesměs tyto knihy mají výrazně protiněmecké zabarvení,a sám autor se přiklání ještě k těsnějšímu svazku na Polsko.
15.12.1936 je plk.Moravec jmenován velitelem 28.pěšího pluku Tyrše a Fugnera v Praze.14.září je pro Moravce dnem smutku,zemřel státní prezident T.G.Masaryk.Moravec byl vybrán,aby vedl smuteční kondukt a sám držel čestnou stráž u hrobu prezidenta...

Po napětí mezi Československem a nacistickým Německem je 22.5.1938 vyhlášena částečná mobilisace československé branné moci, Moravec je přidělen k Zemskému vojenskému velitelství v Košicích,později byla tato dispozice změněna pro oblast jižní Moravy.Nastupuje službu na obranné pozici v okolí Znojma,a je jmenován náčelníkem etapy Neruda.
28.9.1938 plk.Moravec opouští svou jednotku a odjel do Prahy, kde si ve špinavé a zablácené uniformě,vymohl přijetí u prezidenta Beneše. Dochází k hádce mezi oběma muži,Moravec žádá po prezidentu bránění republiky za každou cenu,a neústupnost vůči Říši.
Po podepsání Minichovské dohody se Moravec podílí na činnosti skupiny vojáků a politiků,která uvažuje o násilném vystoupení proti Benešovi s cílem bránit republiku proti nacistické agresi,i BEZ POMOCI spojenců!!!Po druhé audienci u Beneše,dochází mezi oběma muži ke konečnému názorovému rozchodu...

4.10. 1938 je rozvedeno u soudu i druhé Moravcovo manželství.
Lidové noviny zveřejňuj Moravcův článek 'Učtování a co dále,je to první předznamenání jeho budoucí kolaborace s Němci.Na místo subalternativního pracovníka je přeložen do Památníku národního osvobození v Praze.Hlavníštáb zákázal Moravcovi publikovat a své články zveřejňovat pod pesudonymy(St.Yester).Po neuposlechnutí tohoto zákazu byl plk.Moravec odeslán na dovolenou s "čekaným",to je faktický konec jeho kariéry v československé armádě.
15.3.1939 okupace naší vlasti Německem....

[Granátník]

Prosímtě, nejsou nějaké přesné počty čechů, kteří nějak spolupracovali s němci, přesněji s Gestapem ( třeba podle seznamů Gestapa a tak ) ??

[Radola Gajda]

Mohu ti vypsat některé,spíše sudetské němce z retribučních soudů,a pár čechů co sloužili např.u SD,SS nebo WH,většinou s českoněmeckých manželství.Čerpám z knihy ,,Nedaleko od Norimberku",je too retribučních soudech ze západních čech.

[Granátník]

Radola: dobře, napiš co víš, ale zkus mi přece jen sehnat nějaké to číslo těch čechů, kteří spolupracovali s gestapem. Celkem mě zajímá to číslo.

[Radola Gajda]

Tak to bude těžší,nejsem ani členem Stb z padesátých let,ani člen BIS,dnes je to takřka k nedohledání,díky "uklízecí" akci komunistů,kteří spoustu těchto lidí vzali pod svá křídla.

[Radola Gajda]

No,jeden takový dosti zajímavý případ jsem v mnou zmiňované knize našel.
,,Jednadvacetiletý zámečník Jiří Sýkora,v té době žil v Merklíně poblíže Jáchymova,pocházel však z Mladé Boleslavi. Byl zatčen 21.12.1946. Jeho absurdní životní propletenec začal právě v tomto středočeském městě. Na zdejším úřadu práce zjistili úředníci,že jeho matka pocházela z Vídně,a z toho vydedukovali,že byla německé národnosti. Pro Sýkoru z toho vyplynulo,že byl přijat do německého učiliště a zařazen do HJ. V roce 1943 prodělal řádný odvod,při kterém byl zařazen k protiletadlovému dělostřelectvu. To alespoň tvrdil při prvním výslechu. V mnichovských kasárnách,kde sloužil,byl u něho nalezen německy vedený deník,kam si podle vlastního názoru zaznamenával všechny nepravosti. Pracovali zde také vězni z koncentračního tábora Dachau,a Sýkora byl přistižen jak jim dává potraviny. Aby se vyhnul nebezpečí,které mu reálně hrozilo,nakonec z kasáren uprchl. Zadržen byl až v Norimberku,následně se ocitl před vojenským soudem,který ho odsoudil k pětiletému vězení.
I odtud se mu podařilo uprchnout,tentokráte se již choval opatrněji.Jako novou identitu si zvolil českého totálníka. Podařilo se mu získat falešné doklady,se kterými žil a pracoval až do konce války v Mnichově.po jejím konci se do Ml.Boleslavi nevrátil,dobře věděl,že by zde nebyl uvítán s fanfárami,místo toho se usadil v západočeském Merklíně.Svůj vstup do Hitlerjugend vysvětloval nesouladem se svojí nevlastní matkou. V jeho výpovědi však bylo několik nesrovnalostí,proto s ním byl sepsán dodatek. Hlavně se jednalo o to,že ve skutečnosti nikdy nesloužil u protiletadlového dělostřelectva,jeho mateřským útvarem byly Zbraně SS.Soudily ho právě soudní složky této organizace. Hlavním důkazem byly na něm zjištěté zbytky tetování jednotek SS. Snažil se jej odstranit žiletkou a rozpálenou cigaretou,avšak bezvýsledně.
K životním osudům svého syna se vyjádřil i jeho otec Oldřich Sýkora. Podle jeho názoru mladík odešel od rodiny na základě vlastního rozhodnutí. Ještě než nastoupil k SS,přišel se rozloučit.
Po nekonečných soudních jednáních,ketré následovaly a po vyslechnutí spousty svědků,kteří vypovídali např. to,že i když byl Sýkora v uniformě HJ,tak s nimi vždy komunikoval česky,rozhodl senát dr.Vytvara,který vzal jeho vyprávění za věrohodné a rozhodl se upustit od dalšího potrestání...."


in. Václav Jiřík ,,Nedaleko od Norimberku" r.2000

[Granátník]

Radola: velice děkuji. No, máš pravdu, trochu sem zapomněl, že hodně lidí po válce jenom trochu změnilo barvu a ze služeb gestapa přestoupili k rudým. No nic, děkuji za snahu

[Radola Gajda]

Nejenom to,ale i americké,německé,britské i francouzské rozvědky,nebraly ohledy na jejich minulost.Případ Klause Barbieho je tím jasným dokladem.

[Radola Gajda]

Neviděl jste někdo z vás fotky,kdy malý Václav Havel sedí na klíně R.Heydrichovi,nebo kočárek s ním vezou dva důstojníci SS?Tyto fotky byli ukázány i v pořadu ,,Na vlastní oči" na Nově!

[Bruno]

8-o Tak to čumím!

[Radola Gajda]

Kdo byl podle vás největší kolaborant během okupace,komu by jste udělili zlato za tento "národní čin"?

[trimin]

To není zrovna jednoduchá otázka, ale pokud mě paměť neklame tak asi za opravdu nejhnusnější kolaboraci bych považoval případ Augustina Přeučila. Sice není tak známej jako Karel Čurda a spol., ale zato on do emigrace odešel už jako zrádce. Na další příčky bych určitě nominoval Viktora Ryšánka a Jaroslava Nachtmana no a pak někde tady by byl teprve K. Čurda a Othmar Victora.
S politiků by si tento titul určitě zasloužil E. Moravec, K.H. Frank, K. Henlein ale i K. Gottwald a i když to někomu příjde divný tak i L.Svoboda a jeho squadra z r.68.

[Radar]

Souhlasím s Triminem. S tím že Moravce bych dal na První místo. Ano přeneseně bychom mohli označit za kolaboranta i Gottwalda.
Nachtmann? Mlátička Nachtmann? Nejprve český četník a posléze když přijal nem. občanství vyšetřovatel GESTAPA?

[Radola Gajda]

Trimin:No,Přeučil oproti ostatním neměl aspoň na svědomí tak velké číslo mrtvých.Nachtmann je kapitola sama o sobě,ovšem co mě dostává dodnes,je jeho osud po roce 45,klasický případ "potrestání" válečného zločince.
K.H.Frank i Henlein,byli Němci,i když žijící u nác,ale byly.
Já osobně bych nominoval J.Rysa-Rozsévače,Krychtálka,Lažnovského,Čermáka a další a další,ale snad hned po E.Moravcovi by u mne měl stříbro židobíjce Rudolf Novák...

[Radola Gajda]

Trimin:Pokud se nepletu,ten Přeučilův Hurricane byl Němcům stejně k ničemu?!

[trimin]

Ono nejde jen o ten Hurrican, jde o to že v podstatě od chvíle kdy přistál zrazoval lidi, kteří mu chtěli pomoc utéct. A pak v protektorátě napomáhal gestapu v identifikaci našich letců a vlastně s tímto záměrem už do odboje odešel.
Na lidech, které uvádíš by jsme se asi schodli. Jen by mě zajímalo jedno víš kdo byl Othmar Victora?

[Radola Gajda]

Bohužel toho chlapíka neznám.

[trimin]

Jde o člověka, který krom toho, že vstoupil do SS měl celkem nehezký podíl na akci Javoříčko.

[Atlantis]

Pánové, takhle i vypsat, čím se přesně provinili a co udělali. Nám mladším a ne tak sečtělým jenom jména nic neřeknou.

[Rase]

Letos bude k vidění i film o životě Emanuela Moravce:
https://www.csfd.cz/film/777163-anatomi ... ie/?type=1