Srovnání tanků A34 Comet a PzKpfw V Panther
Napsal: 4/4/2007, 22:32
Srovnání tanků A34 Comet a PzKpfw V Panther
Byl lepší německý střední tank PzKpfw V Panther Ausf. G nebo jeho britský oponent Cruiser Tank A34 Comet? Pro mnohé je předem jasná odpověď, že to byl jednoznačně Panther...ale bylo to tak doopravdy? Srovnejme si tyto dva tanky a uvidíme, kde se pravda nachází. Předem upozorňuji, že srovnávány budou technické parametry, nikoli kvality osádek, taktiky atd.
PANCÉŘOVÁNÍ
Čelní pancíř korby Pantheru Ausf. G byl silný 80 mm (horní pancíř), respektive 60 mm (spodní čelní deska), Cometu zde měl 76 mm (deska před řidičem a kulometčíkem), respektive 64 mm (prsní pancíř). Zatím žádné velké rozdíly, ale je zde něco, co situaci výrazně mění ve prospěch Panthera...zatímco Comet po svých předchůdcích (Cromwell a starší) bohužel zdědil extrémně špatně balistické řešení této partie, svým řešením odpovídajícímu tankům 30. let, Panther, řešený po vzoru T-34 (ten byl ostatně hlavní příčinou jeho vzniku), měl pancéřování velmi skloněné, což mu výrazně přidávalo na odolnosti. Zde tedy jednoznačně vedl Panther. Comet sice jeho náskok alespoň částečně zmírnil podstatně menší plochou této partie, ale to jej nezachraňuje.
Pravdou ovšem také je, že kvalita německé pancéřové oceli měla za války, respektive především v jejích koncových fázích (1944-45...tedy právě to období, které nás zajímá), velmi sestupnou tendenci. S razantním zvyšováním výroby a zároveň ztrátami zdrojů legovacích kovů bylo nutno použít jiné, méně vhodné. Výsledná "Ersatzstahl" byla sice tvrdá, zároveň však velice křehká a tedy méně odolná. S tím souvisel také velký obsah síry a dalších nečistot, což zapříčiňoval spěch ve výrobě, horší technologická kázeň a opět nedostatek "všeho". Ani kvalita konečné práce, např. provedení svárů, nebyla ke konci války nejlepší, spíše opak jest pravdou. Obecně se dá řict, že čím později vyrobený Panther, tím horší kvalita pancéře. V této souvislosti byly zajímavé zkoušky Britů po válce. Na několik Pantherů bylo stříleno 17pdr PT kanonem (ráže 76,2 mm, např ve výzbroji M4 Firefly), špičkovou to protitankovou zbraní. Výsledky byly překvapivé, některé Panthery byly velice obtížně prostřelitelné, jen na malou vzdálenost, jiné naopak prostřelili velmi snadno i na velmi značné vzdálenosti. Kvalita pancíře hrála skutečně velkou roli!
V pancéřování korby sice Comet pohořel, jiné to je s pancéřováním věží. Čelní pancíř věže Pantheru byl silný 100 mm, u Cometu měl 102 mm, čili prakticky stejné. Podobné to bylo u štítů kanonu, který měl Panther silný 110 mm (podle jiných zdrojů 100 mm), Comet 102 mm. Pancéřování boků věže bylo rovněž srovnatelné, Comet měl tyto partie sice kolmé, na rozdíl od značně skloněných u Pantheru, ale vyrovnával to jejich o poznání větší sílou (64 mm oproti 45 mm u Panthera).
PODVOZEK, MOTOR
Odpružení Pantheru pomocí torzních tyčí je možno v zásadě brát jako lepší než systém Christii u Cometu. Podvozek a jeho odpružení Pantheru zajišťovaly velmi komfortní jízdní vlastnosti. Jenže tento podvozek byl zároveň zbytečně složitý, čili výrobně složitý...a také dosti náchylný na poruchy. Naopak Comet měl podvozek jednoduchý, přitom však stále zajišťující velmi slušnou jízdu...ostatně lze říci, že právě u něj byl systém Christii dotažen k téměř dokonalosti. Pak je ovšem otázkou, zda byla o něco komfortnější jízda Pantheru až zas takovou výhodou při vyjmenovaných záporech...
Měrný tlak pásů na půdu byl u Pantheru 0,88 kg/cm2, u Cometu 0,95 kg/cm2, čili jen malý rozdíl. Motor Pantheru Ausf. G, Maybach HL 230 P30, měl maximální výkon 440 kW (při 2500 otáčkách za minutu), což dávalo měrný výkon 9,8 kW/t. Motor Meteor Mk.III tanku Comet měl maximální výkon 447 kW, měrný výkon byl 13,45 kW/t, čili rozdíl byl velmi výrazný.
Co do rychlosti byl lepší Comet s max. 51 km na silnici. Panther měl sice maximální rychlost cca 50 km/h, ovšem jde o hodnotu čistě teoretickou, skutečnost byla o hodně horší, dosahoval totiž stěží 40 km/h. Proč? Protože rychlostí přes 40 km/h dosahoval při otáčkách motoru vyšších než 2500 ot./min, kdy motor HL 230 P30 dosahoval výkonu až 515 kW (při 3000 ot/min...to právě dosahoval oněch zmíněných 50 km/h). A v čem že byl problém? Ve faktu, že otáčky nad 2500 ot/min byly řidičům Pantherů velmi vřele nedoporučovány (diplomaticky řečeno), neboť hrozila velmi akutně porucha motoru, často i požár!
V terénu byly maximální rychlosti obou tanků cca poloviční.
Dojezd Cometu na silnici byl cca 250 km, stejně tak i u Pantheru. V terénu se však již dojezdy dosti výrazně lišily, spotřeba Pantheru zde stoupla výrazněji a jeho dojezd poklesl na cca 100 km oproti 130 km Cometu. Ostatně porovnejme spotřebu: Comet potřeboval při jízdě na silnici 220 l na 100 km, Panther 280 l. Rozdíl tedy nebyl, vzhledem k výrazně vyšší hmotnosti Pantheru, nijak velký. Hůře ovšem bylo v terénu, spotřeba Cometu zde sice stoupla na cca 400 l, Panther byl však velký hltoun paliva (a to ještě kam se hrabal na Tigry a další kočičky!) a spotřeba vyletěla na pěkných 700 l!
VÝZBROJ
Kanon Pantheru, KwK 42 L/70, byl jednoznačně špičkovou zbraní. Ovšem ani kanon Cometu, 77 mm OQF Mk.II, nebyl žádné "ořezávátko". Šlo totiž o zbraň vyvinutou na bázi legendární 17 liberky čili kanonu 17 pdr OQF, jedné z nejlepších protitankových zbraní WW II vůbec. Úpravy měly za cíl lepší použitelnost ve věži tanku, především snížením délky zákluzu. Došlo ke zkrácení hlavně z 55 ráží na 49 ráží a k úpravě nábojové komory pro novou munici. Ta měla kratší a širší nábojnice, což zlepšilo jejich manipulovatelnost v omezených protorech věže. Tyto úpravy měly určitý negativní vliv na účinnost kanonu, avšak jen malý, stále se jednalo o vysoce výkonný protipancéřový prostředek. Ačkoliv je kanon označen jako 77 mm, byla ve skutečnosti jeho ráže 76,2 mm, označení 77 mm bylo použito pro odlišení od 17 pdr kanonu stejné ráže.
Porovnejme si průraznost těchto dvou zbraní při palbě na cíl ve vzdálenosti 500 a 1000 m při úhlu dopadu střely 30°.
77 mm OQF Mk.II: na 500 m: 120 mm (APCBC), 178 mm (APDS)
na 1000 m: 110 mm (APCBC), 149 mm (APDS)
KwK 42 L/70: na 500 m: 124 mm (APCBC), 174 (APCR)
na 1000 m: 111 mm (APCBC), 149 mm (APCR)
Z porovnání je zřejmé, že penetrační schopnosti obou zbraní byly velmi blízké a že nelze mluvit o převaze jedné z nich. Oba tanky tedy z tohoto srovnání vychází jako srovnatelně dobře (a to vskutku dobře!) vyzbrojené.
VYBAVENÍ
Použití automatického hasicího systému v prostoru motoru Panthera bylo velice novátorské, ovšem taky velice nutné, zvláště u starších versí, kdy motor hořel dost "rád" dokonce i při "bezpečných" otáčkách.
U Cometu lze ocenit zavedení velitelské věžičky, do té doby v britských tancích nepoužívané, nicméně tato byla u Němců standardem již dávno.
V rádiovybavení atp. nebylo velkých kvalitativních rozdílů.
REZUMÉ
Z výše napsaného vyplývá, že sice Panther byl v některých ohledech lepším tankem než Comet, avšak že tyto rozdíly nebyly až zase tak radikální (vyjma čelního pancéřování korby, kde měl jasně navrch) a že v mnohém naopak Comet Panthera překonával, často i výrazně (pohyblivost). K tomu přidejme vyšší spolehlivost britského tanku a také jeho nižší výrobní náklady, což je faktor velmi důležitý.
Přitom je potřeba mít na paměti, že Comet byl do určité míry improvizací, kdy nepříliš nezměněná korba tanku Cromwell (a tedy de fakto Cavalieru), tedy tanku koncepčně zastaralého, byla vybavena vylepšeným podvozkem a novou lepší věží s účinnějším kanonem.
Byl lepší německý střední tank PzKpfw V Panther Ausf. G nebo jeho britský oponent Cruiser Tank A34 Comet? Pro mnohé je předem jasná odpověď, že to byl jednoznačně Panther...ale bylo to tak doopravdy? Srovnejme si tyto dva tanky a uvidíme, kde se pravda nachází. Předem upozorňuji, že srovnávány budou technické parametry, nikoli kvality osádek, taktiky atd.
PANCÉŘOVÁNÍ
Čelní pancíř korby Pantheru Ausf. G byl silný 80 mm (horní pancíř), respektive 60 mm (spodní čelní deska), Cometu zde měl 76 mm (deska před řidičem a kulometčíkem), respektive 64 mm (prsní pancíř). Zatím žádné velké rozdíly, ale je zde něco, co situaci výrazně mění ve prospěch Panthera...zatímco Comet po svých předchůdcích (Cromwell a starší) bohužel zdědil extrémně špatně balistické řešení této partie, svým řešením odpovídajícímu tankům 30. let, Panther, řešený po vzoru T-34 (ten byl ostatně hlavní příčinou jeho vzniku), měl pancéřování velmi skloněné, což mu výrazně přidávalo na odolnosti. Zde tedy jednoznačně vedl Panther. Comet sice jeho náskok alespoň částečně zmírnil podstatně menší plochou této partie, ale to jej nezachraňuje.
Pravdou ovšem také je, že kvalita německé pancéřové oceli měla za války, respektive především v jejích koncových fázích (1944-45...tedy právě to období, které nás zajímá), velmi sestupnou tendenci. S razantním zvyšováním výroby a zároveň ztrátami zdrojů legovacích kovů bylo nutno použít jiné, méně vhodné. Výsledná "Ersatzstahl" byla sice tvrdá, zároveň však velice křehká a tedy méně odolná. S tím souvisel také velký obsah síry a dalších nečistot, což zapříčiňoval spěch ve výrobě, horší technologická kázeň a opět nedostatek "všeho". Ani kvalita konečné práce, např. provedení svárů, nebyla ke konci války nejlepší, spíše opak jest pravdou. Obecně se dá řict, že čím později vyrobený Panther, tím horší kvalita pancéře. V této souvislosti byly zajímavé zkoušky Britů po válce. Na několik Pantherů bylo stříleno 17pdr PT kanonem (ráže 76,2 mm, např ve výzbroji M4 Firefly), špičkovou to protitankovou zbraní. Výsledky byly překvapivé, některé Panthery byly velice obtížně prostřelitelné, jen na malou vzdálenost, jiné naopak prostřelili velmi snadno i na velmi značné vzdálenosti. Kvalita pancíře hrála skutečně velkou roli!
V pancéřování korby sice Comet pohořel, jiné to je s pancéřováním věží. Čelní pancíř věže Pantheru byl silný 100 mm, u Cometu měl 102 mm, čili prakticky stejné. Podobné to bylo u štítů kanonu, který měl Panther silný 110 mm (podle jiných zdrojů 100 mm), Comet 102 mm. Pancéřování boků věže bylo rovněž srovnatelné, Comet měl tyto partie sice kolmé, na rozdíl od značně skloněných u Pantheru, ale vyrovnával to jejich o poznání větší sílou (64 mm oproti 45 mm u Panthera).
PODVOZEK, MOTOR
Odpružení Pantheru pomocí torzních tyčí je možno v zásadě brát jako lepší než systém Christii u Cometu. Podvozek a jeho odpružení Pantheru zajišťovaly velmi komfortní jízdní vlastnosti. Jenže tento podvozek byl zároveň zbytečně složitý, čili výrobně složitý...a také dosti náchylný na poruchy. Naopak Comet měl podvozek jednoduchý, přitom však stále zajišťující velmi slušnou jízdu...ostatně lze říci, že právě u něj byl systém Christii dotažen k téměř dokonalosti. Pak je ovšem otázkou, zda byla o něco komfortnější jízda Pantheru až zas takovou výhodou při vyjmenovaných záporech...
Měrný tlak pásů na půdu byl u Pantheru 0,88 kg/cm2, u Cometu 0,95 kg/cm2, čili jen malý rozdíl. Motor Pantheru Ausf. G, Maybach HL 230 P30, měl maximální výkon 440 kW (při 2500 otáčkách za minutu), což dávalo měrný výkon 9,8 kW/t. Motor Meteor Mk.III tanku Comet měl maximální výkon 447 kW, měrný výkon byl 13,45 kW/t, čili rozdíl byl velmi výrazný.
Co do rychlosti byl lepší Comet s max. 51 km na silnici. Panther měl sice maximální rychlost cca 50 km/h, ovšem jde o hodnotu čistě teoretickou, skutečnost byla o hodně horší, dosahoval totiž stěží 40 km/h. Proč? Protože rychlostí přes 40 km/h dosahoval při otáčkách motoru vyšších než 2500 ot./min, kdy motor HL 230 P30 dosahoval výkonu až 515 kW (při 3000 ot/min...to právě dosahoval oněch zmíněných 50 km/h). A v čem že byl problém? Ve faktu, že otáčky nad 2500 ot/min byly řidičům Pantherů velmi vřele nedoporučovány (diplomaticky řečeno), neboť hrozila velmi akutně porucha motoru, často i požár!
V terénu byly maximální rychlosti obou tanků cca poloviční.
Dojezd Cometu na silnici byl cca 250 km, stejně tak i u Pantheru. V terénu se však již dojezdy dosti výrazně lišily, spotřeba Pantheru zde stoupla výrazněji a jeho dojezd poklesl na cca 100 km oproti 130 km Cometu. Ostatně porovnejme spotřebu: Comet potřeboval při jízdě na silnici 220 l na 100 km, Panther 280 l. Rozdíl tedy nebyl, vzhledem k výrazně vyšší hmotnosti Pantheru, nijak velký. Hůře ovšem bylo v terénu, spotřeba Cometu zde sice stoupla na cca 400 l, Panther byl však velký hltoun paliva (a to ještě kam se hrabal na Tigry a další kočičky!) a spotřeba vyletěla na pěkných 700 l!
VÝZBROJ
Kanon Pantheru, KwK 42 L/70, byl jednoznačně špičkovou zbraní. Ovšem ani kanon Cometu, 77 mm OQF Mk.II, nebyl žádné "ořezávátko". Šlo totiž o zbraň vyvinutou na bázi legendární 17 liberky čili kanonu 17 pdr OQF, jedné z nejlepších protitankových zbraní WW II vůbec. Úpravy měly za cíl lepší použitelnost ve věži tanku, především snížením délky zákluzu. Došlo ke zkrácení hlavně z 55 ráží na 49 ráží a k úpravě nábojové komory pro novou munici. Ta měla kratší a širší nábojnice, což zlepšilo jejich manipulovatelnost v omezených protorech věže. Tyto úpravy měly určitý negativní vliv na účinnost kanonu, avšak jen malý, stále se jednalo o vysoce výkonný protipancéřový prostředek. Ačkoliv je kanon označen jako 77 mm, byla ve skutečnosti jeho ráže 76,2 mm, označení 77 mm bylo použito pro odlišení od 17 pdr kanonu stejné ráže.
Porovnejme si průraznost těchto dvou zbraní při palbě na cíl ve vzdálenosti 500 a 1000 m při úhlu dopadu střely 30°.
77 mm OQF Mk.II: na 500 m: 120 mm (APCBC), 178 mm (APDS)
na 1000 m: 110 mm (APCBC), 149 mm (APDS)
KwK 42 L/70: na 500 m: 124 mm (APCBC), 174 (APCR)
na 1000 m: 111 mm (APCBC), 149 mm (APCR)
Z porovnání je zřejmé, že penetrační schopnosti obou zbraní byly velmi blízké a že nelze mluvit o převaze jedné z nich. Oba tanky tedy z tohoto srovnání vychází jako srovnatelně dobře (a to vskutku dobře!) vyzbrojené.
VYBAVENÍ
Použití automatického hasicího systému v prostoru motoru Panthera bylo velice novátorské, ovšem taky velice nutné, zvláště u starších versí, kdy motor hořel dost "rád" dokonce i při "bezpečných" otáčkách.
U Cometu lze ocenit zavedení velitelské věžičky, do té doby v britských tancích nepoužívané, nicméně tato byla u Němců standardem již dávno.
V rádiovybavení atp. nebylo velkých kvalitativních rozdílů.
REZUMÉ
Z výše napsaného vyplývá, že sice Panther byl v některých ohledech lepším tankem než Comet, avšak že tyto rozdíly nebyly až zase tak radikální (vyjma čelního pancéřování korby, kde měl jasně navrch) a že v mnohém naopak Comet Panthera překonával, často i výrazně (pohyblivost). K tomu přidejme vyšší spolehlivost britského tanku a také jeho nižší výrobní náklady, což je faktor velmi důležitý.
Přitom je potřeba mít na paměti, že Comet byl do určité míry improvizací, kdy nepříliš nezměněná korba tanku Cromwell (a tedy de fakto Cavalieru), tedy tanku koncepčně zastaralého, byla vybavena vylepšeným podvozkem a novou lepší věží s účinnějším kanonem.