PALBA.CZ

Těžký stíhací a bitevní letoun Ba.88 vznikl původně vlastně jako rychlostní speciál. Jednalo se o aerodynamicky velmi čistě zpracovaný stroj, poháněný dvěma motory Isotta Fraschini K-14 (čili licenčními Gnôme-Rhône) o výkonu 662 kW. Konstrukce byla z velké části tvořena svařenými trubkami, potah byl rovněž kovový. Prototyp MM.302 byl zalétán v říjnu 1936, ale trvalo značně dlouho, než hlavní konstruktéři firmy Breda (Societa Italiana Ernesto Breda), Antonio Parana a Giuseppe Panceri, dostali jeho vlastnosti na takovou úroveň, aby jej zvládl alespoň vysoce zkušený pilot Furio Niclot (tovární pilot firmy) a aby mohl v dubnu 1937 získat rekordy, když dosáhl s nákladem 1000 kg na trati 100 km průměrné rychlosti 517 km/h a na trati 1000 km 475 km/h. Tyto výkony byly v prosinci téhož roku ještě překonány, když bylo na stejných tratích dosaženo průměrných rychlostí 554 km/h a 524 km/h. Tedy výkony jistě úctyhodné!

Rekordní prototyp

Přes tyto úspěchy se však pro firmu stal letoun spíše problémem, když samotný Ducce, uchvácen těmito rekordy, požadoval jeho urgentní zařazení do výzbroje. Požadavek byl na stroj schopný působit v těžké stíhací, bitvní a průzkumné roli. Bylo to něco podobně smysluplného, jako když Luftwaffe požadovala udělat z rekordního Me 209 řadovou stíhačku. Ovšem vůdcům není radno odporovat a tak nezbývalo, než se o to alespoň pokusit.

Do přídě stroje byla proto umístěna trojice kulometů Breda SAFAT ráže 12,7 mm s 500 náboji na hlaveň. Za pilotní prostor bylo vestavěno střeliště s kulometem Breda SAFAT ráže 7,7 mm. Vytvořena byla pumovnice pro až 1000 kg pum, pumy větších ráží však byly jen polozapuštěné. Ocasní plochy byly změněny z jedné SOP na dvojitou pro zlepšení výstřelného pole hřbetního kulometu. Takto upravený prototyp byl zkoušen na podzim 1938 a předem je nutné říci, že zdaleka ne s dobrými výsledky. Obrovským problémem byl především flutter, mizerná stoupavost, přehnaně vysoká hmotnost na jednotku plochy...

Prototyp po přestavbě

Jenže politická objednávka platila a letoun byl požadován urgentně, takže i přes tyto velmi nedobré výsledky, které by u jiného stroje znamenaly buď radikální rekonstrukci nebo ukončení vývoje, šel stroj do výroby. Pro zlepšení výkonů byly alespoň použity výkonnější motory Piaggio P.XI RC.40 o výkonu 735 kW, ale mnoho toho stejně nezlepšily. Výroba začala v květnu 1939 a dala celkem 101 letounů vyrobených Bredou a dalších 48 licenčně vyrobených firmou IMAM (Industrie Mecchaniche e Aeronautiche Meridionali). A to bylo také vše a i tak o 149 strojů víc, než mělo být, neboť v bojovém nasazení se Ba.88 Lince (rys) ukázal být totálním propadákem s prakticky žádnou bojovou hodnotou. S pumovým nákladem (a to nikoli s plným teoretickým o hmotnosti 1000 kg, který byl v praxi nepoužitelný) stoupavost klesla na 2 m/s (pokud lze ještě hovořit o stoupavosti), v Africe pak nebylo nic neobvyklého, když naložené stroje ani nebyly schopny zvlétnout! Cestovní rychlost spadla na 250 km/h, což bylo pro letoun této kategorie dosti ubohé. Také letové vlastnosti byly pro běžné piloty velmi nevhodné.






Firma Agusta (Construzioni Aeronautiche Giovanni Agusta) se pokusila stroj zachránit, když v roce 1942 vypracovala úpravy Ba.88 na střemhlavý bombardér zvětšením rozpětí křídla o 2 metry, montáží motorů FIAT A.74 RC.38 o výkonu 573 kW, instalací aerodynamických brzd pod křídlo a čtvrtého kulometu do přídě. Byly však postaveny jen tři nové stroje, označené Ba.88 M.

Ba.88 M


TECHNICKÉ ÚDAJE (Ba.88 / Ba.88 M)

ROZMĚRY
Rozpětí: 15,6 m / 17,6 m
Délka: 10,79 m
Výška: 3,1 m
Nosná plocha: 33,34 m2 / 39,6 m2

HMOTNOST
Prázdná: 4650 kg / -
Vzletová: 6750 kg / 6930 kg

VÝKONY
Maximální rychlost: 490 km/h / 385 km/h
Dostup: 8000 m (hodně teoreticky) / -
Dolet: 1650 km / -

Bene scritto articolo, Yamato.

Jestli se někdy odhodlám něco napsat o italských tancích, tak budeme vyhlášeni asi za nějvětší úchyláky na Palbě - psat o makarónech... . To nevíš, co je dnes v kurzu?

Tak nejen 190kami živ je člověk, tahle témata jsou dobrá, ucelíme si přehled o WWII strojích a vidíme, jakými směry se ubíraly jiné konstrukční kanceláře - nejen Supermarine (i když takový hutný článek o Spitfiru by nebyl zlý..) a Messerschmitt AG.

Nicméně:

Údaj o propadu maximální rychlosti v souvislosti s naložením pum na 250 km/h se mi zdál dosti nepravděpodobný. Zvýšení vzletové hmotnosti totiž má většinou za následek zhoršení stoupavosti (jen taková poznámka mimo: právě 2 m/s jsou všeobecně považovány za hranici tzv. bojového dostupu stroje, maximální dostup je udáván v místě, kde letadlo dokáže udržet ještě 0,5 m/s, ale není to úplně 100% pravidlo) a ovladatelnosti (ne vždy..), ale na maximální rychlosti se obvykle projeví minimálně (=> letadlo s 400kg paliva nepoletí o moc pomaleji než letadlo se 100kg paliva). Rychlost ovlivní narušení aerodynamiky - tedy například vysunutá kola, otevřená kabina, přistávací klapky - nebo mnohem praktičtější příklad: podvěšené pumy.
Uvažoval jsem dále - jestli mohou podvěšené pumy způsobit až takto markantní úbytek výkonů a hledal jsem jakýkoliv "precedens". Nenašel jsem nic a tak hledám nějaké fotografie, které by ukazovaly externí výzbroj. Jenže zase neúspěch..dokonce ani na plastikových modelech jsem nic nenašel a tam páni modeláři obvykle navěšují vše, co jde Vypadá to, že tyto stroje opravdu létaly téměř výhradně s interní zásobou pum - tedy v pumovnici. To ale vůbec nevysvětluje tak výrazný pokles rychlosti. Hledal jsem tedy dále a možná i našel příčinu:
Rychlost neklesla ani tak v důsledku přetížení letounu, ale zřejmě kvůli úplně nemožným protiprachovým filtrům. Tuto příčinu jsem našel na anglické wikipedii a následně se mi potvrdila ještě z několika dalších zdrojů. Což mimojiné vysvětluje i pokles výkonů právě u "afrických" jednotek.

Ech, to mám z toho, že články vkládám tak pozdě v noci...a nevšimnu si nesmyslu. Samozřejmě že těch 250 km/h není maximální, ale cestovní rychlost. V článku je to opraveno. Díky za upozornění.

Jinak motory Piaggio P.XI RC.40 vskutku nepatřili k nejpovedenějším, problémy s nimi měly i jiné typy. S těmi filtry je to docela přijatelné vysvětlení nemožných "výkonů" v Africe.

A díky za zájem o pro mnohé bohužel neatraktivní Italy. Již teď mohu slíbit články o stíhačkách Macchi (200-207) a Reggiane (2000-2006).

Rozhodně v tom pokračuj, je to záslužný počin. Tebou zmiňovaná neatraktivnost je možná způsobená i nedostatkem válečné beletrie, která by o zážitcích Italů ve válce vyprávěla. Znáte někdo takové válečné memoáry třeba z leteckého prostředí, které vyšly u nás? Pokud ano tak sem s informacemi, nebylo by špatné je sehnat a hlavně přečíst.

Piaggio P.XI RC.40 nebyl tak strašnej motor

Byla to licence francouzského Gnome-Rhône Mistral Major 14K.
Používal se třeba i v Re 2000, Cantech 1007 nebo SM-84.
Spíš šlo o to, že v případě Bredy nebyla vychytaná kvalita výroby (podobnej problém postihl ds tímto motorem třeba i Ca-135). Breda byl sice pěknej letoun ale při tech rozměrech měl velké plošné zatížení a to dost ovlivňovalo letové vlastnosti.

Pokud jsou výše uvedené údaje správné, není plošné zatížení křídla nijak extrémní. Takový naložený Ju 88 byl někde trochu jinde I když to je sama o sobě trochu jiná kategorie..

Hans S. píše:Pokud jsou výše uvedené údaje správné, není plošné zatížení křídla nijak extrémní. Takový naložený Ju 88 byl někde trochu jinde I když to je sama o sobě trochu jiná kategorie..

JJ Breda a Ju88 to je dost jinde. Přes 200 kg/m2 není zrovna málo.

U Bredy šlo prostě o celkovou nevyzrálost koncepce i motoru. Jjei !předchůdce" Breda 65 na tom byla podstatně lépe (i když už byla v roce 1940 zastaralá)

Hans S. píše: Uvažoval jsem dále - jestli mohou podvěšené pumy způsobit až takto markantní úbytek výkonů a hledal jsem jakýkoliv "precedens". Nenašel jsem nic a tak hledám nějaké fotografie, které by ukazovaly externí výzbroj.

tady jsem našel obrázek Ba 88 v řezu - uložení pum
(možná se jedná až o stroj Ba 88 M jak by bylo možno soudit dle uložení kulometů, ale pumovnice byla u obou případů stejná. Ba 88 3xSAFAT 12.7 mm - Ba 88 M 4x SAFAT 12.7 mm. Uložení kulometů u Ba 88 je zřejmé z následujícího obrázku.)



příďové kulomety 3x SAFAT 12.7 mm



Jinak příčinou poklesu rychlosti byly určitě ty filtry jak uvadí Hans. a ne nějaké drastické zhoršení aerodynamiky ozbrojeného stroje.