Dzin píše:1) V dějinách Země.
1a) Tak toho jsi zase nejsem vědom já. Pokud je mi známo, Indiáni se pro práci téměř vůbec nehodily a proto se to krátkodobě řešilo přísunem otroků z Afriky.
1b) Dobře, tak dělnickorolnické třídě. A mílíš se, i rolník spotřebovává víc, než jen to co si vypěstuje. Kdo mu postaví? Kde vezme pluh, motyku, kosu, srp, kladivo atd? Kde zvířata? Kde svíčky, olej na svícení, boty, střevíce? Kde potraviny které si nevypěstuje? Vše si nedokáže obstarat sám, proto spolu s rolníky byli řemeslníci a další. Proto je ekonomicky rolník a ostatní řemeslníci v celkovém součtu pro stát výhodnější než práce otroků.
1c)Peníze do otroka už žádné další peníze nevydělají. Peníze pro rolníka dále tvoří peníze a je z nich zisk. Lení pán potom nedostane jen onen desátek, dostane daleko více.
1d)Nepoměřujekonomiku jen podle velikosti městal Kolik bylo těch velkých měst vfe starověku? Nebylo to spíše tak, že ona města byla velká proto, že centralizovala výdělek na určitém území zatímco ve středověku se toto daleko rovnoměrněji rozprostřelo?
1)Můžeš uvést příklad?
1a)Tak známo ti to je, indiáni z Karibiku defacto zmizeli, když po tisících hynuli na Španělských plantážích, to že se na práci nehodili bylo zřejmé i Španělům, ale tak nějak pozdě. Tvoje krátkodobé přísuny otroků z afriky trvali od 16. stol do 19. stol. Myslím že to je velmi "krátkodobé".
1b) No ronlíci si stavěli sami, násady na všechny typy nástrojů si vyráběli sami, železné části byly jediné kupované, mnohdy sloužili po několik generací. Potraviny které si nevypěstuje většinou nezkonzumuje. O životě středověkých obyvatel střední Evropy toho bylo napsáno hafo, vesničané rozhodně nejezdili každej tejden na jarmark si kupovat nové boty a skopové, svíce atd. Život ve Středověku-Hans Werner Goetz
1c)Otrok žádné peníze nedostával, ten jenom spotřebovával část produkce.
1d)Proč ne? Právě na velikosti měst je nejlépe vidět nadbytek z příjmu ze zemědělství. Když ve starověku bylo schopno zemědělství zásobovat takové kolosy jako byl přes půlmilionová města Antiochie, Alexandrie a Konstantinopol a několik statisícových měst (Patávium, Massalia, Ancona, Lutetia...). O rovnoměrném rozprostření nemůže být ani řeči, když ve starověku byly desítky měst po celé říši dosahujích velikosti středověké Prahy. Co se týká malých tisícových měst, tak typyckých pro středověk...jen 3 taková starověká města byly nalezeny v blízkosti Vesuvu. Udává se že v raném středověku pracovalo v zemědělství přes 90% veškeré populace, kolik bylo ve starověku nevím. Ale vylidňování měst po 2. století, které postihlo celou říši v četně Říma, je dosti silným vodítkem, když nastalo v období vznikajícího feudálního systému.