Tempik píše:Taky je potřeba si říci, že skončila doba námořních bitev. Dnes se nebojuje o moře. Není důvod. Kdy naposledy a kolikrát od 2. světové války proti sobě například bojovaly ty letadlové lodě, které podle některých nahradily lodě bitevní? Snad všechny další války byly pozemní a letadlové lodě dělali jen podporu pozemním operacím. Ano, tam bitevní loď nemá moc co nabídnout. Možná tak pár desítek kilometrů od pobřeží. Ostatně i ty letadlové lodě jsou teď nahrazovány spíše základnami přímo v místě konfliktu, pokud se bojůvky protáhnou.
Tempiku tohle není úplně korektní. Moře má stále extrémně důležitou hodnotu a udržení kontroly, námořních tras a možnosti úderu z moře jsou stále veledůležité úkoly. I od konce WWII hrálo moře v řadě událostí a válek (Korea, Vietnam, Suez, Falklandy, Záliv a vyloženě bambilión dalších) důležitou roli. Jen logicky nedochází k rozsáhlým střetům ala WWI či WWII, protože buď, díky bohu, nenastala WWIII a nebo protrahovaný střet dvou silnějších námořních mocností (které jsou zhusta seskupeny do jednoho bloku, tj. proti sobě nebudou válčit jako dříve). Velké bitvy jsou zavádějící, protože o ty 1) fakt tolik nejde a 2) musí na to být nějaká konstelace. I válka s SSSR, kde by figurovala na obou stranách masivní námořnictva a velice ostré boje na polovině zeměkoule, by asi nevynikala žádnými většími námořními bitvami, ale byla by hlavně velkou sérií menších střetů. Ostatně i německé ponorkové válce se říká "bitva o Atlantik", i když to v podstatě bitva není, ale je to proces/strategie/obrovská série malých střetů.
Skeptik píše:Sorry, ale to absolutně není pravda.
Ostatně stavba 5-ti jednotek třídy King George V během 4 let to dokazuje. To, že v meziválečném období postavili jen dvě bitevní lodě třídy Nelson nic nedokazuje - nestavěli, protože nepotřebovali. Ostatně i USA postavily "pouze" 3 bitevní lodě třídy Colorado.
Pozn. Srovnávat průmyslové schopnosti meziválečné Greath Britain, kdy impérium ještě jakž takž fungovalo, s poválečnou resp. dnešní "Little" Britain není moc korektní.
To dokazuje jen to, že třída KGV bylo maximum, co dokázal britský zbrojní průmysl zvládnout, vzhledem k poválečnému útlumu a nouzi/namátkovosti objednávek a znovuvyzbrojování v druhé polovině 30tých let, kde vše nenaskačí automaticky z nuly na 100. Kapacity dělovek, výrobců pancíře a zkušené dělníky rozpustíš raz dva, ale dáváš to zpět dohromady léta. Třída Lion už právě tak blahý život neměla, tím spíše za války a podařilo se vpřed protlačit jen anomální a trochu spartánský Vanguard, a to ještě dost protrahovaně.
Úpadek britských kapacit pro svižnou stavbu většího množství BL, zvláště těch klíčových, po WWI existoval. To je historický fakt. Jádro to s odřenýma ušima po různých vnitřních reorganizacích (jako sloučení Armstrong a Vickers) překlepalo, takže v době přezbrojování bylo na čem stavět, ale dát tomu obrátky trvalo a válka stejně zamíchala prioritami dělovek, válcoven a loděnic, takže na BL moc zdrojů a kapacit nezbývalo.
Mimochodem ohánět se tady jestli postavil ten stát 2 a ten 3 a potřebovali nepotřebovali je bez znalosti pozadí (meziválečná situace, odzbrojovací dohody atd.) celkem bezpředmětné a opravdu to o ničem nevypovídá a nic nedokazuje, stejně jako stavba KGV.
