Husité
Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav
Husité
Období tzv. husitských bouří(slovo revoluce apod. považuji za přehnané viz.dodatek) bylo v oblasti střední Evropy natolik významné , že dost dobře nelze pominout vývoj, kterým společnost prošla na cestě k zásadnímu konfliktu mnoha ambicí a z toho plynoucích mocenských střetů, které zplodila.
Zásadním, a víceméně směrodatným, byl poměr panovníka a šlechty. Počínaje druhou polovinou XII. století dochází k posilování pozice šlechty na úkor panovníka. Z družiníků se stávají sebevědomí feudálové, kteří jsou schopni prosazovat své zájmy i proti panovníkovi. Ze správcovství hradů a územních celků , do kterých byli významnější členové družiny jmenováni, se prvně stávají dědičné úřady a nakonec rodové vlastnictví. K potvrzení faktického stavu došlo r.1189.
(Nymburská Statuta Konráda Oty). Běhen vlády Přemysla I. a Václava I. tento proces pokračoval. Situace došla tak daleko, že se ji Přemysl II. rozhodl řešit s rázností jemu vlastní. V první řadě začal zakládat města jako novou oporu královské moci a zdroj financí. V druhém kroku požadoval po všech držitelích sporných majetků aby doložili oprávněnost své držby. Věc to byla celkem jednoduchá. Jestliže někdo dostal majetek od země pána(krále) byla mu o tom královskou kanceláří vydána listina, jejíž „kopie“(fakticky šlo o dva originály) byla uložena v královském archivu. Účelem bylo zabránit pořizování falešných darovacích listin. Darovací listina bez svého protějšku v archivu byla považována za podvrženou a tedy neplatnou. Šlo zejména o oblasti královských pohraničních hvozdů(českomoravská vrchovina), které se postupem času dostávaly do majetku šlechty. Tak došlo mj. k zabavení Německého Brodu (Lichtenburkové) a Jindřichova Hradce(Vítkovci)
Důsledkem bylo vzpoura panstva v té, pro Přemysla, nejtěžší chvíli.
Zmatky po Přemyslově smrti umožnily šlechtě další posílení. Král přestává být svrchovaným pánem a je jen prvním mezi rovnými. Dalším, kdo se pokusil šlechtu zvládnout, byl Jan Lucemburský. Šel až tak daleko, že se odpor šlechty pokusil potlačit vojensky. Zpočátku se zdálo, že by mohl mít alespoň částečný úspěch, ale to bylo opravdu jenom zdání. Jeho domácí spojenci (Waldekové atd.) při něm stáli pouze tak dlouho dokud se domnívali, že jim tato jejich „věrnost“ vynese něco na úkor protivníků. V okamžiku kdy si Jan začal najímat žoldnéřské oddíly v zahraničí přeběhli velice rychle na opačnou stranu. Prostě jim došlo, že pokud Jan prosadí své požadavky, zesílí natolik, že se nebude muset ohlížet na nikoho z panstva. Odůvodňování tohoto postupu nacionalistickými žvásty o cizácích a obraně českých zájmů(Dalimil) bylo jen účelovou propagandou. A tak Jan, který musel uznat svou porážku, nakonec vládl z ciziny. Slovo vládl je ovšem jen formální. Opravdovými vládci byla šlechta. Za této situace se vlády ujímá Karel IV.
A nyní se dostáváme k jádru jednoho z hlavních problémů následujícího století, který měl na běh věcí budoucích zásadní vliv. Je to nebývalý nárůst majetku a s tím logicky spojený mocenský vzestup církve. To, zda
se tomu dalo vyhnout, ponechám na čtenáři.
„Toto království jsme nalezli tak zpustošené, že jsme nenašli jediný svobodný hrad, který by nebyl zastaven se všemi královskými statky…..
Tehdy jsme znovu získali s velkými náklady a úsilím hrady Křivoklát, Týřov, Světlík, Litice, Hradec Králové, Písek, Nečtiny, Zbiroh, Tachov, Trutnov v Čechách, na Moravě pak Lukov, Telč, Veveří,, hrad olomoucký, brněnský a znojemský a mnoho jiných statků, zastavených a zcizených koruně. ……., ačkoliv páni se stali většinou tyrani a nebáli se krále, jak se slušelo, protože si království mezi sebe rozdělili.“(Vita Karoli Quarti)
Myslím, že tyto citace jsou dostatečně výmluvné, a jasně zdůvodňují následující Karlův postup. Vlastně šlo o prostou logickou úvahu. Jestli-že panovník nechtěl být vydán na milost a nemilost šlechtě potřeboval mocenskou základnu, o kterou se mohl opřít a to jak vojensky tak ekonomicky. Statky, které se mu povedlo získat zpět do vlastnictví koruny byly sice mnohé, ale i tak to byl jen pouhý zlomek původních korunních majetků. Byla tu samozřejmě královská města, která sice neustále sílila a představovala, zvláště koncem druhé poloviny XIV. století značnou sílu, ale vedle moci velkých feudálních rodů to byl zase jen zlomek.
Otázkou tedy bylo, kdo další může podpořit otřesenou královskou moc. V tehdejším uspořádání společnosti už se nabízela pouze církev. A tak král začíná rozmnožovat církevní statky. Spolu s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství se mu podařilo vytvořit pevnou a propracovanou církevní strukturu. Tímto způsobem se králi povedlo vytvořit si mocného spojence a zabránit dalšímu růstu rodových držav a tím i moci těchto rodů. Zdůrazňuji! Povedlo se zabránit růstu moci, niko-li jejímu omezení! To byl důvod proč se mu nepovedlo prosadit připravovaný zákoník. Šlechta se nehodlala nechat spoutat nějakými pravidly.
Výsledkem tohoto vývoje byla rovnováha sil. Důsledkem jejího porušení husitské bouře.
Také ostatní části společnosti se radikálně diferencovali a i tento vývoj předznamenával budoucího dění.
Malá šlechta. (Rytíři, zemané atd.)
Živořila na svých stále menších statečcích bez výhledu do budoucnosti. Princip dědictví rozděloval majetek stejným dílem a tak nejsou vzácné případy, kdy svého času mocný panský rod se doslova rozplynul během jediného století (Lichtenburkové). Jen ty rody, které tento princip nepraktikovaly, nebo jen v omezené míře, byly schopny si svůj majetek a vliv uchovat (prvorozenectví). Je k dispozici dostatek záznamů o vlastnictví třeba jen jedné osminy tvrze apod.
Není proto divu, že se tato část šlechty s nelibostí ohlížela po narůstajícím majetku církve. Jejich názor byl takový, že nebýt církve měli naději tento majetek nějakým způsobem získat. Bylo to ale jen naděje. Kdyby tyto majetky byly volné, pak by je s největší pravděpodobností uchvátily mocné panské rody, proti kterým neměl drobný zeman šanci se prosadit. A tak protože je jejich majetky již nedokázaly uživit byli nuceni vstupovat do služeb panovníka, mocného feudála, bohatých měst atd.
Stala se z nich zvláštní kasta nájemných velitelů, z které se později rekrutovala značná část hejtmanů husitských vojsk.
Města
Města byla původně doménou bohatého patriciátu, který byl převážně složený z kupců. Vzájemně spolupracující kupci byli schopni diktovat ceny řemeslnických výrobků. Na obranu proti tomuto monopolu se řemeslníci začali sdružovat do cechů. Je logické, že tento vývoj vedl k vzniku ostré konkurence. Jejím důsledkem byl rozpor nejen v rovině kupec – řemeslník , ale i v rovině bohatý kupec + řemeslník – chudý kupec + řemeslník. Mnozí, kteří v tomto konkurenčním boji neuspěli, klesli na úroveň městské chudiny. Není tedy divu, že v městech panovalo značné sociální napětí.
Venkov
Po většinu XIV století byl život venkovského obyvatelstva vcelku stabilní.
V zemi převládla peněžní forma renty výhodná jak pro feudála, tak pro sedláka. Princip byl vcelku jednoduchý. Sedlák věděl přesně kolik má zaplatit pánovi a mohl svůj „výrobek“ prodat kde chtěl a za kolik chtěl(renta se většinou odvíjela od velikosti obhospodařovaných pozemků). Pán dostal svůj podíl v hotovosti a nemusel se starat, jako v případě renty naturální, o uskladnění a prodej případných přebytků, což samozřejmě znamenalo úsporu. Existuje řada listinných dokladů, kdy pán v období neúrody a dalších pohrom odkládá splatnost renty, nebo ji část či zcela odpouští. Bylo výhodnější odpustit, než sedláka zruinovat a tím přijít o zdroj příjmů.
Peněžní renta měla ovšem i své zápory. Rozsah pozemků pronajímaných nájemci závisel na jeho počátečních finančních možnostech. Čím větší rozlohu pozemků si mohl pronajmout, tím větší byla sice částka renty, ale také jeho zisk. Došlo tak postupně k vydělení úzké skupiny bohatých sedláků (rychtáři, šafáři, mlynáři atd.)
Od konce XIV století dochází k zhoršování postavení středních a malých sedláků ve prospěch těch nejbohatších. Další záporné vlivy viz.ekonomika.
Nižší stav kněžský
Vedle bohatých kněžských hodnostářů existoval velký počet chudých kněží. Jejich perspektivou nebylo ani zlepšování pozice nějakým postupem církevní hierarchií.
Úzká skupina hodnostářů okupovala všechna lukrativní místa a dokonce se stávala držiteli mnoha výnosných úřadů a far. (mnohoobročníci) Aby to ještě nebylo všechno život těchto lidí byl vším jiným než příkladem ctnosti. Nedodržování ani těch nejzákladnějších kněžských povinností, chlast, kostky, o nemanželských dětech ani nemluvě.(protokol o vizitaci pražského arcijáhenství provedeném arcijáhnem Pavlem z Janovic v letech 1379-1382 - Kejř)
Přidejme k tomu papežské schizma a už není moc co dodávat.
Není proto divu, že kněží na nejnižších stupních církve, mnohdy sotva živořící, byli náchylní k herezi a odboji proti vyššímu kléru.
Takový pohled na církev by byl ovšem příliš jednostranný. Protože každá mince
má rub i líc. Církev nebyla jen nenasytný moloch, ale také nositel vědění a vzdělanosti. Nositel pokroku. Pokroku filozofického, ekonomického, správního i
uměleckého. Většina filozofů tehdejší doby pocházela z řad církve. Také zavádění
modernějších a výkonnější druhů správy majetku, bylo v převážné míře věcí církve(kláštery). Značná část předních diplomatů království byla církevními hodnostáři. Po dlouhou dobu byla prakticky pouze církev nositelkou vzdělanosti.
Za většinu antických písemných pramenů vděčíme právě církvi, jejímu opisování a knihovnám. Univerzitní mistři té doby, byli v drtivé míře kněží, a záleželo jen na stupni svěcení. Umění by se bez církevního sponzorství nemohlo obejít a o motivaci ani nemá cenu mluvit. Architektura té doby(gotika) je v převážné míře pod vlivem církevních pohledů na svět(Cluny).Dále zde je církevní právo, dalece kultivovanější než právo obecné. Důvod byl ten, že církevní právo vycházelo do značné míry z práva římského. Ekonomický přínos církve pro Český stát této doby je nesporně významný. Také nelze pominout, že i většina herezí vycházel z prostředí církve, a že různé církve a církvičky, které se postupně od církve původní(obecné) oddělily(odpadly) i jejich zakladatelé, z této církve vzešli. Krize církve konce XIV a počátku XV století vyplynula z ekonomických, potažmo mocenských konfliktů té doby, což bylo přímou příčinou selhání jednotlivců na vyšších stupních církevní hierarchie. Konec konců kolik lidí neselže, dostane-li se jim tak mocné motivace jakou je plný břich.
Ekonomika
Tato spojitá nádoba dění ve společnosti ovlivňovala všechny složky obyvatelstva a je třeba říci, že v období před husitskými bouřemi to nebyl vliv pozitivní.
Je nesporné, že ekonomický vývoj českých zemí byl zpožděn oproti například německým zemím v říši. Důvodem byla neexistence Evropsky důležitých obchodních cest, které by tudy procházely. Nejbližší byla cesta dunajská, ale ta se českému území vyhýbala. Veškeré snahy Karla IV o její odklonění se minuly účinkem. Zpevňování cest, stavba kamenných mostů atd. Jeho opatření fungovala jen po dobu, po kterou byla Praha hlavním městem říše a sídlil v ní císařský dvůr. Tedy po dobu jeho života a poměrně krátce za vlády jeho syna.
Důsledkem byl relativně pomalý rozvoj řemesel, která se specializovala převážně na místní trh. V porovnání se zahraničím nebyla konkurence schopná a také nutnost případné dopravy zboží prakticky pouze po souši činila obchod nákladným. (Tak jako každý pohyb armády má svoje těžiště, stejně tak to platí v ekonomice. Těžištěm střední Evropy byla po několik staletí osa Bavorsko – Sasko. Ale právě v této době dochází k posunu do Porýní, aby se v následujících desetiletích pokračovalo ještě dále k jihu na osu Itálie – Španělsko – Portugalsko. )
Totéž se týkalo zemědělské produkce. A tak se České království stalo především vývozcem drahého kovu. Prostředky se tedy přelévaly a kladně působily úplně někde jinde. Trh byl víceméně uzavřený a tím pádem stagnoval. To mělo kritický dopad na chudší části obyvatelstva.
Dalším kritickým bodem, byla těžba stříbra. Kutná Hora sice ještě měla stříbra dostatek, ale povrchová, lehce dobyvatelná naleziště již byla vyčerpána. Bylo třeba těžit z větších hloubek. Množství vytěženého stříbra se tak zmenšilo, zatímco náklady na jeho získání vzrostly. Z těchto důvodů a dalších zmatků a bojů devalvovala cena groše postupně až o dvacet procent. To postihlo zejména menší řemeslníky a sedláky. K tomu všemu přispíval zvyšující se berní tlak(obecné i mimořádné berně, církevní desátky, subsidia atd.), a zejména téměř neustálá válka (od roku 1394)šlechty proti panovníkovi, šlechty proti šlechtě, a všech proti všem. Ničení vesnic a jejich majetku, nebezpečí na cestách a tedy omezení obchodu byly přímou příčinou poklesu životní úrovně obyvatelstva a zvyšujícího se sociálního napětí.
(Zajímavý je údaj F. Palackého, že míra daňového zatížení obyvatelstva byla i navzdory všem dávkám a berním jedna z nejnižších v Evropě!?!?)
Pozn1: Zda použít termín bouře, či revoluce, je zajisté věcí názoru. Já osobně mám názor ten, že revoluce je dění, které zásadně změní charakter společnosti. V případě husitských bouří tomu tak nebylo. V této době sice došlo k přesunům majetků a těžiště moci, ale společnost sama se nijak zásadně nezměnila.
Pozn2: Stav společnosti je doveden až těsně před počátek bouří. Události cca. k r.1380. Některé prameny jsou uvedeny uvnitř textu. Ostatní budou uvedeny v další části.
Poděkování:
Děkuji Johanovi za jeho podnětné připomínky. A doufám v další spolupráci.
Zásadním, a víceméně směrodatným, byl poměr panovníka a šlechty. Počínaje druhou polovinou XII. století dochází k posilování pozice šlechty na úkor panovníka. Z družiníků se stávají sebevědomí feudálové, kteří jsou schopni prosazovat své zájmy i proti panovníkovi. Ze správcovství hradů a územních celků , do kterých byli významnější členové družiny jmenováni, se prvně stávají dědičné úřady a nakonec rodové vlastnictví. K potvrzení faktického stavu došlo r.1189.
(Nymburská Statuta Konráda Oty). Běhen vlády Přemysla I. a Václava I. tento proces pokračoval. Situace došla tak daleko, že se ji Přemysl II. rozhodl řešit s rázností jemu vlastní. V první řadě začal zakládat města jako novou oporu královské moci a zdroj financí. V druhém kroku požadoval po všech držitelích sporných majetků aby doložili oprávněnost své držby. Věc to byla celkem jednoduchá. Jestliže někdo dostal majetek od země pána(krále) byla mu o tom královskou kanceláří vydána listina, jejíž „kopie“(fakticky šlo o dva originály) byla uložena v královském archivu. Účelem bylo zabránit pořizování falešných darovacích listin. Darovací listina bez svého protějšku v archivu byla považována za podvrženou a tedy neplatnou. Šlo zejména o oblasti královských pohraničních hvozdů(českomoravská vrchovina), které se postupem času dostávaly do majetku šlechty. Tak došlo mj. k zabavení Německého Brodu (Lichtenburkové) a Jindřichova Hradce(Vítkovci)
Důsledkem bylo vzpoura panstva v té, pro Přemysla, nejtěžší chvíli.
Zmatky po Přemyslově smrti umožnily šlechtě další posílení. Král přestává být svrchovaným pánem a je jen prvním mezi rovnými. Dalším, kdo se pokusil šlechtu zvládnout, byl Jan Lucemburský. Šel až tak daleko, že se odpor šlechty pokusil potlačit vojensky. Zpočátku se zdálo, že by mohl mít alespoň částečný úspěch, ale to bylo opravdu jenom zdání. Jeho domácí spojenci (Waldekové atd.) při něm stáli pouze tak dlouho dokud se domnívali, že jim tato jejich „věrnost“ vynese něco na úkor protivníků. V okamžiku kdy si Jan začal najímat žoldnéřské oddíly v zahraničí přeběhli velice rychle na opačnou stranu. Prostě jim došlo, že pokud Jan prosadí své požadavky, zesílí natolik, že se nebude muset ohlížet na nikoho z panstva. Odůvodňování tohoto postupu nacionalistickými žvásty o cizácích a obraně českých zájmů(Dalimil) bylo jen účelovou propagandou. A tak Jan, který musel uznat svou porážku, nakonec vládl z ciziny. Slovo vládl je ovšem jen formální. Opravdovými vládci byla šlechta. Za této situace se vlády ujímá Karel IV.
A nyní se dostáváme k jádru jednoho z hlavních problémů následujícího století, který měl na běh věcí budoucích zásadní vliv. Je to nebývalý nárůst majetku a s tím logicky spojený mocenský vzestup církve. To, zda
se tomu dalo vyhnout, ponechám na čtenáři.
„Toto království jsme nalezli tak zpustošené, že jsme nenašli jediný svobodný hrad, který by nebyl zastaven se všemi královskými statky…..
Tehdy jsme znovu získali s velkými náklady a úsilím hrady Křivoklát, Týřov, Světlík, Litice, Hradec Králové, Písek, Nečtiny, Zbiroh, Tachov, Trutnov v Čechách, na Moravě pak Lukov, Telč, Veveří,, hrad olomoucký, brněnský a znojemský a mnoho jiných statků, zastavených a zcizených koruně. ……., ačkoliv páni se stali většinou tyrani a nebáli se krále, jak se slušelo, protože si království mezi sebe rozdělili.“(Vita Karoli Quarti)
Myslím, že tyto citace jsou dostatečně výmluvné, a jasně zdůvodňují následující Karlův postup. Vlastně šlo o prostou logickou úvahu. Jestli-že panovník nechtěl být vydán na milost a nemilost šlechtě potřeboval mocenskou základnu, o kterou se mohl opřít a to jak vojensky tak ekonomicky. Statky, které se mu povedlo získat zpět do vlastnictví koruny byly sice mnohé, ale i tak to byl jen pouhý zlomek původních korunních majetků. Byla tu samozřejmě královská města, která sice neustále sílila a představovala, zvláště koncem druhé poloviny XIV. století značnou sílu, ale vedle moci velkých feudálních rodů to byl zase jen zlomek.
Otázkou tedy bylo, kdo další může podpořit otřesenou královskou moc. V tehdejším uspořádání společnosti už se nabízela pouze církev. A tak král začíná rozmnožovat církevní statky. Spolu s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství se mu podařilo vytvořit pevnou a propracovanou církevní strukturu. Tímto způsobem se králi povedlo vytvořit si mocného spojence a zabránit dalšímu růstu rodových držav a tím i moci těchto rodů. Zdůrazňuji! Povedlo se zabránit růstu moci, niko-li jejímu omezení! To byl důvod proč se mu nepovedlo prosadit připravovaný zákoník. Šlechta se nehodlala nechat spoutat nějakými pravidly.
Výsledkem tohoto vývoje byla rovnováha sil. Důsledkem jejího porušení husitské bouře.
Také ostatní části společnosti se radikálně diferencovali a i tento vývoj předznamenával budoucího dění.
Malá šlechta. (Rytíři, zemané atd.)
Živořila na svých stále menších statečcích bez výhledu do budoucnosti. Princip dědictví rozděloval majetek stejným dílem a tak nejsou vzácné případy, kdy svého času mocný panský rod se doslova rozplynul během jediného století (Lichtenburkové). Jen ty rody, které tento princip nepraktikovaly, nebo jen v omezené míře, byly schopny si svůj majetek a vliv uchovat (prvorozenectví). Je k dispozici dostatek záznamů o vlastnictví třeba jen jedné osminy tvrze apod.
Není proto divu, že se tato část šlechty s nelibostí ohlížela po narůstajícím majetku církve. Jejich názor byl takový, že nebýt církve měli naději tento majetek nějakým způsobem získat. Bylo to ale jen naděje. Kdyby tyto majetky byly volné, pak by je s největší pravděpodobností uchvátily mocné panské rody, proti kterým neměl drobný zeman šanci se prosadit. A tak protože je jejich majetky již nedokázaly uživit byli nuceni vstupovat do služeb panovníka, mocného feudála, bohatých měst atd.
Stala se z nich zvláštní kasta nájemných velitelů, z které se později rekrutovala značná část hejtmanů husitských vojsk.
Města
Města byla původně doménou bohatého patriciátu, který byl převážně složený z kupců. Vzájemně spolupracující kupci byli schopni diktovat ceny řemeslnických výrobků. Na obranu proti tomuto monopolu se řemeslníci začali sdružovat do cechů. Je logické, že tento vývoj vedl k vzniku ostré konkurence. Jejím důsledkem byl rozpor nejen v rovině kupec – řemeslník , ale i v rovině bohatý kupec + řemeslník – chudý kupec + řemeslník. Mnozí, kteří v tomto konkurenčním boji neuspěli, klesli na úroveň městské chudiny. Není tedy divu, že v městech panovalo značné sociální napětí.
Venkov
Po většinu XIV století byl život venkovského obyvatelstva vcelku stabilní.
V zemi převládla peněžní forma renty výhodná jak pro feudála, tak pro sedláka. Princip byl vcelku jednoduchý. Sedlák věděl přesně kolik má zaplatit pánovi a mohl svůj „výrobek“ prodat kde chtěl a za kolik chtěl(renta se většinou odvíjela od velikosti obhospodařovaných pozemků). Pán dostal svůj podíl v hotovosti a nemusel se starat, jako v případě renty naturální, o uskladnění a prodej případných přebytků, což samozřejmě znamenalo úsporu. Existuje řada listinných dokladů, kdy pán v období neúrody a dalších pohrom odkládá splatnost renty, nebo ji část či zcela odpouští. Bylo výhodnější odpustit, než sedláka zruinovat a tím přijít o zdroj příjmů.
Peněžní renta měla ovšem i své zápory. Rozsah pozemků pronajímaných nájemci závisel na jeho počátečních finančních možnostech. Čím větší rozlohu pozemků si mohl pronajmout, tím větší byla sice částka renty, ale také jeho zisk. Došlo tak postupně k vydělení úzké skupiny bohatých sedláků (rychtáři, šafáři, mlynáři atd.)
Od konce XIV století dochází k zhoršování postavení středních a malých sedláků ve prospěch těch nejbohatších. Další záporné vlivy viz.ekonomika.
Nižší stav kněžský
Vedle bohatých kněžských hodnostářů existoval velký počet chudých kněží. Jejich perspektivou nebylo ani zlepšování pozice nějakým postupem církevní hierarchií.
Úzká skupina hodnostářů okupovala všechna lukrativní místa a dokonce se stávala držiteli mnoha výnosných úřadů a far. (mnohoobročníci) Aby to ještě nebylo všechno život těchto lidí byl vším jiným než příkladem ctnosti. Nedodržování ani těch nejzákladnějších kněžských povinností, chlast, kostky, o nemanželských dětech ani nemluvě.(protokol o vizitaci pražského arcijáhenství provedeném arcijáhnem Pavlem z Janovic v letech 1379-1382 - Kejř)
Přidejme k tomu papežské schizma a už není moc co dodávat.
Není proto divu, že kněží na nejnižších stupních církve, mnohdy sotva živořící, byli náchylní k herezi a odboji proti vyššímu kléru.
Takový pohled na církev by byl ovšem příliš jednostranný. Protože každá mince
má rub i líc. Církev nebyla jen nenasytný moloch, ale také nositel vědění a vzdělanosti. Nositel pokroku. Pokroku filozofického, ekonomického, správního i
uměleckého. Většina filozofů tehdejší doby pocházela z řad církve. Také zavádění
modernějších a výkonnější druhů správy majetku, bylo v převážné míře věcí církve(kláštery). Značná část předních diplomatů království byla církevními hodnostáři. Po dlouhou dobu byla prakticky pouze církev nositelkou vzdělanosti.
Za většinu antických písemných pramenů vděčíme právě církvi, jejímu opisování a knihovnám. Univerzitní mistři té doby, byli v drtivé míře kněží, a záleželo jen na stupni svěcení. Umění by se bez církevního sponzorství nemohlo obejít a o motivaci ani nemá cenu mluvit. Architektura té doby(gotika) je v převážné míře pod vlivem církevních pohledů na svět(Cluny).Dále zde je církevní právo, dalece kultivovanější než právo obecné. Důvod byl ten, že církevní právo vycházelo do značné míry z práva římského. Ekonomický přínos církve pro Český stát této doby je nesporně významný. Také nelze pominout, že i většina herezí vycházel z prostředí církve, a že různé církve a církvičky, které se postupně od církve původní(obecné) oddělily(odpadly) i jejich zakladatelé, z této církve vzešli. Krize církve konce XIV a počátku XV století vyplynula z ekonomických, potažmo mocenských konfliktů té doby, což bylo přímou příčinou selhání jednotlivců na vyšších stupních církevní hierarchie. Konec konců kolik lidí neselže, dostane-li se jim tak mocné motivace jakou je plný břich.
Ekonomika
Tato spojitá nádoba dění ve společnosti ovlivňovala všechny složky obyvatelstva a je třeba říci, že v období před husitskými bouřemi to nebyl vliv pozitivní.
Je nesporné, že ekonomický vývoj českých zemí byl zpožděn oproti například německým zemím v říši. Důvodem byla neexistence Evropsky důležitých obchodních cest, které by tudy procházely. Nejbližší byla cesta dunajská, ale ta se českému území vyhýbala. Veškeré snahy Karla IV o její odklonění se minuly účinkem. Zpevňování cest, stavba kamenných mostů atd. Jeho opatření fungovala jen po dobu, po kterou byla Praha hlavním městem říše a sídlil v ní císařský dvůr. Tedy po dobu jeho života a poměrně krátce za vlády jeho syna.
Důsledkem byl relativně pomalý rozvoj řemesel, která se specializovala převážně na místní trh. V porovnání se zahraničím nebyla konkurence schopná a také nutnost případné dopravy zboží prakticky pouze po souši činila obchod nákladným. (Tak jako každý pohyb armády má svoje těžiště, stejně tak to platí v ekonomice. Těžištěm střední Evropy byla po několik staletí osa Bavorsko – Sasko. Ale právě v této době dochází k posunu do Porýní, aby se v následujících desetiletích pokračovalo ještě dále k jihu na osu Itálie – Španělsko – Portugalsko. )
Totéž se týkalo zemědělské produkce. A tak se České království stalo především vývozcem drahého kovu. Prostředky se tedy přelévaly a kladně působily úplně někde jinde. Trh byl víceméně uzavřený a tím pádem stagnoval. To mělo kritický dopad na chudší části obyvatelstva.
Dalším kritickým bodem, byla těžba stříbra. Kutná Hora sice ještě měla stříbra dostatek, ale povrchová, lehce dobyvatelná naleziště již byla vyčerpána. Bylo třeba těžit z větších hloubek. Množství vytěženého stříbra se tak zmenšilo, zatímco náklady na jeho získání vzrostly. Z těchto důvodů a dalších zmatků a bojů devalvovala cena groše postupně až o dvacet procent. To postihlo zejména menší řemeslníky a sedláky. K tomu všemu přispíval zvyšující se berní tlak(obecné i mimořádné berně, církevní desátky, subsidia atd.), a zejména téměř neustálá válka (od roku 1394)šlechty proti panovníkovi, šlechty proti šlechtě, a všech proti všem. Ničení vesnic a jejich majetku, nebezpečí na cestách a tedy omezení obchodu byly přímou příčinou poklesu životní úrovně obyvatelstva a zvyšujícího se sociálního napětí.
(Zajímavý je údaj F. Palackého, že míra daňového zatížení obyvatelstva byla i navzdory všem dávkám a berním jedna z nejnižších v Evropě!?!?)
Pozn1: Zda použít termín bouře, či revoluce, je zajisté věcí názoru. Já osobně mám názor ten, že revoluce je dění, které zásadně změní charakter společnosti. V případě husitských bouří tomu tak nebylo. V této době sice došlo k přesunům majetků a těžiště moci, ale společnost sama se nijak zásadně nezměnila.
Pozn2: Stav společnosti je doveden až těsně před počátek bouří. Události cca. k r.1380. Některé prameny jsou uvedeny uvnitř textu. Ostatní budou uvedeny v další části.
Poděkování:
Děkuji Johanovi za jeho podnětné připomínky. A doufám v další spolupráci.
Válka není zábava. Válka je vážná věc.
Myslím, že popis je vcelku přesný, jen chybí zmínit tyto důležité události:
V roce 1378 vzniklo papežské schizma (Avignonský a Římský) později trojpapežství (k tomu se asi hierarchicky vrátíme).
Vůbec není zmíněna morová epidemie 1347 - 1353 která zahubila třetinu obyvatel Evropy. Lidé nevěděli, co mor způsobuje a pokládali ji za počátek Apokalypsy a Boží trest.
Velký význam začal mít chiliasmus (následně některé učení označovány jako heretická - kacířská - ale např. učení Tomáše Akvinského - vrcholný představitel scholastiky - ač původně církví odmítáno je za 50 let uznáno a roce 1879 je přijata jako oficiální nauka církve. Citát: „Monarcha se stará o lid a reprezentuje ho.“ nenabádal nikoho jej označit za kacíře.
Tato morová epidemie měla za následek hospodářský úpadek (mor byl především ve městech) a vznik učení kritizující jednání církve.
Zmíním jen Johna Wycliffa (jeho učení donesl do Prahy Jeroným Pražský - studoval v Oxfordu), dále pod záštitou Karla IV. a arcibiskupa Arnošta z Pardubic Konráda Waldhausera, Jana Milíče a Matěje z Janova.
Husitské hnutí bych nenazýval ani bouřemi, ani revolucí. Bylo to období reformace stávající společnosti a předzvěstí hlubokých změn ve společnosti.
V roce 1378 vzniklo papežské schizma (Avignonský a Římský) později trojpapežství (k tomu se asi hierarchicky vrátíme).
Vůbec není zmíněna morová epidemie 1347 - 1353 která zahubila třetinu obyvatel Evropy. Lidé nevěděli, co mor způsobuje a pokládali ji za počátek Apokalypsy a Boží trest.
Velký význam začal mít chiliasmus (následně některé učení označovány jako heretická - kacířská - ale např. učení Tomáše Akvinského - vrcholný představitel scholastiky - ač původně církví odmítáno je za 50 let uznáno a roce 1879 je přijata jako oficiální nauka církve. Citát: „Monarcha se stará o lid a reprezentuje ho.“ nenabádal nikoho jej označit za kacíře.
Tato morová epidemie měla za následek hospodářský úpadek (mor byl především ve městech) a vznik učení kritizující jednání církve.
Zmíním jen Johna Wycliffa (jeho učení donesl do Prahy Jeroným Pražský - studoval v Oxfordu), dále pod záštitou Karla IV. a arcibiskupa Arnošta z Pardubic Konráda Waldhausera, Jana Milíče a Matěje z Janova.
Husitské hnutí bych nenazýval ani bouřemi, ani revolucí. Bylo to období reformace stávající společnosti a předzvěstí hlubokých změn ve společnosti.
Naposledy upravil(a) Rosomak dne 28/11/2007, 08:12, celkem upraveno 1 x.
Dovolím si upozornit, že za boží trest považovali lidé té doby i život sám.pokládali ji za počátek Apokalypsy a Boží trest.
Tady asi půjde o nějaký omyl. Tomáš Akvinský byl vrcholným představitelem scholastiky niko-li jejím vynálezcem.ale např. učení Tomáše Akvinského - scholastika
Reformace/změny? Nerozumím o čem je řeč. K ničemu takovému nedošlo.
Celému tomu nějak nerozumím.Tady se asi podepsala pozdní hodina.
To už se mi taky párkrát stalo.
Válka není zábava. Válka je vážná věc.
Boží trest - proč lidé považovali život za trest?
Protože různí kněží jim to tvrdili. Sami ze své hlavy by na to nepřišli. A kněží k tomu museli mít důvod, proč jim to tvrdili...
Zde jse zapomněl ještě zmínit další faktor, a to silné ochlazení (tzv. malá doba ledová) 1370-1390.
Dále rozbroje mezi Zikmundem a Václavem IV. a samotnou šlechtou - často si šlechticové mezi sebou vyřizovali účty vzájemný přepadáváním a vypalováním vesnic.
U Tomáše Akvinského jsem to upravil, aby to bylo jasné že to nebyl jen jediný představitel scholastiky, tak jako Hus nebyl jediným kazatelem reformních myšlenek.
Aha. Žádné změny? Proti nešvarům s odpustky se mj. věnoval Tridentský koncil, k dalším úpravám dochází až toku 1968 papežem Pavlem VI, a v roce 1998 zásluhou Jana Pavla II.
Tvrzení, že Husitství nepřineslo žádné změny/reformy - zavání ideologickým nádechem a snahou jej nálepkovat dle snah katolického kléru.
O tom, jestli mému předchozímu příspěvku rozumí / nerozumí ať si každý rozhodne sám, na základě toho, co se mu líbí nebo nelíbí...
Protože různí kněží jim to tvrdili. Sami ze své hlavy by na to nepřišli. A kněží k tomu museli mít důvod, proč jim to tvrdili...
Zde jse zapomněl ještě zmínit další faktor, a to silné ochlazení (tzv. malá doba ledová) 1370-1390.
Dále rozbroje mezi Zikmundem a Václavem IV. a samotnou šlechtou - často si šlechticové mezi sebou vyřizovali účty vzájemný přepadáváním a vypalováním vesnic.
U Tomáše Akvinského jsem to upravil, aby to bylo jasné že to nebyl jen jediný představitel scholastiky, tak jako Hus nebyl jediným kazatelem reformních myšlenek.
Aha. Žádné změny? Proti nešvarům s odpustky se mj. věnoval Tridentský koncil, k dalším úpravám dochází až toku 1968 papežem Pavlem VI, a v roce 1998 zásluhou Jana Pavla II.
Tvrzení, že Husitství nepřineslo žádné změny/reformy - zavání ideologickým nádechem a snahou jej nálepkovat dle snah katolického kléru.
O tom, jestli mému předchozímu příspěvku rozumí / nerozumí ať si každý rozhodne sám, na základě toho, co se mu líbí nebo nelíbí...
Je mně jasné, že si zarytý katolík a odpůrce husitství (to jasně z celého článku vyznívá), ale nemusíš to prezentovat tady. Stejně jak Rosomáka by mě zajímalo, kdes došel na to, že husitství zásadně nezměnilo naši společnost.Zda použít termín bouře, či revoluce, je zajisté věcí názoru. Já osobně mám názor ten, že revoluce je dění, které zásadně změní charakter společnosti. V případě husitských bouří tomu tak nebylo. V této době sice došlo k přesunům majetků a těžiště moci, ale společnost sama se nijak zásadně nezměnila.
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Vezmu to tedy popořadě.
1.)V tom co jsem popsal jsem se snažil být maximálně věcný. Mohu samozřejmě zmínit malou dobu ledovou i mor, ale jejich dopad na dané období, ve smyslu probíraného tématu, by nebyl než spekulací. Téma je to tak široké, že bych se musel dostat k Lateránským kosilům a od nich bych nakonec doklopýtal ke konsilům Nikásijským atd. atd. Nemyslím, že by to byl rozsah vhodný pro Palbu a už vubec na tom nehodlám strávit mládí.
2.)Jasně jsem napsal, že stav společnosti je popsán před počátek bouří(říkejte si tomu jak chcete). A stav věcný(historický) k roku 1380.
Proto článek nem§že obsahovat zmíněné události jako jsou střety jednotlivých Lucemburků, nebo Panské jednoty.
3.)Jestli-že víte o nějakých zásadních změnách mezi rokem 1420 a 1440
dejte mi vědět.
4.)Nešvar odpustků zajisté existoval, ale je to přece jenom širší téma, než aby se dalo takto šmahem vykopnout.
5.)Obvinění z ideologie je nehoráznost. Jestli tady někdo z nás je ideolog pak já to tedy v žádném případě nejsem.
1.)V tom co jsem popsal jsem se snažil být maximálně věcný. Mohu samozřejmě zmínit malou dobu ledovou i mor, ale jejich dopad na dané období, ve smyslu probíraného tématu, by nebyl než spekulací. Téma je to tak široké, že bych se musel dostat k Lateránským kosilům a od nich bych nakonec doklopýtal ke konsilům Nikásijským atd. atd. Nemyslím, že by to byl rozsah vhodný pro Palbu a už vubec na tom nehodlám strávit mládí.
2.)Jasně jsem napsal, že stav společnosti je popsán před počátek bouří(říkejte si tomu jak chcete). A stav věcný(historický) k roku 1380.
Proto článek nem§že obsahovat zmíněné události jako jsou střety jednotlivých Lucemburků, nebo Panské jednoty.
3.)Jestli-že víte o nějakých zásadních změnách mezi rokem 1420 a 1440
dejte mi vědět.
4.)Nešvar odpustků zajisté existoval, ale je to přece jenom širší téma, než aby se dalo takto šmahem vykopnout.
5.)Obvinění z ideologie je nehoráznost. Jestli tady někdo z nás je ideolog pak já to tedy v žádném případě nejsem.
Válka není zábava. Válka je vážná věc.
Tím chceš jako zmínit, že když ti vymře až třetina známých, že to v tehdejší době nic neznamenalo?Mohu samozřejmě zmínit malou dobu ledovou i mor, ale jejich dopad na dané období, ve smyslu probíraného tématu, by nebyl než spekulací.
Ano, je to přehnané, ale většinou to tak působí. Vidíš jen samá negativa. Nic pozitivního, už sem ti o tem myslím psal.Obvinění z ideologie je nehoráznost. Jestli tady někdo z nás je ideolog pak já to tedy v žádném případě nejsem.
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Geo, nebereme Ti věcnost u tématu, ale snahu nám podsouvat v historických kontextech svůj privátní ideologický názor.
Skus si přečíst např. nějaké články Michana, který se snaží zachovávat neutralitu.
Dopad epidemie moru a malá doba ledová měla zásadní vliv na společnost. Neříkám to jen já, říkají to kovaní historici a jiní vědci.
Např. Jak klima formovalo dějiny v letech 1300 - 1850, Archeolog Brian Fagan, např. popisuje období vedoucí k Francouské revoluci...
Apropó, proč mají mít frantíci revoluci, a my jen bouře?
Zásadní změny mezi 1420-1440? Přečti si, co stvrdil Zikmund.
Skus si přečíst např. nějaké články Michana, který se snaží zachovávat neutralitu.
Dopad epidemie moru a malá doba ledová měla zásadní vliv na společnost. Neříkám to jen já, říkají to kovaní historici a jiní vědci.
Např. Jak klima formovalo dějiny v letech 1300 - 1850, Archeolog Brian Fagan, např. popisuje období vedoucí k Francouské revoluci...
Apropó, proč mají mít frantíci revoluci, a my jen bouře?
Zásadní změny mezi 1420-1440? Přečti si, co stvrdil Zikmund.
To už je opravdu úsměvné.
Jen mě tak napadá jaká strašná nemoc postihla "frantíky", když z toho potom popravili krále atd.
Negativa tady vidíte vy. A to ne že bych je napsal. Vy je jenom předpokládáte. Ještě ani nevíte a už vlastně víte.
Samozřejmě, že to něco znamenalo. Otázkou ovšem je co?Tím chceš jako zmínit, že když ti vymře až třetina známých, že to v tehdejší době nic neznamenalo?
Jen mě tak napadá jaká strašná nemoc postihla "frantíky", když z toho potom popravili krále atd.
Podobné teorie samozřejmě existují, ale my oba přece víme, že nejsou samospasitelné. Nemohou vysvětlit a také nevysvětlují všechno. Svést na ně rvačku mocenských klik o moc ......Jak klima formovalo dějiny v letech 1300 - 1850, Archeolog Brian Fagan
Negativa? Jaká negativa?Vidíš jen samá negativa.
Negativa tady vidíte vy. A to ne že bych je napsal. Vy je jenom předpokládáte. Ještě ani nevíte a už vlastně víte.
Na toto odpovím v pokračování, i když odpověď je už i v tomto prvním článku.Zásadní změny mezi 1420-1440? Přečti si, co stvrdil Zikmund.
Válka není zábava. Válka je vážná věc.
No já nechápu, proč je husitství stále tak ikonizované...vždyť to byla náboženská válka, která srazila Čechy na kolena...odřízla je od Evropy...zničila hospodářství...jó, vono je pěkný, že křižáci dostávali na prdel, ale uvědomme si, co to stálo. Husiti byli z velké části fanatici a ti umírnění je nakonec museli "zradit", aby s tím byl konec.
No a Hydro, toto: "Je mně jasné, že si zarytý katolík a odpůrce husitství (to jasně z celého článku vyznívá), ale nemusíš to prezentovat tady." mě opravdu vyděsilo. Je snad Palba nějaký husitský portál? Nebo už je husitství druhé po holocaustu, že jiný názor na něj je automaticky pokládán za špatný?
No a Hydro, toto: "Je mně jasné, že si zarytý katolík a odpůrce husitství (to jasně z celého článku vyznívá), ale nemusíš to prezentovat tady." mě opravdu vyděsilo. Je snad Palba nějaký husitský portál? Nebo už je husitství druhé po holocaustu, že jiný názor na něj je automaticky pokládán za špatný?
Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Husité
Nevím co Vám vadí na husitéch! Byli šikovní co se týče vojenství a že vyprášili párkrát kožich zkažené nenažrané církvi a jiným nenažraným zbohatlíkům doma i v okolních zemích,jen dobře! Když to vezmete po vojenské stránce, tak to byli vyníkajíci vojáci, když pomalu ve Všech případech bojovali s velkou přesilou! Takže by jsme se jim spíše měli za vojenské úspěchy, v každém případy hluboko poklonit! Vemte si jakou měli ,,techniku", finanse žádne ale elánu asi měli přehršle! Křižáci měli všude finanční podporu, lidí jako máku anic si nepomohli! A jak se naučili v Čechách dobře běhat Na Běhání! I se Zikmundem! Neškodili by ani dneska tady být!
Re: Husité
Ano a v momentě kdy u Lipan narazili na protivníka který znal jejich způsob boje dostali tak přes hubu že se z toho nevzpamatovali.janmilda píše:Nevím co Vám vadí na husitéch! Byli šikovní co se týče vojenství.....................Vemte si jakou měli ,,techniku", finanse žádne ale elánu asi měli přehršle!
Žádné finance? Hmm, zajímavý názor. Proboha, vždyť ta banda zhuntovala naši zemi dokonaleji než nálet sarančat. Ukradli, nebo zničili všechno na co narazili. Ani kupónová privatizace nebyla taková rozkrádačka.
Co mi vadí na husitech? Přesně to samé co na morové nákaze.
Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
husité
Na Lipany jsem zapoměl, to je chyba! Je pravda, že bratra zná nejlépe bratr! A zrada na bratrovi, je věc odporná! V každé době! A můžeš tu svoji pravdu obalovat jak chceš ale já bych proti bratrovi nikdy nešel! A kvůli Zikmundovi nikdy! A po Lipanech, co vím to pokračovalo dále! I když ne v takové míře! A rozkrádání majetku jsem se já nezůčastnil, v tom mám čisté svědomí! A kdyby chtěli trumfnout kuponku, tak by museli plundrovat denně a na tři ,,šichty" nevím jak dlouho! Někteří lidé nechtějí pochopit jednu věc! Že se těm bouřícím lidem asi tady nežilo lehce! Že to prostě jednou muselo bouchnout! A podle Vaších reakcí, musí u Vás být největší buřič Jan Hus! I když se zatím do něj nikdo nenavážel! Jaký máš Ty na něj názor, jako na kněze, který tepe vlastní církev? A umře za to!
Můj osobní názor na Husa?
Že byl ochotný (no, kdoví jak to opravdu bylo) zemřít ve jménu toho čemu on věřil. Ovšem nikdo mně nepřesvědčí, že ten jeho názor byl jediný správný, že neexistovala alternativa.
Zásadně neuznávám tu jeho glorifikaci a pohled na celý problém který tu léta prosazovali komanči.
A Lipany a zrada na bratrovi jak jsi to nazval. Pokud to ukončí krvavou občanskou válku a drancování země? Klidně.
Že byl ochotný (no, kdoví jak to opravdu bylo) zemřít ve jménu toho čemu on věřil. Ovšem nikdo mně nepřesvědčí, že ten jeho názor byl jediný správný, že neexistovala alternativa.
Zásadně neuznávám tu jeho glorifikaci a pohled na celý problém který tu léta prosazovali komanči.
A Lipany a zrada na bratrovi jak jsi to nazval. Pokud to ukončí krvavou občanskou válku a drancování země? Klidně.
Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Díky Vám všem, kdo mluvíte k věci. Bez emocí a podivných motivací.
Názor je jedna věc, a neodvolatelný pohled druhá.
Jen drobná poznámka na okraj.
Lipany neměly se Zikmundem vubec nic společního. Tam se hřála uplně jiná polévka. Byť v relaci té doby. Nechci být negatrivní, ale glorifikace Jäna Husa je v první řadě prací obrozenectví, bolševici jeho pesrsonu jen zneužili jako vše na co sáhli. Kdyby se s ním potkali, zevřeli by ho až by byl mouřenín.
Rád bych dopsal pokračování, ne snad proto, že bych se potřeboval vyjevit, ale abych toto téma poslal do zapomění. Tedy jeho ideologickou část. Palba má hřmít děly a třeskotem mečů.
Asi jsem moc poetický, ale za to můžou na Růžku.
Názor je jedna věc, a neodvolatelný pohled druhá.
Jen drobná poznámka na okraj.
Lipany neměly se Zikmundem vubec nic společního. Tam se hřála uplně jiná polévka. Byť v relaci té doby. Nechci být negatrivní, ale glorifikace Jäna Husa je v první řadě prací obrozenectví, bolševici jeho pesrsonu jen zneužili jako vše na co sáhli. Kdyby se s ním potkali, zevřeli by ho až by byl mouřenín.
Rád bych dopsal pokračování, ne snad proto, že bych se potřeboval vyjevit, ale abych toto téma poslal do zapomění. Tedy jeho ideologickou část. Palba má hřmít děly a třeskotem mečů.
Asi jsem moc poetický, ale za to můžou na Růžku.
Válka není zábava. Válka je vážná věc.
Patří mezi bandu král Zikmund, který při ústupu nechal 6. 1. 1422 zapálit Kutnou Horu?
Kdo začal s upalováním zajatých nebo je svrhával do opuštěných šachet?
Víš že v srpnu 1420 Zikmund nabídnul českou korunu polskému králi Vladislavovi ale když byl v roce 1422 zvolen správcem Čech Zikmud Korybut (synovec polského krále) tak papež Martin V. přikázal Vitoldovi aby jej odvolal (jinak proti němu vyhlásí křížovou výpravu), protože se formálně přihlásil ke čtyřem artikulům pražským?
Vydal totiž v roce 1417 (po svém zvolení) dvě buly z nichž jedna ostře odmítala podobojí a nařizovala krutý postih kacířů a druhá hrozila kruciátem (křížovou výpravou) proti nim.
Jinak co je na čtyřech artikulech tak problematického (aha aby i šlechta mohla být souzena)?
1. svobodné kázání (hlásání) slova božího
2. možnost podávat svátost oltářní všem věřícím (tedy i laikům) "pod obojí způsobou"
3. požadavek odnětí majetku církvi a navrácení kněžstva původnímu apoštolskému životu
4. žádost, aby "všichni hříchové smrtelní a zvláště zjevní a jiní neřádové zákonu božímu odporní řádem" byli trestáni
Jinak k bitvě u Lipan by nedošlo, kdyby papežský auditor Jan Palomar se nesešel v bavorské Koubě tajné porady s českými pány (i táborský hejtman Přibík z Klenového) a předal jim tolika peněz, že mohli mobilizovat vojska a podplácet velitele jednotlivých vojsk.
Srovnejte - u Lipan měl Holý maximálně 15-18 tisíc pěšáků (jiné zdroje hovoří ještě méně - 13.000 padlo, 700 bylo upáleno, jezdci prchli), 700 jezdců, 400 vozů.
Spanilá jízda roku 1430 do Saska a Bavorska: 40 tisíc pěších, 3500 jezdců a 2500 vozů
Kam že se poděly ty vojska? Inu po té schůzce byl v dubnu roku 1434 vyhlášen správcem zemským opatření (zvolen Zemským sněmem) k obnovení míru a řádu v zemi - kdo se měl protiviti, proti němu bude zakročeno. Kdo se podvolil, tak mu nehrozila ztráta majetku.
Kdo začal s upalováním zajatých nebo je svrhával do opuštěných šachet?
Víš že v srpnu 1420 Zikmund nabídnul českou korunu polskému králi Vladislavovi ale když byl v roce 1422 zvolen správcem Čech Zikmud Korybut (synovec polského krále) tak papež Martin V. přikázal Vitoldovi aby jej odvolal (jinak proti němu vyhlásí křížovou výpravu), protože se formálně přihlásil ke čtyřem artikulům pražským?
Vydal totiž v roce 1417 (po svém zvolení) dvě buly z nichž jedna ostře odmítala podobojí a nařizovala krutý postih kacířů a druhá hrozila kruciátem (křížovou výpravou) proti nim.
Jinak co je na čtyřech artikulech tak problematického (aha aby i šlechta mohla být souzena)?
1. svobodné kázání (hlásání) slova božího
2. možnost podávat svátost oltářní všem věřícím (tedy i laikům) "pod obojí způsobou"
3. požadavek odnětí majetku církvi a navrácení kněžstva původnímu apoštolskému životu
4. žádost, aby "všichni hříchové smrtelní a zvláště zjevní a jiní neřádové zákonu božímu odporní řádem" byli trestáni
Jinak k bitvě u Lipan by nedošlo, kdyby papežský auditor Jan Palomar se nesešel v bavorské Koubě tajné porady s českými pány (i táborský hejtman Přibík z Klenového) a předal jim tolika peněz, že mohli mobilizovat vojska a podplácet velitele jednotlivých vojsk.
Srovnejte - u Lipan měl Holý maximálně 15-18 tisíc pěšáků (jiné zdroje hovoří ještě méně - 13.000 padlo, 700 bylo upáleno, jezdci prchli), 700 jezdců, 400 vozů.
Spanilá jízda roku 1430 do Saska a Bavorska: 40 tisíc pěších, 3500 jezdců a 2500 vozů
Kam že se poděly ty vojska? Inu po té schůzce byl v dubnu roku 1434 vyhlášen správcem zemským opatření (zvolen Zemským sněmem) k obnovení míru a řádu v zemi - kdo se měl protiviti, proti němu bude zakročeno. Kdo se podvolil, tak mu nehrozila ztráta majetku.
To je stejné jako by si každý vykládal zákony jak se mu hodí.svobodné kázání (hlásání) slova božího
Je třeba si uvědomit z jaké pozice se na to Řím koukal. Rozštěpení církve bylo sotva zažehnáno a už se tu ukazovalo nové.možnost podávat svátost oltářní všem věřícím (tedy i laikům) "pod obojí způsobou"
Toto byla pouze fráze jejíž překlad zní. " Potvrdit vlastnictví uchváceného majetku. "požadavek odnětí majetku církvi a navrácení kněžstva původnímu apoštolskému životu
Bod 4 je pouhou propagandou.
Spanilá jízda roku 1430 do Saska a Bavorska: 40 tisíc pěších, 3500 jezdců a 2500 vozů
Buď byla na opačné straně, nebo doma. Spanilá jízda znamenala kořist. Domácí válka ztráty.Kam že se poděly ty vojska?
Válka není zábava. Válka je vážná věc.