S rudou hvězdou na trupu (1) – Hawker Hurricane

[Skeptik]

Což je samozřejmě pravda, přesto, když se řekne A, mělo by se říct i B. Z celkového počtu téměř tří tisíc dodaných Hawkerů, jich verze IIA bylo pouze 210, přičemž jde právě o dodávku letounů olétaných, v některých případech dokonce konvertovaných z Mk I. Proto také zřejmě ty rozdíly v hodnotách. Dále to bylo 1 557 ks IIB s dvanácti kulomety a 1 009 ks čtyřkanónových Céček. A na závět pak 60 ks verze IID, respektive 100 ks kanadských IV.

To nikdo nepopírá.
Stejně jako to, že od října 1941 do konce roku 1942 však přicházeli pouze varianty IIA a IIB (logicky, IIC se začal vyrábět až v polovině roku 1941 a nejprve se přezbrojovali britské jednotky)

Céčka chodila zejména k PVO, což bych řekl svým způsobem potvrzuje jejich vhodnost ke stíhání bombardérů. Lepší výškovost, výzbroj, dolet atd.

Ano, ale důvod byl jiný. IIC přicházely v létech 1943/44, kdy byl Hurricane beznadějně zastaralý a ne frontě, s výjimkou bitevních náletů, prakticky nepoužitelný. Některé IIC tedy šly k frontovým jednotkám již vyzbrojeným Hurricany, jako doplnění, naprostá většina jich ale byla odsunuta do zázemí k PVO (už toho moc nenastíhaly) a následně i k pomocným jednotkám - vlekaly například nákladní kluzáky Antonov A-7 či Gribovsky G-11 při výcviku jejich pilotů.
Jejich přínosem u PVO bylo hlavně to, že modernější stíhací letouny mohly jít na frontu.

Sovětské výzbrojní modifikace (2 x ŠVAK, 2 x UBS aj.) jsou zmiňovány, ale jejich četnost je otázkou.

Přesné počty se mi teď nepodařilo zjistit, i když jsem přesvědčen, že jsem to kdysi někde četl.
Faktem je, že o jejich přezbrojení (odstranění nevyhovujících Browningů) se začalo jednat hned poté, co se ve větším počtu Hurricany objevily u jednotek. Pokud pominu polní úpravy - viz Safonovův 78. IAP, kde zkušený inženýr pluku "samo domo" předělal několik Mk.IIA na výzbroj 4 velkorážných kulometů UB (zajímavostí je, že použil verzi UBT ... tedy kulomety do střeleckých věží), případně technici 152. AIP, kteří stejným způsobem předělali 9 Hurricanů pluku ještě do konce roku 1941 - tak seriózně se tím začali zabývat v březnu 1942, kdy padlo rozhodnutí o přezbrojení všech Hurricanů. Testovaly se 3 varianty ... 4x UB, 2x UB + 2x ŠVAK, 4x ŠVAK. Nejvýhodnější, vzhledem k výkonům Hurricanu, byla vyhodnocena první varianta, ale protože kulometů UB nebylo v té době dost, byla jako kompromis zvolena varianta 2x UB + 2x ŠVAK.
Od května 1942 všechny dodané Hurricane MK.IIB nejprve přešly přezbrojením na 2x UB + 2x ŠVAK, v některých případech 4x ŠVAK (když nebyly UB). Paralelně s tím "polní brigády" 81. leteckého závodu, který za přezbrojení odpovídal, přezbrojovaly Hurricany aktivních IAP na letištích v Kubince, Chimkách, Moninu a Jegorovce. V některých případech Hurricany přezbrojovali přímo v polních dílnách.

Existují vůbec nějaká relevantní data, kolik bylo kanónových Išaků?

Jistěže existují.
První kanónové verze I-16 typ 12 vzniklo pouze 44, ale to bylo již v roce 1936. Následné verze I-16 typ 17 bylo vyrobeno 341. Toto byly verze se slabším motorem M-25, kterých se WWII moc nedočkalo. Z verzí s motory M-62/63 to bylo 59 ks I-16 Typ 27 a hlavně 293 I-16 Typ 28 z roku 1939.
Celkem tedy "kanónových" I-16 vzniklo 737 z nichž cca 400?? se dočkalo nasazení ve WWII.

[Lord]

Co dodat ??

Je proti elementárním zákonům mechaniky, aby I-16 ve střemhlavém letu akceleroval lépe, než Hurricane krom skutečně nízkých rychlostí, kde značně pomůže poměr hmotnosti k výkonu. Aerodynamika I-16 byla optikou 40. let špatná a s tím nic nenadělá ani relativně tlustější profil křídla Hurricanu, ani vyloženě malinkaté rozměry I-16 ve srovnání s britským protějškem. Pořád je třeba mít na paměti, že se nebavíme o aerodynamice křídla, nebo dokonce aerodynamice profilu, ale o aerodynamice celého letadla.

Hansi dobrý, ale není to z mý hlavy, sepsal o tom elaborát už Skeptik. Ty jsi to zkoušel v tunelu Protože Nikolaj Nikolajevič Polikarpov asi ano v CAGI. Maximální střemhlavá rychlost I-16 byla asi 500 km/h.

V bitvě o Británii byla pomalá rychlost přechodu do střemhlavého letu nejmarkantnějším rozdílem ve prospěch Bf-109E, která stála mnoho pilotů pomalejšího hurricanu život. I při nejlepším úhlu náběhu vyvíjí drak letounu odpor vzduchu, který roste kvadraticky.

I-16 typ 18. Jednalo se o stíhací verzi, vybavenou motorem M-62 (1000 k) s dvourychlostním přeplňováním a vrtulí s proměnným stoupáním VISH-6A. Tato modifikace měla lepší stabilitu za letu, její řízení bylo méně prudké, zlepšily se vzletové a přistávací vlastnosti.

I-16 typ 24 byl modifikací I-16 typ 18. Byl instalován nový motor M-63 a zesílena konstrukce trupu a křídla.

Vertikální rychlost I-16 Typ 24 byla výrazně vyšší než u Hurricanu; pravda asi píše o směru nahoru a ne dolů.
Ve vertikálním manévru Hurricane podstatně rychleji ztrácel rychlost a podstatně pomaleji ji nabíral ... a to přes to, že I-16 měl hvězdicový motor !!! ... to tlusté a velké křídlo to prostě "sabotovalo";
Viz http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=343208#p343208

Neobvykle krátký a tlustý trup, výrazná křídla, neuvěřitelná manévrovatelnost - podle těchto atributů se měl I-16 stát "králem stíhačů". Na "oslech" bojovali i první hrdinové Sovětského svazu, kteří tento titul získali během Velké vlastenecké války.

Zaostávání Hurricanu je jasně patrné ... a to přes to, že byl z uvedených lend-leasových letadel nejlehčí a disponoval nejvýkonnějším motorem.
Odpor je odpor

No verze Hurricanu Mk.IIB měla motor Rolls Royce Merlin XX o max. výkonu při II. rychlosti kompresoru: 1 111 kW (1510 hp).
Allison V-1710 C-15 měl 1040 hp. Motor 1710-39(F3R) cca 1150 hp.
Německý DB601 do 865 kW, tj. 1176 hp, na úrovni mořské hladiny při 2 500 ot./min., do 809 kW při 2 400 ot./min. a výškou 3,7 km, palivo B4
Skeptiku dobrá tabulka, Bf měl nejslabší motor a by nejrychlejší, ale pro vyšší výšku nefungoval kompresor.

Tohle není úplně přesné. Nejvýkonnějším, standardním a nejvíce používaným letounem Luftwaffe v téhle době byly Bf 109 F-4 s výrazně výkonnějším motorem, než jaký nosila varianta F-1 (ta mimochodem byla dosti raritní a náležela ještě spíše do roku 1940, než 1942).

Tak nám do toho Hans zase hodil vidle Daimler-Benz DB 601 E měl výkon 969,5 kW (1350 k). Rusové mají v té tabulce uvedeno DB-601N1. V podstatě první exempláře 601N dokázaly vyvinout 1175 PS při 2600 otáčkách a 1,35 ata (za 1 minutu), výška 4900 m.
Více o údajích týkajících se DB-601N, 601E a Bf-109F si můžete přečíst na stránkách Kurfurst.
http://kurfurst.org/Engine/DB60x/DB601_ ... ets_N.html

[Lord]

Skeptik už odpověděl, jelikož jsem si už něco málo připravil předem, tak sem dám taky.

Sovětské výzbrojní modifikace (2 x ŠVAK, 2 x UBS aj.) jsou zmiňovány, ale jejich četnost je otázkou. Existují vůbec nějaká relevantní data, kolik bylo kanónových Išaků?
V případě verze IIC a pozdějších lze předpokládat nové letouny.

Dobrá otázka, kolik? Zajímavá je informace, že uzávěry kanónů pocházely z Hurricane Mk.IIC, a těch bylo dodáno 1009.
Zdroj: https://airpages.ru/eng/uk/hurr2_2.shtml

U tvého oblíbeného Išaku se od začátku roku 1938 začala na dosud vyráběné I-16 montovat výzbroj dvou kanónů ŠVAK ráže 20 mm.

I-16 typ 12. Modifikace stíhačky, u níž byly kulomety v křídlech nahrazeny kanóny SVAK.
I-16 typ 17. Jednalo se o modifikaci I-16 typ 10 s kanóny SVAK místo kulometů. V místech jejich instalace byla posílena konstrukce křídla. Každá zbraň měla 150 nábojů.

Stíhací letoun I-16 typ 27 byl variantou hloubkové modernizace typu 17 výměnou pohonné jednotky. Letoun byl vyzbrojen dvěma kanóny ShVAK.
I-16 typ 28. Modifikace I-16 typ 24 s kanónovou výzbrojí místo kulometů.

Kanóny ŠVAK nejsou synchronizované jako u La-5 a nejsou omezeny nábojové pásy jako u I-16 typu 27. Synchronizované kanóny ŠVAK byly použity z letounu La-5, ale uzávěry pocházely z Hurricane Mk.IIC ?! Při pečlivém míření odvedly dobrou práci proti soudobým stíhačkám.

Hurikán se měl původně vyrábět levně, proto měly první verze křídla a ocas potažený plátnem, či dřevěnou dvoulistou vrtulí. Rovněž konstrukce křídel a letadla nebyla nijak sofistikovaná. Křídla měla duralovou dvounosníkovou konstrukci. Hlavní nosníky doplňovaly dva pomocné nosníky, podélníky a žebra. Ale zase tam dokázali v klidu narvat u Mk.I osm kulometů Browning ráže 7,7 mm (.303) umístěných po čtyřech se zásobníky v každé polovině křídla.

Hurrican Mk.IIB: přibyly do vnějších částí každé poloviny křídla další dva kulomety Browning ráže 7,7 mm, každý se zásobníkem na 328 nábojů.

Hurrican IIC: 4× 20mm kanón Hispano Mk.II, tento typ se tedy jevil jako nejlepší pro konverzi, protože už měl 20 mm kanóny v křídlech.

Hurricane Mk IIB dodaný do SSSR v počtu 1557 ks je vyzbrojen kulomety Browning. Sapík v úvodním článku uvádí ... Sovětům chybělo britské střelivo ráže .303, oficiálně se ale mluvilo o nedostatečném výkonu kulometů Browning ... uvažovalo o třech variantách výzbroje, nakonec byla vybrána:

2 x 20 mm kanóny ShVAK, namontované na křídlech (120 rpg = 240 celkem)
2 x 12,7 mm kulomety Berezin UB, namontované na křídle (celkem 120 rpg = 240)

Nepíše u jakých typů se tak stalo, kolik jich bylo, atd. To už já jen odvozuji viz popis výše.

[Zemakt]

Ano, ale důvod byl jiný. IIC přicházely v létech 1943/44, kdy byl Hurricane beznadějně zastaralý a ne frontě, s výjimkou bitevních náletů, prakticky nepoužitelný. Některé IIC tedy šly k frontovým jednotkám již vyzbrojeným Hurricany, jako doplnění, naprostá většina jich ale byla odsunuta do zázemí k PVO (už toho moc nenastíhaly) a následně i k pomocným jednotkám - vlekaly například nákladní kluzáky Antonov A-7 či Gribovsky G-11 při výcviku jejich pilotů.
Jejich přínosem u PVO bylo hlavně to, že modernější stíhací letouny mohly jít na frontu.

Jistě, ale zde porovnáváme Hurikána a Osla.

Od května 1942 všechny dodané Hurricane MK.IIB nejprve přešly přezbrojením na 2x UB + 2x ŠVAK, v některých případech 4x ŠVAK (když nebyly UB

Celkem tedy "kanónových" I-16 vzniklo 737 z nichž cca 400?? se dočkalo nasazení ve WWII.

Takže v globálu platí, Hurri, lepší výzbroj. Děkuji

[Zemakt]

Lorde, nevím jak Polikarpov v tunelu, ale Skeptik výše v diskuzi píše

Hurricane při střemhlavém letu s naplno pracujícím motorem dosáhl maximální rychlost 640 km/h (400 mph) dle přístrojů, přičemž dle manuálu je povoleno 390 mph (628 km/h) při ztrátě výšky (délka piké + výška na vybrání) 2.700 metrů.
Vlastnosti letounu jak ve vývrtce, tak ve střemhlavém letu jsou hodnoceny jako dobré.

[Lord]

Jo zdá se, že měl střemhlavou rychlost vyšší než oslík, těch 500 jsem sehnal jen v nějaký hře Problémem se zdá, že Hurikán byl tak těžkopádný, že než se do té rychlosti dostal, tak bylo pozdě!

[Zemakt]

To je také ze hry?

[Skeptik]

Maximální střemhlavá rychlost I-16 byla asi 500 km/h.

Dokonce víc ... až 700 km/h dle německé studie, resp. 600 km/h dle sovětských zdrojů (obé pro I-16 Typ 10, zda se to pro modely s motory M-62/63 zvýšilo se mi nepodařilo zjistit).

Tak nám do toho Hans zase hodil vidle Daimler-Benz DB 601 E měl výkon 969,5 kW (1350 k). Rusové mají v té tabulce uvedeno DB-601N1.

Nemyslím si.
Psal jsem, že ty lend-leasové letouny Sověti porovnávali s Bf-109F, jakožto nejvýkonnějším německým stíhačem ... a ten je v rychlosti všechny překonával.
To, že je překonával i ve své nejslabší verzi F-1 (protože Sověti v té době jiný letuschopný exemplář Fridricha prostě neměl) je jen minus pro ně. Bf-109F-4 se 170 koníky navíc rozdíl samozřejmě jen zvětšil.

[Skeptik]

Takže v globálu platí, Hurri, lepší výzbroj. Děkuji

Co je to za hloupost ???
Myslíš jako kvůli počtu?
Že "kanónových" Hurricanů bylo víc jak I-16tek ???
Pak ale nezapomeň, že kanónové I-16 se skončily vyrábět v roce 1939 ... v té době, a dokonce i v polovině roku 1941, nebyl kanónový Hurricanu žádný. Silněji vyzbrojené Hurricany byly v SSSR až v polovině roku 1942, kdy I-16tek již bylo na frontě minimum.

Přes to všechno se sovětští piloti prakticky jednoznačně shodují na tom, že by raději bojovali na I-16ce než na Hurricanu ... kdyby si mohli vybrat.

[Zemakt]

Ano, přesně tak. A ano, i ve sledovaném období, tedy 41/42. Respektive spíš 42. Ten jeden měsíc nehraje roli.

[Lord]

Dokonce víc ... až 700 km/h dle německé studie, resp. 600 km/h dle sovětských zdrojů (obé pro I-16 Typ 10, zda se to pro modely s motory M-62/63 zvýšilo se mi nepodařilo zjistit).

BRAVO! Jdu psát na War Thunder, oni to ve hře mají asi omezené. Mohl by jsi sem hodit odkazy? Tohle je zásadní informace!

Na jejich wiki pak píšou: Při střemhlavé rychlosti větší než 500 km/h má motor tendenci se přehřívat.

https://wiki.warthunder.com/I-16_type_28

To mají pro I-16 Typ 28 s motorem M-63. Pak jsem si zjistil, že:
I-16 typ 24 měl motor M-63 a zesílenou konstrukci trupu a křídla.
I-16 typ 28. Modifikace I-16 typ 24 s kanónovou výzbrojí místo kulometů.

Dokonce i montáž silnějších motorů M-62 a M-63 nedovolila překročit 500 km/h. Co to je za blbost?
https://cs.warthunder.info/index.php?ti ... 6_28_Ishak

Pak něco o plátěném potahu, který byl nahrazen překližkou pro zlepšení aerodynamiky, atd.

Elegantně vyřešil chlazení hvězdicového motoru, aniž by vznikal zvýšený aero odpor Fw-190 A-3, kdy byl mezi chladič a vrtulový kužel namontován lopatkový ventilátor pevně spřažený s vrtulovým hřídelem.
Přední nasávací kryt I-16 by šel vyřešit lépe, asi tam fungovaly jakési žaluzie, které zmenšovaly či zvětšovaly nasávací otvory podle potřeby.

AMEN

[Zemakt]

Prd Amen. Když sami Sověti uvádějí 600. Zřejmě si libuješ v extrémech, nejdřív 500, teď 700 A ten ventilátor ani nekomentuju.

[Lord]

Já jsem googlil, a nepodařilo se mi to najít, pravda člověk musí hledat mezi ruskými zdroji.

Ale když vezmeš 600 u Išaka a 640 u Hurikána, tak už ten rozdíl není takový. Těmto hodnotám bych pak spíše věřil než WT.

Nižší rychlost mohla být samozřejmě způsobená nedostatky v konstrukci. Přehřívání motorů se uvádí spíše u starších typů I-16, včetně těch na španělském nebi.

Třeba I-17 se nevyráběl, protože v létě 1936 A. N. Tupolev nepodepsal předávací protokol, jako důvod uvedl chybějící měření I-17 v aerodynamickém tunelu. Zároveň coby náčelník CAGI odmítl tyto zkoušky z důvodů vytížení uskutečnit dříve než v polovině roku 1937.
Ve finále v roce 1937 Polikarpovova kancelář dostává od GUAP (hlavní zpráva leteckého průmyslu) příkaz, že u nových projektů musí používat pouze hvězdicové motory M-87 a M-88.

Ale to jen tak na okraj ... I-180 vycházející z I-16 už měl skutečně jiný chladič motoru.

http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=36308#p36308

[Wasp]

I-16, motor M-25, manuál praví že :
Během střemhlavého letu je nutné zkontrolovat, zda otáčky motoru nepřekračují 2 500 ot/min a zda rychlost při výstupu nepřekračuje 500 km/h.

[Wasp]

Při střemhlavém letu pod úhlem 80-90st. a rychlostí 400-450 km/h ztratí letoun při výstupu ze střemhlavého letu nejméně 700-800 m výšky. Z tohoto důvodu není v nadmořských výškách pod 1 000 m povoleno provádět střemhlavý let pod úhlem větším než 60st.

[Lord]

Dobrý, a to máš pro jaký typy Išaka ? Něco na tom zřejmě bude, počkáme ještě na vyjádření Skeptika. Soudím, že u motoru M-25, což byl právě starší I-16 typ 10.
Novější typy už mohly mít vychytané mouchy, zatim.

[Wasp]

Rozhovors Golodnikovem, zde již asi citovaný :

Všechny základní verze I-16 - typ 10, 17, 21 byly z hlediska technicko-taktických vlastností o něco slabší než Bf-109E, ale ne o mnoho více. Starší verze - například 4,5 - byly horší.

I-16 typů 28 a 29 však překonávaly Bf-109E. Měly stejnou rychlost jako "Messerschmitt", ale v manévrovatelnosti, včetně vertikální manévrovatelnosti, byly lepší než Bf-109E.

A.S. Jak zvláštní! V každé letecké příručce se píše, že průměrná rychlost I-16 verzí 28 a 29 ve výšce 3000 m je 440-460 km/h, zatímco rychlost Bf-109E je 570 km/h. A vy tvrdíte, že měly stejnou rychlost? A převaha I-16 ve vertikální manévrovatelnosti nad Bf-109E - to je něco nového!

N.G. V manévrovacím boji se málokdy jede maximální rychlostí, je jen málo příležitostí, jak tuto rychlost využít.

I-16 snadno a rychle dosáhl rychlosti 500 km/h, "éčko" letělo rychleji než I-16, ale ne o moc rychleji. A v boji byl tento rozdíl mezi maximálními rychlostmi sotva znatelný. Dynamika zrychlení I-16 byla úžasná, zejména s motorem M-63. To je jeho druhá nejdůležitější vlastnost po horizontální manévrovatelnosti. I-16 z hlediska dynamiky zrychlení předčil všechny sovětské stíhačky, dokonce i nové modely. V té době se I-16 z hlediska zrychlení nejvíce přiblížil letoun Jak-1, ale I-16 ho stejně překonal.

"Messerschmitt" měl dobrý střemhlavý let, rychle se stahoval z boje a v tomto ohledu byl lepší než I-16. Příď "Ischaka" byla velká a ve střemhlavém letu nedosahoval rychlosti vyšší než 530 km/h. Ale řeknu vám, že v boji jsme v případě nutnosti vždycky ustupovali bez potíží, stejně jako oni.

A.S. Jak jste se stáhl, střemhlavým letem nebo vertikálním manévrem?

N.G. To záleží na situaci. Udělali jsme to oběma směry.

A.S. Takže když hrdinové SSSR V.F. Golubjev a A.L. Ivanov ve svých pamětech uvedli, že je I-16 uspokojoval jako stíhačka až do konce roku 1942, nebyla to lež? Nebyla to propaganda?

N.G. Ne, nebyla to lež.

A.S. Nikolaji Gerasimoviči, jak si I-16 vedl ve srovnání s Bf-109F

N.G. S I-16 jsem neměl možnost absolvovat mnoho bojových misí, takže vám řeknu názor svých kolegů.

Bf-109F a I-16 typů 28 a 29 byly z hlediska vlastností dosti podobné, možná poněkud horší. Ostatní typy byly rozhodně horší. Na severu se Bf-109F začaly masivně zavádět do služby od září 1942, dříve než - v podstatě - vznikly Bf-109E. I-16 typ 28 a 29 byl horší než "F", pokud jde o maximální rychlost a vertikální manévrovatelnost, ale byl lepší v horizontální manévrovatelnosti a výzbroji. "F" bylo velmi silné ve vertikální manévrovatelnosti: vypadalo to, že ho doháníte, ale aktivuje se přeplňování a unikne ( ve vertikále).

[Lord]

I-16 snadno a rychle dosáhl rychlosti 500 km/h, "éčko" letělo rychleji než I-16, ale ne o moc rychleji. A v boji byl tento rozdíl mezi maximálními rychlostmi sotva znatelný. Dynamika zrychlení I-16 byla úžasná, zejména s motorem M-63. To je jeho druhá nejdůležitější vlastnost po horizontální manévrovatelnosti. I-16 z hlediska dynamiky zrychlení předčil všechny sovětské stíhačky, dokonce i nové modely. V té době se I-16 z hlediska zrychlení nejvíce přiblížil letoun Jak-1, ale I-16 ho stejně překonal.

"Messerschmitt" měl dobrý střemhlavý let, rychle se stahoval z boje a v tomto ohledu byl lepší než I-16. Příď "Ischaka" byla velká a ve střemhlavém letu nedosahoval rychlosti vyšší než 530 km/h. Ale řeknu vám, že v boji jsme v případě nutnosti vždycky ustupovali bez potíží, stejně jako oni.

Dobrý! Sice neuvádí přímo typ, ale lze odvodit, že I-16 typ 28 a 29 na tom byly velice dobře s motory M-63.

Hurricane Mk IIB - rychlost 550 km/h v 6248 metrech - tak vysoko se v Sovětském svazu ani nelétalo. Max. rychlost v ideální výšce 500 km/h. Maximální střemhlavá rychlost 600 km/h.

https://worldofwarplanes.eu/cs/warplane ... ricane-ii/

Je to ze hry Berte nebo nechte být! Ale prostě srovnatelný s Oslem.

[Zemakt]

Ach jo Lorde. Ty jsi nepoučitelný.

Hurricane Mk IIB - rychlost 550 km/h v 6248 metrech - tak vysoko se v Sovětském svazu ani nelétalo. Max. rychlost v ideální výšce 500 km/h. Maximální střemhlavá rychlost 600 km/h.
https://worldofwarplanes.eu/cs/warplane ... ricane-ii/

Špatně, uber jeden kilometr a cca 20 km/h. Pětsetpade pelášily IIA první série. Možná by to chtělo důkladněji číst diskuzi a ne nějaké herní weby

[Lord]

Zemakte, nevím no, kde jsi co napsal, ale třeba co sem dával graf Skeptik, tak z něho lze odečíst, ani ne 500 km/h v 3500 metrech.
Ve 3 km to je asi 480 km/h pro motor Merlin 20, ten byl používaný ve stíhačkách Hawker Hurricane Mk.II
Takže ono to docela sedí, hra nebo ruský graf z měření, sorry jako

Co se týče sovětského I-16, našel jsem výbornou shrnující stránku aj s grafy.

Graf stoupavosti je docela podobný jako u Bf 109E-4 a Micubiši A6M2, o něco lepší než u Hurricanu Mk.I nad 12K stop (3658 metrů) a výrazně lepší než u podobných dobových amerických letounů P-40C/E, F4F nebo Brewster.

I-16 na raný model letadla dobře zrychluje a snadno zpomaluje díky odporu vyvolanému velkým radiálním motorem.

Jako zdroj omílaný Golodikov, ale i další zdroje, kde vzali speed charty nevím.

https://www.hitechcreations.com/wiki/in ... arpov_I-16


Další zpráva se zabývá výsledky zkoušek provedených na letounu Mk.II a má sloužit jako základ pro porovnání výsledků, které již byly získány nebo které budou získány v budoucnu.

Zde to mají zase v mílích za hodinu a ve stopách. Ve 3 km (cca 10 000 stop) je rychlost 294 mph, to je 473 km/h, v 4572 m rychlost 487,6 km/h.

http://www.wwiiaircraftperformance.org/ ... ne-II.html

V podstatě srovnatelný s ruským měřením. U mě dobrý! Je to v klidu, křížově ověřené, no problem