Farky, je vidět, že k tomu máš více podkladů, já spíše co vyčtu útržkovitě z internetu, takže do hlubších diskusí se moc pouštět nebudu. Možná máš pravdu, že na netu můžou občas kolovat mýty, na druhou stranu na každém šprochu pravdy trochu, a určitě když si to rozebereme, nebo napíšeš svůj názor, tak se to může vytříbit.
Farky píše:Mám tu Deanovu knihu (America's Hundred Thousand) před sebou otevřenou a takhle to nepíše, to je zkomolená a značně přikrášlená verze toho co skutečně uvádí.
... Pouhý výčet ztrát přece nedokazuje nic o tom že Airacobra byla zranitelná vůči útoku shora z převýšení a rozhodně z toho nelze nic takového dedukovat.
Když máš Deana tak OK, já jí nemám, a tu citaci jsem nalezl na netu. Na co podle tebe tedy může letoun, resp. Kobra
pravděpodobně dolétat? Na co jí sejmou, jako i když měly letadla motor vpředu, tak bylo dobré zasáhnout motor, ale to bylo obtížnější vzhledem k tomu, že si pilot toho mohl všimnout, tudíž lepší útočit zezadu, nebo vyvíjeli taktiky ve skupinách, propletence, aby to do nepřítele naprali alespoň z boku. A pokud dokázali získat převahu výšky, tak ze shora.
Skeptik píše:Nikde jsem to nečetl, je to čistě moje spekulace vzhledem k tomu, kolik citlivých uzlů (motor, palivová, olejová a chladicí soustava, chladiče) bylo umístěno za pilotní kabinou, tudíž "přímo na ráně" v případě střelby ze zadní polosféry.
Viz i polemika Skeptika. Má to logiku. Asi tedy jen, že kobra spadne sama /podle Alfika, protože jí dojde palivo, ale to by mělo být započítano do jiných ztrát a snad bylo.
Farky píše:Například pozorný čtenář té Claringbouldovi práce zjistí že ve skutečnosti to bylo velmi vyrovnané a P-39 má za rok 1942 se Zery nad Novou Guineou vyrovnanou bilanci (15 ztrát ku 15 sestřelům, tedy 1:1).
U Claringboulda jsem už uvedl, že to vychází lépe,
viz tento můj příspěvek, že o tom píše dál v knize.
Farky píše:Souhlasím že dolet v tom hrál celkem důležitou roli, nicméně to dle mého názoru nebyla hlavní příčina toho rozladění. Pokud se budeme bavit konkrétně o Nové Guinei v roce 1942 tak tam Airacobry prakticky létaly dva typy misí - obrana Port Moresby a ofenzivní akce nad Lae.
To první je stavělo do role záchytného stíhače a při výkonech které P-39 měla (zejména stoupavost a pokles výkonu ve výšce) spolu s neadekvátním varovným systémem v té roli Airacobry trpěly. Pří ofenzivních akcích ji zase celkem omezoval dolet.
Důvody jsi shrnul asi dobře, má to logiku. Napsal jsem, že jsem nečetl knihu celou, a že tam mohly hrát roli další faktory. Z praktického hlediska byla kobra "ve špatný čas na špatném místě" a neměla budoucnost pro stíhací akce, jak si amíci původně mysleli, takže o rok později už P-39 nasazovali jako podporu. Kobra si však našla svou mezeru pro využití na východní frontě.
Farky píše:Jsi si vědom toho jak výborné byly výkony Kingcobry u země?
Asi ne,
bude záležet taky na verzi. Nicméně se uvádí, že od verze P-39D-2 se do letadla začal instalovat nový motor Allison V-1710-63, jehož výkon byl lepší. Kromě toho byly ve vzduchových, palivových a olejových systémech namontovány jednotky, které byly na letounu Kittyhaw R-40, měly lepší kvalitu?
Podle Artema Drabkina se v malé výšce manévrovací schopnosti prvních P-39 (sklony k ploché vývrtce) příliš nelišily od manévrovacích schopností šturmovika, přitom ztráty byly vyšší. V realitě východní fronty, ale nějak hlouběji jsem to nezkoumal. Bell časem letoun zdokonaloval na základě podnětů od frontových pilotů. Dostatečně dobré vlastnosti stíhačky v nízkých nadmořských výškách jí umožnily účinně působit jako doprovodný stíhač pro šturmovika a chránit ho před německými stíhači, ale asi bylo od této role P-39 upuštěno.
Skeptik píše:Dokonce jsem četl dokument o tom, že těm IAP, které se mají primárně věnovat vybojování vzdušné nadvlády (tzv. "pluky lovců" - pokud vím, tak v naprosté většině GIAP), se mají přidělovat P-39 a La-5F/FN. Těm IAP, které provádějí doprovody bitevníků a bombardérů pak "stíhačky Jakovleva". Důvodem byla výškovost a lepší vertikální manévr u P-39 a La-5F/FN a naopak větší agilita a horizontální obratnost "Jakovlevů".
Dokument byl tuším z počátku 1944 (takže později se mohla praxe změnit), ale bohužel mne nenapadlo si ho uložit ... takže už neřeknu, kde to bylo.
To jsi četl asi dobře, taky sem dávám něco v tom smyslu ... Doprovod dělaly nakonec "Jaky" a šturmoviky létaly v roli pozemních útočníků, v malých výškách.
P-39Q zaplnil velmi důležitou mezeru tím, že létal ve středních výškách, které využívaly německé a ruské bombardéry.
"Kdybychom s kobrou létali tak, jak Američané nastínili ve specifikacích letounu, okamžitě by nás sestřelili," řekl Golodnikov, generálmajor sovětského letectva ve výslužbě.
"Tato stíhačka byla ve svých konstrukčních režimech špatná. Ale my jsme vedli vzdušný boj v našich režimech".
Kobry měly ještě jednu vlastnost, kterou Sověti zoufale potřebovali:
dobré rádio. Před druhou světovou válkou byl rádiem vybaven jen každý desátý letoun a "byly to špatné náhražky rádií," řekl Golodnikov.
Děkuji za pozornost.
asi nějaký ten z rodu Freudovských. Psal jsem včera něco o Grečkovi 
