Sovětský základní bojový tank T-72

[Dzin]

On ale Rase v něčem pravdu má. Jenom na základě tankového biatlonu se nedají dělat obecné závěry o úrovni posádek nebo techniky. Vzpomeň si na i zde probírané fiasko s palbou PTŘS z ruských tanků. Kdybychom to mělo být jen dle výsledků Rusů na biatlonu, tak se tohle nikdy nemohlo stát. Ale netvrdím, že tankoví biatlon nám neřekne vůbec nic, jen je třeba k informacím získaných z něj přistupovat s rozvahou. Ovšem primárně je to propagační akce OS RF a jak Rase psal, šou pro diváky.

[Flogger G]

Především pro milovníky pancéřových strojů, kteří nemají možnost kouknout na zde mnohými zatracovanou soutěž tankistů, sem vkládám kratičký sestřih tankového biatlonu z r. 2018 - https://www.youtube.com/watch?v=_YVG_K1AswM -
Mne nejvíce zaujaly štafetové závody, kdy se účastní více osádek, ale ty trvají většinou přes dvě hodiny.

[NANUK]

T-72 B3
https://www.youtube.com/watch?v=D0Qs7WdnuLY

[Juraj Tichý]

Nevedel by niekto z hlavy zivotnost hlavne T-72? Prvých či posledných verzií..
Ďakujem.

[Julesak]

Určite sa bude líšiť podľa munície. Plus zvyšovanie životnosti bolo jedným s cieľov modernizácií.
NA rôznych fórach sa dajú nájsť rôzne údaje, ale napr. ľudia čo slúžili na našich T-72 by to mali vedieť, minimálne pre kanón ktorý používali.

[Skeptik]

U prvních verzí by to mělo být méně než 300 výstřelů.
Velké opotřebení hlavně prý způsobovaly hlavně tehdejší vodící systémy střel (saboty).

Poslední verze, tj. 2A46M-1 až 5, které mají hlaveň zpracovanou technologií autofretáže a chromovaný vývrt, je životnost udávaná na min. 500 výstřelů.
Přičemž ve všech případech platí to, co napsal Julesak ... záleží na typu použitých střel. Uvedené hodnoty jsou minimální, tj. při použití střel, které hlaveň poškozují nejvíce.

[Juraj Tichý]

Ďakujem.
Našiel som podobný udaj pre Leo2 aj M1, +/-300 vystrelov. Bolo to uvádzané ako dôvod, prečo sa upustilo od vyuzivania tychto tankov pre nepriamu palbu.
Ale viem, ze u našich T-72 sa to cvicilo, či stále cvičí netuším. Preto som bol zvedavý na životnosť hlavne.

[Skeptik]

Jen pro porovnání:
Hlaveň kanónu M256A1 z M1A2 by měla mít životnost cca 700 výstřelů.
Hlaveň kanónu CN-120-26 z Leclercu by měla mít životnost cca 400 výstřelů.

[Dzin]

Životnost hlavní T-72, ale i Abramse tu kdysi rozebíral Starlight

...Lze to však mitigovat tvrdým chromováním vývrtu hlavně, zcela vyloučit ale ne. Nakonec střelba hlaveň zničí.
U původního kanónu M256 (kopie německého Rheinmetall L/44 120 mm), a původní M829, byl tento limit nějakých 1.500 výstřelů.

Raději to upřesním. Životnost hlavně kanónu M256 ráže 120 mm není 1 500 výstřelů, ale správně 1 500 tzv. ekvivalentních maximálních náplních (Equivalent Full Charge – EFC). EFC nemusí nutně znamenat skutečný počet výstřelů.

Příklad ze zkoušek US ARMY:

- cvičný podkaliberní náboj M865 s hnací náplní typu M14 (max. tlak 4 600 barů, teplota okolo 2 700 K) má EFC = 1,0 při teplotě 21°C. Tedy cvičných nábojů je skutečně možné vystřelit teoreticky až 1 500.

- ostrý podkaliberní náboj M829A2 s hnací náplní typu JA2 (max. tlak 5 800 barů, teplota 3 500 K) má EFC = 4,2 při teplotě 21°C. Tedy těchto ostrých nábojů je možné vystřelit teoreticky až 357.

- opotřebení tedy ovlivňuje nejen průchod střely, ale ještě významněji parametry hnací náplně. Ty zase ovlivňuje teplota náplně. Pro -32°C jsou hodnoty EFC = 0,7 respektive 2,8. Pro teplotu +49°C je to pak EFC = 1,5 respektive 6,3.

V provozu se stav hlavně kanónu kontroluje speciálním boroskopem a měří se také průměry vývrtu. Inspekční interval je jak dán kalendářně i počtem EFC. S tím jak se blíží konec životnosti, tak se zkracuje.

1)
Pozor. Hodnota životnosti kanónu v EFC je k ničemu, pokud není známo, co je referenční munice pro EFC=1,0. To může mí každý kanón jinak a navíc se to může časem měnit. Například u houfnic řady M109 se to podle verze kanónu velmi liší.

ČSLA nic podobného neznala a pravděpodobně ani Sovětská armáda. EFC a s tím související sledování životnosti hlavní je západní přístup. Jak jsou na tom dnes Rusové, si netroufám odhadnout. Ale naše AČR se nikam od časů ČSLA neposunula.

2)
Dle posádek tanků T-72M4CZ mají jejich kanóny 2A46 (D-81) životnost 800 ran bez rozdílu munice. Má to ale několik ale:

1. Vystřílí maximálně několik desítek ran ročně, takže asi nikdo z nich ještě nezažil výměnu hlavně T-72M4CZ kvůli opotřebení.

2. Hlavní cvičnou municí je cvičný tříštivo-trhavý náboj se stopovkou, který je vybaven autodestrukcí. Východní škola nezná cvičný podklaliberní náboj jako na západě. AČR proto stále téměř cvičně nestřílí s podkaliberními náboji, protože má jen výkonné bojové typy. Zkušenost se střelbou s podklaiberními náboji má tak jen část stávajících posádek. Nepodařilo se mi zjistit, zda střílejí starými sovětskými 3BM-15 (nebo jinými) nebo novějšími česko-izraelskými 125-EPpSv-97. Novější 125-EPpSv-97 se ale koupily jen v jedné dodávce na začátku zavádění T-72M4CZ, takže je otázka jak moc se s nimi musí šetřit.

3. Před každými střelbami (cca 4 ročně) technici z armádních opraven kontrolují kanóny mechanickými měřidly délku prodloužení nábojové komory a mechanickým měřidlem PKI-26 i průměr hladkého vývrtu hlavně.

3)
Nicméně i v ČR se někteří s tímto nespokojili. V rámci grantového projektu, který vedla Universita obrany v Brně, byla počátkem tohoto desetiletí provedena řada zkoušek a měření s pomocí moderní západních elektronických měřidel vývrtů hlavně (britský BG-20).

Hlaveň kanónu 2A46 (D-81) dokázala:

1. Vystřelit 830 ran (761 tříštivo-trhavých 3OF-19 a 69 kumulativních 3BK-14M) a ještě ji zbývalo něco málo další životnosti.

2. Vystřelit 476 ran (188 podkaliberních 3BM-15, 70 kumulativních 3BK-14M a 218 tříštivo-trhavých 3OF-19). Hlaveň bylo pro opotřebení vyřazena. Podle výsledků měření opotřebení podkaliberní náboje 3BM-15 v hlavni zřejmě oscilují a vodící duralová stabilizační kormidla střely se v hlavní obrušují.

3. Vystřelit 222 ran (171 podkaliberních TAPNA, 32 podkaliberních 3BM-15 a 19 tříštivo-trhavých 3OF-19). Hlaveň bylo pro opotřebení vyřazena.

Byl použit slovenský (MSM Group) podkaliberní náboj TAPNA. Jak moc se liší od česko-izraelského 125-EPpSv-97 nevím, stejně jako kdo dělá MSM penetrátory. Za časů Československa se podklaliberní náboje na Slovensku nevyráběly, vždy šlo o import ze SSSR. Použití náboje TAPNA pro zkoušky v rámci resortu MO ČR by ale asi potvrzovalo, že armádní municí 125-EPpSv-97 se extrémně šetří.

4)
Kanónový náboj 125-EPpSv-97 jak název napovídá je už z roku 1997. Jejich průbojnost ale odpovídá (podle nejčastějších veřejných dat) starému americkému tankovému náboji M829 zavedenému do výzbroje v roce 1985. Ten má EFC=2,8 při teplotě 21°C . Kanón M256 teoreticky vystřelit až 535 těchto nábojů.

Závěr: kanón 2A46 (D-81) ráže 125 mm z československých tanků řady T-72M není srovnatelný s americkým kanónem M256 ráže 120 mm z tanků M1A1/2. Při použití pravděpodobně stejně výkonné munice (125-EPpSv-97 vs. M829) je životnost cca 200+ vs. 535 výstřelů.

Poznámka: Stejné fabriky na Slovensku, které vyráběly tyto sovětské kanóny v licenci, vyrábějí i kanóny pro československé/slovenské samohybné kanonové houfnice. Osobně bych byl překvapen, kdyby tyto skomírající továrny investovaly do technologií a zapracovali na odolnosti a životnosti svých produktů. Jakou mají asi dnes jejich dělostřelecké 155 mm hlavně pro systémy Zuzana 2 a EVA vlastně životnost ve srovnání se západní konkurencí?

[kenavf]

Keď teda otázka narážala na nepriamu palbu z tanku. Aká je cca životnosť hlavne húfnice ktorá je na nepriamu palbu viacej určená?

[Skeptik]

Když je tedy řeč o nepřímé palbě, a Dzin sem zkopíroval ten detailnější rozbor od Starlight, pak:

Údaje v tom rozboru (pro kanón z T-72M, tj. první verzi 2A46 z roku 1974) výborně ukazují závislost životnosti na typu použité munice.
Z rozboru (údaje od Univerzity obrany Brno) vyplývá, že při použití podkaliberní munice je životnost hlavně 2A46-1 cca 200+ výstřelů (ruské údaje říkají "méně než 300" ... což je +/- totéž).

Nicméně APFSDS střely se pro nepřímou palbu nepoužívají.
Pro tříštivo-trhavou a kumulativní munici Univerzita obrany Brno zjistila, že i po vystřelení 830 střel ještě nebyla hlaveň "na odpis" ... lze tedy dedukovat, že pro nepřímou palbu tříštivo-trhavou municí bude životnost hlavně této staré verze 2A46 ne méně než 850 výstřelů.

Pozn. ... Jak jsem uvedl výše, životnost hlavně posledních modifikací 2A46 ... tedy 2A46-5, bavíme-li se o T-72 ... se díky autofretáži a chromování vývrtu v podstatě zdvojnásobila (přes zvýšení tlaku v komoře ze 450 na 600 MPa). Lze tedy předpokládat, že hlaveň této modifikace snese více jak 1.500 výstřelů tříštivo-trhavou municí.

Pozn. 2 ... když už se tu objevily i údaje pro kanón M256.
Je zajímavé, že údaj od Starlight udává minimální životnost hlavně při použití střel M829 na cca 535 výstřelů, a při použití modernějších střel M829A2 na cca 357 výstřelů. Ruské zdroje ale uvádějí cca 700 výstřelů podkaliberní municí.
To může být způsobeno buď přeceňováním kanónu M256 ruskými zdroji, nebo tím, že současné hlavně kanónu M256 jsou kvalitnější než byly ty původní z let 80-tých, ke kterým se vztahovala ta životnost 1.500 EFC.

[Dzin]

A nebo ruské normy připouštějí větší opotřebení hlavně, než americké, případně se může jednat o starší zdroje pracující s horšími údaji či odhady. Osobně bych ale nejvíce sázel na rozdílnou metodiku hodnocení opotřebení.

[Skeptik]

Dzin
Tedy vylučuješ, že by v USA od roku 1985 dokázali zlepšit technologii výroby hlavně? Proč?

[Dzin]

Nevylučuji, ale jde spíše o to, jestli to dělají nebo se spokojují s dosaženou kvalitou. Co jsem hledal, tak jsem na změnu nikde nenarazil. Nebo máme nějaké zprávy o tom, že by změnili technologii výroby?

[Skeptik]

Ne, to ne. Jen nepřímé ... stále výkonnější střely logicky poškozují hlaveň více. Aby neklesal počet možných výstřelů moderními podkaliberkami pod smysluplnou hodnotu, očekával bych zkvalitňování hlavně = životnost se staršími střelami buď vyšší.
Ale jak říkám, je to jen dedukce.

[NANUK]

Našel jsem zajímavý článek k testům odolnosti tanků T-72A a T-72B provedené západem. Výsledek byl publikován Jane’s International Defence Review v r. 2007 a následně citován v ruské literatuře.

https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0 ... BA%D1%82-5

[Julesak]

Objavili sa dve nové vylepšenia na existujúcich tankoch T-72B3.

Prvé je tzv. slnečník na T-72B3UBCh.

ktorý má ochrániť tank proti útoku zhora.
Odhadujem, že aby to malo nejaký účinok, musí sa na tom podieľať aj ten "molitan" čo na tom nesú, samotná konštrukcia sa mi zdá príliš subtílna resp. príliš blízko.


Existuje aj mierne odlišný variant videný zatiaľ na klasických T-72B3:


Druhým je konečne inštalácia diaľkovo ovládaných dvierok na Sosnu.

[mikhail]

Veľmi zaujímavé porovnanie T72M4 a verzií T72B3.
Podľa článku sú Rusi na tom dosť biedne. Drvivá vačšina T72 nie je modernizovaných na T72B3 a dostali by od západných armád výklep ako v Iráku. A tých 300 T72B3 sotva situáciu zmení. T72B3 s 15 ročným meškaním dohnali úroveň modernizácie T72M4.

https://www.valka.cz/16713-Proc-byla-ce ... a-a-ruskae

[Zemakt]

Před časem jsme to tady řešili, de facto se stejným závěrem.

[Julesak]

Ach, zase tento blábol?
T-72B3 je cez 1 000 ks, T-72B3UBCh je podľa rôznych zdrojov (zrejme sa vzťahujúcich k rôznemu dátumu) 300-500 ks.
Porovnávať hociktorý z nich s irackými T-72M nemá zmysel, o úrovni výcviku nehovoriac.