Konec rytířského válčení

[mmmichalll]

Stejně jako husité i jinde řešili problém jak se může postavit pěšák proti do železa oblečenému jezdci. Češi rytířům postavili do cesty své bojové vozy. Tato taktika byla úspěšná a po husitských válkách ji začali používat ostatní státy střední Evropy. Po silnicích se vlekly nemotorné bojové vozy a úspěch ve válce nezávisel na střetu ale spíše na přepadu při přesunu, na sformovanou vozovou hradbu se nikdo neodvážil zaútočit.

S novou taktikou boje s rytíři přišli Švýcaři. Zprvu byla hodně závislá na terénu alp, kde byla jízda těžko k použítí. Po nabytí zkušeností ji začali švycaři úspěšně používat mimo své hory. Spočívala v tom, že místo neohrabaných vozů se postavili do cesty rytířům 5-6 metrů dlouhá kopí-píky. Koně se nabodávali na ostré hroty a snažili se vyhnout čímž zakřižovali ostatní. Útok se zastavil a na jezdce zaútočili vojáci s halapartnami a těžkými meči, sráželi rytíře z koní a pobíjeli je. Rozhodujícím byli právě vojáci s dlouhými píkami na nich závisel osud bitvy.
Tento styl boje proslavila bitva u Grandsonu roku 1476, kde byl poražen Karel Smělý burgundský vévoda a jeden z nejmocnějších mužů té doby.
O rok později byl v další ztracené bitvě zabit.
Další důležitou věcí byla volba císaře r. 1493. Zde byl zvolen Habsburk Maxmilián a prosadil na říšském sněmu ve Wormsu výběr daně na vojsko.
Za tyto peníze postavil vojsko jehož jádrem byla právě švýcarská pěchota. Těmto vojákům se říkalo lansknechti a satali se brzy obávaným vojskem.
Roku 1504 začala v Bavorsku válka o Landshut, území po vymřelém rodě knížat. Nárok si dělal rýnský falckrabě Ruprecht a Bavorský vévoda Albrecht. Albrecht si najal početné vojsko v česku, Ruprecht spoléhal na landsknechty. Ruprecht ale na začátku války zemřel.
U Řezna se o tom dozvěděli i češi a dali s po rozpuštění vojska domů.
Maxmiliánovy vojáci je sledovali. Jízda se stihla dostat za hranice, pěchota byla dostižena u Schonbergu, kde došlo ke střetnutí. Hejtman čechů nestačil potavit vozovou hradbu takže vojáci bojovali před svými vozy po ochranou pavéz-těžkých štítů. Češi nebyli žádní nováčci a tak kladli landsknechtům tuhy odpor, nakonec byli přesilou udoláni.

Švýcaská taktika byla jednodušší a pohyblivější než česká a brzy již začali mít všechny armády ve svých řadách jednotky pikenýrů. Tím nastal úplný konec rytířského válčení. Vojska se vyzbrojila také děly a mušketami, převahu a přednost začala opět získávat pěchota.

[sedlacm]

Za tyto peníze postavil vojsko jehož jádrem byla právě švýcarská pěchota. Těmto vojákům se říkalo lansknechti a satali se brzy obávaným vojskem.

Landsknechti byli jednotky, které napodobovali taktiku švýcarských jednotek.Byli většinou verbováni v zemích Svaté Říše římské. V této jednotce nebyly švýcaři. Ti byli většinou verbování jako žondléři Francií,která měla na jejich využívání prakticky monopol.

[Lord]

Tyhle války měly ještě logiku, než přišlo tzv. průmyslové válčení ... účinná děla, kulomety, pušky, tanky, letadla.

[Nelson]

S novou taktikou boje s rytíři přišli Švýcaři. Zprvu byla hodně závislá na terénu alp, kde byla jízda těžko k použítí. Po nabytí zkušeností ji začali švycaři úspěšně používat mimo své hory. Spočívala v tom, že místo neohrabaných vozů se postavili do cesty rytířům 5-6 metrů dlouhá kopí-píky.

Nechci se hádat, ale tahle taktika vůbec nebyla švýcarským vynálezem. Podobně bojovala už řecká a hlavně makedonská falanga. A stejně bojovaly i skotské formace nazývané schiltron. Stále to však byla obranná linie jednotek vyzbrojených několikametrovými kopími chránící vlastní jízdní nebo střelecké oddíly.

Falanga jako taková byla velmi účinná proti jízdě, bojovým vozům a lehké pěchotě, byla však velmi těžkopádná a pokud už byla jednou rozvinuta velmi obtížně se s ní manévrovalo. Její křídla musely chránit jiné typy jednotek, nebo se musela opírat o neprostupný terén, při napadení z boku, nebo z týlu byla formace v podstatě ztracena.

---

EDIT 17.3.: Těmi bojovými vozy jsem samozřejmě nemyslel husitskou vozovou hradbu, ale například lehké, koňmi tažené vozíky starých Egypťanů.

[mmmichalll]

S novou taktikou boje s rytíři přišli Švýcaři. Zprvu byla hodně závislá na terénu alp, kde byla jízda těžko k použítí. Po nabytí zkušeností ji začali švycaři úspěšně používat mimo své hory. Spočívala v tom, že místo neohrabaných vozů se postavili do cesty rytířům 5-6 metrů dlouhá kopí-píky.

Nechci se hádat, ale tahle taktika vůbec nebyla švýcarským vynálezem. Podobně bojovala už řecká a hlavně makedonská falanga. A stejně bojovaly i skotské formace nazývané schiltron. Stále to však byla obranná linie jednotek vyzbrojených několikametrovými kopími chránící vlastní jízdní nebo střelecké oddíly.

Falanga jako taková byla velmi účinná proti jízdě, bojovým vozům a lehké pěchotě, byla však velmi těžkopádná a pokud už byla jednou rozvinuta velmi obtížně se s ní manévrovalo. Její křídla musely chránit jiné typy jednotek, nebo se musela opírat o neprostupný terén, při napadení z boku, nebo z týlu byla formace v podstatě ztracena.

---

EDIT 17.3.: Těmi bojovými vozy jsem samozřejmě nemyslel husitskou vozovou hradbu, ale například lehké, koňmi tažené vozíky starých Egypťanů.

Jistě máš pravdu, falanga byla dlouho zapomenutá kvůli rytířům, oprášily ji až státy, které si nemohli těžké jezdce dovolit finančně nebo kvůli geografii území.

[Alberto123]

S novou taktikou boje s rytíři přišli Švýcaři. Zprvu byla hodně závislá na terénu alp, kde byla jízda těžko k použítí. Po nabytí zkušeností ji začali švycaři úspěšně používat mimo své hory. Spočívala v tom, že místo neohrabaných vozů se postavili do cesty rytířům 5-6 metrů dlouhá kopí-píky.

Nechci se hádat, ale tahle taktika vůbec nebyla švýcarským vynálezem. Podobně bojovala už řecká a hlavně makedonská falanga. A stejně bojovaly i skotské formace nazývané schiltron. Stále to však byla obranná linie jednotek vyzbrojených několikametrovými kopími chránící vlastní jízdní nebo střelecké oddíly.

Falanga jako taková byla velmi účinná proti jízdě, bojovým vozům a lehké pěchotě, byla však velmi těžkopádná a pokud už byla jednou rozvinuta velmi obtížně se s ní manévrovalo. Její křídla musely chránit jiné typy jednotek, nebo se musela opírat o neprostupný terén, při napadení z boku, nebo z týlu byla formace v podstatě ztracena.

---

EDIT 17.3.: Těmi bojovými vozy jsem samozřejmě nemyslel husitskou vozovou hradbu, ale například lehké, koňmi tažené vozíky starých Egypťanů.

Jistě máš pravdu, falanga byla dlouho zapomenutá kvůli rytířům, oprášily ji až státy, které si nemohli těžké jezdce dovolit finančně nebo kvůli geografii území.

Základem makedonské falangy bylo kopí dlouhé 3 až 6 metrů. Pěšáci stáli v několika řadách , ti s nejkratšímy kopímy byli v předních řadách a ti s delšímy v zadních. Tak to seřazeni vytvořily stěnu hrotů , která měla za úkol probít se skrz nepřátelskou pěchotu a tím ji rozdělit. Naproti tomu Landsknechti disponovali 5-6 metrovými píkami , které byli všechny stejně dlouhé , tudíž nevytvářeli stěnu z hrotů , ale několik řad. Pokud tedy rytíř s koněm pronikl první řadou kopí čekala na něj řada druhá atd. . Tato taktika dokázala že Landsknechti dokázali zastavit či zničit jezdectvo nepřítele. Z toho vyplívá že makedonská falanga se používala především proti pěchotě , naproti tomu se Landsknechti se v boji uplatnili hlavně proti jezdectvu.

[absik]

K zániku ťažkých rytierov viedlo viacero faktorov: prvotné 2 - 3 voľné rady elitných rytierov dokázali narušiť jednotlivci s obojručným mečom alebo dlhou polaxou, ktorých činnosť je zrovnateľná z vyskakovacou šrapnelovou mínou, usporiadané šíky ľahkého jazdectva zdecimovalo delostrelectvo a vycvičené falangy s dlhými drevcovými zbraňami zrovnali bojisko....