Japonské opakovací pušky (do roku 1945)
K napsání tohoto příspěvku mě přemluvil Yamato, nevím jestli bych se sám do podobného tématu pustil. On sám se snaží získat nějaké informace o japonských leteckých kulometech, vybral si bohužel snad nejhorší možné téma. Japonsko je přece jen trochu divná země co do označování svých zbraní a někdy z toho vyjde pěkný „eintopf“. Jak je asi každému známo, země vycházející slunce byla od poloviny 17. století (1639) uzavřena okolnímu světu (samozřejmě nějaké vyjímky se najdou), izolace navíc zakonzervovala stávající feudální zřízení. Vlastně až po roce 1853 je Japonsko donuceno pod tlakem otevřít zemi obchodu a podepsat nevýhodné obchodní smlouvy. V období Meidži (od roku 1868) dochází k industrializaci země, Japonsko se rozšiřuje díky anexi okolních ostrovů. V samotném Japonsku vznikají vůdčí monopoly (zaibacu), v 90. letech 19. století dochází k anulování nevýhodných smluv. Japonci postupně válčí s Čínou (je obsazen Taiwan), na začátky 20. století uzavírají s Brity smlouvu o rozdělení sfér vlivu. Následuje vítězná války s Rusy, Japonsko se díky ní dostává do mezi světové velmoci. A netrvalo to ani 50 let...
Tento překotný vývoj musel samozřejmě zanechat výraznou stopu i ve výzbroji armády a námořnictva. Do výzbroje se dostávají moderní palné zbraně domácí konstrukce, jen jejich označení podle japonského systému je mírně zavádějící. V období Meidži se označují letopočtem zavedení do výzbroje, nejedná se ale o klasický letopočet, jde o dobu trvání tohoto období. Později jsou zbraně označeny podle japonského letopočtu, ten je samozřejmě zcela jiný od zbytku světa... U označení se proto používá poslední dvojčíslí japonského letopočtu. Ale nemá cenu tu mlátit prázdnou slámu, pojďme se podívat nejprve na japonské pušky.
První jednoranová zadovka byla zavedena do výzbroje v roce 1880 (Murata vzor 13), její ráže byla 11x60R. Pro stejný náboj se záhy objevuje puška Murata vzor 18 (1885). Záhy ji však střídá modernější opakovací puška ráže 8 mm (8x52R) s trubicovým zásobníkem pod hlavní. Zásobník má kapacitu 8 nábojů. Jak jsem již psal, vyskytuje se několik možností označení, nejčastěji je tato puška označována jako Murata vzor 22 (1889). Číslice 22 znamená dvaadvacátý rok období Meidži.
Murata vzor 13
Murata vzor 18
Murata vzor 22Technické data pušky Murata vzor 22
ráže – 8x52R
délka – 1210 mm
délka hlavně – 750 mm
hmotnost – 3,91 kg
kapacita zásobníku – 8 nábojů
Po vyhodnocení války s Čínou dochází ke vzniku výzbrojní komise v čele s plukovníkem Arisakou. Tato komise má posoudit další možné kroky související s výzbrojí japonských jednotek. Výsledkem je nová armádní puška, zavedená do výzbroje v roce 1897. Její správné označení je asi „typ 30. rok Meidži, ve světě je ale známa coby Arisaka vzor 30 (1897). Puška využívá nově zavedené náboje ráže 6,5x50,5, náboje mají na dně okraj i drážku. Puška vypadá sice jako puška systému Mauser, závěr je však originální japonská konstrukce. Puška je dobře rozeznatelná díky háku na konci závěru, ten sloužil k zajištění zbraně. Středová nábojová schránka se plní pěti náboji za pomoci nábojového pásku. Podobné konstrukce je i karabina Arisaka vzor 30. Na vzor 30 navazuje vzor 35, jedná se zde jen o náhradu hledí (sektorové místo rámečkového), pouzdro závěru dostává plášť který kryje okénko závěru.
Arisaka vzor 30 Technické data pušky Arisaka vzor 30
ráže – 6,5x50,5
délka – 1270 mm
délka hlavně – 800 mm
hmotnost – 3,9 kg
kapacita zásobníku – 5 nábojů
V roce 1905 přichází do výzbroje asi nejznámější japonská puška, Arisaka vzor 38 (1905). Jde o zdokonalený předchozí vzor, nicméně závěr se zde skládá jen z pěti dílů a pozbývá tak složitosti předchozích modelů. Puška má originální zajištění závěru, okénko pouzdra je opět zakryto pláštěm, pohybujícím se společně se závěrem. Společně s dlouhou puškou je vyráběna i karabina vzor 38, mimo kratší hlavně (480 mm) se v ničem neliší od dlouhé pušky.
Puška vzor 38 byla základní zbraní japonské armády a námořnictva v době první i druhé světové války. Její nevýhodou byla velká délka, s bodákem až 1660 mm. Puška byla také hojně vyvážena, do Ruska v době WW1 odešlo cca 763 000 pušek, Anglie zakoupila 500 000 pušek pro námořnictvo a výcvik. Japonský náboj patřil totiž k méně výkonným puškovým nábojům a proto se asi lépe hodil ke střeleckému výcviku nováčků.
Arisaka vzor 38 Technické data pušky Arisaka vzor 38
ráže – 6,5x50,5
délka – 1270 mm
délka hlavně – 800 mm
hmotnost – 3,9 kg
kapacita zásobníku – 5 nábojů
Karabinu vzor 38 nahrazuje v roce 1911 karabina Arisaka vzor 44. Karabina měla stejný závěrový mechanismus jako puška vzor 38, jediná markantní změna byla ve vybavení karabiny sklopným bodákem. Ten se sklápěl pod hlaveň do vybrání v předpažbí. Karabina se vyráběla až do roku 1942.
Arisaka vzor 44Technické data karabiny Arisaka vzor 44
ráže – 6,5x50,5
délka – 970 mm
délka hlavně – 480 mm
hmotnost – 4 kg
kapacita zásobníku – 5 nábojů
Nevýhodou japonských pušek byl náboj 6,5x50,5, tento náboj zrovna nevynikal nějakými extra parametry (snad jen u automatu Fedorov 1916). V roce 1939 bylo rozhodnuto o vyzbrojení vojska puškou s výkonnějším nábojem ráže 7,7 mm (7,7x58), používaným pro těžký kulomet vzor 1932. Puška měla mít parametry moderních evropských krátkých pušek, původně se mělo jednat o krátkou karabinu. Nakonec z toho byla krátká puška a také dlouhá varianta podle japonských zvyklostí. Obě varianty nesly označení Arisaka vzor 99 (1939). Označení pušky se již řídí dle japonského kalendáře.
Arisaka vzor 99Technické data pušky Arisaka vzor 99
ráže – 7,7x58
délka – 1120 mm
délka hlavně – 650 mm
hmotnost – 3,8 kg
kapacita zásobníku – 5 nábojů
Nakonec je zde jedna lahůdka – výsadkářská puška. Puška vzor 99 byla pro výsadkáře příliš dlouhá, proto konstruktéři přijali zajímavé řešení – puška rozdělená na dvě části. První verze označená jako Arisaka vzor 0 byla opatřena bajonetovým uzávěrem. Druhá verze, označená jako Arisaka vzor 2, byla opatřena nahoře klínem v přední části závěru. Ten zapadal do vybrání pod hlavní. Do sériové výroby se puška dostala v roce 1942, v té době však již výsadkové jednotky Japonsko nepotřebovalo.
Mimo předchozí vývojovou větev byla pro výsadkáře upravena karabina vzor 38 vybavená sklopnou pažbou. Ta se však již do výzbroje nedostala. Její označení bylo Arisaka vzor 1
Arisaka vzor 2Technické data pušky Arisaka vzor 02
ráže – 7,7x58
délka – 1120 mm
délka hlavně – 650 mm
hmotnost – 3,95 kg
kapacita zásobníku – 5 nábojů
Tolik krátký přehled o japonských opakovacích puškách. Příště snad něco o japonských samopalech (tedy spíš samopalu...)
Použité zdroje:
David Miller – Encyklopedie Zbraní
A.B. Žuk – Pušky a samopaly
http://world.guns.ru
http://wikipedia.org
