Čs. opevnění na Králicku

Obranná pásma, pohraniční opevnění, lehké a těžké objekty, tvrze.
Odpovědět
Uživatelský avatar
jakomi
desátník
desátník
Příspěvky: 50
Registrován: 8/9/2007, 21:00

Čs. opevnění na Králicku

Příspěvek od jakomi »

Československé opevnění na Králicku

1918,1933,1938

Události z těchto tří let měly zásadní vliv na dějiny celé Evropy a samozřejmě i Československa. Po porážce Trojspolku v roce 1918 vzniklo v Evropě několik nových států, díky rozčarování z poválečného uspořádání v Německu (samozřejmě nejen díky tomu) se v roce 1933 dostala k moci NSDAP v čele s A. Hitlerem. Ten začal téměř okamžitě posilovat a modernizovat německou armádu a (prozatím jen) slovně napadat své sousedy. Vše vyvrcholilo v roce 1938 krizí okolo Sudet, Mnichovskou dohodou a odstoupením našeho pohraničí Německu.

Obrázek
Vysvětlivky:
X samostatný pěchotní srub
M muzeum čs. opevnění

Čs. armáda na posilování německé armády samozřejmě musela reagovat a po vyhodnocení všech pro a proti se rozhodla začít stavět systém stálého betonového opevnění podle francouzského vzoru. Naše opevnění však nebylo kopií Maginotovy linie, spíše si z ní inženýři čs. ženijního vojska vzali inspiraci a opevnění přizpůsobili našim podmínkám. Zároveň s výstavbou bunkrů se naše vojsko začalo vyzbrojovat moderními zbraněmi – tanky, kulomety, děly. Opevnění budované ve druhé polovině 30. let se dělilo na lehké a těžké. Těžké opevnění (dále TO) se stavělo na severní hranici od Ostravy po Krkonoše a po anšlusu Rakouska se začalo budovat i na jižní Moravě. Pro zájemce o více informací ohledně TO doporučuji Lordův článek o pěchotních srubech na http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=403 a také článek o dělostřeleckých tvrzích na http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=405 . Lehké opevnění (dále LO) se budovalo na ostatních místech naší hranice i ve vnitrozemí (např. západně od Prahy). Jeho hlavním úkolem bylo zbrzdit první nápor útočníka a umožnit čsl. armádě mobilizovat. LO se také stavělo jako druhý sled za první linií těžkého opevnění. Jednotlivé bunkry LO (tzv. řopíky) se též vkládaly do linie TO, kterou tím zpevňovaly. Čtenáře lačného dalších informací odkážu na www.ropiky.net , kde se dozví vše, co o lehkém opevnění potřebuje vědět.

Jedním z nejsilněji opevněných úseků našeho pohraničí je oblast v okolí města Králíky. Toto město leží mezi masívem Králického Sněžníku na východě a Orlickými horami na západě. Ředitelství opevňovacích prací si bylo vědomo významu tohoto území. Útok z Kladského výběžku (před 2. sv. válkou součást Německa) směrem na Králíky a dále na jih by směřoval do nejužší části Československa a v případě úspěchu by byla největší a nejdůležitější část čs. armády obklíčena v Čechách. A právě tomu mělo zabránit těžké opevnění. Výstavbu opevnění v tomto prostoru mělo na starosti Ženijní skupinové velitelství III, jež sídlilo přímo v Králíkách. Linie TO začínala na východě u kóty Maliník nad vesnicí Dolní Morava, mířila k Červenému potoku a dále ke kopci Výšina severně od města Králíky. Pak postupovala přes Dolní Boříkovice ke kótě Bouda a po hřebenu na Mladkov a Petrovičky a vrch Adam. Přes něj mířila linie k Českým Petrovicím a k lesům u řeky Divoká Orlice. Na tomto krátkém úseku byly postaveny tři tvrze (Hůrka, Bouda a Adam), které měly svým dělostřelectvem krýt celý úsek.

Obrázek

I když se o opevnění nebojovalo, přesto jsou jednotlivé bunkry více či méně poškozeny. A to z několika důvodů:
1. zkoušky Wehrmachtu během okupace
Jednalo se hlavně o dělostřelecké ostřelování, které probíhalo v několika vlnách již od roku 1938. Bunkry byly ostřelovány děly až do ráže 21 cm. Na Králicku byly také použity speciální protibetonové střely Roechling. Jedná se o podkaliberní munici, která měla velké ničivé účinky díky vysoké hmotnosti a malému průřezu střely. Jednalo se o jednu z tajných zbraní 3. říše, která však nebyla použita v boji. Od roku 1943 stavěli železobetonové bunkry hlavně Němci a ti měli pochopitelně strach, že by podobné střely mohly použít spojenci proti nim. Některé z těchto úzkých a dlouhých granátů jsou vidět zavrtané do betonu dodnes (viz. foto níže). Němci zkoušeli kvalitu našeho opevnění také pomocí trhavin a kumulativních náloží.
2. zkoušky po 2. sv. válce prováděné naší armádou
I pro odborníky bývá často problém rozeznat, zda se jedná o práci vojáků po válce nebo během ní
3.. zisk pancéřových prvků pro použití během války v dalších německých opevněních (Atlantický val, opevnění ve Slezsku)
4. snaha o získání kvalitní oceli z pancéřových zvonů, kopulí a střílen během okupace i po ní
Skončilo to tak, že se na Králicku do dnešních nedochovala ani jedna pancéřová kopule a jen jeden zvon.
Žádané kovy se také daly získat např. z podzemních telefonních kabelů, vnitřního vybavení, z rozebraných zátarasů apod.



Obrázek

Do současnosti se bunkry zachovaly v různém stupni poškození. Některé sruby skupiny nadšenců zpřístupnily a jsou v nich expozice doprovázené zajímavým výkladem. Nyní se budu snažit popsat pár bunkrů, které mi připadnou zajímavé svým stavebním řešením, historií nebo i svým současným stavem.

K – S 3 U lesa
Volně přístupný. Prakticky celý zničen výbuchem nálože (nebo náloží?), která byla umístěna uvnitř. Zůstala jen část týlové stěny a obrovský kráter. Trosky srubu rozmetány po okolí. Např. větší část stropní desky vysoké 200cm odhozena výbuchem asi 20 m daleko. Směrem ke K – S 4 zachovaný protitankový příkop ( za první republiky nazývaný příkop proti útočné vozbě).

K – S 4 U cesty
Volně přístupný. V prosinci 1938 zkušebně postřelován německým dělostřelectvem za přítomnosti A. Hitlera. Je krásně vidět protitankový příkop vedoucí k oběma sousedním srubům. Mezi K – S 4 a 5 vložen jeden lehký objekt vz. 37.

K –S 5 U potoka
Provozován jako muzeum. Objekt je ve velmi pokročilém stádiu rekonstrukce do původního stavu. Jsou osazeny betonové makety 2 zvonů, uvnitř jsou pak umístěny modely opevnění, makety zbraní, spousta fotografií apod. Horní patro vypadá v podstatě stejně jako v roce 1938. V jedné střelecké místnosti je dokonce v lafetě dvojče těžkých kulometů vz. 37 a také opravdová lahůdka: originální protitankový kanon vz. 36 spřažený s těžkým kulometem vz. 37. Jeden z mála v ČR.

Obrázek

K – S 7 U vesnice
Volně přístupný. Jen pár bunkrů na Králicku mělo mít ve spodním patře minomet. A K – S 7 je jedním z nich.. Střelecká místnost minometu otočeného směrem ke K – S 8 je bohužel zatopená, srub je velmi poškozený.

Obrázek

K – S 8 U nádraží
Provozován jako muzeum. V pravé střelecké místnosti je umístěna kopie již výše uvedeného kanonu. Muzeum umožňuje zhlédnout výstavu zaměřenou na čs. armádu, podzemní továrnu Richard a k ní přilehlý koncentrační tábor v Litoměřicích.

Tvrz Hůrka
Na povrchu přístupná. Podzemí donedávna soužilo armádě jako sklad. Nyní převedeno na město Králíky – do budoucna se zvažuje zřízení muzea a zpřístupnění podzemí – snad již o prázdninách 2008. Tvrz se skládá z vchodového objektu ( K – S 12a U rybníčku), otočné dělostřelecké věže ( K – S 12 Na kótě), dělostřeleckého srubu ( K – S 11 Na svahu) a ze dvou pěchotních srubů ( K – S 10 U boží muky, K – S 13 U lomu). Vchodový objekt se nezachoval v původním stavu, protože v 50. letech k němu přibyla přístavba sloužící armádě k lepšímu zásobování skladu. Objekt dělostřelecké otočné věže byl sice vybetonován, ale samotná věž nebyla nikdy osazena. Tuto věž se nepodařilo osadit na žádné tvrzi. Byla totiž ještě ve výrobě v plzeňské Škodovce. Samotná šachta, do které se měla věž zabudovat je zabetonována. Na stropnici bunkru jsou umístěny dva ventilační zvony, kterými je slyšet kapající voda z dosud utajeného podzemí. Díky tomu, že vrchol kopce Výšina, na kterém tvrz stojí, není zarostlý lesem, je zde krásný výhled do širokého okolí. Dělostřelecký srub K – S 11 měl být vyzbrojen třemi houfnicemi ráže 100 mm a lehkými kulomety určenými k ochraně srubu. Také houfnice nebyly osazeny. Armáda to během krize v roce 1938 vyřešila tak, že před objekt byla nouzově umístěna baterie polního dělostřelectva. Objekt je silně poškozen německým dělostřeleckým ostřelováním (také střely Roechling). Z důvodu ostřelování byl odstraněn val chránící srub ze strany nepřítele. Díky tomu vynikne mohutnost celé stavby. Pro případného návštěvníka jen dodám upozornění, že v okolí je dosud spousta ostnatého drátu i armovacího železa trčícího z objektu. Dávejte si proto dobrý pozor kam šlapete!. Ze stropu objektu K – S 10 je krásný výhled do dalekého okolí i na blízkou železniční trať, kterou měla ostřelovat otočná kulometná kopule, která však také nebyla osazena. Šachta pro tuto kopuli je nyní zabetonována.

Obrázek

K – S 12b Utržený
Provozován jako muzeum. Jedná se o samostatnou dělostřeleckou pozorovatelnu, která měla předávat informace o nepříteli všem třem tvrzím na Králicku. Je zde osazený dělostřelecký pozorovací zvon. Jedná se o jediný původní pancéřový zvon, který se v této oblasti dochoval do dnešních dnů. Jsou na něm vidět stopy po kulkách – snad z kulometu. Tato pozorovatelna neleží přímo v linii těžkého opevnění, ale za ní na vrcholu kopce Veselka. Za příznivého počasí je odtud totiž úžasný rozhled, což dělostřelečtí pozorovatelé jistě ocenili.

Obrázek
Obrázek

K – S 14 U cihelny
Provozován jako muzeum. Také tento objekt měl mít minomet. V jeho střelecké místnosti je nyní expozice věnovaná četaři Arnoštu Hradovi. Tento poddůstojník – člen posádky srubu – zde spáchal sebevraždu na protest proti mnichovskému diktátu. V tomto bunkru si také návštěvník může prohlédnout předměty a fotografie vztahující se k čs. opevnění a k prvorepublikové armádě. Objekt je zachovalý. Jen pár metrů od bunkru je Vojenské muzeum Králíky v němž je také informační centrum, ve kterém se návštěvník dozví informace o všech muzeích čs. opevnění na Králicku. V muzeu je k vidění spousta zbraní, součástí výstroje a mnoho vojenské techniky – tanky, děla, obrněné transportéry, nákladní auta apod.

K – S 18 U kostela
Volně přístupný. Silně poškozený ostřelováním. Srub měl mít otočnou kopuli pro dvojče těžkých kulometů. Nebyla však nikdy osazena. Šachta, ve které měla být, je částečně zasypána hlínou. Srub doplatil na to, že je blízko Dolních Boříkovi, jejichž obyvatelé do něj odvážejí stavební suť a jiné odpadky. Problém s odpadky se netýká jen tohoto objektu, ale v podstatě každého srubu, který je nedaleko od jakékoliv vesnice.

Tvrz Bouda
Provozována jako muzeum. Skládá se z vchodového srubu ( K –S 22a Krok), z otočné dělostřelecké věže ( K –S 22 Horymír) a ze tří pěchotních srubů ( K – S 21 Kazi, K – S 23 Teta, K – S 24 Libuše). Před vchodem se nachází unikátní nepoškozený pancéřový zvon. Roku 1995 se Bouda stává kulturní památkou. A to zcela oprávněně. Je jedinou dělostřeleckou tvrzí, která neprošla po válce významnějšími stavebními úpravami. I když byl vchodový objekt během války silně poškozen, v průběhu 50. let byl dobetonován do původní podoby – ovšem bez pancéřových zvonů. Uvnitř bunkru je pěkně vidět kde končí původní beton a kde začíná nový. Také objekt otočné věže je unikátní. Je totiž jediným na území ČR, u kterého nebyla šachta pro věž zabetonována. Návštěvník se tak může podívat (z podzemí nebo z povrchu) o jaký kolos se to vlastně jednalo. Na rozdíl od tvrze Hůrky je povrch Boudy porostlý hustým lesem. Přesto není problém najít všechny nadzemní objekty – spojuje je totiž zelená turistická značka. V podzemí tvrze, které je téměř celé přístupné s průvodcem, je možné zhlédnout vozíky úzkorozchodné dráhy, dělostřeleckou munici i různé součásti těžkého i lehkého opevnění. Je zde také vystaven pevnostní kanon ráže 85 mm ( původem z T 34), který se po válce montoval do opevnění na jižní Moravě. Údajně jich bylo vyrobeno jen 20. Ve vchodovém srubu je prodejna se širokým sortimentem publikací věnovaných problematice našeho předválečného opevnění.

K – S 30 V lesíčku
Volně přístupný. Výškově lomený. Rozdíl mezi pravou a levou stranou bunkru je 270 cm. Směrem ke K – S 29 zachován protitankový příkop.

K – S 31 U besídky
Nepřístupný. Relativně málo poškozený. Vzdálen jen pár desítek metrů od svého souseda – K – S 32.

K – S 32 Na růžku
Provozován jako muzeum. Postupně opravován do původní podoby. Na pravé straně osazena napodobenina pancéřového zvonu. Uvnitř spousta fotografií a předmětů vztahující se k naší armádě i opevnění.

Obrázek

K – S 36 Pod Adamem
Provozován jako muzeum. Srub je výškově lomený. Nejvíc v celé republice - téměř 3 metry. Je umístěn v prudkém svahu, proto je odtud krásný výhled do okolí.

K – S 37 Na rozhledně a K – S 38 U křížku
Provozovány jako muzeum. Postupně opravovány. Mezi oběma sruby zachován protitankový příkop.

Tvrz Adam
Armáda zde má skladiště, proto veřejnosti nepřístupný na povrchu i v podzemí. Skládá se z vchodového srubu ( K – S 43a Na sekyře), otočné dělostřelecké věže ( K – S 42 Trigonometr), ze dvou dělostřeleckých srubů ( K – S 43 Veverka, K – S 45 Jabůrek). Dále pak ze tří pěchotních srubů ( K – S 39 Hodek, K – S 40 U háječku a K – S 41 Pod vrškem). K tvrzi měl patřit i objekt s otočnou kopulí pro dva 12 cm minomety. Práce na tomto objektu byly jen započaty. Také kopule i s minomety byla zatím jen ve fázi vývoje. Na Adamu se před invazí do Francie cvičila skupina německých výsadkářů, kteří potom během vzdušného výsadku dokázali vyřadit z činnosti dělostřeleckou výzbroj belgické superpevnosti Eben Emael.

K – S 46 V zátiší
Provozován jako muzeum. Málo poškozený ( nepočítám-li odstřelené pancéřové zvony). Postupně opravován do původního stavu.

K – S 53a Na Žebru a K – S 53b Nad řekou
Volně přístupné. Jsou od sebe vzdáleny jen pár metrů. Nejmenší objekty TO na Králicku. Jsou ukryty v lesní školce ve svahu nad řekou Divoká Orlice. Místo schodiště do spodního patra mají oba sruby pouze průlez – špatně se dostává z podzemního patra zpět do horního. Navíc v době mé návštěvy spodní patra částečně zatopena. Bunkr K – S 53b měl hlavní výzbroj jen v pancéřové kopuli a ve zvonu. I když jsou oba sruby umístěny daleko od „civilizace“, doporučuji je navštívit jako ukázku různorodosti čs. pevnostního stavitelství ve druhé polovině 30. let minulého století.

Obrázek

Bunkrem K – S 53b končí stavební úsek Ženijního skupinového velitelství III v Králíkách a za řekou Divoká Orlice začíná úsek Rokytnice nad Orlicí. Také můj příspěvek se již blíží ke konci. Dovolím si jen takovou malou poznámku. Snad to nikdo nebude brát jako nevhodnou reklamu. V srpnu probíhají vzpomínkové akce s bojovými ukázkami v blízkosti srubu K – S 14 U cihelny. Celá akce se jmenuje Cihelna a během ní by měla být všechna výše uvedená muzea otevřena.


Tento článek bych chtěl věnovat tisícům lidí, kteří tyto obdivuhodné stavby budovali, vojákům a příslušníkům Stráže obrany státu, kteří byli na hranicích připraveni položit životy za svoji vlast a v neposlední řadě i těm, kteří se nyní ve vlastním volnu a na vlastní náklady snaží uvést pevnosti do původního stavu.

Ti všichni mají můj obdiv.

jakomi


Zdroje:
www.ropiky.net
www.opevneni.cz
www.bunkry.cz

Val na obranu republiky – M.Ráboň, O. Gregar, B. Kachlík a kolektiv
Dělostřelecká tvrz Bouda z let 1936 – 1938 – kolektiv autorů
Československé opevnění 1935 – 1938 – L. Aron a kolektiv

vlastní pozorování –březen, duben, květen 2008
Naposledy upravil(a) jakomi dne 17/8/2008, 17:39, celkem upraveno 3 x.
Nejhorší je vědět, že je nejlepší nic nevědět.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Super článek!!!
Co se střel Rocheling týče, tak se taky dochovaly na Náchodsku na Dobrošově. Původně jich tam zůstalo tuším 6 ks, ale nějací sběratelé 4 ks ukradli:-(
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
wildesau
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 420
Registrován: 5/3/2006, 09:05
Bydliště: Otrokovice

Příspěvek od wildesau »

Trasu z Boudy do stanice Červený potok jsem prošel se synem a jeho kamarády asi před pěti lety.Super výlet škoda jen, že tam není nějaká naučná stezka.
Uživatelský avatar
Tazator
četař
četař
Příspěvky: 64
Registrován: 15/8/2007, 21:37
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tazator »

Dekuji - takovy krasny clanek by zaslouzil metal :D . Z kralik mam manzelku a jezdim tam dost casto a musim podekovat i za tchana tomu se to tez libilo.
Uživatelský avatar
jakomi
desátník
desátník
Příspěvky: 50
Registrován: 8/9/2007, 21:00

Příspěvek od jakomi »

Přidám pár fotografií


Obrázek
Střílna lehkého opevnění vz. 37 s těžkým kulometem
Fotografie z Vojenského muzea Králíky


Obrázek
Lehké opevnění v prudkém svahu pod tvrzí Bouda


Obrázek
Vchodový srub tvrze Bouda
Vlevo je vidět část pancéřového zvonu umístěného před objektem


Obrázek
Hlavní podzemní chodba na tvrzi Bouda
Jedná se o část, v níž už nevede dvojkolejná trať


Obrázek
Část šachty pro otočnou dělostřeleckou věž tvrze Bouda


Obrázek
K-S 12 Na kótě zazděná šachta otočné dělostřelecké věže z tvrze Hůrka
Pohled do vnitrozemí na město Králíky


Obrázek
K – S 31 U besídky


Obrázek
K - S 8 U nádraží

Obrázek
K-S 53b Nad řekou se stromem, který vyrostl na střeše srubu
Nejhorší je vědět, že je nejlepší nic nevědět.
Uživatelský avatar
jakomi
desátník
desátník
Příspěvky: 50
Registrován: 8/9/2007, 21:00

Tvrz Hůrka

Příspěvek od jakomi »

Dne 19. srpna byla veřejnosti zpřístupněna dělostřelecká tvrz Hůrka. Zatím lze sice navštívit pouze podzemní chodby a sklady, ale do budoucnosti se plánuje také zpřístupnění bunkrů zevnitř. Vše je ale otázkou financí, kterých není bohužel nikdy dost.
Obrázek
ObrázekObrázek
Nejhorší je vědět, že je nejlepší nic nevědět.
Uživatelský avatar
Czarnian
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 124
Registrován: 5/1/2008, 15:24
Kontaktovat uživatele:

Poloha TO

Příspěvek od Czarnian »

Soubor s polohou objektů TO ŽSV III pro Google earth:
Přílohy
zsv3.rar
(6.38 KiB) Staženo 305 x
matjka
štábní rotmistr
štábní rotmistr
Příspěvky: 222
Registrován: 21/1/2009, 21:58

Příspěvek od matjka »

Zatím je bouda pořád v lepším stavu než hůrka
platon : Jen mrtví viděli konec války
Uživatelský avatar
jakomi
desátník
desátník
Příspěvky: 50
Registrován: 8/9/2007, 21:00

Příspěvek od jakomi »

matjka píše:Zatím je bouda pořád v lepším stavu než hůrka
Tvá poznámka je poněkud neurčitá. Zkusíš to popsat trochu podrobněji?
Nejhorší je vědět, že je nejlepší nic nevědět.
matjka
štábní rotmistr
štábní rotmistr
Příspěvky: 222
Registrován: 21/1/2009, 21:58

Příspěvek od matjka »

Bouda má už zpřístupněné něrteré objekty, ale Hůrkou se de tam a na zpátek. Ale doufám že za pár let dožene Boudu
platon : Jen mrtví viděli konec války
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

jakomi - velmi dobrý článek a i když je to jiný typ fortifikací než mám na vrcholu preferencí rýd bychněco málo z historie doplnil - ale opravdu jen málo a potom sem dal pár vlastních fotografií které jsem v této oblasti pořídil nedávno. Pokud bys měl dojem, že narušuji Tvůj zámysl tohoto vlákna pošli mi info PM a já to vyhodím.

Trochu historie

Kladský výběžek patřil před druhou světovou válkou mezi nejohroženější místa Československé republiky. Široké kladské údolí bylo pro vpád cizích vojsk v minulosti již několikrát použito. Mě osobně tato krásná krajina připomíná vlárské údolí v jehož centru leží městečko Slavičín. Z jižního cípu výběžku je to navíc vzdušnou čarou pouhých 160 km k jižní hranici s Rakouskem, při vpádu nepřítele hrozila nepříjemná možnost rychlého přetnutí území republiky na dvě části.

Tuto skutečnost jsem vždy bral v potaz, když jsem diskutoval kdekoliv a kdykoliv o možnosti úspěšné obrany naší země v roce 38. V té době by už naše země musela čelit útoku jak od jihu tak i od severu a 160 kilometrů není taková vzdálenost, aby pro odhodlaného a alespoň částečně mechanizovaného protivníka byla opravdu vážným problémem.

Je tedy logické, že při opevňovacích pracích byl prostor mezi Králickým Sněžníkem a Orlickými horami opatřen daleko mohutnějšími opevněními, než například horské hřbety Jeseníků, které již samy o sobě byly pro nepřítele vážnou překážkou.

Systém československého předválečného opevnění byl založen na bočních palbách objektů postavených v souvislé linii. Opevnění se stavělo těžké a lehké. Těžké opevnění bylo budováno ponejvíce na ohrožené severní hranici. Tvořila jej linie pěchotních srubů vyzbrojených kulomety a protitankovými kanóny. Na strategicky významných místech byl rozhodnuto tyto linie opevnění zesílit soustavou vzájemně propojených objektů vyzbrojených i dělostřeleckou výzbrojí - tzv. dělostřeleckými tvrzemi. Lehké opevnění představovalo linii malých kulometných objektů, často v několika sledech za sebou. Stavěno bylo prakticky kolem celé hranice Československa, vyjma severního Slovenska kde to nebylo třeba z důvodu horského masivu Tater. Nelze zapomenout ani předpokládaná polní opevnění mobilizované armády.

Při stavbě byla v rámci ulehčení realizace linie opevnění rozdělena na menší stavební úseky a podúseky, které byly přidělovány soukromým firmám, vybraným armádou v neveřejných konkurzech.

Těžké opevnění na králicku bylo rozděleno na tyto podúseky:

- první podúsek linie těžkého opevnění pod správou ženijního skupinového velitelství III. Králíky byl podúsek 1./III. Červený potok, který začínal na kótě Maliník nad Dolní Moravou a končil před Králíkami kótou Hůrka, kde probíhala v rámci

- druhého samostatného stavebního podúseku výstavba dělostřelecké tvrze Hůrka nebo Výšina.

Počínaje kótou Maliník nad Dolní Moravou směrem na hřebeny Sušiny a dále na Staré Město pod Sněžníkem již začínal prostor působnosti ženijního skupinového velitelství I. úsekem 4./I. Sušina, který končil na úpatí Tetřeví hory u Hynčic pod Sušinou, a dále úsekem 1./I. Staré Město pod Sněžníkem, který navazoval na úsek 4./I. a končil ve Starém Městě pod Sněžníkem.

Do září 1938 byl celý podúsek Podúsek 1./III. Červený potok až na dokončovanou telefonní síť prakticky dokončen a plně vyzbrojen. Jen kasematní minomet ve srubu K-S 7 chyběl - armádě se nepodařilo realizovat jeho dodávku. Vyskytovalo se zde i několik zajímavých stavebních řešení:

- umístění samostatného protitankového kanónu vpravo od vchodu do objektu K-S 9 se směrem výstřelu k dělostřelecké tvrzi Hůrka. Zajímavé hlavně proto, že tato zbraň se v čs. opevnění používala jinak výhradně jako spřažená s těžkým kulometem.

- silná výzbroj srubu K-S 6 "U kapličky", který kromě dvou protitankových kanónů a šesti těžkých kulometů ve střílnách pod betonem pro boční palby disponoval kopulí s dvojčetem těžkých kulometů pro čelní palbu do prostoru Dolní Moravy a dalším těžkým kulometem v pravém zvonu, který zesiloval palbu směrem na srub K-S 5 "U Potoka".

To znamenalo že toto strategické místo pokud připočteme-li i těžký kulomet v prostředním zvonu srubu K-S 5, zjistíme, že silnici vedoucí z Dolní Moravy přehrazovalo víceméně přímo deset těžkých kulometů a dva protitankové kanóny. A to nesmíme zapomenout na prefabrikované protitankové překážky a velmi kvalitní protitankové příkopy.

Při svých cestách jsem se dostal i do tohoto prostoru dvakrát. Jako malý kluk jsem strávil v rozházené obci Horní Lipka dvoje prázdniny. Celé dny jsem procházel okolí a prolézal všechno co se jen maličko podobalo opevnění. Viděl jsem ledacos a nakonec jsem nabyl dojem že mě to až tak moc nebere. Po letech jsem se dostal do této oblasti nedávno. Ale něž jsem se tam vypravil podíval jsem se net a pro své další fortifikační spády jsem se napřed seznámil s tím co bych mohl vidět. Vybral jsem si tuto mapu :

Obrázek

z webové stránky: http://www.sneznik.cz/cz/opevneni-v-oko ... -snezniku/

Nebudu více vkládat popisy – práce kterou zde chci doplnit je skvělá a není potřeba ji spamovat. Tento rok před pár dny jsem strávil pár prima dnů v osadě Potůčnik u Hanušovic. Využil jsem to k tomu, abych se podíval na pár objektů těžkého opevnění a nakonec z toho byla návštěva dvou blízko sousedících srubů a to K-6 a K-7. Takže pár obrázků pro ty palbáky pro které je to daleko.

Obrázek Obrázek Obrázek

První obrázek ukazuje jak dnes vypadá splynutí srubu K-6 s vegetací a jak vypadá na vzdálenost asi 300 metrů ze zadní strany. Druhý pak ukazuje uspořádání obrany vchodu do objektu a třetí pak ukazuje celkový pohled na zadní stranu objektu.

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

První obrázek ukazuje levou stranu srubu kde byla umístěna kopule pro těžké kulomretné dvojče.

U další tříobrazové sady je na prvním obrázku vidět překvapivě dobře zachovaná betonová stěna protitankového příkopu. Další obrázek pak ukazuje stěnu na jiném místě a to odkrytou erozí zeminy okolo. Třetí obrázek pak snad názorněji ukáže rozložitost protitankového příkopu.

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Zde na prvním obrázku je vidět zachované zbytky střílny pro 90 mm minomet. Alespoň si to myslím. Na druhém pak je vidět uspořádání a palebné krytí vchodu do srubu. Je zajímavé, že tyto dva sruby mají uspořádání vchodových prostorů provedeno zrcadlově. Možná náhoda, mozná úmysl aby nevznikla možnost jednotné modelové situace, která by mohla zjednodušit dobývání.

Třetí obrázek pak ukazuje stropnicovou armaturu tvořenou ocelovými traverzami. Bylo to odhaleno značnou destrukcí. A poslední obrázek pak ukazuje celkové velké poškození celého objektu. Takto vypadá destruovaná pravá strana srubu.

Obrázek Obrázek Obrázek

Poslední sada obrázků pak ukazuje v první řadě boční střílnu která svojí palbou kryla týl sousedního srubu K-6. Nad střílnou jsou opět dobře viditelné stropnice z ocelových traverz odhalené destrukcí. Další obrázek ukazuje zbytky pravé šachty kulometné kopule. A poslední okazuje zbytky šachta levé kopule a je na ní vidět odstupňování průměrů této šachty.

Co říci na závěr? Víte, je to věc která k naší historii patří. Celý prostor kolem Králíků je poset desítkami pevnostních objektů v různém technickém stavu. Některé by po drobných úpravách byly použitelné i dnes. Je na nich často vidět jejich úloha při pokusech wehrmachtu je ničit jako polygonu před možnám útokem na opevnění na západě - pilotní článek to popsal skvěle.

Snad jste se i ode mě něco zajímavého dověděli a jinak pánové a dámy či slečny, kousek od těchto srubů je skvěý motorest kde strašně dobře vaří. někdy se sem vrátím a podívám se na další objekty které se mi budu zdát zajímavé a potom bych sem opět dodal podobný příspěvek.

Tento příspěvek vznikl díky spolupráci mojí skělé manželky která pořídila všechny tyto fotografie. Já si fotil na kinofilm. :D
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
OndraT
Příspěvky: 4
Registrován: 18/1/2008, 11:29
Bydliště: Brno

Bouda a Hůrka

Příspěvek od OndraT »

Nejaktuálnější informace o těchto tvrzích najdete na www.boudamuseum.com
OndraT
Příspěvky: 4
Registrován: 18/1/2008, 11:29
Bydliště: Brno

Víkend na Boudě a Hůrce

Příspěvek od OndraT »

Schéma prohlídek na víkend 27.-28.6.2009
Podrobnosti zde:
http://www.boudamuseum.com/

Díky podpoře Pardubického kraje se podařilo na Muzeu čs. opevnění – dělostřelecké tvrzi Bouda realizovat významný projekt - KOMPLEXNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM. Ten posouvá naše muzeum o notný kus cesty vpřed. Podrobnosti zde:
http://boudamuseum.com/Komplexni_in_1.php
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Čs. opevnění na Králicku

Příspěvek od Lord »

Toto vlákno si zaslouží oživit. Co říkáte na poslední události kolem Boudy?

Kdysi jsem byl na Boudě, když stále nadšenci a dobrovolníci na své náklady a čas tvrz oživovali. Ještě v polovině 80. let zde byli pouze netopýři. Raboň se sem poprvé dostal v roce 1986 a viděl zmar a plno suti. Tehdy byl veřejnosti přístupný pouze Dobrošov. Již zesnulý bunkrolog Martin Ráboň se ještě dožil poslední výrazné proměny Boudy. Má zásluhy i jako propagátor Hůrky. Čest jeho památce! Zastánce názoru, že jsme měli bojovat, což bylo protiústavně porušeno tzv. politickou elitou, především pak Benešem.

Historie obnovy Boudy

Evropské dotace na rozvoj regionu a turismu či kulturních památek mohly dražší věci a vybavení zajistit dříve, avšak některé granty a dotace z fondů EU díky přístupu rezortu obrany nenávratně utekly. 20 let nechuti a byrokratických procesů trvalo, než byla z Boudy učiněna kulturní památka a dostalo se jí místo, které si zaslouží. O Boudě se za komunismu stále ještě uvažovalo pro vojenské využití tzv. „chráněné štábní pracoviště“, ale až po sametové revoluci, začalo oficiální zpřístupnění veřejnosti. A v roce 1995 byla prohlášena za kult. památku. Podobně jako v případě tvrze Hanička, kdy až v roce 2020 si lidé mohli poprvé od roku 1975 prohlédnout zevnitř dělostřelecký srub „Na Mýtině“, a předtím v rámci akce Kahan, byla oblast uzavřená. Za posledních 10 let, co Pardubický kraj tvrz Bouda vlastní, do ní investoval zhruba 40 milionů korun. Např. elektrifikace Boudy od Suchého vrchu stála asi 8 milionů korun.

Takže nyní už je vstupní objekt výrazně rekonstruován, přibyly kdysi vytržené repliky zvonů, vrata, krásná (dobová) úprava terénu kolem srubu, provozní budova, atd. A to zřejmě bez dotací EU, jen z rozpočtu kraje.



Video hezky zachycuje proměnu. Replika vrat je však lehčí, než kdysi plánována vrata.

Celková hmotnost původních zasouvacích vrat se měla blížit k osmi tunám, z toho pohyblivé vrátně měly mít asi 5,2 tuny. Z technických údajů nových vrat plyne, že se nedělal tak masivní rám (asi i pláty), neboť se do dveří nebude střílet :)

Zasouvací vrata jsou jednou ze tří bezpečnostních pojistek před nepřítelem. Vchodový objekt tvrze byl jištěný celkem třikrát. První byla vždy těžká šedivá mříž, která váží skoro 15 tun. Další měla být 21 tun těžká padací vrata zasouvající se do podzemí a posledním bezpečnostním prvkem měla být nová posuvná vrata.

Bouda - zasouvací vrata vjezdu - Na odkazu najdete detaily a fotky vrat.

Případně Vchodový srub „Krok“ tvrze Bouda: Podrobný životopis objektu

Na rozdíl od svých francouzských vzorů, kde zvolený stupeň odolnosti vchodového srubu záležel na důležitosti té které dělostřelecké tvrze Maginotovy linie ...

Na čs. tvrzi Hanička měla výsuvná vrata devět cementovaných a kalených desek tloušťky 50 mm, uchycených na vrata z vnější strany. Dvě krajní pancéřové desky v prostřední řadě byly opatřeny střílnou. Vrata byla schopna čelit přímému ostřelování projektily do ráže 47 mm, střepinám ze střel velkých ráží a leteckých bomb.

Jak jsem již zmínil v tomto příspěvku ... Bouda má nová vrata!
Uvádím zde hmotnost, protože by vás mohlo zajímat, jak těžká můžou být spadená vrata (La porte blindée de l'Entrée) ve francouzském fortu Chenois ?

Například můžete vidět zasouvací vrata a muničáky, včetně pancéřových přepážek v podzemí na pevnosti du Four-à-Chaux.
To vše bylo nutné kvůli bezpečnosti. Předpokládám, že v určité míře tak měly být vybavené i naše tvrze.

Děkuji za pozornost.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Re: Čs. opevnění na Králicku

Příspěvek od hydrostar »

Co se kralické oblasti týče, tak tu má částečně zmapovanou na youtube uživatel najlvin. Bohužel se poslední roky věnuje spíš hraní her a jejich streamování a na dokončení rozjetého projektu nemá očividně čas.
Díl 1 - Sruby K-S 5 až K-S 2
phpBB [video]

Díl 2 - Sruby K-S 6 až tvrz Hůrka včetně povrchu a Utrženého
phpBB [video]

Díl 3 - Sruby K-S 14 až K-S 20
phpBB [video]

Díl 4 - Povrch tvrze Bouda
phpBB [video]
Naposledy upravil(a) hydrostar dne 10/2/2022, 18:43, celkem upraveno 1 x.
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Re: Čs. opevnění na Králicku

Příspěvek od hydrostar »

Tak průvodce po kralické oblasti si konečně udělal čas a přidal další díl putování.
Díl 5 - Sruby K-S 25 až K-S 30
phpBB [video]
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Odpovědět

Zpět na „čs. opevnění“