Hawker Tempest

[Tempik]

Tempest mk. V druhé série s 20mm kanony Hispano mk.V měl stejnou(spíš vyšší) kadenci, jako Spitfire Mk. IXe. Jeho výzbroj byla silnější a měl i více munice.

Kouzelníku, však tou údržbou myslím i motory. Pro piloty se nic nemění, mechanici to musí zvládat. Ale ty problémy se vychytali ještě u jednotek Typhoonů. U Tempestů to problém již nebyl. Jistě to bylo taky tím, že na Tempesty byly přezbrojeny jednotky Typhoonů a piloti i mechanici uměli s těmi motory pracovat.

Poválečný provoz Tempestu byl v Británii, Indii a Pakistánu. V Evropě zbylo plno válečných letadel.
Krom toho Hawker začal místo Tempestu vyrábět jeho nástupce. Hawker Fury. Proč by někdo kupoval starší model Tempest?
Hlavně ale nastupují proudová letadla. Vrtulové stroje co se ponakupovaly jsou všechno pozůstatky války. Je jedno, jestli naše Spitfiry, francouzské FockeWulfy, nebo španělské Bf-109 s britskými motory. Nebyla to novovýroba, ale to co zbylo.

Nová vrtulová letadla se vyvíjela jen pro námořnictvo. Sea Fury a Seafire jsou snad poslední vrtulové stíhačky v Evropě.
Proč by někdo vyráběl dál slepou větev a kdo by to kupoval, když přišla éra proudových letadel?
Tempest se Sabrem bylo letadlo pro válku. Výkony byly to důležité. Ne spotřeba paliva nebo jeho cena.
Po válce ti chudí volili levnější letadla kterých bylo dost a ti bohatí kupovali(vyráběli) letadla proudová. Drahá vrtulová neměla smysl.

Proč Tempestů bylo málo a nebylo co prodávat? Ono jich bylo málo i za války. Můj osobní tip je, že na konci války zbylo 200 -300 Tempestů Mk.V a to samé číslo pro všechny ostatní Tempesty dohromady. V porovnání s několik tisíci Spitfiry je to pak asi jasné. Otázkou i je, kolik Spitfirů a tempestů si RAF po válce chtěla nechat. Tipuji, že Tempesty a Spitfiry MK.XIV si chtěla nechat a starší devítky se prostě nabízeli na prodej ve větším množství.

[kacermiroslav]

Jasně, a navíc ten přetlak v podobě Spitfiru vedl k tomu, že šlo levně kanibalizovat řadu jinak již nepoužitelných strojů. Což zase snižovalo provozní náklady pro ty "chudší" země. Ovšem každý věděl, že i tato fáze je jen přechodná a že kdo chce být schopen udržet své hranice, tak musí přejít na proudová letadla. Stejný případ koneckonců panoval i v Československu do začátku padesátých let.

[Wasp]

Tempest mk. V druhé série s 20mm kanony Hispano mk.V měl stejnou(spíš vyšší) kadenci, jako Spitfire Mk. IXe.

British Hispano Mk.V měly vyšší kadenci než Mk.II,vyšší spolehlivost ale nižší úsťovou rychlost.
Byly taky kratší a lehčí.
Spitfire Mk.IX ještě používal kanóny BH Mk.II?

[Tempik]

Ano, Spitfire používal Hispano Mk.II. S tou nespolehlivostí bych už v této době ale nesouhlasil. Problémy byly ještě za dob Spitfiru Mk. II, kde měli kanony tendenci se sekat po zamrznutí. Ale mám pocit, že pomohlo vyhřívání a u Spitfiru V (a dál) už s kanóny Hispano Mk.II problémy nebyly.

[Kouzelnik]

Ohledně "nadbytek Spitfirů, tak Tempestů byl "nedostatek" já prozatím nemám názor.

na to netřeba mít názor, ale přijmout to jako fakt.

@Zemakt... holt hotový názor nemám. A budu mít až pozdějc (protože od minulého víkendu mám naplánováno napsat ozdrojovaný koment do jiného vlákna, což mi "sežere" spoustu času). Narážím na stop produkce Tempestu Mk. II a Mk. V (ve prospěch Mk. VI) v 1945. A narážím na konverzi Mk. V na TT.5 a na dodávku do Indie a Pákistánu - oboje zhruba v 1947. zdroj viz str. 3 Hawker Tempest od Michal Ovcacik, Karel Susa, nakladatel: 4+, rok 2000

Ohledně "přetlaku" Spitfirů, tak ono asi velice záleží o které verzi je řeč , např. s ohledem na rok kdy začaly dodávky např. Spitfire Mk. 22

Ale nechci plácat s nedokončeným názorem, takže jestli najdu-li něco zajímavého, tak eventuelně napíšu.



@Tempik

v zásadě souhlasím s 99% toho co jsi napsal v posledním, i v předchozích komentech o tomhle krásném letadle. Já, jako laik, jen chtěl vypíchnout pohled potencionálních nebritských uživatelů na Tempesty a to zejména v poválečném období - tento pohled IMHO ve vlákně chyběl.


@kacermiroslav

Pokud jde o zlevnění provozu díky možnosti kanibalizace, tak zapomínáš, že nebritští uživatelé si mohli vybírat (a vybírali si) nejen z nabídky Spitfirů, ale taky jiných letadel. Spíš je otázkou proč z Britského Impéria/Dominia nekoupili Tempesty (Mk. II) státy jako Egypt (který si troufl provozovat i Halifaxy či Lancastry). A ani není jasné proč si některou verzi Tempestu nekoupily jiné bohaté státy jako (tehdy bohatá) Argentina (která prozovala Lancastry a dělala relativně rozsáhlý domácí vývoj)

Švýcaři kupovali licenci na Vampiry od Britů, ale v mezičase koupili (v 1947) Mustangy z USA

Ten příklad s Francouzi už jsem psal (pokusy o domácí vývoj, Spitfiry, Thunderbolty a kořistní typy). Zhruba analogický postup použili i Italové. A zhruba podobnou cestou šli i Švédi (Mustangy i Spitfiry plus domácí vývoj).

[Tempik]

Stop produkce Tempestu Mk.V ve prospěch Mk.VI chápu tak, že novější typ nahradil starší typ.

Mělo by ale také být řečeno, že RAF objednávala letadla s několikaměsíčním (klidně to mohl být i rok a déle) předstihem.
Ostatně u mnoha strojů se dočteme, že bylo objednáno XX strojů, ale do konce války se tolik nedodalo a armáda pak část stornovala a část přebrala (protože už byly podepsány smlouvy na odběr a pro firmy by to bylo likvidační).
Armáda tak ještě za války objednala letadla, která převzala až po, i když už potřeba nebyla. Týká se to i zmíněných Spitfirů Mk.22. Začali se vyrábět ještě za války a za války byly také objednané.

Egypt koupil dostupné Spitfiry. Nejspíš bylo pro Egypt výhodnější mít stejné motory jak pro Spitfiry, tak pro Lancastery a Halifaxy.
Proč Argentina nekoupila Tempesty a koupila Lancastery je asi spíš otázka toho, co plánovali dělat. Nejspíš jim chyběl slušný bombardér (který byl taktéž již v evropě přebytečný a byl ve "výprodeji").

U Mustangů a Thunderboltů jsme opět na stejné vlně, jako u Spitfirů. Ty letadla byla vyrobená a buď by je čekalo sešrotování, nebo byla prodána, protože byla navíc. Tempesty navíc nebyly.

[Kouzelnik]

@kacermiroslav
Pokud jde o zlevnění provozu díky možnosti kanibalizace, tak zapomínáš, že nebritští uživatelé si mohli vybírat (a vybírali si) nejen z nabídky Spitfirů, ale taky jiných letadel. Spíš je otázkou proč z Britského Impéria/Dominia nekoupili Tempesty (Mk. II) státy jako Egypt (který si troufl provozovat i Halifaxy či Lancastry). (...)

Egypt koupil dostupné Spitfiry. Nejspíš bylo pro Egypt výhodnější mít stejné motory jak pro Spitfiry, tak pro Lancastery a Halifaxy.

K tomu Egyptu:
vypadá to, že v poválečných letech bylo dodáno letectvu nyní již nezávislého Egyptského království:
a) 9xHP Halifax Mk. IX (=s Herkulesy), víc detailů bohužel nevím, tj. nevím v jakém období byly dodány a ani nevím jestli sloužili jako např. transportní (= letadlo pro výsadkáře ve smyslu určení této verze Halifaxu). Nemůžu vyloučit, ani variantu, že mohlo jít o nákup "chlubítka" bez záměru na reálné využití - pomohlo by kdybychom věděli jestli šlo o dodávku letadel, které se už ve fázi zvažování nákupu, tak že tyto letadla se nacházely na Blízkém východě (a jestli byly považovány za přebytečné).
zdroj: strana 75 v této knížce: https://www.amazon.com/Avro-Lancaster-H ... B06XHTL558

b) a minimálně ve 2 vlnách Spitfiry - jednak patrně v těsně v poválečné době směs Mk. V a Mk IX (bohužel konkrétní verze jsem nedohledal) ... následně v na začátku 1949 si ještě přikoupili Mk. 22 (tj. Griffon 61) zdroj info o Mk. 22 pro REAF je Michal Ovčáčík, Karel Susa: Vickers-Supermarine Spitfire F Mk. 22/24, naklatelství: 4+, vydáno: 2006

c) a kromě toho - dohledal jsem, že měli nakoupit i nepříliš olétané Hurricany ( s ohledem na harmonogram výroby bych tedy tipoval, že kupovali něco z rodiny Hurricane Mk. II)

V souvislosti s poválečnou službou Hurricanů (tj. jako info proč se možná Tempesty přiliš nerozšířili mimo britské perutě) se v tomto zdroji píše rovněž o dodávkách pro Indian air force a pro South African air force. A následně se píše o dodávkách do Portugalska (50 kusů Mk. IIC) a do Persie (včetně dvoumístných verzí) - a to v letech 1946-47. A ještě zajímavější je, že do 1947 používala na Blízkém východě Hurricany i RAF (a to 6. peruť). zdroj ss 132-135 Peter Jacobs:Hawker Hurricane, nakladatelství: Crowood Press, vydáno: 1998

d) Kromě těchto olétanin popř. nových z Velké Británie, tak Egypťané patrně nakoupili i (mírně) olétané z Itálie
Macchi 202/205 (to není překlep, ale pokus o výstižnou zkratku... bo to co Egypťané koupili byl drak z MC.202 jaksi upgradovaný na agregáty (zem. motor) z MC.205 tj. italizovaný DB 605)

e) A později dle zdejšího zdroje někdy v období války s Izraelem nakoupili i Fiaty G.55 - čili opět šlo o nákupu který nevedl k unifikaci motorů s britskými z rodiny Merlin

f) 9xAvro Lancaster patrně Mk. I (tj. s Merliny XX), zdroj uvádí 1949-1950
zdroj: http://www.lancaster-archive.com/lanc_postwar-egypt.htm


Závěr: Něco může být na argumentu Tempíka,, že nezávislý Egypt možná kvůli unifikaci agregátů (zejm. motorů) nakupoval letadla s motory z rodiny Merlin (byť v nakoupených letadlech byly dosti rozdílné verze Merlinu). Nicméně s ohledem na popis služby Lancastrů (relativně brzy jich létal jen pár kvůli nedostatku náhradních dílů - přičemž tyto Lancastry byly dodány bez radaru, patrně bez IFF, a bez výzbroje - nevím jestli se tím myslím že z věží byly odmontovány kulomety nebo jestli kromě kulometrů přišly dodané Lancastry taky o bombový zaměřovač, závěsníky) se mi nezdá, že by faktor nákupu letadel s motorem s rodiny Merlin měl nějaký výrazný benefit ohledně letuschopnosti.

Ovšem na druhé straně je vidět, že Egypťané se "nebáli" nakoupit i letadla s odlišnými motory (Herkules v Halifaxech a Griffon tuším 61 v Spitfirem Mk. 22 nebo akvizice z Itálie).

Můj osobní dojem je, že po válce hodlali Egypťané nakoupit levně, protože počítali s tím, že v počáteční fázi budování rozsáhlého letectva se tu a tam přihodí nezkušeným pilotům nehoda. Takže bych tipoval, že Egypťané nechtěli platit za drahé (investičně i provozně) letadla typu Tempest, protože chtěli koupit "levné olétaniny" na rozbití při výcviku/tréninku viz příklad nákupu olétaných Hurricanů. A až po pár letech (a po válce s Izraelem) se Egypťané "plácli" přes kapsu a koupili nabušenější a novější letadla. A pro období egyptských nákupů kolem roku 1949-1950 mi není jasné proč nebyly realizována dodávka nabušených "superstíhaček" (díky za trefnou přezdívku, Tempíku) jako Tempest Mk. VI nebo Sea Fury.

P.S. Když píšu že Tempest byl dražší investičně (tj. z hledisku kupní ceny za balík: letadla+přeškolení+nákup servisního zázemí pokud nešlo "podědit" po jiných letadlech) než např. soudobé verze Spitfiru, tak to přejímám z tohoto vlákna od předřečníků... Já sám jsem nikdy nenašel zdroj o náročnosti Tempestu na investiční náklady a nemám žádné vodítko, abych si nějak kvalifikovaně tipl,že fakt byl Tempest investičně nákladnější než soudobé verze Spitu...

[HONZIK11]

A pro období egyptských nákupů kolem roku 1949-1950 mi není jasné proč nebyly realizována dodávka nabušených "superstíhaček" (díky za trefnou přezdívku, Tempíku) jako Tempest Mk. VI nebo Sea Fury

Kupovali to co znali a s čím se setkavali. Bylo jasné, že přechod na proudovou éru je na spadnutí. Viz budoucí spolupráce s Willy Messerschmittem.
Proudova éra již existovala a bylo jasné, že vrtulovym letounum zvoní hrana. Nic jiného bych v tom nehledal.

[Kouzelnik]

@Honzik11,

1.jojo, to z ní jako pravděpodobné vysvětlení, akorát tam neštymuje dodávka těch Fiatů. Pokud jde o Egypt jako o potencionálního zákazníka pro Tempesty (pro zjednodušení nechme stranou jestli se Sabery nebo s Centaury), tak případný přechod na proudová letadla byl sice "na spadnutí", ale zrovna v těhle kritických letech kolem války s Izraelem si na prouďáky Egypt ještě počkal. Chápu-li správně, tak první prouďáky dorazily na přelomu 1949/1950 a to Meteory v počtu 15 kusů (z toho pouze 3 byly dvoumístné cvičné). Další typ prouďáku dorazily na přelomu 1950/1951 a to Vampiry . Válečný konkurent Egypta sehnal první prouďáky tuším v 1953 (a to Meteory) . Čili vůbec bych si nebyl tak jistý, že např. pro Egypt by Tempest byl neperspektivním typem, pokud by dodávka a dosažení IOC proběhlo v 1948 - myslím to v kontextu přechodu z jednodušších vrtuláků na Tempesty (např. přechod ze Spitfirů Mk. V nebo Mk. IX.)

2. Nicméně může být pravděpodobně správné i Tempíkovo vysvětlení, že Tempesty si nikdo mimo Indie a Pakistán nekoupil, bo žádné (volně k prodeji) nebyly -:).

3.Anebo může být vysvětlením skoro nulového exportu tohoto skvělého vrtuláku, že souhrn jeho investičních, provozních a užitných vlastností se nehodil do mírové poválečné doby - a to ani do prostředí např. Egypta/Blízkého východu, tj. do prostředí s tak nízkou úrovní " konkurence" kde v regionu ještě v té době (do 1947) operovala squadrona RAF s Hurricany... kterou nahradila jiná peruť RAF a to s Tempesty

(...) A narážím na konverzi Mk. V na TT.5 a na dodávku do Indie a Pákistánu - oboje zhruba v 1947. zdroj viz str. 3 Hawker Tempest od Michal Ovcacik, Karel Susa, nakladatel: 4+, rok 2000

P.S. Vyšlo v Crowoodu (napsal Kev Darling) o Hawkerech Typhoon, Tempest a Sea Fury ve které by měla být kapitola 9 o poválečných osudech Tempestů... Uvidíme jestli se podaří sehnat např. z tohoto zdroje bližší info.

[Tempik]

Nákupy se řídily nabídkou a poptávkou a též poměrem cena/výkon. Jsem si jistý, že Egyptu udělali Spitfiry IX stejnou službu, jako by udělali Tempesty, nebo Hurricany. Na šikanování okolních států, které neměli většinou ani to a na válku s Izraelem (který měl chudák dokonce Avie S-199 a ještě je za ně dodnes vděčný) stačilo cokoliv, co létalo a střílelo.

Konverze Tempestu na TT (tažný letoun pro vlečení vzdušných terčů) není ničím zajímavé a ani nám o Tempestech nic neřekne. Na tažné letouny bylo přestavěno hromada různých letounů. A s narůstajícími rychlostmi letounů (i s příchodem proudových) byla asi myšlenka, že by i ty terče měli létat rychleji. Už byl v té době asi nesmysl, aby to vleklo něco, co létá 300km/h. Moje psekulace.

Indie i Pákistán měli s Británií nadstandardní vztahy. Nezůstaly tam nakonec ty Tempesty Mk.II, které měly na konci války bojovat proti Japonsku? Tohle nevím, ptám se. O poválečném stavu nejsem nijak obeznámen. Opět spekulace

[kacermiroslav]

Pokud jde o zlevnění provozu díky možnosti kanibalizace, tak zapomínáš, že nebritští uživatelé si mohli vybírat (a vybírali si) nejen z nabídky Spitfirů, ale taky jiných letadel. Spíš je otázkou proč z Britského Impéria/Dominia nekoupili Tempesty (Mk. II) státy jako Egypt (který si troufl provozovat i Halifaxy či Lancastry). A ani není jasné proč si některou verzi Tempestu nekoupily jiné bohaté státy jako (tehdy bohatá) Argentina (která prozovala Lancastry a dělala relativně rozsáhlý domácí vývoj)

Švýcaři kupovali licenci na Vampiry od Britů, ale v mezičase koupili (v 1947) Mustangy z USA

Ten příklad s Francouzi už jsem psal (pokusy o domácí vývoj, Spitfiry, Thunderbolty a kořistní typy). Zhruba analogický postup použili i Italové. A zhruba podobnou cestou šli i Švédi (Mustangy i Spitfiry plus domácí vývoj).

Na to ti opravdu nedokážu odpovědět. Je fakt, že logika věci by byla taková, že svá dominia posílí o pořád ještě dobré stroje typu Spitfire, či Tempest. Ale asi po válce byl celkově velký přetlak všech možných typů letadel z USA, VB a dalších států. Tudíž si mohl potencionální kupec vybírat a tlačit cenu dolů.

[Tempik]

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti