Rakousko-Uhersko - SMS Radetzky

[Polarfox]

Ta varianta A je taková, no řekněme zvláštní ...tyhle tři ráže na stejné lodi.

[kacermiroslav]

Tu verzi „D“ - 6*30,5 cm/45 a 16*10 cm/45 si nějak nedokážu představit. Počítám, že se mělo jednat o jednu dvoudělovou věž na přídi a jednu na zádi (obě v ose lodi). Tak mi nějak nevycházejí ta poslední dvě děla. Že by v jednohlavňovém provedení na bocích? To by de facto odpovídalo té variantě, kterou preferoval šéfkonstruktér, který navrhoval meziráží 240mm nahradit za 305mm děla. Tudíž by boční salva mohla být vedena ze dvou dvouhlavňových věží na přídi a zádi a dvou jednohlavňových věží na bocích. Celkem tedy 305mm. Osobně tuto variantu považuju za nejvýhodnější. Jen tedy škoda, že se o nějaké variantě typu dreadnought podle všeho neuvažovalo:-(

[Scrat]

U Déčka zdroj skutečně uvádí na každém boku jednu jednohlavňovou věž, jinak C a D mi přijdou tak zhruba stejné. Buď by se na boční salvě podílelo pět škodováckých děl 30,5 nebo šest kruppových děl 28 cm přičemž vzhledem k potenciálním protivníkům je to prašť jak uhoď. Při zapojení se italských dreadnoughtů do boje by se tahle loď musela stejně spakovat (z toho vyplývá naprosto zásadní požadavek na vysokou rychlost a obratnost) a nic srovnatelného taloši neměli. Jediným problémem by mohlo být zaskočení buď početnou skupinou pancéřových křižníků nebo britskými BC.
Ovšem to už je takové kibicování "co by kdyby".

Scrat

[kacermiroslav]

Jasně, teď už to je takové to kibicování:-) Mě šlo spíše o to, jestli v R-U uvažovali o modifikaci této třídy, nebo třeba úplném přepracování celého projektu na základě již v zahraničí stavěných dreadnoughtů. Jestli jsem to dobře pochopil, tak svým způsobem i ano. Šéfkonstruktér zřejmě dodatečně navrhoval nahradit děla ráže 240mm za jednohlavňové 305mm. Tím by se ujednotila ráže a vzrostl počet těchto děl v boční salvě na šest. Nicméně hmotnost boční salvy by zůstala de facto stejná. Jen by se tím vyřešil ten problém s rozeznáváním dopadů střel dvou různých ráží. Takže určitý krok vpřed by to byl, ale bohužel nijak zásadní. Tato plavidla by se tak jako tak do křížku s moderními dreadnoughty nemohla moc pustit.

[kacermiroslav]

Dodatečně jsem ještě dohledal, že ing. Popper ve skutečnosti tuto třídu od začátku navrhoval s jednotnou výzbrojí v podobě 305mm děl, ale námořnictvo na jeho návrhy nepřistoupilo. Další nevýhodou této třídy byl limit výtlaku, který se podepsal na horší pevnosti trupu. Ten musel být dodatečně ve středních částech zesilován. Rovněž volba parního pohonu oproti tehdy modernímu a výkonějšímu turbínovému nebyla nejvhodnější. Když už nic jiného, tak by tyto lodě mohli být o pár uzlů rychlejší a mohy by se tak ve službách r-u lépe uplatnit při stylu boje "udeř a uteč", který Rakousko ve válce na Jadranu uplatňovalo.

A ještě jedna zajímavost na konec. Bylo běžné, že třída lodí nesla jméno jednotky, která byla první spuštěna na vodu. V tomto případě to ale neplatilo, protože první lodí spuštěnou na vodu byl Erzherzog Franz Ferdinand. Jenomže jeho jméno bylo dosti podobné předchozí třídě ERZHERZOG KARL. Takže aby se to nepletlo, bylo zvoleno používat jméno druhé jednotky tedy RADETZKY.

[Rase]

spouštění na vodu SMS Radetzky, 03.06.1909 Terst