ITÁLIE _ Regia Marina
Napsal: 15/5/2008, 18:17
ITÁLIE – „Regia Marina“
Námořní síly
___1914 – 1918___
Apeninský poloostrov vždy svým obyvatelům poskytoval vynikající strategické místo v rámci Středozemního moře pro námořní dopravu, obchod a tím pádem i pro rozvoj vojenských sil na jejich ochranu. Již starověký Řím neměl po dlouhá staletí konkurenta ve Středomoří. Na tuto tradici navázalo ve středověku loďstvo námořních velmocí Benátek, Janova a dalších. Své dominantní postavení dokázali tyto námořní republiky uhájit i proti rozpínavé moci Osmanské říše.
Když pak v roce 1861 byl ukončen na Apeninském poloostrově proces sjednocení pod vedením G.Garibaldiho, bylo nutné pro mladý stát vytvořit námořní síly na ochranu svého hospodářství, obchodu a hranic. V roce 1861 tak vzniká italské královské námořnictvo, které neslo až do roku 1946 oficiální název „Regia Marina“. První válečné střetnutí nově vzniklé „Regia Marine“ na sebe nenechalo dlouho čekat. V polovině 60.let 19.století zesílily rozpory Rakouska s jeho severním sousedem Pruskem, což vedlo k Prusko – Rakouské válce v roce 1866. Ve stejném roce Itálie uzavřela spojeneckou smlouvu s Pruskem, která byla jasně zaměřena proti Rakousku a proto ve vzniklé válce se Itálie postavila na stranu Pruska. Neúspěch válečných akcí Rakouska proti Prusku, vedených na území Čech a Moravy je mnohým dobře znám, především pak bitva u Hradce Králové ze dne 3.července.1866. Nicméně na jižním bojišti si Rakousko vedlo s Itálii o poznání lépe. V bitvě u Gardského jezera byla italská armáda dne 24.června 1866 poražena a rozhodla se vést další válečné akce proti Rakousku na poli, pro ně bližším a to na moři. Mezi dny 18. až 20.červencem byla svedena námořní bitva o ostrov Vis (Lissa). Svým rozsahem to byla druhá největší námořní bitva 19.století. Slabší Rakouské síly díky neortodoxní taktice kontraadmirála Tegettoffa a neschopnosti italského admirála Persana nečekaně zvítězili. Italové zde ztratili dvě moderní pancéřové parolodě a pracně budovanou pověst námořní mocnosti. Po zbytek této války se Regia Marina k žádné větši akci již nezmohla. Příměří mezi Itálií a Rakouskem bylo podepsáno 12.srpna 1866. Konflikt s Itálii, která se brzy v rámci Trojspolku měla stát dokonce rakouským spojencem však definitivně vyřešen nebyl. To se mělo ukázat za necelých padesát let poté v roce 1915.
Po prohrané válce s Rakouskem se Regia Marina snažila opět získat zpět svou ztracenou reputaci. Jejím rivalem ve středomoří se stala především Francie a tak se Itálie snažila dohonit koloniální velmoc i v námořnictví. Náskok Francie byl však příliš velký. Nicméně roku 1906 byla v Anglii spuštěna na moře nová bitevní loď Dreadnought s převratnou konstrukcí sjednocené výzbroje hlavních děl. Tento typ lodi rázem všechny předchozí konstrukce poslal do starého železa a tak začalo nové kolo zbrojení. Francie i Itálie, stejně jako ostatní státy světa, začali opět od nuly. Italové byly poměrně úspěšní a tak se mohli pyšnit v roce 1915 pěti moderními bitevními loděmi, zatímco jejich konkurent Francie měla jen o pouhé dvě bitevní lodě moderní koncepce více. Nicméně lavírování Itálie mezi Dohodou a Trojspolkem nakonec vyústilo v to, že se Itálie přidala v květnu 1915 na stranu Dohody a stanula tak proti svým bývalým spojencům z Trojspolku Německu a Rakousku – Uhersku. Novým nepřítelem Regia Marina se tak stala Kriegsmarine Rakousko – Uherska.
Stav Italské „Regia Marina“ v letech 1915 – 1918
V době vstupu do války a následných válečných letech disponovala Italská „Regia Marina“ těmito námořními silami:
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2x bitevní loď _ ANDREA DORIA _ výzbroj 13x305mm, 16x152, rychlost 21 uzlů
3x bitevní loď _ CONTE DI CAVOUR _ výzbroj 13x305mm, 18x120mm, rychlost 22,2 uzlů
1x bitevní loď _ DANTE ALIGHIERI _ výzbroj 12x305, 12x240mm, rychlost 22,8 uzlů
4x bitevní loď _ REGINA ELENA _ výzbroj 2x305mm, 12x203mm, rychlost 22 uzlů
2x bitevní loď _ REGINA MARGHERITA _ výzbroj 4x305mm, 4x203mm, rychlost 20 uzlů
2x bitevní loď _ AMMIRAGLIO DI SAINT BON _ výzbroj 4x254mm, 8x152mm, rychlost 18 uzlů
1x loď pobřežní ochrany _ SAN GIORGIO _ výzbroj 4x254mm, 8x190mm, 10x100mm, rychlost 18,6 uzlů
2x loď plovoucí baterie _ RE UMBERTO_výzbroj 4x343mm, 8x152mm, 16x120mm, rychlost 18,6 uzlů
1x loď plovoucí baterie _ RUGGUERI DI LAURIA_výzbroj 4x431mm, 2x152mm, 4x120mm, rychlost 16uzlů
1x loď plovoucí baterie _ ITALIA_výzbroj 4x431mm, 8x152mm, 4x120mm, rychlost 17uzlů
1x loď plovoucí baterie _ CAIO DUILIO_výzbroj 4x450mm, 3x120mm, rychlost 15uzlů
2x křižník _ NINO BIXIO _ výzbroj 6x120mm, rychlost 26,5 uzlů
1x křižník _ QUARTO _ výzbroj 6x120mm, rychlost 28 uzlů
1x křižník _ LIBIA _ výzbroj 2x152mm, 8x120mm, rychlost 22 uzlů
2x křižník _ CAMPANIA _ výzbroj 6x152mm, rychlost 15,5 uzlů
2x pancéřový křižník _ PISA _ výzbroj 4x254mm, 8x190mm, rychlost 23 uzlů
3x pancéřový křižník _ GIUSEPPE GARIBALDI _ výzbroj 1x254mm, 2x203mm, 14x152mm, rychlost 19,7 uzlů
2x pancéřový křižník _ VETOR PISANI _ výzbroj 12x152mm, 6x120mm, rychlost 19 uzlů
1x pancéřový křižník _ MARCO POLO _ výzbroj 2x152mm, 14x120mm, rychlost 17 uzlů
1x torpédový křižník _ CALABRIA _ výzbroj 4x152mm, 6x120mm, rychlost 16,4 uzlů
3x torpédový křižník _ UMBRIA _ výzbroj 4x152mm, 6x120mm, rychlost 17 uzlů
1x torpédový křižník _ PIEMONTE _ výzbroj 6x152mm, 6x120mm, rychlost 22 uzlů
1x torpédový křižník _ ETNA _ výzbroj 2x254mm, 6x152mm, rychlost 17,8 uzlů
4x torpédoborec _ AQUILA _ výzbroj 5x152mm, rychlost 34,2 uzlů
3x torpédoborec _ CARLO MIRABELLO _ výzbroj 8x102mm, rychlost 34 uzlů
3x torpédoborec _ ALESSANDRO POERIO _ výzbroj 6x102mm, rychlost 32 uzlů
6x torpédoborec _ GIUSEPPE LA MASA _ výzbroj 4x102mm, rychlost 30 uzlů
4x torpédoborec _ GIUSEPPE SIRTORI _ výzbroj 6x102mm, rychlost 30 uzlů
1x torpédoborec _ AUDACE (II) _ výzbroj 7x102mm, rychlost 30 uzlů
8x torpédoborec _ ROSOLINO PILO _ výzbroj 8x76mm, rychlost 30 uzlů
2x torpédoborec _ AUDACE _ výzbroj 1x120mm, 4x76mm, rychlost 30 uzlů
8x torpédoborec _ INDOMITO _ výzbroj 1x120mm, 4x76mm, rychlost 30 uzlů
11x torpédoborec _ SOLDATO _ výzbroj 4x76mm, rychlost 28,5 uzlů
6x torpédoborec _ NEMBO _ výzbroj 5x57mm, rychlost 30 uzlů
5x torpédoborec _ LAMPO _ výzbroj 1x76mm, 5x57mm, rychlost 30 uzlů
1x torpédoborec _ FULMINE _ výzbroj 5x57mm, rychlost 26 uzlů
4x torpédovka _ ORIONE _
18x torpédovka _ PEGASO _
6x torpédovka _ SIRIO _
2x torpédovka _ PN III. _
30x torpédovka _ PN II. _
39x torpédovka _ PN I. _
2x ponorka _ PACINOTTI _
4x ponorka _ ANDREA PROVANA _
6x ponorka _ PIETRO MICCA _
1x ponorka _ DELFINO _
5x ponorka _ GLAUCO _
8x ponorka _ MEDUSA _
1x ponorka _ ATROPO _
2x ponorka _ NAUTILUS _
2x ponorka _ PULLINO _
1x ponorka _ ARGONAUTA _
1x ponorka _ BALILLA _
21x ponorka _ Ex BRITSKÉ _
21x ponorka _ Třída F _
5x ponorka _ Třída H _
2x ponorka _ Třída X _
6x ponorka _ Třída A miniponorka_
3x ponorka _ Třída B miniponorka _
Teď by mě zajímal váš názor, mohla a měla Itálie podnikat proti nepříteli něco víc, než jen blokádu Otrantské úžiny a Rakousko – Uherského pobřeží ?
Zdroje:
http://www.warshipsww2.eu
www.wikipedia.org
Námořní síly
___1914 – 1918___
Apeninský poloostrov vždy svým obyvatelům poskytoval vynikající strategické místo v rámci Středozemního moře pro námořní dopravu, obchod a tím pádem i pro rozvoj vojenských sil na jejich ochranu. Již starověký Řím neměl po dlouhá staletí konkurenta ve Středomoří. Na tuto tradici navázalo ve středověku loďstvo námořních velmocí Benátek, Janova a dalších. Své dominantní postavení dokázali tyto námořní republiky uhájit i proti rozpínavé moci Osmanské říše.
Když pak v roce 1861 byl ukončen na Apeninském poloostrově proces sjednocení pod vedením G.Garibaldiho, bylo nutné pro mladý stát vytvořit námořní síly na ochranu svého hospodářství, obchodu a hranic. V roce 1861 tak vzniká italské královské námořnictvo, které neslo až do roku 1946 oficiální název „Regia Marina“. První válečné střetnutí nově vzniklé „Regia Marine“ na sebe nenechalo dlouho čekat. V polovině 60.let 19.století zesílily rozpory Rakouska s jeho severním sousedem Pruskem, což vedlo k Prusko – Rakouské válce v roce 1866. Ve stejném roce Itálie uzavřela spojeneckou smlouvu s Pruskem, která byla jasně zaměřena proti Rakousku a proto ve vzniklé válce se Itálie postavila na stranu Pruska. Neúspěch válečných akcí Rakouska proti Prusku, vedených na území Čech a Moravy je mnohým dobře znám, především pak bitva u Hradce Králové ze dne 3.července.1866. Nicméně na jižním bojišti si Rakousko vedlo s Itálii o poznání lépe. V bitvě u Gardského jezera byla italská armáda dne 24.června 1866 poražena a rozhodla se vést další válečné akce proti Rakousku na poli, pro ně bližším a to na moři. Mezi dny 18. až 20.červencem byla svedena námořní bitva o ostrov Vis (Lissa). Svým rozsahem to byla druhá největší námořní bitva 19.století. Slabší Rakouské síly díky neortodoxní taktice kontraadmirála Tegettoffa a neschopnosti italského admirála Persana nečekaně zvítězili. Italové zde ztratili dvě moderní pancéřové parolodě a pracně budovanou pověst námořní mocnosti. Po zbytek této války se Regia Marina k žádné větši akci již nezmohla. Příměří mezi Itálií a Rakouskem bylo podepsáno 12.srpna 1866. Konflikt s Itálii, která se brzy v rámci Trojspolku měla stát dokonce rakouským spojencem však definitivně vyřešen nebyl. To se mělo ukázat za necelých padesát let poté v roce 1915.
Po prohrané válce s Rakouskem se Regia Marina snažila opět získat zpět svou ztracenou reputaci. Jejím rivalem ve středomoří se stala především Francie a tak se Itálie snažila dohonit koloniální velmoc i v námořnictví. Náskok Francie byl však příliš velký. Nicméně roku 1906 byla v Anglii spuštěna na moře nová bitevní loď Dreadnought s převratnou konstrukcí sjednocené výzbroje hlavních děl. Tento typ lodi rázem všechny předchozí konstrukce poslal do starého železa a tak začalo nové kolo zbrojení. Francie i Itálie, stejně jako ostatní státy světa, začali opět od nuly. Italové byly poměrně úspěšní a tak se mohli pyšnit v roce 1915 pěti moderními bitevními loděmi, zatímco jejich konkurent Francie měla jen o pouhé dvě bitevní lodě moderní koncepce více. Nicméně lavírování Itálie mezi Dohodou a Trojspolkem nakonec vyústilo v to, že se Itálie přidala v květnu 1915 na stranu Dohody a stanula tak proti svým bývalým spojencům z Trojspolku Německu a Rakousku – Uhersku. Novým nepřítelem Regia Marina se tak stala Kriegsmarine Rakousko – Uherska.
Stav Italské „Regia Marina“ v letech 1915 – 1918
V době vstupu do války a následných válečných letech disponovala Italská „Regia Marina“ těmito námořními silami:
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2x bitevní loď _ ANDREA DORIA _ výzbroj 13x305mm, 16x152, rychlost 21 uzlů
3x bitevní loď _ CONTE DI CAVOUR _ výzbroj 13x305mm, 18x120mm, rychlost 22,2 uzlů
1x bitevní loď _ DANTE ALIGHIERI _ výzbroj 12x305, 12x240mm, rychlost 22,8 uzlů
4x bitevní loď _ REGINA ELENA _ výzbroj 2x305mm, 12x203mm, rychlost 22 uzlů
2x bitevní loď _ REGINA MARGHERITA _ výzbroj 4x305mm, 4x203mm, rychlost 20 uzlů
2x bitevní loď _ AMMIRAGLIO DI SAINT BON _ výzbroj 4x254mm, 8x152mm, rychlost 18 uzlů
1x loď pobřežní ochrany _ SAN GIORGIO _ výzbroj 4x254mm, 8x190mm, 10x100mm, rychlost 18,6 uzlů
2x loď plovoucí baterie _ RE UMBERTO_výzbroj 4x343mm, 8x152mm, 16x120mm, rychlost 18,6 uzlů
1x loď plovoucí baterie _ RUGGUERI DI LAURIA_výzbroj 4x431mm, 2x152mm, 4x120mm, rychlost 16uzlů
1x loď plovoucí baterie _ ITALIA_výzbroj 4x431mm, 8x152mm, 4x120mm, rychlost 17uzlů
1x loď plovoucí baterie _ CAIO DUILIO_výzbroj 4x450mm, 3x120mm, rychlost 15uzlů
2x křižník _ NINO BIXIO _ výzbroj 6x120mm, rychlost 26,5 uzlů
1x křižník _ QUARTO _ výzbroj 6x120mm, rychlost 28 uzlů
1x křižník _ LIBIA _ výzbroj 2x152mm, 8x120mm, rychlost 22 uzlů
2x křižník _ CAMPANIA _ výzbroj 6x152mm, rychlost 15,5 uzlů
2x pancéřový křižník _ PISA _ výzbroj 4x254mm, 8x190mm, rychlost 23 uzlů
3x pancéřový křižník _ GIUSEPPE GARIBALDI _ výzbroj 1x254mm, 2x203mm, 14x152mm, rychlost 19,7 uzlů
2x pancéřový křižník _ VETOR PISANI _ výzbroj 12x152mm, 6x120mm, rychlost 19 uzlů
1x pancéřový křižník _ MARCO POLO _ výzbroj 2x152mm, 14x120mm, rychlost 17 uzlů
1x torpédový křižník _ CALABRIA _ výzbroj 4x152mm, 6x120mm, rychlost 16,4 uzlů
3x torpédový křižník _ UMBRIA _ výzbroj 4x152mm, 6x120mm, rychlost 17 uzlů
1x torpédový křižník _ PIEMONTE _ výzbroj 6x152mm, 6x120mm, rychlost 22 uzlů
1x torpédový křižník _ ETNA _ výzbroj 2x254mm, 6x152mm, rychlost 17,8 uzlů
4x torpédoborec _ AQUILA _ výzbroj 5x152mm, rychlost 34,2 uzlů
3x torpédoborec _ CARLO MIRABELLO _ výzbroj 8x102mm, rychlost 34 uzlů
3x torpédoborec _ ALESSANDRO POERIO _ výzbroj 6x102mm, rychlost 32 uzlů
6x torpédoborec _ GIUSEPPE LA MASA _ výzbroj 4x102mm, rychlost 30 uzlů
4x torpédoborec _ GIUSEPPE SIRTORI _ výzbroj 6x102mm, rychlost 30 uzlů
1x torpédoborec _ AUDACE (II) _ výzbroj 7x102mm, rychlost 30 uzlů
8x torpédoborec _ ROSOLINO PILO _ výzbroj 8x76mm, rychlost 30 uzlů
2x torpédoborec _ AUDACE _ výzbroj 1x120mm, 4x76mm, rychlost 30 uzlů
8x torpédoborec _ INDOMITO _ výzbroj 1x120mm, 4x76mm, rychlost 30 uzlů
11x torpédoborec _ SOLDATO _ výzbroj 4x76mm, rychlost 28,5 uzlů
6x torpédoborec _ NEMBO _ výzbroj 5x57mm, rychlost 30 uzlů
5x torpédoborec _ LAMPO _ výzbroj 1x76mm, 5x57mm, rychlost 30 uzlů
1x torpédoborec _ FULMINE _ výzbroj 5x57mm, rychlost 26 uzlů
4x torpédovka _ ORIONE _
18x torpédovka _ PEGASO _
6x torpédovka _ SIRIO _
2x torpédovka _ PN III. _
30x torpédovka _ PN II. _
39x torpédovka _ PN I. _
2x ponorka _ PACINOTTI _
4x ponorka _ ANDREA PROVANA _
6x ponorka _ PIETRO MICCA _
1x ponorka _ DELFINO _
5x ponorka _ GLAUCO _
8x ponorka _ MEDUSA _
1x ponorka _ ATROPO _
2x ponorka _ NAUTILUS _
2x ponorka _ PULLINO _
1x ponorka _ ARGONAUTA _
1x ponorka _ BALILLA _
21x ponorka _ Ex BRITSKÉ _
21x ponorka _ Třída F _
5x ponorka _ Třída H _
2x ponorka _ Třída X _
6x ponorka _ Třída A miniponorka_
3x ponorka _ Třída B miniponorka _
Teď by mě zajímal váš názor, mohla a měla Itálie podnikat proti nepříteli něco víc, než jen blokádu Otrantské úžiny a Rakousko – Uherského pobřeží ?
Zdroje:
http://www.warshipsww2.eu
www.wikipedia.org