Poznatky z bojů v Čečensku

Odpovědět
Uživatelský avatar
Mantra
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1018
Registrován: 19/2/2008, 08:57
Bydliště: Platan

Poznatky z bojů v Čečensku

Příspěvek od Mantra »

Další poznatky z Čečenského bojiště

Obrázek

Tato válka, jako každá jiná válka způsobila plno psychologických a fyziologických postižení vojáků, kteří se jí zúčastnili. Nejmarkantnější rozdíl oproti Afghánistánu byl ten, že tam se válčilo v horách a údolích, kdežto v Čečně se většina bojů byla vedena ve městech a mimo města na krátkou vzdálenost. Jak poznamenal jeden ruský důstojník:

„ Většina specialistů přišla se závěrem, že vedení a výsledek moderních válek bude záviset na psychologické kondici vojáků, jejich schopnosti vystát stále se zvětšující psychickou zátěž, překonat strach na bojišti a uchovat si svojí víru zvítězit.“


Tato válka vedla ruské vojenské zdravotnictví k zamyšlení se nad tím, jak předcházet a udržet psychologické trauma ve vojácích na bezpečné úrovni a jak novými metodami léčit postižené. Bohužel některé nové výsledky
a metody přicházejí až když je pozdě a většina čečenských veteránů už se zapojila do organizovaného zločinu a spáchali násilné činy, hledajíc vybití nahromaděných zážitků.

Jedním z největších poznatků z této války je také ten, že psychologická zátěž z malých konfliktů může být podstatně větší a složitější než v operacích jako Desert Storm. Každá válka vzbuzuje ve vojácích strach, hlavně ze smrti. V Čečně ale došlo ještě ke zvýšení tohoto strachu atypickými podmínkami konfliktu.

Největší zásluhu na tomto stavu měla špatná vycvičenost jednotek a z toho plynoucí nedůvěra v sebesama, dále špatné zplánování operace a také její zahájení v zimním období bez dostatečně vybavených a logisticky zabezpečených vojáků. Dalším faktorem bylo vedení bojů v obydlených oblastech, kde byl tlak na psychiku vojáků ještě vyšší neboť bojovali proti někomu kdo zná každý kámen ve městě a předem si připravil pozice.
A k tomu se přidalo civilní obyvatelstvo které je nevítalo jako osvoboditele.

Před zahájením bojových operací v Čečně, dost velká část čečenských bojovníků sloužila v ruské armádě a proto všichni mluvili plynule rusky a znali perfektně ruskou taktiku a vojenské zázemí pro plánování a zabezpečení. Z toho vyplynulo i zjištění ruských vojáků, že čečenci byli schopni předvídat každý jejich pohyb, poslouchat jejich rádiové hovory a jednoduše je podvádět. Po zjištění těchto skutečností a k tomu ještě nenadálé útoky a přepady stále drželi vojáky na nejvyšší míře pozornosti a strachu. Čečenci znali svůj cíl a za co bojují, kdežto rusové po několika dnech bojů přestávali chápat proč vůbec v Čečně jsou.

Přesun do bojového prostoru

Kombinované pozemní síly RF byly do prostoru konfliktu přepraveny z blízkých posádek většinou po vlastní ose, ze vzdálených posádek po železnici nebo letecky. Příprava jádra intervenčních sil trvala 7 dnů. Vojskové a frontové letectvo se na operační letiště přepravilo do 3 dnů.
V prvé etapě operace se pozemní a výsadková vojska spolu s vojsky MV přesunula po pěti pochodových osách na třech operačních směrech do prostorů blokády Grozného (25 km od města). Vzdálenost 70 - 80 km překonala rychlostí přibližně 5 - 7 km za hodinu. Pochodové proudy byly až 20 km dlouhé a měly i několik set vozidel. Ženijní technika byla nevýhodně zařazena uprostřed kolon. Proudy měly velmi slabé boční a zadní zajištění a nedostatečné maskování.

Prostředí ve kterém se pohybovali donutilo ruské vojáky pohlížet na každého mladého či starého čečence (i ženy) jako na potenciálního nepřítele a dostali se do situace kdy nikdo nevěřil nikomu, neboť pro čečence pracovali i ukrajinci v uniformách ruských důstojníků. No a jako vrchol všeho bylo zacházení čečenců se zajatci, jejichž mučení a zohavování bylo na denním pořádku.

Obrázek

Průzkumné jednotky

Vedení vojskového průzkumu bylo podceněno, velitelé spoléhali prakticky jen na průzkum vedený vrtulníky, které pochodové proudy doprovázely. Průzkumné jednotky vzhledem ke špatné organizaci průzkumu a nedostatečnému technickému vybaveni nebyly od počátku operace schopny dodávat dostatek informací o pohybu, manévru a silách protivníka v taktické a operační hloubce.
Skupiny hloubkového průzkumu byly v průběhu bojové činnosti pověřovány netradičními úkoly (doprovod kolon, odzbrojování malých čečenských skupin, likvidace odstřelovačů, vyčišťováni budov ve městech od čečenských ozbrojenců, dobýváni objektů a prostorů, protiteroristické akce aj), které nebyly schopny plnit. Nahrazovaly činnost jednotek speciálního určení.

Výsadkové jednotky

Výsadkové jednotky plnily stejné, svému určeni odporující úkoly, obdobně jako průzkumné jednotky. Všeobecným trendem jejich použiti bylo suplování funkcí PV a jednotek speciálního určení. Přesto se díky své lepší připravenosti dokázaly na specifické podmínky bojové činnosti dobře adaptovat.
Toto jsou všechno věci, které rusové spíš sověti dělali v Afghánistánu.

Na blízkých přístupech Grozného byl veden útok kombinovaný se střetným bojem i prostorovou obranou. Hlavní pozornost byla mj. zaměřena na ničení čečenských dělostřeleckých, raketometných a tankových jednotek a likvidaci opěrných bodů a pozic vnějšího pásma kruhové obrany města. Nedostatkem však bylo omezené použití prostředků REB, což zřejmě souviselo s těsným dotykem a prolínáním bojových sestav obou stran a také pravděpodobně s tím, že čečenské síly nedisponovaly velkým počtem elektronických prostředků. Čečenské letectvo bylo vyřazeno z činnosti hned na začátku operace a PVO zahrnovalo pouze klasické protiletadlové dělostřelectvo a přenosné PLŘS. Při dobývání Grozného byl útok zpočátku veden současně ze severu, západu a východu směrem do centra města. Jižní směr byl opomenut.

Vzhůru do města

První útok byl proveden rychlým průnikem tanků a obrněných vozidel až k vnitřnímu pásmu kruhové obrany v centru, kde v silně zastavěných čtvrtích nenarazily na silnější odpor obrany. Dosažení momentu překvapení na straně federálních vojsk se však vzápětí přeměnilo na čečenskou léčku. Po zastavení čel proudů na minových zátarasech a jejich zablokování
z boků a zezadu, čečenské síly zahájily místní protiútoky z bezprostřední blízkosti. Útok federálních sil skončil neúspěchem
a velkými ztrátami na živé síle i bojové technice, jednotky byly vytlačeny pryč z centra města.
Hlavní taktickou chybou bylo, že pěchota na BVP a OT se přesunovala až za tanky, neposkytla čelní a boční ochranu a podporu rozvinutím po sesednutí z vozidel při současné likvidaci čečenské protitankové obrany. Dále se opět projevila neefektivnost vedení průzkumu ve městě a tím i nedostatek zpráv o protivníkovi.

V dalších fázích dobývání města se zlepšila a zintenzivnila činnost průzkumu. Na základě hlášení průzkumných hlídek (skupin) a vyhodnocením leteckých snímků byla nepravidelně rozmístěná obrana a jednotlivé opěrné body nesouvislé čečenské obrany ničeny palbou dělostřelectva a údery letectva.

Obrázek
Po vyhodnoceni výsledků této palby byla obrana teprve následně prolamována výsadkovými, motostřeleckými a tankovými jednotkami a jednotkami námořní pěchoty. Nadále však vázla celková součinnost druhů vojsk.

Změna taktiky boje ve městě se osvědčila a přinesla úspěchy, především v získání kontroly nad centrem města. Metodické dobývání města bylo prováděno ostřelováním jednotlivých obytných bloků a ohnisek odporu dělostřelectvem, po kterém následovalo jejich postupné obsazování údernými skupinami. K rozvíjení útoku bylo využíváno tankových jednotek
a leteckých úderů v rámci přímé letecké podpory.

„Ruské jednotky musely měnit svojí taktiku a to byl další negativní vliv na vojáky, kteří se v boji museli učit něčemu novému. Toto se také negativně odrazilo na psychice vojáků všech stupňů.“

Obrázek

Hlavní tíhu bojové činnosti po celou dobu operace neslo pozemní vojsko, ale bez účinné podpory výsadkových a průzkumných jednotek a jednotek námořní pěchoty by zřejmě nedosáhlo výrazných úspěchů.

Vojska MV za podpory speciálních jednotek OMON, plnila v průběhu operace řadu dílčích úkolů, z nichž některé měly charakter zabezpečení pozemního vojska. V součinnosti s jednotkami FPS (federální pohraniční služby) prováděla kryt statní hranice Čečenska, doprovod a ochranu pochodových proudů vojsk, transportů s humanitami pomocí, regulační hlídkovou a strážní službu, ochranu týlového prostoru bojujících jednotek.

Dále odzbrojování čečenských skupin i civilního obyvatelstva a udržováni pořádku na obsazených územích, ochranu obyvatelstva proti teroristickým akcím a v součinnosti s bojujícími jednotkami očisťování Grozného od zbytků Čečenských jednotek, odstřelovačů a diverzních skupin.
Vzhledem k vyšší vycvičenosti a lepší vybavenosti zaznamenala vojska MV až desetkrát nižší ztráty než vojska MO. Kromě speciálních jednotek OMON nebyly v operaci nasazeny žádné profesionální jednotky speciálního určení, například ze skupin SPECNAZ „ALFA" nebo „VlTJAZ".

Obrázek
Nevíte co to má za speciální pistoli ten vlevo?

Dalším klíčovým tahem bylo Basajevovo prohlášení ve kterém uvedl, že mají k dispozici bakteriologické zbraně a Stingery, i když se toto nikdy před zahájením operací nepotvrdilo, ale ani nevyvrátilo, zanechalo toto prohlášení hluboké stopy strachu a to jak mezi piloty tak mezi normálními vojáky, kteří si dokázali představit účinky bakteriologických zbraní na člověka.

Letecká podpora

Vojskové letectvo v prostoru konfliktu disponovalo třemi vrtulníkovými letkami Severokavkazského VO se 30 vrtulníky (20 bitevních Mi-24, 10 průzkumných, spojovacích a víceúčelových Mi-6, -8, -9) posílenými dvěmi dopravními vrtulníkovými letkami s 60 těžkými dopravními vrtulníky Mi-26. Bojové úkoly plněné vrtulníky tvořilo jen asi 17% celkového letového času. Vybavení neumožňovalo vedení bojové činnosti v noci.

Dopravní vrtulníky plnily převážně úkoly taktické letecké přepravy vzdušných výsadků a evakuace raněných, kdy létaly v doprovodu a pod ochranou bitevních vrtulníků. Bitevní a víceúčelové vrtulníky prováděly doprovod a ochranu přesunů pozemních jednotek, přímou leteckou podporu bojujících jednotek a úkoly izolace prostoru bojové činnosti. V rámci těchto úkolů ničily bodové i plošné cíle, těžkou bojovou techniku, zodolněné opěrné body a palebná ohniska obrany. Napadaly základny v horské oblasti, soustředěné a přesunující se čečenské sily a prováděly úderný vzdušný průzkum.

Čečenci zaměřili svoji pozornost na ruské letectvo, které po sérii neúspěšných úderů proti čečenským pozicím kdy částečně vinnou špatného počasí a hlavně výcviku došlo k zasažení civilních cílů, když rozpoutali nenávist a touhu po odplatě mezi místními obyvateli. A tak byli piloti, kteří se katapultovali ihned po dopadu popraveni na místě. K těmto útokům provokovali samotní čečenci, kteří v případě přeletu letadla či vrtulníku nad vesnicí(městem) zahájili palbu aby přilákali pozornost pilotů a modlili se aby opětovali palbu, a samozřejmě při té přiležitosti došlo ke zničení silnic, domů apod. což povzbudilo další čečence aby se připojili k řadám bojovníků. Do stavu ve kterém se nacházeli piloti po všech těchto akcích ještě přispěla ztráta 3 letadel, které se rozpadli ve vzduchu při určitém přetížení a samozřejmě to vedlo k poplašným zprávám o čečenských sabotážích a jistou dobu po těchto nehodách nechtěli piloti tyto manévry provádět.

Efektivnost přímé letecké podpory pozemního vojska byla snížena nedostatečným počtem předsunutých leteckých návodčích a v hustě zastavěných prostorech Grozného omezením možnosti mířené palby (bylo vidět jen střechy a horní patra budov, přičemž vhodné cíle se nacházely v jejich krytu). K ničení cílů byla používána těžká výzbroj, kulomety ráže 12,7 mm, neřízené rakety ráže 55, 57 a 80 mm a protitankové (víceúčelové) ŘS9M113 SKORPION, 9M114 FALANGA (AT-6 SPIRÁL). Bojové použiti vrtulníků potvrdilo jejich účinnost v otevřeném terénu, nižší efektivnost v zastavěném městském prostoru, snížení použitelnosti bez vybavení pro činnost za ztížených povětrnostních podmínek a v noci včetně značné zranitelnosti při ostřelování pěchotními zbraněmi.

Obrázek

Frontové letectvo použilo v prostoru konfliktu část sil letecké armády a sboru PVO posílených jednotkami dopravního, průzkumného a dálkového bombardovacího letectva z prostoru Moskevského vojenského okruhu. Bojovou činnost zahájilo již v polovině listopadu 1994, preventivními odstrašujícími údery výběrového charakteru do prostoru Grozného, skupinami bitevních letounů Su-25 v síle 1-2 roje (4 až 8 letounů), při kterých byly ničeny důležité cíle vojenského charakteru
a infrastruktury města Groznyj.
Před zahájením pozemní operace byly zničeny téměř všechny čečenské vzdušné síly (asi 95%) ještě na svých leteckých základnách na zemi. Tím byl současně splněn úkol získání absolutní vzdušné nadvlády nad celým prostorem konfliktu.
V průběhu společné operace pozemních sil plnilo frontové letectvo, střídavě podle potřeby, všechny hlavní úkoly taktické letecké podpory.

V první fázi vojenské operace prováděly bitevní letouny izolaci prostoru pochodových tras pozemního vojska ničením čečenských sil. V dalším průběhu operace izolaci prostoru bojové činnosti v okolí Grozného, v prostoru čečenských základen na jihu země i v jiných částech území proti přisunu a úniku sil.
Stíhací letouny PVO Su-27 a MiG-31, střehem ve vzduchu izolovaly vzdušný prostor Čečenska proti letecké přepravě dobrovolníků, zbrani a materiálu ze zahraničí a poskytovaly stíhací doprovod frontovému letectvu.

Letouny Su-24, MiG-25 a Su-17 prováděly taktický vzdušný průzkum (fotografické snímkování) pozemních cílů a výsledků úderů bitevních letounů (výsledky však byly vzhledem k převážně nepříznivému počasí - max. dohlednost v některých dnech pouze 150 m - hodnoceny jako nedostačující).

Intenzita taktické letecké podpory se zvyšovala např. v období váznutí pohybu pochodových proudů na komunikacích, při zahájení operace a především před zahájením a v průběhu bojů o Groznyj, kdy byla zaměřena na palebnou přípravu útoků pozemního vojska a zesílení účinků paleb dělostřelectva. V těchto obdobích byla prováděna formou opakovaných skupinových úderů, což se v několika případech blížilo hodnotě soustředěných úderů, nadále s výběrovým charakterem (VS a tábory čečenských sil, opravárenské závody obrněné techniky, TV vysílač, prezidentský palác atd.)

Obrázek
Co to je za típky?

V průběhu bojů v Grozném a později i při dobývání dalších center odporu byla taktická letecká podpora zaměřena na přímou leteckou podporu bojujících jednotek, jejíž účinnost však byla v daných podmínkách značně snížena relativně nedostatečným počtem předsunutých leteckých návodčích (v Grozném a v blízkém okolí pouze 40 návodčích). V některých případech byla přímá letecká podpora prováděna i společnou kombinovanou činností bitevních letounů a bitevnich vrtulníků (smíšené vzdušné protitankové skupeni) se zaměřením na blokování čečenských sil.

Osvětlovací pumy byly rovněž ve velkém rozsahu používány pro rušení čečenských PLŘS s infračervenou naváděcí soustavou (jako klamné cíle). Bylo použito i klamné a demonstrační činnosti k odpoutáni pozornosti čečenských sil (klamné údery) při manévru a přeskupování federálních pozemních vojsk.

K ničení pozemních cílů bylo používáno především neřízených třištivých, průrazných a zápalných leteckých pum, neřízených leteckých raket a palubních kanonů, kazetových pum a pum s kuličkovou náplní proti živé síle. Na bodové cíle nebylo použito vysoce přesné munice, pravděpodobně v důsledku nevycvičenosti pilotů a nepříznivého počasí. Proto účinnost frontového letectva při ničení čečenských tanků, OT a zodolněných palebných postavení byla nižší než u bitevních vrtulníků vojskového letectva. Dobře se osvědčil palubní zaměřovačí systém letounů Su-24. Řada úderů byla vzhledem k převážnému používání inerciálního navedení a munice s plošnými účinky vedená nepřesně, což vzhledem k rozmístění vojenských cílů v obydlených čtvrtích Grozného zvyšovalo ztráty na životech civilního obyvatelstva.

Klamání bylo také na denním pořádku. Čečenci ovládali rádiové spojení ruských jednotek, takže byli schopni přivolat nebo změnit cíle pro palebnou podporu. No a tak se stalo, že jak letectvo tak dělostřelectvo pálilo na vlastní jednotky. Velitelé na základě těchto zkušeností odmítali palebnou podporu.

Přesvědčení neboli propaganda byla používána na obou stranách a vedla k tomu že ruští vojáci věřili že bojují s islámskými fanatiky což častokrát nebyla pravda a obyčejní čečenci věřili že rusové přišli vymýtit islám a muslimy. Mezi některé speciální úkoly letectva v prostoru operace patřil shoz agitačních pum.


Obrázek

Čečenské ozbrojené síly

Tyto používaly od počátku bojové činnosti taktiku lehkých, vysoce mobilních jednotek s některými prvky partyzánského boje a diverzní činnosti. Proti pochodovým proudům ruských vojsk působily úderné skupiny v síle družstva až zesílené roty (nejčastěji však kolem 50 osob) formou přepadů ze zálohy, střetného boje a obrany z opěrných bodů podél komunikací. Úderné skupiny prováděly skryté přiblížení (nebo vyčkávaly v léčce) a krátký přepad, po kterém se rychle stáhly do bezpečné vzdálenosti.

Základem taktiky byla aktivní obrana z předem vybudovaných a dobře zamaskovaných opěrných bodů a pozic podél přístupových komunikací a na okrajích osad a měst. Dále vedeni boje na zdrženou včetně použití těžké bojové techniky a minových zátarasů.
V Grozném nebyly vybudovány souvislé obranné linie, ale hustý systém nepravidelně rozmístěných opěrných bodů a palebných ohnisek v několika pásmech, posílených protitankovými zbraněmi a hustá síť dobře maskovaných stanovišť pro odstřelovače. Při prvém neúspěšném útoku byla v prvém pořadí ničena velitelská vozidla (zpravidla označena ruskou trikolórou, což obráncům usnadnilo identifikaci), aby došlo k narušení velení a spojení. Po rozdělení proudů tanků, OT a BVP na části, pokračovala obrněná vozidla do centra, kde po zničení prvého a posledního vozidla ztratila možnost manévru nebo ústupu a byla snadno ničena bojem zblízka.

„Kočující" čečenské dělostřelecké jednotky se rychle přemisťovaly od jednoho opěrného bodu k druhému, odkud vedly krátké palebné přepady přímou palbou nebo vyčkávaly v léčkách s přesným zastřílc-ním do prostorů, ve kterých se objevovala ruská obrněná technika. Rovněž v bojích o Groznyj byla uplatňována taktika „udeř a zmiz". Úderné jednotky vysílané z centra města používaly automobily s namontovanými velkorářnými kulomety, granátomely, minomety
a protitankovými zbraněmi včetně kanónů. Nečekaně se objevovaly v blízkostí soustředění ruských vojsk a po krátkém palebném přepadu se rychle stáhly zpět do centra. Stejným způsobem dělaly i výpady na okrajích a v blízkém okolí Grozného. V týlu ruských vojsk působily stejnou taktikou mobilní úderné oddíly v počtu 30 až 40 osob a diverzní skupiny v počtu 10 až 12 osob včetně odstřelovačů, kteří se pohybovali v ruských uniformách.

Od poloviny ledna, kdy iniciativu v boji o Groznyj postupně převzaly ruské jednotky, používaly čečenské síly kombinování výpadů - pozičními boji v opevněných městských čtvrtích a klíčových objektech s využitím řeky Sunža jako přírodní překážky. Diverzní činnost malých skupin v týlu ruských vojsk pokračovala a některé pozice ztracené během dne v důsledku silné dělostřelecké palby a leteckých úderů byly dobývány zpět především nočními protiútoky.
Efektivní obranou přístupových komunikací z jihu si obránci Grozného dokázali dlouhou dobu udržet nepřetržitý přísun posil, střídání bojem vyčerpaných jednotek a zásobování municí, potravinami a dalším materiálem,

Zpravodajská činnost

V prostoru ruských vojsk byla od zahájení bojové činnosti rozvinuta čečenská agenturní síť, která využívala příslušníky policie, vydávajících se za stoupence protidudajevské opozice. Tato síť měla po celou dobu operace velmi dobrý přehled o stavu a především pohybu federálních jednotek.

Překvapivě efektivní bylo řízeni bojové činnosti čečenských sil. Čečenské ozbrojené skupiny, v prostoru mimo Groznyj, měly zřejmě stanoveny pouze dlouhodobé bojové úkoly s dostatkem možností pro vlastní iniciativu. Byly schopny působit do značné míry autonomně bez nepřetržitého velení a samostatně řešit vzniklou situaci. Dudajev řídil bojovou činnost z několika různých mist velení při omezeném rádiovém provozu. Pravděpodobně pouze koordinoval součinnost a vydával doplňující nařízení a informace, většinu informací získávaly jednotky vlastním průzkumem a přímo od agenturní sítě.

Obrázek

Dudajevův záměr pokračovat v bojové činnosti i po pádu Grozného z dalších větších center odporu partyzánskou válkou sledoval cíl, rozšířit konflikt na celé území Čečenska a do ostatních států (především muslimských) severního Kavkazu, Prodlužováním bojové činnosti měl demonstrovat zachování vlastní síly a bojeschopnosti ozbrojených formací, soustředit je v dalších vybudovaných základnách a ohniscích odporu v horách a lesnatém terénu. Podle NGŠ čečenských sil gen. Maschadova měla být nadále používána taktika boje mobilních úderných skupin, překvapivé obkličování a napadání menších ruských jednotek a posádek na různých místech území současně za použití boje zblízka, který měl omezit schopnost federálních vojsk využívat ve větším měřítku dělostřelectvo a letectvo.

Výzkum na závěr

Generál-major Novikov provedl výzkum, při kterém sledoval 1312 vojáků nasazených v Čečně. Zjistil že 28% z nich bylo zdravých a zbylých 72% vykazovalo nějaký druh psychologického poškození, jako např. nespavost, ztráta motivace, zvýšená úzkost, nervově-emocionální stres, únava, zmatenost a další.

46% zkoumaných bylo postiženo astenopií (ochablost očních svalů, bolesti hlavy, bolesti v okolí očí), slabostí, narušenou motorikou a dalších 26% vykazovalo psychotické reakce jako zvýšená úzkost nebo agresivita, náladovost, sníženou schopností navazvovat mezilidské vztahy, deprese, halucinace, koktání atd. Čím déle byl voják nasazen v oblasti bojů, tím horší bylo jeho postižení. Vojáků trpějících post-traumatickým stresem bylo podstatně víc než v Afghánistánu, což bylo podle Novikova způsobeno hlavně bojovým prostředím.
32% vojáků prožilo extrémní stres v průběhu příprav na bojové operace, kdy docházelo k ochabnutí svalů, byly léčeni na nespavost a léky na uklidnění apod. Vrchol stresového vytížení byl samozřejmě v průběhu reálného nebezpečí, kdy došlo k vybuzení těla a psychiky, pak jeho vyčerpání a následně se objevily poruchy psychiky. To výustilo ve vytváření sociopatologických změn, kdy se vojáci starali jenom o sebe a nechtěli pomáhat ostatním, soustředili se na nepodstatné problémy, byli impulzívní a nevážili si základních sociálních hodnot.

Na základě jeho zjištění bylo doporučeno doplnit 5 psychologů na armádní úrovni, kdy každý jeden může denně ošetřit 200-250lidí.

Podle všech předpokladů byla čečenská válka tvrdou zkušeností pro ruské vojáky a to hlavně kvůli prostředí ve kterém se odehrála (bojovat proti vlastním lidem, ve vlastní zemi, v zastavěném prostoru a pod tlakem propagandy, násilí a klamání).

Aby se zmenšila úroveň působení bojových operací na vojáky, je třeba jim zprostředkovat kvalitní výcvik, jasný cíl a plnou podporu jak vlády tak vlastních obyvatel a to hlavně v průběhu bojů.

Rozdíl v úvodní fázi bojů v Čečně a v Afghánistánu byl ten, že v Čečně se rusové první dva měsíce snažili dobýt hlavní město Groznyj a jednotky byly rozmístěny v okolí města, kdežto v Afghánistánu byly jednotky rozmístěny po celém území.
Odvoz raněných se prováděl obrněnými transportéry a ne jako v Afghánistánu, kde byla většina prováděna letecky. Letecky byly odváženy těžké případy, ale i tak se rusové obávali sestřelů zdravotních vrtulníků a moc je nevyužívali.

Oproti Afghánistánu bylo také jiné složení úrazů a to hlavně popáleniny a zásahy střepinami z minometů. Další velkou skupinu tvořily zranění hlavy nebo krku od odstřelovačů.

Obrázek
Ti představovali problém i pro evakuaci raněných a tak se stávalo, že ranění někdy čekali až do nočních hodin na odvoz.

Normální poměr mezi raněnými a mrtvými je 3:1 nebo 4:1, v Grozném to bylo naopak 3 mrtvý na jednoho raněného.

[marq=up]

Zdroje:
Combat Stress in Chechnya:"The Equal Opportunity Disorder" by Mr. Timothy L. Thomas, 2000
Krisen und Konflikte, nr.3,1995
R.Nastoupil: Vojenský zásah v Čečensku - oficiální hodnocení představitelů ruského MO. ÚOS AČR Praha 1995
Jaroslav Masničák: Hlavní závěry z Rusko-čečenského ozbrojeného konfliktu, Vojenský profesionál 4-6/1998
Naposledy upravil(a) Mantra dne 9/9/2012, 08:30, celkem upraveno 4 x.
Obrázek
"Will screw them hard, fast, and in an elegant manner."
Major General Haim Bar-Lev 1967
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Máš zdroje?
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Czarnian
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 124
Registrován: 5/1/2008, 15:24
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Czarnian »

Na základě jeho zjištění bylo doporučeno doplnit 5 psychologů na armádní úrovni, kdy každý jeden může denně ošetřit 200-250lidí.
Jeden psycholog že ošetří za den tolik lidí? V tom bude nějaká chyba, takovej dav by nestihl ani vyšetřit.
Uživatelský avatar
Mantra
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1018
Registrován: 19/2/2008, 08:57
Bydliště: Platan

Příspěvek od Mantra »

Zdroje jsou tam.
U psychologů je chyba, celá ta skupina udělá 200-250lidí za den.
Obrázek
"Will screw them hard, fast, and in an elegant manner."
Major General Haim Bar-Lev 1967
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Te´d tam sou, ale nebyly tam když sem se psal. V kterém z nich je napsáno "Normální poměr mezi raněnými a mrtvými je 3:1 nebo 4:1, v Čečně to bylo naopak 3 mrtvý na jednoho raněného."?

Ten první bohužel asi nemám nárok sehnat, ale eminentně mě to zaujalo, takže doufám, že je to v některém z těch zbývajících.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Mantra
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1018
Registrován: 19/2/2008, 08:57
Bydliště: Platan

Příspěvek od Mantra »

No musím Tě zklamat je to v tom, který tam vůbec není uvedený!!!

Handling the Wounded in a Counter-Guerrilla War: the Soviet/Russian Experience in Afghanistan and Chechnya
by Mr. Lester W. Grau

City fighting produced a different set of casualty figures. Red Cross statistics for limited conflicts usually reflect 23% wounded from mines, 26% from bullets, 46% from shrapnel, 2% from burns and 3% miscellaneous. In the city fighting of Grozny, however, there was a higher percentage of burn wounds and the majority of wounds were caused by mortar fire. The majority of those who were killed or died from wounds were hit in the head and chest by sniper fire (particularly among the civilians who did not have flak jackets and helmets). Whereas the normal ratio of wounded to killed is 3:1 or 4:1, this was reversed in the Grozny city fighting where three were killed for every wounded. Snipers also presented a problem for medical evacuation and frequently the wounded could not be evacuated until night fall. (39)
Obrázek
"Will screw them hard, fast, and in an elegant manner."
Major General Haim Bar-Lev 1967
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Počkej, necítíš trochu rozpor mezi tím, co jsi napsal Ty v článku palcovým písmem, totiž: "Normální poměr mezi raněnými a mrtvými je 3:1 nebo 4:1, v Čečně to bylo naopak 3 mrtvý na jednoho raněného.", a tím co je uvedeno ve zdroji:"Whereas the normal ratio of wounded to killed is 3:1 or 4:1, this was reversed in the Grozny city fighting where three were killed for every wounded.".
Možná se pletu, ale přeložil bych to asi takhle:"Normální poměr mezi raněnými a mrtvými je 3:1 nebo 4:1, v Grozném v boji ve městě byl naopak 3 mrtví na jednoho raněného."


Tady je to zcela jiná forma a když bys poctivě a pravdivě přeložil celý odstavec (což já se svými znalostmi dělat nebudu, ale on se někdo najde, že?) tak bude význam věty už úplně jiný než mohl za určitého výkladu vzniknout z toho co jsi napsal Ty.

Je to tak nebo se pletu?
Je takhle postupováno i v jiných částech článku?
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Neviem, ako ostatní, ale ja som to z prvého príspevku pochopil tak, že pomer mŕtvych a zranených bol obrátený oproti "normálnemu"- obvykle je zo zasiahnutých viac ranených, z ktorých občas niekto neprežije, v Čečensku to bolo naopak - streľba bola smrtiaca a len občas niekto prežil.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Jo, jenže Redboy naráží na rozdíl Čečensko - Grozný. Tedy že v originálním textu je toto vztaženo pouze na boje ve městě, kdežto v překladu v podstatě na celou oblast Čečenska.
Obrázek
Uživatelský avatar
Pegeucko
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 2793
Registrován: 14/7/2005, 10:40
Bydliště: jižní Čechy

Příspěvek od Pegeucko »

Přesunul jsem tento i další články do nově vytvořené sekce Čečensko , viz info v Rychlých oznámeních.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Vím vše, protože mlčím, abych slyšel..... motto STASI
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Hans S. píše:Jo, jenže Redboy naráží na rozdíl Čečensko - Grozný. Tedy že v originálním textu je toto vztaženo pouze na boje ve městě, kdežto v překladu v podstatě na celou oblast Čečenska.
Tiež pravda. Ok, už mlčím.
Uživatelský avatar
Mantra
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1018
Registrován: 19/2/2008, 08:57
Bydliště: Platan

Příspěvek od Mantra »

Jo jo chybička se vloudí.
Snad už jich víc nebude.
Obrázek
"Will screw them hard, fast, and in an elegant manner."
Major General Haim Bar-Lev 1967
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Ano Hans, tak, tak. Krom toho navíc v tom zdroji to chápu nejen jako poměr při bojích v Grozném, ale ty statistiky červeného kříže se zmiňují i o civilních obětech. Takže pokud (a to si netroufnu tvrdit, díky špatné angličtině) je v té statistice poměr mrtví:ranění včetně civilistů, vládních i separatistických ozbrojenců, pak je to vcelku pochopitelné, vhledem k průběhu bojů, nasazené munici a možností evakuace. Především o civilní obyvatelstvo se nikdo asi moc nestaral a především civilní ztráty tuhle statistiku musely ovlivnit. Co se Ruských vládních uniformovaných jednotek týče, nijak se podle dostupných zdrojů tento poměr nelišil od "Normálního poměru" i když je to průměr za celou dobu a celou oblast.


PS: Až teď jak sem si to znovu procházel, tak sem si všiml dotazu u fotografie: Nevíte co to má za speciální pistoli?

Není až tak speciální, je to stará (hodně stará) dobrá automatická pistole APS. Proč vypadá tak zajímavě je tím, že pouzdro na zbraň je pevné a slouží zárověň jako pažba po připevnění na pažbičku pistole. Důvod je k tomu ten, že pistole je schopna plněautomatické střelby dávkou, což "z ruky" více méně nejde.
PIstole byla zařazena jako zbraň pro důstojníky a obsluhy techniky, kteří nemají z nějakého důvodu "kalacha" a "normální pistole" se jevila jako nedostatečná. Pochází někdy z 50tých let, v době kdy z RA zmizely samopaly. Sovětská armáda dlouhá léta nepoužívala samopaly ale osobní zbraní byl AK a pistole, tohle bylo někde mezi.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Jen bych doplnil Redboye, APS je zkratka pro "automatickou pistoli Stěčkin".

Do výzbroje byla zavedena ve stejné době jako pistole PM (Makarov), používá stejný náboj 9x18 PM. Zásobník pistole je na 20 nábojů, teoretická kadence je podle Žuka přes 700 ran za minutu. Pouzdro - pažba je ze dřeva, novější asi z plastu.
Podle Žuka lze ve vyjímečných případech střílet dávkou přimo z ruky.

Další info ZDE

V Rusku se dnes vyrábí několik typů samopalů, je tedy zde možnost vybavit speciální jednotky moderními samopaly.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Odpovědět

Zpět na „Čečensko“