Římské legie II

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav, Thór, Hektor

Odpovědět
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Římské legie II

Příspěvek od Thór »

Římské legie S.P.Q.R. ( 2)
-----------------------------


Římské legie po reorganizaci Gaiem Mariem 108 př.n.l.

Římský vojevůdce Gaius Marius ( zvolen 7 x konsulem ), přistoupil kolem roku 108 př.n.l. ke zcela zásadní reorganizaci legií.Důvody se budu snažit níže uvést.
Vzhledem k tomu, že doposud byli do legií rekrutováni pouze muži z řad římských občanů, po dlouhých vyčerpávajících válkách prostě již nebylo „ z čeho“ brát rekruty. Mnoho legionářů padlo a na jejich místa díky podmínce římského občanství, nikdo jiný nebyl. Vzrůstající potřeba Říma po vojenské síle , naprosto nekonvenovala s populačními možnostmi těch, kteří byli římskými občany. Gaiovi Mariovi se podařilo prosadit v senátu zcela zásadní změnu.
Změna spočívala v tom, že do řad legií mohli do budoucna vstupovat všichni, nezávisle na tom, zda-li byli římskými občany včetně capite censi, tedy zcela nemajetných lidí, kteří na území Říma žili. Další změnou bylo, že službu v legii uzavírali smlouvou na dvacet let. Tímto krokem Gaius Marius vytvořil širokou základnu možných rekrutů, ze kterých posléze vycvičil profesionální vojáky,pro které se stala válka zaměstnáním na celý, pro mnohé poněkud krátký život. Vzhledem k tomuto, nebylo nadále nutné zůstat u starého modelu rozčlenění na manipuly , hastaty, principy a triarie. Legie také již nebyly po vojenském tažení rozpuštěny, ale po většinou zůstávaly dislokovány na dobitých územích, jako strážní jednotky.

Legie po reorganizaci.

Po Mariově reformě, se počet legionářů zvýšil na 5 500 mužů, členěných takto.
Legie byla rozdělena do deseti kohort ( nová taktická jednotka). Kohorta měla 500 mužů, mimo první kohorty. Ta měla 800 mužů. Marius tedy sloučil tři manipuly do nové taktické jednotky ( kohorty ).Kohorta měla šest centurií a dále byla rozčleněna na 50 až 80 decurií.
Díky tomu že již neplatilo členění na hastaty,principy a triarie, kteří byli po reorganizaci rovnoměrně začleněni do nových taktických jednotek ( kohort ), vycvičenost a výkonnost legií celkově stoupla. Nové členění si samozřejmě vyžádalo i změnu bojové taktiky, což vyústilo v nové bojové formace např. testudo.

Výzbroj a výstroj legionářů.
Po Mariově reformě, měli všichni legionáři stejnou výzbroj. Tvořila ji bronzová přilba typu Montefortino, nebo etrusko-korintského typu, vyráběná ve velkých sériích. Dále pak drátěná košile,oválný štít, hispánský meč, těžký a lehký oštěp. Lehkooděnci kteří v dobách Mariova předchůdce Aemilia Paula tvořili hlavní sílu lehkých oddílů pěchoty zmizeli z dějin. Legie před Mariovou reformou provázelo za pochodu vozatajstvo s trénem. Gaius Marius nařídil, aby legionář nosil vlastní náklad na zádech,pročež také dostal přezdívku „ Mariův mezek“.

Obrázek
Dle mého názoru je vlevo na fotografii Tribunus laticlavius (přepásaný imperiem) a v pravo Tribunus augusticlavii. Nápis na kamenném patníku patří VI Legio Victrix.

Velení v legii.
Velitelský sbor v legii byl členěn takto:
Poddůstojníci
Decurion – velitel 10 mužů
Cornicen – trubač na roh
Trubicen – trubač na trubku
Signifer – nosič znaku legie
Aquilifer- nosič orla legie
Tesserarius – stráž
Optio – zástupce centuriona

Nižší důstojníci
//centurio//
Obrázek
Hezká fotografie centuriona Primus Pilus,dekorovaného torques a phalerae.
hodnosti centuriona se dělily na tyto stupně:
Pilus posterior
Pilus prior
Princeps posterior
Princeps prior
Hastatus posterior
Hastatus prior
Hastatus
Princeps
Primus pilus
Hodnosti primus pilus, byla nejvyšší hodnost které mohl centurio dosáhnout. Primus pilus vždy velel první kohortě legie a zároveň všem centurionům všech kohort. Současný ekvivalent této hodnosti, by byl něco jako sergeant-major

Vyšší důstojníci
Tribunus augusticlavii – jmenovaný tribun
Praefectus castorum – velitel tábora
Tribunus laticlavius – volený tribun senátem
Legatus legionis - velitel legie
Konsul – velitel legií/armády

Vyznamenání v legii

Vyznamenání udělovaná v legii se dělila do dvou skupin. V té první, byla vyznamenání udělovaná řadovým vojákům až do hodnosti centuriona.Jednalo se o .
Stříbrné nebo zlaté medaile ( phalerae )
Stříbrné nebo zlaté náramky ( armilae )
Stříbrné nebo zlaté náhrdelníky ( torques )
Stříbrné kopí bez hrotu ( hasta pura) – pouze centurioni nebo mladí legáti
Druhá skupina byla udělována pouze důstojníkům, ale mohl je dostat také centurio, jednalo se o:
Corona obsidionalis – věnec z trávy ( za osvobození obleženého města )
Corona civica - občanský věnec ( záchrana života římského občana v boji )
Corona muralis - ( náležela prvnímu kdo překročil hradby dobývaného města )
Corona vallaris - ( náležela prvnímu kdo pronikla do opevněného tábora )
Corona navalis - ( za ukořistění nepřátelské lodě )
Pro toho, kdo obdržel některé z těchto vyznamenání to zároveň znamenalo vstup do římského senátu, i když ještě nedosáhl věku 40-ti let, požadovaného pro vstup.
Uživatelský avatar
Thrasher87
četař
četař
Příspěvky: 74
Registrován: 8/6/2008, 20:19

Příspěvek od Thrasher87 »

Vzhledem k tomu, že doposud byli do legií rekrutováni pouze muži z řad římských občanů, po dlouhých vyčerpávajících válkách prostě již nebylo „ z čeho“ brát rekruty. Mnoho legionářů padlo a na jejich místa díky podmínce římského občanství, nikdo jiný nebyl. Vzrůstající potřeba Říma po vojenské síle , naprosto nekonvenovala s populačními možnostmi těch, kteří byli římskými občany. Gaiovi Mariovi se podařilo prosadit v senátu zcela zásadní změnu.
No to je jeden z dôvodov, i keď by som ho nepovažoval za ten najpodstatnejší. Myslím, že je dôležité uviesť, že k reforme došlo aj pod dojmom porážok v stretoch s migrujúcimi Kimbrami a Teutonmi na konci 2. stor. pred n.l. Ešte podstatnejšie však bolo to, že legionárom sa mohol stať len rímsky občan s požadovaným majetkom. Často sa však stávalo, že republika viedla dlhotrvajúce konflikty. Daný legionár sa tak dostal na niekoľko rokov mimo svoj domov. Po rokoch, keď sa potom vrátil našiel často spustnuté svoje majetky, schudobnel a keďže už nedisponoval požadovaným majetkom, výsledkom bolo, že už nemohol slúžiť v armáde. Veď napokon reformy bratov Gracchovcov su presne o tom.
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Příspěvek od jarl »

Pro toho, kdo obdržel některé z těchto vyznamenání to zároveň znamenalo vstup do římského senátu, i když ještě nedosáhl věku 40-ti let, požadovaného pro vstup.
Podle některých zdrojů měl na vstup do senátu nárok pouze ten, kdo získal coronu obsidionalis, nebo coronu civiku, což se mi jeví pravděpodobnější. A myslím, že ani věk čtyřiceti let už nebyl v této době nutnou podmínkou pro vstup do senátu. Tuším, že například syn Gaia Maria se dokonce stal i konzulem, třebaže byl mnohem mladší.
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

jarl-s tím naprosto souhlasím, ovšem zkus najít jiný soudobý příklad......prostě to byl syn Gaia Maria :) Pokud by jsme "důstojnická" vyznamenání označili visačkou corona honoris, pak skutečně za ta historicky nejčastěji zmiňovaná jsou věnec z trávy a dubový věnec......které byly vstupenkou do senátu velmi pravděpodobně. Další zmíněné jsou pravděpodobné...........nicméně spíše z pohledu Římského práva, tedy de iure, ale ne nutně de facto. Zmíněna je "teoretická" možnost, v několika případech zmíněná historicky. Proto je v postu uvedeno, že některých z těchto vyznamenání mohl dosáhnout i centurio, ačkoli jsem nikde nenalezl jaké hodnosti centuria konkrétně už se to mohlo týkat. Osobně se domnívám, že to mohl být centurio Primus Pilus, který díky své jedinečné hodnosti a předchozí jistě dlouhé službě která ho na tento post vynesla, měl přes to že byl vlastně v "praporčické" hodnosti (měl-li bych nalézt srovnání s dnešním ekvivalentem hodnostního označení), díky zásluhám a délce služby "hoden cti" být takto vyznamenán. Vítám další debatu, protože není úplně jednoduché získat relevantní názor k této věci. :up:
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Příspěvek od jarl »

Thór- nepokládám se za znalce římského politického systému, jejikož jsem se vždy zajímal hlavně o římské vojenství, takže můj názor na věk nutný pro vstup do senátu berte s rezervou, jelikož vycházím pouze z dodatků ke knize Věnec z trávy, která je pouhým historickým románem. V těchto dodatcích se tvrdí, že ke vstupu do senátu již tehdy stačil věk třicet let. To samozřějmě není právě nejspolehlivější pramen, jelikož se jedná o beletrii.
Co je ovšem nesporné je skutečnost, že se v období pozdní republiky s veřejnými funkcemi kupčilo a že tehdejší římská ústava byla doslova lámána přes koleno. Mohou za to vojevůdcevé jako Marius, jeho současník Sulla, a jejich následovníci Pompeius s Caesarem, kteří se stali hrobníky římské republiky. Díky tomu se mohl Pompeius stát konzulem už ve věku 35 let.
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

Jarl-Věnec z trávy není vůbec špatná kniha..................na beletrii :) S tvými vývody lze bezezbytku souhlasit. Je možné, že politikaření a vnitřní rozvrácenost Římské republiky vedli k tomu, že mohli povstat lidé jako Marius,Sulla a nakonec Caesar ( poslední jmenovaní zvolení diktátoři, Sulla navíc smutně proslulý proskripcemi).
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
Thrasher87
četař
četař
Příspěvky: 74
Registrován: 8/6/2008, 20:19

Příspěvek od Thrasher87 »

Rozvrat republiky spôsobili do značnej miery práve Mariove vojenské reformy. Každý vojvodca, vid Caesar, Pompeius atď. po nich v podstate disponoval vlastnou, súkromnou armádou. Korisť legionárov závisela od úspechu vojvodcov, ktorí ich viedli. Preto nebol pre nich problém prejsť na druhú stranu ak sa to javilo v tom momente výhodné. reformy síce zvýšili obranyschopnosť republiky no zároveň o storočie viedli k jej pádu.
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

Thraser-lze teoreticky předpokládat, pokud by Gaius Marius neprovedl vojenské reformy, Římská republika by v průběhu dalších let ztratila z velké míry obranyschopnost a je také možné, že by nevznikla ani Římská říše (republika by se neubránila cizím útokům). Ovšem je to pouze teoretizování. Co je zcela zřejmé je to, že bez Mariových vojenských reforem, by Řím žádná expanze nečekala............explicitně ani by nebyla Římská říše.....
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
Thrasher87
četař
četař
Příspěvky: 74
Registrován: 8/6/2008, 20:19

Příspěvek od Thrasher87 »

No samozrejme to je nespochybniteľné. Problém je skôr v tom, že kým pred reformou legie viedli do boja obyčajne konzuli kontrolovaní senátom, po nej aj v okrajových častiach ríše mohli správcovia pr. Caesar verbovať vlastné oddiely a následne ich použiť proti samej republike.
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

Thrasher-souhlasím s tebou že možnost verbovat vlastní jednotky dala volné pole působnosti mocichtivým jedincům. Je historicky nezvratným faktem, že od doby Caesara legie buď pomohli k císařskému stolci, nebo ho naopak zbavili mnoho římských císařů. Nebál bych se říci, že legie se staly od Caesarovy doby hybnou silou římské politiky...........kdo měl vojsko, měl moc..............
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Odpovědět

Zpět na „Řím“