Hansa-Brandenburg D.I

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Hansa-Brandenburg D.I

Příspěvek od kacermiroslav »

Hansa-Brandenburg D.I
Rakousko-Uherské stíhací letadlo WW1
nasazeno 1916 – 1917



Obrázek
Hansa-Brandenburg D.I


VÝVOJ
Prvním základním typem ve smíšených i čistě stíhacích jednotkách (setniny – Fliky) Rakousko-Uherské armády byl letoun německé továrny Hansa-Brandenburg s majoritním vlastníkem italského původu Camillem Castiglionem. Tato továrna produkovala letouny pro německou armádu a námořnictvo. Avšak díky výše zmíněnému majetkovému vztahu byla firma nucena vždy nabídnout své projekty i Rakousku-Uhersku. To si vybralo Německem odmítnutý projekt KD (Kampf Doppeldecker), protože v té době zrovna dohodová Itálie zaváděla nové Nieuporty do své výzbroje a ty dosti výrazně měnili poměr leteckých sil na Italské frontě.

Výroba pro Rakousko-Uherskou armádu byla zavedena u podniků Phonix a Oeffag (někdy je mylně uváděna maďarská firma UFAG, kde se ve skutečnosti pouze původně uvažovalo o licenční výrobě). Pro nový stroj byl typický vysoký trup a charakteristické hvězdicové vzpěry mezi křídly a nesynchronizovaný kulomet, který však byl uložen v aerodynamické „rakvičce“ nad horním křídlem. Prototyp nového letounu byl vybaven motorem Mercedes D.III o výkonu 160 k. Přepracovaný prototyp byl poháněn domácím šestiválcem, vodou chlazeným motorem Austro-Daimler sériové řady 17.000, jehož výkon se dle typu pohyboval od 160 do 185 k. Hlavním konstruktérem pak byl mnohem později proslulý Ernst Heinkel, jehož letadla jsou známá především z období Třetí říše a Druhé světové války. Heinkel byl mimo jiné autorem i prvního raketového a proudového letounu. Avšak stroj D.I se mu příliš nepovedl. Příliš slabá konstrukce a špatné letové vlastnosti způsobili řadu nehod. Letové vlastnosti nového stroje zvládali jen nemnozí, dokonce i šéf letectva Emil Uzelac, který nechtěl uvěřit, že je stroj až tak špatný. Jen tak tak přežil při vlastní havárii. Přes některé horší vlastnosti Rakousko-Uhersko u firmy Hansa-Brandenburg objednalo stavbu 50 letounů ve dvou sériích (série 65.5 a 65.7). Pro zlepšení letových vlastností příliš nepomohli ani úpravy jako zvětšení svislé ocasní plochy a podobně. Dalším problémem byl aerodynamicky kapotovaný kulomet umístěný ve schránce nad horním křídlem, kterým byl jinak spolehlivý vodou chlazený Schwarzlosse M.07/12 ráže 8 mm. V jeho případě však zaseknutí zbraně v boji znemožňovalo rychlé odstranění závady právě z důvodu nepřístupnosti v kapotáži. V době, kdy však existovala již synchronizace by bylo odstranění tohoto problému poměrně jednoduché, nicméně Němci ji nebyli ochotni poskytnout. Až posledních pár strojů obdrželo synchronizovaný kulomet a na jednom stroji jsou prokazatelně zaznamenány dvě synchronizované zbraně.

Poslední série 28.5 (22 nebo 23 letounů) vyráběna firmou Phonix měla nepatrně zvětšenou plochu křídel na 25,50 m2.

Obrázek


BOJOVÉ NASAZENÍ
Stroj se vyznačoval vysloveně nebezpečnými letovými vlastnostmi, které jsou zmiňovány již výše. Hansa-Brandenburg D.I byla nebezpečná hlavně pro nováčky. Navíc v tzv. „utažených“ zatáčkách více než ostatní ztrácel výšku, což bylo pro manévrovací vzdušný souboj dosti citelným handicapem. Ještě ke všemu ani stoupavost letounu nebyla nic moc, čehož si samozřejmě nepřítel rychle všimnul. Je s podivem, že i přes svou špatnou pověst byl tento stroj u některých pilotů velice oblíben, jako například rakousko-uherské eso Godwin Brumowski, který svůj stroj přezdíval „Pyšná hvězda“. Právě na tomto letounu získal Brumowski 23 ze svých vítězství. Dalším esem na těchto letounech byl Julia Arigiho (5 sestřelů), nebo Benno Fiala rytíř z Fernbruggu, který na tomto typu získal 8 sestřelů. Je však nutno poznamenat, že pouze tří ze 68 sestřelů bylo dosaženo na původních strojích série 65.5 a 65.7 dodaných z německé mateřské firmy. Naprosté většiny sestřelů bylo dosaženo až na licenčních strojích, vybavených silnějším motorem.
Obrázek

Další přezdívky však již tak lichotivé nebyli. Například „Totschlager“ (zabiják), nebo „Fliegender Sarg“ (létající rakev), či „Pavouk“ (podle mezikřídelních vzpěr). Přesto se jednalo o hlavní typ stíhací letounu v c.k. letectva v období od zimy 1916 do poloviny roku 1917.


Od poloviny roku 1917 však k rakousko-uherskému letectvu začali docházet licenčně vyráběné Albatrosy a Aviatiky, které zdaleka nebyly tak nebezpečné vůči pilotům. Přesto však byl Hansa-Brandenburg D.I, kterých bylo vyrobeno jen 122 ks (nebo 124 ks), ideovým předchůdcem úspěšného domácího letounu Phonix D.I.



TTD _ Hansa Brandenburg D.I
----------------------------------------------------------------------
* Rozpětí: 8,50 m
* Délka: 6,35 m
* Výška: 2,79 m
* Hmotnost prázdného letounu: 672 kg (714 kg)
* Vzletová hmotnost: 920 kg (1047 kg)
* Maximální rychlost: 185 km/h u země (175 km/h)
* Výzbroj: 1 x nesynchronizovaný kulomet Schwarzlosse M.07/12 ráže 8 mm
* Dostup: 5.000 m
* Stoupavost: 1.000 m / 4 min (4,5 min)
* Vytrvalost: 2,5 h
* Motor / Výkon: Austro-Daimler série 18 000 / 185 k
* Počet členů osádky: 1
* Vyrobeno kusů: 50 ks (firma Hansa-Brandenburg)
72 nebo 74 ks (firma Phonix)

Jediný originální stroj živoří u nás v Čechách a to jako torzo letounu č. 28.68, v majetku NTM v Praze. Bohužel jeho stav není zrovna povzbudivý.

Obrázek


Zdroje:
Stíhací letadla 1914 – 18, 1.díl – Zbyněk Válka – 2000
Vojenská letadla – Václav Němeček - 1989
www.militaryfactory.com
www.theaerodrome.com
www.wikipedia.org
www.elknet.pl
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 8/9/2009, 10:18, celkem upraveno 2 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

Nějaké fotky toho letounu z muzea nemáš?
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Tak fotky se mi bohužel nikde nepodařilo najít, za to jsem ale našel něco k tomu dochovanému exempláři. Cituji:

Jednou z dominant výstavy je zachovaná část rakousko-uherského stíhacího letounu Hansa-Brandenburg D.I (KD) č. 28.68, zapůjčená z Národního technického muzea a doplněná vlastními sbírkovými předměty. Trupová část letounu D.I umožňuje pohled do kabiny a je vybavena původními přístroji a ovladači. Pokud je známo, jde o jediný letoun tohoto typu – byť jen ve formě vraku – dochovaný na celém světě.

Zdroje:
www.vhu.cz
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Re: Rakousko-Uhersko_Hansa-Brandenburg D.I

Příspěvek od Hans S. »

kacermiroslav píše:Navíc v tzv. „utažených“ zatáčkách ztrácel výšku, což bylo pro manévrovací vzdušný souboj dosti citelným handicapem.
Většina letounů v utažené zatáčce ztrácí výšku - pokud tedy za utaženou zatáčku považujeme naklonění na bok pod velkým úhlem a následné přitažení kniplu k sobě. Křídla v této poloze generují minimum vztlaku a stroj se začne propadat. Možná by bylo lepší napsat, že v utažených zatáčkách "více" ztrácel výšku.

Jinak je docela zajímavé sledovat, u kolika problematických a přesto zavedených typů Ernst Heinkel stál. Ten člověk měl asi vážně charisma :)
Odpovědět

Zpět na „Letectvo Rakouska-Uherska“