Trajan
Tato legie a XXX Legio Ulpia Victrix byly založeny v roce 105, kdy císař Traianus, který
vedl válku v Dacia (moderní Rumunsko) potřeboval posily. Po anexi Dacia,byla legie převelena, ale nevíme, na jaké místo. Možná, že byla poslána na východ, kde Traian anektoval Arábie petraea v r.106. Je možné, že II Legio Traiana Fortis byla první posádkou v nové provincii, spolu s III Legio Cyrenaica. Na druhé straně, posádkové umístění v Dunaje je pravděpodobnější. Druhá Traianova legie byla převelena do Sýrie a účastnila se Traianovi kampaně proti Parthské říši v r.115-117.Po této válce byla umístěna v Judsku. V této provincie byla nějaký čas nepokoje (ale to je trochu jiný příběh). V r.125, byla legie převelena do Alexandrie, kde sdílela základnu s XXII Legio Deiotariana a III Legio Cyrenaica. (Tato legie, která byla vždy v Alexandrii, byl zaslán do Arábie petraey v r.106, ale musela se vrátil zpět před r.119. Nyní byl poslána opět do Arábie.) V letech mezi r.132 a 136, se několik kohort druhé Traianovi legie účastnilo Hadriánovi kampaně proti Židům, kteří měli povstali pod Šimonem ben Kosiba a byl zničeni Legií Deiotariana XXII. Ostatní kohorty museli zůstat v Alexandrii,ve které žili velké židovské komunity a nemohly být ponechány bez dohledu.
Pohřební stéla C. Julia Valeria, syna Julia Severa vojáka II. Legio Traiana Fortis
Pescenius Niger
Druhá Traianova legie se vrátila do Egypta, kde bylo prozatím stále umístění. Vojáci často sloužili mimo Alexandrii, například jako posádka provinčních měst v Horním Egyptě. Je známo, že legie byla přítomna v Panospolii, Thébách, Syene a Pselchii. Poslední zmíněné město bylo u jižní hranice římské říše a je pravděpodobné, že legionáři kontrolovali obchodníky přicházejících z Meroitského království Nubie. Je pravděpodobné, že (mimo odvelených jednotek) se II Traiana Fortis zúčastnila kampaně Lucia Vera proti Parthům ( r.162-166). Účast legie na Markomanských válkách Verova bratra Marca Aurelia se nedá ani vyloučit, ani prokázat. Máme větší jistotu rolí legie v r.175, při povstání generála Avidia Cassia které ho podporovala. Jeho vzpoura, však byla neúspěšná. O osmnáct let později, II Traiana Fortis podporovala Pescennia Nigera, guvernéra Sýrie, který se chtěl stát císařem. Před rozhodující bitvou proti Luciovi Septimiovi Severovi v r.194, legie změnila strany a přidala se k Severovi. Vojáci druhé Traianovi legie měly zvláštní tradici uvádět na svém náhrobku i číslo a název centurie ve které bojovali. To je naprosto unikátní zvyk, který je jediný znám pouze u II Legio Traiana Fortis a II Legio Otevírá se zde prostor spekulaci, zdali po založení II Legio Parthica v roce 197, nebylo jádro nové legie vytvořeno z legionářů z Alexandrie. Neexistuje však žádný důkaz pro tuto hypotézu. Císař Caracalla dal legii titul Germanica ( 'germánská') v r.213, kdy celá legie bojovala ve válce proti germánskému kmeni Alamanůi. O půl století později, kohorta II Legio Traiana Fortis učinila cestu daleko na západ, když ji císař Gallienus (r.260-268) poslal jako podporu Postumovi, vládci nezávislé Galské monarchie. Ještě v Alexandrii v r. 296, císař Dioklecián posílil posádka o další legie, III Legio Diocletiana. O dva roky později, jedna kohorta legie zřejmě že bojovala proti Moorovi v Mauretanii. Legie byla v pátém století stále na západ od Dolního Egypta.
Znak druhé legie byl polobůh Herkules. Významově, není toto užití zcela jasné, ale svádí k tomu si myslet, že byl patronem legie . Je možné, že Traianus, mysleli na sebe jako na nového Hercula, a proto legii určil tento znak.
Deska II.Legio Traiana Fortis
Mince ze standartou legie
Údaje čerpány a přeloženy z:
article by Jona Lendering ©
Oxford Library
Ancient Warfare Magazine
Wikipedia
