Sopwith Pup

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Sopwith Pup

Příspěvek od kacermiroslav »

Sopwith Pup
Britské stíhací letadlo WW1
nasazeno 1916 – 1918



Obrázek
Sopwith Pup


VÝVOJ
Sir Thomas Sopwith, vedoucí představitel britské aviatiky, měl velmi pestrý a úspěšný život. Vášnivý pilot a sportovec již v roce 1914 stál v čele vlastní firmy produkující letadla. Obklopil se schopnými konstruktéry a výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Prvním letounem sériově stavěným pro britskou armádu Sopwith, typ Tabloid. Dalším komerčně úspěšným modelem byla námořní verze „Tabloidu“, kterou si objednalo Britské královské námořnictvo. Nejednalo se o nic jiného než upravený závodní speciál pro soutěž o Schneiderův pohár. Po dobrých zkušenostech se stroji společnosti Sopwith si Admiralita na přelomu roku 1915 a 1916 objednala nový stíhací typ letounu. Konstruktér firmy Herbert Smith si vzal za základ pro nový stroj osobní letoun továrního pilota Harryho Hawkera (šéf testovacích pilotů Sopwith Aviation) a již záhy byl na světě nový letoun. První let se uskutečnil v únoru 1916.

Ten silně připomínal jiný úspěšný letoun společnosti a to ve velkých sériích v Británii a Francií vyráběný dvoumístný průzkumný a bombardovací stroj Sopwith 1 ½ Strutter („jeden a půl vzpěry“). Což byl první britský stroj se sériově vyráběnou synchronizací. Nová stíhačka byla svému předchůdci velice podobná až na svou drobnost v porovnání s dvoumístným předchůdcem. Při tovární předváděčce pronesl generál Brancker „Bože, váš Strutter má štěně (angl. „pup“) a tato přezdívka novému stroji již zůstala. Oficiální název jinak zněl Sopwith Scout. Nová stíhačka byla velice dobrá a armáda si ji rychle začala velkosériově objednávat. Výrobcem byla společnost Sopwith Aviation Company. S výzbrojí jedním synchronizovaným kulometem, čtyřmi lehkými pumami dosahovala malá stíhačka vynikající rychlosti okolo 180 km/h a to jen s motorem o výkonu 80 k (vzduchem chlazený Le Rhóne 9C).

Obrázek


BOJOVÉ NASAZENÍ
První stroje začali k jednotkám přicházet v říjnu 1916 a staly se záhy výzbrojí desítky letek. V porovnání s německými soupeři byly nové Pupy výrazně obratnější a dosahovali řady úspěchů. Byl příjemný pro pilotáž, jednoduchý pro údržbu a spolehlivý. Jeho velká křídla byla vhodná pro stoupání i obratnost, především ve vysokých výškách. Motor byl sice slabší než u jeho největšího rivala, německého Albatrosu D.III, ale podle slov britského leteckého esa Jamese McCuddena, byl „Pup“ schopen dvou zatáček na prostoru, na kterém Albatros udělal jen jednu.

O úspěších nového stroje hovoří i případ ppor. Fall, který během jednoho letu sestřelil tři německé stíhačky. K Home Defence, ochraně domovských ostrovů byly nasazeny Pupy se silnějšími motory o výkonu 100 k (Gnóme Monosoupape, vzduchem chlazený rotační motor). Nové Pupy také létali jako ochrana proti vzducholodím, přičemž pro tento úkol byly vybaveny i raketami. Stroje které si objednala Admiralita měly šikmo vzhůru namířený kulomet ze stejného důvodu.

Dne 21.srpna 1917 vzlétla stíhačka řízená pilotem B.A.Smartem z dřevěné plošiny postavené na palubě britského křižníku Yarmouth. Pup byl také prvním letadlem, které přistálo na palubě letadlové lodě (Furious, 2.srpna 1917). Letoun byl pilotován Edwinem Dunningenem, který však při třetím pokusu smrtelně havaroval, letoun se převrhl přes okraj paluby a spadl.

Obrázek
E.Dunningen přistává na palubě HMS Furious

Jak šel čas, přicházeli na frontu nové a modernější stroje, které postupně Sopwith Pup nahrazovali ve frontové linii. Nicméně Sopwithův model neodcházel z předních linií v polovině roku 1917 pod tlakem porážek jako například Airco DH.2, a jeho sériová výroba běžela ještě nějaký čas. Pro své nezáludné letové vlastnosti byl Pup ještě dlouho využíván pro výcvik v pilotních školách a ve velkém množství byl používán v záloze k obraně proti vzducholodím (Zeppelínům).

Obrázek

Nejúspěšnějším letcem na Sopwith Pupu byl britský pilot Maurice Douglas Guest SCOTT (*1895 - +1918), který na tomto typu letounu dosáhla 11 ze svých 12 vzdušných vítězství. Neméně úspěšný byl i kanadský pilot John Joseph MALONE (*1893 - +1917), který všech svých deseti vítězství dosáhl právě na tomto letounu a to od 4.března 1917 do 26.dubna 1917. O čtyři dny později zahynul v boji.



TTD _ Sopwith Pup
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
* Počet členů osádky: 1
* Rozpětí: 8,08 m
* Délka: 5,81 m
* Výška: 2,9 m
* Nosná plocha: 23,6 m2
* Hmotnost prázdného letounu: 357 kg (388 kg)
* Vzletová hmotnost: 555 kg
* Maximální rychlost: 179 km/h
* Výzbroj: 1x synchronizovaný kulomet Vickers ráže 7,7 mm
* Dostup: 5.335 m (5.600 m)
* Stoupavost: 1.800 m / 6 min 45 s
* Vytrvalost: 3 h
* Motor / Výkon: Le Rhóne 9C / 80 k (60 kW)
* Vyrobeno kusů: 1.847 ks (někdy se uvádí 1.770 ks)
* Uživatelé: Austrálie (AFC, RAAF), Japonsko, Nizozemsko, Rusko, Řecko, Velká Británie (RAF, RFC, RNAS), USA



Zdroje:
Stíhací letadla 1914 – 18, 1.díl – Zbyněk Válka – 2000
Vojenská letadla – Václav Němeček - 1989
www.militaryfactory.com
www.theaerodrome.com
www.wikipedia.org
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 9/7/2009, 10:18, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Czarnian
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 124
Registrován: 5/1/2008, 15:24
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Czarnian »

Ještě jednou Pup u Royal Navy:

Obrázek
Odpovědět

Zpět na „Letectvo Velké Británie“