Halberstadt D.II

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Halberstadt D.II

Příspěvek od kacermiroslav »

Halberstadt D.II
Německé stíhací letadlo WW1
nasazeno 1916 – 1917


Obrázek
Halberstadt D.II


VÝVOJ
Halberstadt D.II stejně jako jeho konkurent u německého letectva Fokker D.III, patřil mezi novou generaci německých stíhaček, které se měly snažit vybojovat pro císařství vzdušnou nadvládu nad spojeneckými Nieuporty či Aircem DH.2. Avšak Halberstadt měl podobný osud jako Fokker D.III. Také svými výkony nijak nenadchl a nemohl se rovnat vyspělým Albatrosům D.I a D.II, které nesly na svých bedrech hlavní tíhu vzdušných bojů na západní frontě.

Stroj byl vyvíjen pod velkým časovým tlakem, což se projevilo na jeho podprůměrných výkonech. Jako základ byl použit experimentální Halberstadt D.I. Pohonnou jednotkou byl řadový kapalinou chlazený motor Mercedes nebo Argus o výkonu 120 k, který však novému stroji nedokázal udělit potřebnou rychlost pro stíhací roli. Nové Halberstadty byly dokonce ještě pomalejší než Fokkery D.III a vyrovnaly se tak rychlostí pouze Fokkerům E.III. Přední chladič byl u D.II řešen stejně jako u pozdějších letounů Albatros D.III, nebo D.V.

Výzbroj byla na tu dobu standardní, tj. jeden synchronizovaný kulomet „Spandau“ LMG 08/15 ráže 7,92 mm. Ten však mohl být doplněn druhým kulometem stejného typu, který byl upevňován na bok trupu. Křehce vypadající dvouplošník si ponechal „moranovsko – fokkerovský“ tvar výškovky, který byl doplněn typickým směrovým kormidlem bez stabilizátoru se dvěma vzpěrami.


BOJOVÉ NASAZENÍ
Halberstad D.II se stejně jako Fokker D.III u frontových jednotek příliš neohřál. K útvarům byl přiřazován od června 1916, ale již koncem roku byl stahován. Sice byla ceněná jeho velká obratnost, kterou se vyrovnal spojeneckým Niuportům, ale v dalších parametrech již značně zaostával. Spěch na jeho vývoji se tak negativně projevil chybějící vyváženosti celé koncepce a pouze dobrá obratnost nemohla ostatní negativní hodnoty vyvážit. Přesto v daném období to byl asi nejlepší letoun, který měly německé jednotky k dispozici. Létal na něm i zakladatel stíhacího letectva Oswald Boelcke, nebo „Rudý Baron“ Manfredvon Richtofen, který si svůj Halberstadt D.II nechal natřít celý na červeno a dosáhl na něm 6 ze svých 80 vítězství. Létal však na něm jen pár týdnů v březnu 1917.

Halberstadt měl na frontě nahrazovat staré Fokkery typu E, ale nakonec se oba letouny u útvarů vyskytovaly současně a i současně byly z předních línií vyřazovány. Nahrazen byl mnohem pokročilejším letounem Albatros.

Obrázek
Obrázek



DALŠÍ TYPY (předchozí, následné)

Halberstadt D.I
Experimentální prototyp, který byl konstruován na konci roku 1915. První vzlet se konal v únoru 1916. Jednalo se o dvouplošnou koncepci letounu s jedním pilotem, který byl stejně jako jeho následovník D.II poháněn motorem Mercedes D.I o výkonu 75 kW (100 k) –u modelu D.II však byl tento motor upraven na vyšší výkon 120 k. Výzbroj byla zajištěna jedním synchronizovaným kulometem ráže 7,92 mm. Celkem byly postaveny pouze dva prototypy, které byly dodány a testovány u Idfliegu. Výsledky testů nebyly příliš příznivé a vedly k dalšímu vývoji a novému letounu D.II.
Rozměry: rozpětí 8,80 m, plocha křídel 23,6 m2, hmotnost prázdného letounu 550 kg, vzletová hmotnost 740 kg.


Halberstadt D.IV – D.V
Firma se po neúspěchu se svým modelem D.II snažila dohnat vývoj a postavila nový Halberstadt pod označením D.IV, se silnějším motorem Argus o výkonu 120 k a Benz o výkonu 150 k (D.V). Jeho konstrukce však vykazovala stejné slabiny jako jeho předchůdce, a tak nebyl do výzbroje přijat. Avšak tento model posloužil k vývoji velmi zajímavé dvoumístné stíhačky CL.II v roce 1917.


TTD _ Halberstadt D.II
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
* Počet členů osádky: 1
* Rozpětí: 8,80 m
* Délka: 7,30 m
* Výška: 2,67 m
* Hmotnost prázdného letounu: 561 kg (519 kg)
* Vzletová hmotnost: 771 kg (728 kg)
* Maximální rychlost: 145 km / h
* Výzbroj: 1 – 2 synchronizované kulomety LMG 08/15 ráže 7,92 mm „Spandau“
* Dostup: 4.000 m
* Stoupavost: 3.000 m / 15 min
* Vytrvalost: 1,3 h
* Motor / Výkon: Mercedes D.II (nebo Argus) / 120 k
* Vyrobeno kusů: 85 ks (180 ks ?)


Obrázek


Zdroje:
Stíhací letadla 1914 – 18, 1.díl – Zbyněk Válka – 2000
Vojenská letadla – Václav Němeček - 1989
www.militaryfactory.com
www.theaerodrome.com
www.wikipedia.org
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Letectvo Německa“