Aviatik (Berg) D.I

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Aviatik (Berg) D.I

Příspěvek od kacermiroslav »

Aviatik (Berg) D.I
Rakousko-Uherské stíhací letadlo WW1
nasazeno 1917 – 1918



Obrázek
Aviatik (Berg) D.I


VÝVOJ
Rakousko-Uherská firma Aviatik vyráběla v průběhu války ne příliš úspěšné modely nebo licence a tak se jí příliš nedařilo. Vše se však změnilo v květnu 1916, kdy do firmy přišel nový šéfkonstruktér Ing. Julius von Berg. Musel se však hodně snažit, aby firmu znovu postavil na nohy. Navíc musel bojovat i proti byrokratickému a zkostnatělému systému ve vedení. V tomto boji však našel spojence v osobě velitele c.k. letectva Uzelace. Ten velmi podporoval Bergovi konstrukce. I přes tuto pomoc, však docházelo k mnoha zpožděním právě z výše uvedených důvodů. Vzhledem k tomu, že toto zpoždění postihlo i nadějnou konstrukci D.I, bylo toto zdržení pro Rakousko-Uherské letectvo dosti závažné.

Prototyp nového jednomístného stíhacího letounu vycházel z prototypů Aviatik 30.14, Aviatik 30.19, následně Aviatik 30.20 a Aviatik 30.21. Poslední zmiňovaný byl předán k posouzení vedení v srpnu 1916. Dle připomínek musel být zpevněn podvozek, který se zkušební komisy zdál být příliš křehký. Přesto hned první let 16.října 1916 dopadl nešťastně, když hned při vzletu stroj havaroval, přičemž zemřel i zkušební pilot. Problém, který se projevil při tomto prvním neúspěšném letu, byl odstraněn použitím nového profilu nosných ploch, který byl vyvinut ing. Knollerem. Po úpravách byly nové testy neustále odkládány, přestože již byla předběžně zadaná sériová výroba. Nový prototyp měl vyšší trup a také níže posazené horní křídlo. I když výsledky prvních letů dopadly neobyčejně úspěšně, dál se s prototypem pořád něco provádělo, takže sériová výroba se ne a ne rozběhnout. Pro nedostatek strojů na frontě tak museli být dále objednávány krajně neoblíbené Hansa-Brandenburgy D.I.

Sériové stroje Aviatik (Berg) D.I byly vybaveny velmi kvalitními motory Austro-Daimler, jejichž konstruktérem byl mimo jiné i Ferdinand Porsche, o výkonu 160 k. Pozdější verze stejného motoru měly výkon 200 k. Motor byl dále upravován a zesílen až na 220 k, ale to vyžadovalo zesílenou konstrukci letounu.
Obrázek


BOJOVÉ NASAZENÍ
Po neustálých problémech se zaváděním nového stroje do výroby, se konečně po roce výroba rozběhla a tak v květnu 1917 mohli k Fliegerkompanii (Flik) 101 G přijít první letouny. Jejich výzbroj však byla zatím jen nouzová a sestávala z jednoho kulometu, který byl namířen mírně šikmo vzhůru nad křídlo (synchronizaci si totiž němci žárlivě střežili). Přestože opět muselo znovu dojít k opětovnému zesílení konstrukce, pochvalovali si majitelé firmy i letecké vedení letové vlastnosti stroje.

Nový letoun byl hodnocen jako obratný a dobře stoupající a byl dokonce i rychlejší než Oeffagy série 153. Údajně stačil výkonnostně i na slavné britské Camely. Ovšem jen obratnost a rychlost v boji nerozhodují. Nevýhodou byla již výše zmíněná výzbroj, která sestávala jen z jednoho nesynchronizovaného kulometu. Což na vzdušné boje v roce 1917 již nestačilo. K určitému zlepšení došlo při zavedení synchronizace a dvou kulometů, avšak jejich umístění mimo dosah pilota nebylo zrovna tím nejlepším řešením. Proto se musela provést další změna a posunout zbraně blíže před pilota. Ovšem zde pro změnu překážel chladič motoru, který byl příliš vysoký a znesnadňoval tak mířenou palbou skrz mlhu tvořenou olejem z chladiče. U části strojů tak došlo k přemístění chladiče na boky přídě, která dostala oblý tvar. Tímto zjemněním aerodynamické části přídě došlo i k zvýšení rychlosti stroje. Avšak dost velká část pilotů radši létala bez krytu motoru pro zlepšení jeho chlazení.

Docela zajímavé je hodnocení těchto letounu spojeneckými silami. Zatímco Britové hodnotili ukořistěné Bergy vcelku vysoko, přičemž oceňovali především silný a spolehlivý motor a kvalitu použitých materiálů, Italové pro změnu vysoko hodnotili obratnost a letové vlastnosti. Vlastní rakouští letci byly novými stroji zpočátku nadšeni, ale po čase si začali stěžovat na strukturální nepevnost. Například osobní letoun rakousko-uherského leteckého esa Linke-Crawforda se pod nepřátelskou palbou doslova rozpadl ve vzduchu. Dalším problémem bylo občasné stržení plátěného potahu nosných ploch.

I přes tyto všechny problémy byl Aviatik (Berg) D.I výraznou posilou v rakousko-uherském letectvu na italské frontě. Spojenecké síly musely po nasazení Bergů posílit italskou frontu svými Camely a Bristoly F2.B, aby eliminovali rakousko-uherskou vzdušnou nadvládu. Na těchto strojích létalo i druhé největší Rakousko-Uherské letecké eso, Julius ARIGI (*1895 v Děčíně v Čechách - +1981, Rakousko), který na D.I dosáhl 7 ze svých 32 vzdušných vítězství.

Sériová výroba se odhaduje na 700 až 800 strojů, které byly vyráběny v šesti firmách (Aviatik, Jakob Lohner, Lloyd, Thone und Fiala. MÁG, WKF). K 31.říjnu 1918 bylo předáno Rakousko-Uherskému letectvu 677 strojů Aviatik D.I. Po válce zůstali dva stroje na našem území.
Obrázek


Služba v Československu
Na území ČSR bylo v době uzavření příměří (říjen 1918) zabaveno celkem 22 draků Aviatiku D.I , ale s výjimkou dvou nebyl žádný uveden do letuschopného stavu. Z těchto dvou pak byl pouze jeden byl zařazen do výzbroje čs. letectva. Z jakého důvody nebylo použito dvou desítek draků nevíme, ale buď chyběla kvalifikovaná síla na dokončení, nebo byl celkově jejich technikcý stav špatný. Také je možné, že piloti létající na těchto letounech nedoporučili jejich dohotovení pro jejich letové vlastnosti. Nicméně nově vzniklá republika zoufale potřebovala jakýkoliv letoun schopný bránit mladý stát, takže je otázka proč se přeci jenom 20 draků nevyužilo. První zprovozněný stroj (138.14), jehož opravy objednalo ještě Rakousko-Uhersko zaplatila již nově vzniklá republika. Tento stroj pak měl tu čest stát se po záletu dne 21.listopadu 1918 první stíhačkou ČSR. Letoun se dne 1.ledna 1919 zúčastnil slavnostního uvítání prezidenta T.G.Masaryka při jeho návratu do vlasti. Ještě v lednu 1919 se stihl letoun zůčastnit pohraničních bojů s Polskem o Těšínsko a podniknout čtyři bojové lety. Krátce poté, dne 6.února 1919 s ním pro závadu motoru havaroval pilot Novák. Aviatik D.I Berg byl odeslán do opravy. Jestli byla oprava dokončena není známo. Zprovozněn byl ještě jeden stroj (tovýrní označení 138.114). Ten ale nebyl zařazen do výzbroje čs.letectva a byl prodán sdružení Bohemia, kde nějaký čas létal. Další Berg D.I vlastnila německá firma sídlící v Šumperku. Jeho původ není jasný.




DALŠÍ TYPY

Aviatik D.II a D.III
Verze D.II vycházela přímo z verze D.I a měla pouze změněné spodní křídlo. Do série se tato verze dostalo těsně před ukončením války a to ve dvou sériích (39 a 339), avšak do operačních bojů se již upravené stroje nedostali. Kolik těchto strojů bylo vyrobeno není známo.

Stroj Aviatik D.III byl vyroben pouze v prototypu a to se silnějším motorem Hiero o výkonu 230 k.


TTD _ Aviatik (Berg) D.I
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
* Počet členů osádky: 1
* Rozpětí: 8,00 m
* Délka: 6,95 m
* Výška: 2,48 m
* Plocha křídel: 21,80 m2
* Hmotnost prázdného letounu: 638 kg
* Vzletová hmotnost: 912 kg
* Maximální rychlost: 204 km / h
* Výzbroj: 1 – 2 synchronizované kulomety Schwarzlose M.07/12 ráže 8 mm
* Dostup: 6.150 m
* Stoupavost: 1.000 m / 1 min a 7 sec (5.000 m / 26 min a 5 sec)
* Vytrvalost: 1,5 h
* Motor / Výkon: Austro-Daimler / 160, 200, 220 k
* Vyrobeno kusů: 700 až 800 ks (k 31.10.1918 předáno 677 ks)

Jeden z dochovaných Aviatiků (Berg) D.I je uložen ve Vídeňském technickém muzeu. Jedná se o stroj z fa Thone und Fiala, číslo 101.37.


Zdroje:
Stíhací letadla 1914 – 18, 1.díl – Zbyněk Válka – 2000
Vojenská letadla – Václav Němeček - 1989
www.militaryfactory.com
www.theaerodrome.com
www.wikipedia.org
www.idflieg.com
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 8/9/2009, 12:42, celkem upraveno 3 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Re: Rakousko-Uhersko_Aviatik (Berg) D.I

Příspěvek od Hans S. »

kacermiroslav píše: Přesto hned první let 16.října 1916 dopadl nešťastně, když hned při vzletu stroj havaroval a zabil pilota. Problém, který se projevil při tomto prvním neúspěšném letu, byl odstraněn použitím nového profilu nosných ploch, který byl vyvinut ing. Knollerem.
Nějaké podrobnosti by nebyly? Proč byl první profil nevyhovující a jak vlastně zjistili, že je nevyhovující, když se letoun zřítil záhy po startu a pilot zahynul? Jak se problém projevil?
Jinak výraz "stroj havaroval a zabil pilota" není myslím úplně vhodný. Těžko můžeme jednoznačně říci, zda to byl stroj, kdo zabil pilota, nebo zda pilot udělal nějakou chybu a mohl za to sám, nebo to byla kombinace obojeho.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Bohužel, i když jsem se po těch příčinách nehody sháněl, tak kromě zmíňky, že se stala smrtelná nehoda, jsem nic jiného nedohledal. Zatím...pohud něco dohledám....doplním.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11600
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Příspěvek od Zemakt »

..pokud mne pamet neklame, tak zminene odtrhavani plateneho potahu od spodnich kridel v souvislosti s vetsimi rychlostmi bylo specialitou vyrobku fa Lohner. A dojel na to i vyse uvedeny Link-Crawford. Omlouvam se za absenci carek a hacku, pisi z ES a je tu nejaka divna klavesnice...
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Zemakt píše:..pokud mne pamet neklame, tak zminene odtrhavani plateneho potahu od spodnich kridel v souvislosti s vetsimi rychlostmi bylo specialitou vyrobku fa Lohner. A dojel na to i vyse uvedeny Link-Crawford.
Díky za informaci....to by opravdu mohlo být příčinou té havárie prototypu.

Jinak speciálně u tohoto letounu mě zaráží přístup c.a.k. vedení, když se do série dostal až rok po začátku zkoušek. A tou dobou to již bylo letadlo, které výkony příliš v porovnání s konkurečními stroji nevyčnívalo. O rok dříve by to bylo úplně něco jiného. Taky mě zaráží ten německý přístup, kdy nechtěli svému spojenci pomoct se synchronizací.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11600
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Příspěvek od Zemakt »

no do teto souvislosti bych to asi nedaval, tjs. havarie prvniho prototypu.

jeste bych asi pridal jednu zajimavost. Stroje z prvnich dodavek byly vybaveny volantovym rizenim, pro stihacku jak uchvatne..
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Tak tak, odtržení potahu by nemělo za přímý následek úpravu profilu křídla (tedy s největší pravděpodobností). Profilem se letoun spíše dolaďuje, hlavní je tvar v půdorysu a celková plocha.. profil ovlivňuje (jestli to nemotám) především vztlakovou křivku, závislost vztlaku a aerodynamického odporu na úhlu náběhu.
Jinak doba, kdy letoun podstoupil nějaké první testy není vůbec směrodatná a nemá nic společného s provozuschopností letounu v bojových podmínkách. Například americký F4F prodělal v prototypové fázi armádní testy asi 4x. Stále bylo co ladit, aby letoun nebyl nebezpečný pilotovi.
Tyto úvahy "proč něco nebylo dříve" v naprosté většině případů padají na vrub technickým problémům a ne na nezájem byrokratů.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Hans S. píše: Jinak doba, kdy letoun podstoupil nějaké první testy není vůbec směrodatná a nemá nic společného s provozuschopností letounu v bojových podmínkách. Například americký F4F prodělal v prototypové fázi armádní testy asi 4x. Stále bylo co ladit, aby letoun nebyl nebezpečný pilotovi.
Tyto úvahy "proč něco nebylo dříve" v naprosté většině případů padají na vrub technickým problémům a ne na nezájem byrokratů.
Mno nevím. Co jsem se zatím stačil dozvědět o letounech z WW1, tak bych řekl, že déle jak 3 měsíc jim vývoj netrval. Ale v tomto případě, bych to zdržení do sériové výroby fakt viděl spíše na byrokratické překážky.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

3 měsíce na vývoj mi tedy přijde opravdu málo, nějaký konkrétní případ, kdy se letoun za tři měsíce dostal od projektu kamsi na frontu? Najdeš alespoň jeden jediný případ, pokud tedy neberu subverzi staršího letounu?

Btw: Jaké byrokratické překážky? Jen tak mimochodem se jedná o nejčastější vysvětlení faktu "nevím, proč tomu tak bylo" :)
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

kacermiroslav-píšeš že tě překvapil přístup c.a k. velení. Mě přístup c. a k. velení od války v r. 1866 nepřekvapuje vůbec v ničem......taky se od té doby až do WW I. v ničem nezměnil!
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Hans S. píše:3 měsíce na vývoj mi tedy přijde opravdu málo, nějaký konkrétní případ, kdy se letoun za tři měsíce dostal od projektu kamsi na frontu? Najdeš alespoň jeden jediný případ, pokud tedy neberu subverzi staršího letounu?

Btw: Jaké byrokratické překážky? Jen tak mimochodem se jedná o nejčastější vysvětlení faktu "nevím, proč tomu tak bylo" :)
Co se týče těch byrokratických překážek, tak jsem bohužel nikde nedohledal konkrétní příčiny. Autoři se prostě jen omezují na tento komentář:-(

Co se vývoje letounů v období VW1 týče, tak byl zpravidla 3 měsíční a další 3 měsíce trvalo, než se stroje objevili na frontě. Pár příkladů:

Halberstadt D.I
vývoj...konec roku 1915
první vzlet...únor 1916

Halberstadt D.II
vývoj...od února 1916
na frontě...od června 1916

Sopwith Pup
vývoj...od přelomu roku 1915/16
první vzlet...únor 1916
na frontě...říjen 1916

Pfalz D.XII
vývoj...od ledna 1918
první vzlet...březen 1918
na frontě...červenec 1918

Fokker D.VII
vývoj...konec roku 1917
první vzlet...leden 1918
na frontě...květen 1918
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Ovšem vývoj netrval od zahájení prací na projektu po první let, ale od zahájení projektu přes první let až po zavedení sériové výroby (a často i poté). Představa, že za vývoj považujeme období od první skici k prvnímu vzletu je zcela mylná. Velice často po vzletu prototypu následoval delší vývoj, nežli před ním. Jednoduše bylo třeba ověřit funkčnost a dodělat často důležité úpravy. To, co si přečteme v jedné větě jako "úprava profilu" může znamenat týdny a týdny prací nad návrhem, zpracováním, testováním a měřením. A to jsme stále v pionýrských dobách letectví, kdy ten vývoj v porovnání s pozdějšími obdobími trval relativně krátkou dobu. Nicméně tři měsíce snad nikde ne :)

A mimochodem když jsme třeba u Fokkeru D.VII, tak prvky jeho konstrukce byly údajně vyvíjeny a ověřovány již od roku 1916. Je opravdu nevhodné za počátek vývoje označit vzlet experimentálního prototypu V.11. Ostatní data jsem nezkoumal.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Dobře, ale v tom případě se to samé, co jsi napsal dalo vztáhnout i na tento letoun, o kterém zde hovoříme. Ovšem v porovnání s ostatními konstrukcemi, to u něj prostě trvalo od vývoje až po nasazení na frontu výrazně déle, než u většiny letounů té doby. A pokud zdroje hovoří (i když neurčitě) o byrokratických problémech, tak se na letounu samotném asi již konstrukčně nic moc neměnilo, ale sériová výroba ne a ne běžet.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

:) Zdroje ohledně zavedení He 177, He 219, Fw 190 D a Me 262 také obecně hovoří především o byrokratických problémech a přitom to není tak docela (nebo spíš vůbec) pravda - a to zmiňuji letouny, o jejichž vývoji něco vím. Jak říkám: byrokracie je nejsnadnější klička pro slovo "nevím, proč něco bylo takové, jaké bylo". Obecně jej autoři využívají velice rádi pro zaslepení bílých míst.
Když se nějaký prototyp zřítí při svém prvním letu, tak je něco moc a moc špatně a do určité míry můžeš i zahodit to, na čem se v předcházející době pracovalo. Představa, že na ministerstvu sedí úředník především proto, aby blokoval nadějné projekty, je nešťastná a víceméně zcela nepravdivá. Vysocí úředníci s rozhodovacími pravomocemi byli povětšinou relativně rozumní lidé, kteří povětšinou rozhodovali relativně střízlivě a opodstatněně.
Dost jsem se tento přístup snažil vyvrátit snad u letounu nejvíce postiženého "byrokracií", jehož kariéru ale omezilo něco úplně jiného. He 219.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11600
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Aviatik (Berg) D.I

Příspěvek od Zemakt »

Zemakt píše:
kontroverzního Aviatika D.I
Ataman píše: to bych prosil vysvětlit. Já mám Aviatik D.I za velice vydařenou konstrukci.

Příliš subtilní konstrukce a z toho plynoucí strukturární problémy. V případě sérií od Lohnera pak i odfláknutá výroba. Ostatně, na to i Frank doplatil :(. Byl to více méně typický znak Bergových konstrukcí, viz C.I třeba. I já ho mám rád, ale!

Linke-Crawford doplatil na šlendrián u Lohnera(odfláknutý nosníky nebo žebra), jinak konstrukce byla v pořádku ne? Nebo si to blbě pamatuju?

Ne, bylo to tak. Firma nepředpisově lepila potah na křídla a ten se při vysokých rychlostech trhal. Lohner byl znám svojí nekvaliní výrobou. Zejména tato série .115 stála za onou kontroverzí. Ale třeba i .238 přímo od Aviatika měla problém s kladkou ovládání křidélek. Těch katastrof bylo více, ale v celku lze říci, že se jednalo o dobrý letoun. V rychlosti i nadprůměrný. S Aviatikem C.I to bylo horší, pamatujuli se dobře.
Tak jsem to konečně našel. Pomineme-li tedy lohnerovské .115, pak problém s "křehkostí" byl identifikován na nosných plochách, kdy při větším namáhání probíhala destrukce konců žeber. Tento problém se vyskytoval již u .38 od Aviatika. Jak jsem to pochopil, mělo se jednat o spodní křídlo, a spíš to pravé, tam kam směřovaly výfuky. Bylo později řešeno vložením dalších žeber mezi stávající. A zřejmě uspokojivě. Nicméně, není doloženo zda tato úprava proběhla i u licenčních výrobců. Lohnerovský šlendrián je poněkud něco jiného, a úprava vodíci kladky u .338 rovněž.

Jen pro zajímavost, Aviatik měl být v dogfightu minimálně na stejné úrovni s Camelem! Takže spíš lepší. Rychlostně měl navrch snad už od .38
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Odpovědět

Zpět na „Letectvo Rakouska-Uherska“