Ponorková esa WW1
Napsal: 13/10/2008, 11:25
Ponorková esa (proti obchodnímu loďstvu)
WW1

Obchodní loď se potápí po zásahu torpédem z německé ponorky
Ponorková válka proti námořnímu obchodu a válečným lodím se vedla samozřejmě v průběhu celé WW1. Podíleli se na ní aktivně všechny námořní velmoci až s výjimkou Japonska a USA. Ovšem stejně jako ve válce hladinových plavidel, byly v této válce dle zemí různá pravidla. Největší naděje na vedení ponorkové války byla proti Velká Británie, která jako osamostatněný ostrov musela všechen potřebný materiál do země dovážet. Tím byla zcela závislá na námořním obchodu a námořních komunikacích. Na začátku války však Německo nevlastnilo, jako ostatně žádná ze zúčastněných zemí, dostatek podmořských plavidel k vedení takového druhu ponorkové války, aby byla úspěšná k držení blokády. Proto se německá ponorková válka rozbíhala pomalu. Nějakou dobu trvalo německému velení, než si uvědomilo sílu, která je v ponorkovém loďstvu skryta. Do té doby byla protěžována jen hladinová plavidla a na ponorky bylo nahlíženo jako na okrajovou technickou záležitost. Avšak bez ohledu na počet ponorek německé námořní velení již od konce roku 1914 začalo této koncepci věřit více a začalo jí i prosazovat. Zároveň tu vznikla vojenská klika, která prosazovala vznik neomezené ponorkové války. Po překonání politických problémů byla tato koncepce, i když v omezené míře, v únoru roku 1915 realizována. Záhy jí však muselo pro politický nátlak odvolat a to až do února 1917, kdy byla neomezená ponorková válka opět zavedena. Přes značné úspěchy, kterých německé ponorky a ponorky jejich spojenců následně dosáhly, nakonec k očekávanému výsledku, jimž mělo být materiální zhroucení Britských ostrovů, nevedlo.
Příčin bylo hned několik. Za prvé nízký počet ponorek, který byl ještě umocněn jejich omezeným akčním rádiem. Ten spolu s poměrně velkou vzdáleností od základen znemožňoval ponorkám zasáhnout na nejdůležitějších transatlantických plavbách operujících západně od Britských ostrovů. Co se plavidel operujících z Flander týče, ty sice měli lepší polohu k operacím, ale jejich únikové zóny do bojových prostorů byli Brity daleko lépe hlídané, navíc měly na palubě jen pár torpéd a jejich bojová plavba tak trvala jen krátce. Jednoduše řečeno, na obrovské vodní ploše vždy naráz bylo jen malé množství ponorek v akci. Další příčinou neúspěchů bylo zavedení konvojů. Za WW1 sice doprovod konvojů nemohl zcela zabránit útoku odhodlané ponorky, avšak takováto akce se postupem času stávala stále více pro útočníka riskantní a hrozila větší ztrátou plavidla a posádky.
Za celou WW1 potopily německé ponorky přibližně 6.000 obchodních lodí (německé zdroje uvádí 6.394 potopených lodí, britské zdroje 5.234 lodí) o celkové tonáží kolem 12 Mio BRT. Měřítkem efektivity ponorkové války je poměr mezi zničeným lodním prostorem a počtem nasazených ponorek, případně ztracených ponorek. Za WW1 zařadilo Císařské námořnictvo do operační služby 371 ponorek, z nichž 192 ztratilo. Na jednu ponorku ve službě tak připadlo 33.023,5 BRT potopeného lodního prostoru, na jednu ztracenou ponorku pak 63.983 BRT. Za WW2 již německé ponorky takové efektivity nedosáhly.
Deset nejúspěšnějších ponorek První světové války potopilo na 2.655.003 BRT, deset nejúspěšnějších velitelů pak potopilo 2.414.595 BRT. Pro srovnání, nejúspěšnější ponorka druhé světové války (WW2), německá ponorka U 48 potopila 50 obchodních lodí o celkové tonáži 304.086 BRT a korvetní kapitán Otto Kretschmer, největší ponorkové eso WW2, poslal ke dnu 44 lodí o celkové tonáži 265.818 BRT. Z tohoto srovnání je vidět, že ponorková esa WW1 byla úspěšnější v porovnání s jejich nástupci v další světové válce. A to jejich handicapem byla jejich plavidla samotná, která se na počátku WW1 teprve dostávala (především technicky) do role, kterou si vysloužili v letech pozdějších.
Lothar von Arnauld de la Periére (*1886 - +1941)
Nejúspěšnější velitelé ponorek (pouze proti obchodnímu loďstvu, bez vojenských plavidel)
NĚMECKO
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1. _453.716 BRT / 194 lodí _Lothar von Arnauld de la Periére _(U 35, U 139)
2. _384.304 BRT / 146 lodí _Walter Forstmann _(U 39)
3. _299.326 BRT / 141 lodí _Max Valentiner _(U 38, U 157)
4. _231.614 BRT / 202 lodí _Otto Steinbrinck _(UB 10, UB 18, UC 65, UB 57)
5. _213.987 BRT / 79 lodí _Hans Rose _(U 53)
6. _183.883 BRT / 49 lodí _Walter Schwieger _(U 20, U 88)
7. _181.697 BRT / 81 lodí _Claus Rucker _(U 34, U 103)
8. _162.815 BRT / 75 lodí _Otto Wunsche _(U 25, U 70)
9. _154.401 BRT / 56 lodí _Hans von Mellenthin _(UB 43, UB 49)
10. _148.852 BRT / 54 lodí _Waldemar Kophamel _(U 35, U 151, U140)
Nejúspěšnější velitelé ponorek (pouze proti obchodnímu loďstvu, bez vojenských plavidel)
RAKOUSKO-UHERSKO
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1. _47.726 BRT / 11 lodí _Zdenko Hudeček _(U 17, U 28)
2. _45.668 BRT / 12 lodí _Georg rytíř von Trapp _(U 5, U 14)

Nejúspěšnější ponorka U-35 v Newportu(USA) 7.října 1916
Nejúspěšnější bojové plavby německých ponorek (pouze proti obchodnímu loďstvu, bez vojenských plavidel)
NĚMECKO
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1. _90.150 BRT / 54 lodí _U 35 (Lothar von Arnauld de la Periére) _26.07.1916 – 20.08.1916
2. _71.389 BRT / 30 lodí _U 38 (Max Valentiner) _04.08.1915 – 29.08.1915
3. _66.602 BRT / 21 lodí _U 35 (Lothar von Arnauld de la Periére) _14.09.1916 – 09.10.1916
4. _61.339 BRT / 21 lodí _U 39 (Forstmann) _05.07.1916 – 03.08.1916
5. _56.818 BRT / 40 lodí _U 35 (Lothar von Arnauld de la Periére) _06.06.1916 – 03.07.1916
6. _53.788 BRT / 16 lodí _U 33 (Gansser) _15.11.1915 – 06.12.1915
7. _53.306 BRT / 19 lodí _U 155 (Meusel) _23.05.1917 – 05.09.1917
8. _53.016 BRT / 22 lodí _U 39 (Forstmann) _16.05.1916 – 06.06.1916
9. _51.336 BRT / 17 lodí _U 151 (Rostitz und Jankendorf) _18.04.1918 – 20.07.1918
10. _50.617 BRT / 15 lodí _U 155 ( Eckelmann) _14.01.1918 – 03.05.1918
Celkem 30 ponorkových velitelů obdrželo nejvyšší německé vyznamenání Pour le Mérite. Za své úspěchy ovšem němečtí ponorkoví námořníci zaplatili vysokou cenu. Zahynulo na nich 5.033 německých námořníků (včetně důstojníků a poddůstojníků), dalších 83 podlehlo zraněním po návratu na základnu a 16 zemřelo v zajetí. Do zajetí pak padlo celkem 792 členů ponorkového německého námořnictva.

Německé vyznamenání Pour le Mérite
Zdroje:
Velká válka na moři 5.díl – Jaroslav Hrbek - 2002
www.warshipsww2.eu
www.wikipedia.org
www.uboat.net
WW1

Obchodní loď se potápí po zásahu torpédem z německé ponorky
Ponorková válka proti námořnímu obchodu a válečným lodím se vedla samozřejmě v průběhu celé WW1. Podíleli se na ní aktivně všechny námořní velmoci až s výjimkou Japonska a USA. Ovšem stejně jako ve válce hladinových plavidel, byly v této válce dle zemí různá pravidla. Největší naděje na vedení ponorkové války byla proti Velká Británie, která jako osamostatněný ostrov musela všechen potřebný materiál do země dovážet. Tím byla zcela závislá na námořním obchodu a námořních komunikacích. Na začátku války však Německo nevlastnilo, jako ostatně žádná ze zúčastněných zemí, dostatek podmořských plavidel k vedení takového druhu ponorkové války, aby byla úspěšná k držení blokády. Proto se německá ponorková válka rozbíhala pomalu. Nějakou dobu trvalo německému velení, než si uvědomilo sílu, která je v ponorkovém loďstvu skryta. Do té doby byla protěžována jen hladinová plavidla a na ponorky bylo nahlíženo jako na okrajovou technickou záležitost. Avšak bez ohledu na počet ponorek německé námořní velení již od konce roku 1914 začalo této koncepci věřit více a začalo jí i prosazovat. Zároveň tu vznikla vojenská klika, která prosazovala vznik neomezené ponorkové války. Po překonání politických problémů byla tato koncepce, i když v omezené míře, v únoru roku 1915 realizována. Záhy jí však muselo pro politický nátlak odvolat a to až do února 1917, kdy byla neomezená ponorková válka opět zavedena. Přes značné úspěchy, kterých německé ponorky a ponorky jejich spojenců následně dosáhly, nakonec k očekávanému výsledku, jimž mělo být materiální zhroucení Britských ostrovů, nevedlo.
Příčin bylo hned několik. Za prvé nízký počet ponorek, který byl ještě umocněn jejich omezeným akčním rádiem. Ten spolu s poměrně velkou vzdáleností od základen znemožňoval ponorkám zasáhnout na nejdůležitějších transatlantických plavbách operujících západně od Britských ostrovů. Co se plavidel operujících z Flander týče, ty sice měli lepší polohu k operacím, ale jejich únikové zóny do bojových prostorů byli Brity daleko lépe hlídané, navíc měly na palubě jen pár torpéd a jejich bojová plavba tak trvala jen krátce. Jednoduše řečeno, na obrovské vodní ploše vždy naráz bylo jen malé množství ponorek v akci. Další příčinou neúspěchů bylo zavedení konvojů. Za WW1 sice doprovod konvojů nemohl zcela zabránit útoku odhodlané ponorky, avšak takováto akce se postupem času stávala stále více pro útočníka riskantní a hrozila větší ztrátou plavidla a posádky.
Za celou WW1 potopily německé ponorky přibližně 6.000 obchodních lodí (německé zdroje uvádí 6.394 potopených lodí, britské zdroje 5.234 lodí) o celkové tonáží kolem 12 Mio BRT. Měřítkem efektivity ponorkové války je poměr mezi zničeným lodním prostorem a počtem nasazených ponorek, případně ztracených ponorek. Za WW1 zařadilo Císařské námořnictvo do operační služby 371 ponorek, z nichž 192 ztratilo. Na jednu ponorku ve službě tak připadlo 33.023,5 BRT potopeného lodního prostoru, na jednu ztracenou ponorku pak 63.983 BRT. Za WW2 již německé ponorky takové efektivity nedosáhly.
Deset nejúspěšnějších ponorek První světové války potopilo na 2.655.003 BRT, deset nejúspěšnějších velitelů pak potopilo 2.414.595 BRT. Pro srovnání, nejúspěšnější ponorka druhé světové války (WW2), německá ponorka U 48 potopila 50 obchodních lodí o celkové tonáži 304.086 BRT a korvetní kapitán Otto Kretschmer, největší ponorkové eso WW2, poslal ke dnu 44 lodí o celkové tonáži 265.818 BRT. Z tohoto srovnání je vidět, že ponorková esa WW1 byla úspěšnější v porovnání s jejich nástupci v další světové válce. A to jejich handicapem byla jejich plavidla samotná, která se na počátku WW1 teprve dostávala (především technicky) do role, kterou si vysloužili v letech pozdějších.

Nejúspěšnější velitelé ponorek (pouze proti obchodnímu loďstvu, bez vojenských plavidel)
NĚMECKO
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1. _453.716 BRT / 194 lodí _Lothar von Arnauld de la Periére _(U 35, U 139)
2. _384.304 BRT / 146 lodí _Walter Forstmann _(U 39)
3. _299.326 BRT / 141 lodí _Max Valentiner _(U 38, U 157)
4. _231.614 BRT / 202 lodí _Otto Steinbrinck _(UB 10, UB 18, UC 65, UB 57)
5. _213.987 BRT / 79 lodí _Hans Rose _(U 53)
6. _183.883 BRT / 49 lodí _Walter Schwieger _(U 20, U 88)
7. _181.697 BRT / 81 lodí _Claus Rucker _(U 34, U 103)
8. _162.815 BRT / 75 lodí _Otto Wunsche _(U 25, U 70)
9. _154.401 BRT / 56 lodí _Hans von Mellenthin _(UB 43, UB 49)
10. _148.852 BRT / 54 lodí _Waldemar Kophamel _(U 35, U 151, U140)
Nejúspěšnější velitelé ponorek (pouze proti obchodnímu loďstvu, bez vojenských plavidel)
RAKOUSKO-UHERSKO
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1. _47.726 BRT / 11 lodí _Zdenko Hudeček _(U 17, U 28)
2. _45.668 BRT / 12 lodí _Georg rytíř von Trapp _(U 5, U 14)

Nejúspěšnější ponorka U-35 v Newportu(USA) 7.října 1916
Nejúspěšnější bojové plavby německých ponorek (pouze proti obchodnímu loďstvu, bez vojenských plavidel)
NĚMECKO
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1. _90.150 BRT / 54 lodí _U 35 (Lothar von Arnauld de la Periére) _26.07.1916 – 20.08.1916
2. _71.389 BRT / 30 lodí _U 38 (Max Valentiner) _04.08.1915 – 29.08.1915
3. _66.602 BRT / 21 lodí _U 35 (Lothar von Arnauld de la Periére) _14.09.1916 – 09.10.1916
4. _61.339 BRT / 21 lodí _U 39 (Forstmann) _05.07.1916 – 03.08.1916
5. _56.818 BRT / 40 lodí _U 35 (Lothar von Arnauld de la Periére) _06.06.1916 – 03.07.1916
6. _53.788 BRT / 16 lodí _U 33 (Gansser) _15.11.1915 – 06.12.1915
7. _53.306 BRT / 19 lodí _U 155 (Meusel) _23.05.1917 – 05.09.1917
8. _53.016 BRT / 22 lodí _U 39 (Forstmann) _16.05.1916 – 06.06.1916
9. _51.336 BRT / 17 lodí _U 151 (Rostitz und Jankendorf) _18.04.1918 – 20.07.1918
10. _50.617 BRT / 15 lodí _U 155 ( Eckelmann) _14.01.1918 – 03.05.1918
Celkem 30 ponorkových velitelů obdrželo nejvyšší německé vyznamenání Pour le Mérite. Za své úspěchy ovšem němečtí ponorkoví námořníci zaplatili vysokou cenu. Zahynulo na nich 5.033 německých námořníků (včetně důstojníků a poddůstojníků), dalších 83 podlehlo zraněním po návratu na základnu a 16 zemřelo v zajetí. Do zajetí pak padlo celkem 792 členů ponorkového německého námořnictva.

Německé vyznamenání Pour le Mérite
Zdroje:
Velká válka na moři 5.díl – Jaroslav Hrbek - 2002
www.warshipsww2.eu
www.wikipedia.org
www.uboat.net