Německé císařství a jeho kolonie v létě roku 1914
Úvod:
Námořní válka v průběhu První světové války, to nebyli jen velké hladinové lodě a ponorky, které proti sobě sváděli bitvy nebo zajišťovali blokádu jedné či druhé z válčících stran. Německé císařství jako druhá největší námořní velmoc před vypuknutím světového konfliktu, vyslala k ochraně svých kolonií četné lehké ozbrojené síly, které pak po dlouhou dobu vázali především britské námořnictvo, které bylo jejich hlavním soupeřem. Kromě těchto vojenských jednotek, ale byli připraveny již před válkou projekty na vybudování flotily korzárských lodí, které se měli maskovat jako lodě obchodní. Jejich aktivitou bylo potápět co nejvíce nepřátelských obchodních lodí, vyvolávat paniku ve všech mořích a oceánech a tím přispět svým dílem ke konečnému vítězství Německého císařství a jeho spojenců. Za tímto účelem byli v Německu přestavěny vhodné osobní a obchodní lodě, které pak skrytě vybaveny dělostřeleckou výzbrojí, mohli tento úkol plnit. Někdy však docházelo i přímo na moři k nouzovým přestavbám zajatých lodí na německé pomocné křižníky, vyzbrojeny alespoň nějakou nouzovou vojenskou technikou. Ovšem tyto přestavby, stejně tak i samotné pomocné křižníky, byli pouze nouzovým prostředkem pro řízení takovéhoto druhu boje. Jejich výhoda oproti jinak očekávanému nasazení ponorek, jakožto nejvhodnější zbraně pro námořní boj, byla jejich snadná výroba (úprava), spolehlivost a hlavně velký akční rádius. Navíc tento mohl byl úměrně zvětšovat v závislosti na získání potřebného paliva a dalších zásob ze svých kořistí. Ve správnost této koncepce i hovoří úspěchy hladinových korzárů na počátku války, kdy tito od srpna 1914 do března 1915 dokázali potopit lodě o celkové tonáži 258.489 BRT (ponorky za rok 1914 potopili „jen“ 100.383 BRT). Avšak osud byl k moha plavidlům značně vrtkavý, jejich život byl vpravdě jepičí a tak ne každá posádka korzára se vrátila do Německa po ukončení své činnosti ověnčena stuhou vítězů a gloriolou hrdinů.
METEOR
pomocný křižník, Německo
bojové nasazení:
29.května 1915 – 17.červen 1915
6.srpna 1915 – 9.srpna 1915
Dalším z početné řady německých pomocných křižníků byl parník Vienna společnosti Leith, Hull and Hamburg Steam Packet Company, který byl spuštěn na vodu v roce 1903 v loděnici Ramagne and Fergusson Ltd. Leith. Pohon zajišťoval tříválcový parní stroj se dvěma kotly. Na to že se jednalo o malý parník, o délce necelých 90 m, byl i poměrně rychlý (14 uzlů), a měl slušný akční rádius (5.000 námořních mil), což byly dobré parametry pro zařazeni lodě jako pomocného křižníku. A jak se loď dostala do německých rukou? Vcelku prozaicky. V době vyhlášení války byl zrovna zakotven v Hamburském přístavu a jako takový jej Německo zabavilo, jako válečnou kořist.
Vedle role přepadového křižníku byla nová posila německé flotily upravena i na kladení minových polí. Úpravy byly provedeny ve státních loděnicích ve Wilhemshavenu. Loď obdržela výzbroj, muniční a uhelné sklady, ošetřovnu, také získala rádiové vybavení a další nezbytnou výstroj. Výzbroj byla složena ze tří děl ráže 88 mm (celkem 600 nábojů), které byly instalovány na přední palubě, dále byla tato výzbroj doplněna o děla ráže 37 mm. Ty byly umístěny na horní části nástaveb. Mimo dělové výzbroje obdržel Meteor i dva torpédomety ráže 450 mm (typ C/08) a dále nesl zásobu min ve velkém množství 374 ks. Nový pomocný křižník byl do služby zařazen 6.května 1915 pod jménem Meteor.
Kapitán Meteoru Wolfram von Knorr První bojová plavba se uskutečnila mezi 29.květnem a 17.červnem 1915, kdy loď operovala v prostoru Bílého moře, kde nakladla miny. Při návratu z této akce se Meteoru podařilo 15.června zajmout a potopit švédskou loď Verdandi (950 BRT) a dne 16.června norskou loď Granit (660 BRT). Tato převážela materiál do Velké Británie a jako taková byla potopena. Poté se Meteor bez problémů vrátil do domovského přístavu.
Pro druhou plavbu stejně jako pro první byl jako kapitán lodi jmenován Korvettenkapitan Wolfram von Knorr (narozen 7.července 1880). Hlavním úkolem bylo proniknout do oblasti Moray Firth a položit zde minová pole. Meteor na svou druhou a poslední bojovou akci vyplul 6.srpna 1915. O dva dny později se již vracel ze splněného úkolu, avšak byl spatřen britským ozbrojeným parníkem Ramsey, který v přiděleném sektoru hlídkoval. Ráno 8.srpna v 7:15 hod signalizoval britský velitel Lt.Cdr, Raby RNR Meteoru, aby zastavil a podrobil se inspekční kontrole. Německý kapitán von Knurr vyhodnotil situaci jako možnost k vybojování vítězství. Proto po větším přiblížení se k soupeři vydal pokyn k palbě. Ramsey, který byl vyzbrojen dvěma 76 mm děly byl několikrát zasažen granáty a i torpédem aniž by se zmohl na nějaký účinný odpor. Loď byla ochromena, hořela po celé délce a její situace byla beznadějná. Proto kapitán Raby vydal pokyn k opuštění lodě, která se mezitím již stala jen hořícím vrakem. V důsledku těžkých poškození se Ramsey později potopil. Lidské ztráty však byli velké. Na Britské lodi padlo více než 50 členů posádky.
O den později 9.srpna 1915 potopil Meteor ještě malý norský škuner Ragni. Avšak již ve 13 hod stejného dne se osud lodi zpečetil. Postarali se o to křižníky z Light Cruiser Force, proti kterým neměl korzár žádnou šanci. Proto se jej kapitán von Knurr rozhodl potopit. Posádku včetně zajatců z rozstříleného Ramseye nechal nastoupit do záchranných člunů a poté nechal v podpalubí vybuchnout demoliční nálože. Meteor klesl ke dnu v poloze 55° 56´ SŠ a 6°43´ VD.
Bývalý kapitán von Knurr poté působil ve funkci námořního atašé v Tokiu, druhéh námořního atašé ve Washingtonu. Také byl velitel křižníku Breslau v tureckých službách a měl i funkci náčelníka štábu průzkumných sil. Z námořních sil odešel do výslužby krátce po válce dne 2.října 1919.
Bojová plavba Meteoru 
Meteor se potápí po výbuchu demoličních náložíTTD _ Meteor
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
* Plný výtlak: 3.640 t
* Délka: 89,10 m
* Šířka: 11,34 m
* Ponor: 5,10 m
* Pohon: 1x parní stroj, 2x kotel
* Výkon pohonné jednotky: 2.400 k
* Maximální rychlost: 14 uzlů
* Zásoba uhlí:
* Dojezd: 5.000 námořních mil (při rychlosti 9 uzlů)
* Počet šroubů: 1
* Průměr šroubu:
* Výzbroj: 3 x 88 mm (200 nábojů na hlaveň), 2 x 37 mm, 2x450 torpédomet, 374 min
* Posádka:
* Poznámka: dle některých zdrojů bývá uváděno, že Meteor při druhé plavbě obdržel tři děla ráže 105 mm namísto 88 mm děl
Bojové úspěchy:
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1. Verdandi_ 950 BRT_ 15.června 1915_ Švédsko_
2. Granit_ 660 BRT_ 16.června 1915_ Norsko
3. Ramsey_ ??? BRT_ 8.srpna 1915_ Velká Británie
4. Ragni_ ??? BRT_ 9.srpna 1915_ Norsko
LEOPARD
pomocný křižník, Německo
bojová služba: 16.března 1917
Leopard byl jednou z několika lodí, která byla na moři ukořistěna německými pomocnými křižníky a hodila se na přestavbu pro německou službu. Jejím „tvůrcem“ byl slavný korzár Mowe, který ji na své plavbě dne 11.listopadu 1916 ukořistil. To se však jednalo o britskou nákladní loď Yarrowdale o výtlaku 4.562 BRT společnosti Mackill Steam Ship Ltd. Z Glasgowa. Na své cestě z New Yorku do Le Havru vezla ocel, více než stovku motorových vozidel a další cenné komodity. Kapitán Dohna-Schlodien (Mowe) se rozhodl, že takový náklad by neměl skončit na mořském dně a nová a moderní loď (dokončena 1912) by mohla pro německou flotilu být dobrou posilou.
V Německu byl Yarrowdale shledán jako vhodný k přestavbě na pomocný křižník. Za tímto účelem obdržel dokonce mimořádně silnou výzbroj, která byla složena z pěti děl ráže 150 mm SK 15 L/40, která byla ještě doplněna o další čtyři děla ráže 88 mm SK 8,8 L/45. Tato silná výzbroj byla ještě navíc posílena o dva torpédomety ráže 500 mm. Muniční sklad byl zásoben celkem 600 ks střeliva pro děla hlavní ráže a 450 náboji pro děla ráže 88 mm. Dále bylo na palubě připraveno 12 torpéd typu C/08. Kromě výzbroje byl nový korzár vybaven radiostanicí, upraveny byly i kabiny, zvětšeny uhelné doky a zásoby pitné vody a další. Velitelem byl jmenován Korvettenkapitan Hans von Laffert (narozen 25.května 1879), který předtím zastával funkci prvního důstojníka starší německé bitevní lodě Westfalen (predreadnought). Dále zastával funkci vedoucího administrativy hlavního štábu námořnictva.
Dne 16.března 1917 vyplul Leopard na svou bojovou plavbu. Samozřejmě skutečná identita Leopardu byla skryta za obchodní loď. To bylo jako v mnoha jiných případech zásluhou posádky. Dokonalé maskování mělo zajistit průchod přes síť britských hlídkových plavidel a dostat se tak do operačního prostoru. Leopard byl tedy vydáván za norskou loď Rena. Komín a trup byly černé a kontrastovaly s bílou palubou. Během samotné plavby byla výzbroj včetně torpédometů důkladně zamaskována. Ovšem loď potřebuje i trošku štěstí, což zrovna Leopard neměl. Již první den plavby byl ve 14:00 hod objeven poblíž Faerských ostrovů hlídkujícími britskými loděmi, ozbrojeným parníkem Dundee (velitel rezervista Selwyn Day) a pancéřový křižník Achilles (velitel Frederic Leake). Po zastavení Leopardu k nim Britové vyslali inspekční člun s jedním důstojníkem a pěti muži. Poté co inspekční tým vystoupil na palubu, bylo Němcům jasné, že jejich identita bude prozrazena. Proto zahájili boj. Proti ozbrojenému parníku Dundee vyslali dvě torpéda, která však cíl minula. Ovšem i britská posádka lodi Dundee byla připravena na bojovou akci a neprodleně ze vzdálenosti 1.100 metrů zahájila palbu. Na tuto vzdálenost nešlo netrefit a tak hned první salvy vyřadily na německé lodi některá děla z provozu. I Leopard opětoval palbu, avšak utrpěl větší poškození než jeho protivníci. Obě lodě se v boji k sobě přiblížili až na 450 metrů aniž by palba ustala. O něco později se do boje přidala i druhá britská loď, křižník Achilles, který první granáty vystřelil ze vzdálenosti 4.700 metrů. Proti palebné přesile dvou britských lodí neměl korzár šanci. Co se skutečně odehrávalo na palubě německé lodi se již nedá zodpovědně určit. Víme však, že část děl na Leopardu byla vyřazena z boje již v prvních minutách, je možné že i velitel lodi a část důstojníků padla také v úvodní části střetnutí. Osud korzára završil křižník Achilles, který rychle zkrátil vzdálenost k Leopardovi a vypustil torpéda, která zasáhla příď korzára. Ve 14:35 hod Leopard klesl pod hladinu. S ním se i potopila celá posádka v počtu 321 mužů. Vrak leží v poloze 64° 54´ SŠ a 0° 22´ VD. Na britské straně padlo oněch pět mužů a jeden důstojník z inspekčního člunu. Je možné, že padly i palbou vlastních spolubojovníků, nebo se utopily v potápějícím vraku lodi.
Kapitán Leopardu Hans von Laffert Po šesti měsících byla na norském pobřeží náhodně nalezena vyvržena láhev s dopisem. K překvapení všech se jednalo o poslední pozdrav několika mužů z Leopardu, kteří si byli vědomi bezvýchodné situace poté, co byla loď Brity zastavena.
Na papíru stálo:
„Nacházíme se 16.března 2 hodiny odpoledne mezi Islandem a Norskem. Bitva s anglickými křižníky na 64 stupni 50 min. severní šířky a 1 stupni východní délky. Bojujeme za slávu a čest Německa. Poslední pozdravy naším nejbližším“.
- Wilhelm Barck
- Martin Schroder
- Bonnicke
- Julian Howahrde
- Ed Hemrich
- H. Bornemann
HMS Achilles , přemožitel LeopardaTTD _ Leopard
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
* Plný výtlak: 9.800 t
* Délka: 124,70 m
* Šířka: 15,85 m
* Ponor: 7,40 m
* Pohon: 1x parní stroj, 2x kotel
* Výkon pohonné jednotky: 2.400 k
* Maximální rychlost: 13 uzlů
* Zásoba uhlí: 4.500 t
* Dojezd: 26.000 námořních mil
* Počet šroubů: 1
* Průměr šroubu: 5,40 m
* Výzbroj: 5 x 150 mm (600 ks nábojů), 4 x 88 mm (450 ks nábojů)
* Posádka: 321 mužů (z toho 15 důstojníků)
Bojové úspěchy:
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
žádné
Zdroje:
Němečtí korzáři – Ivo Pejčoch - 2005
www.deutsche-schutzgebiete.de
