PALBA.CZ

Co se týče Napoleonova tažení do Ruska, byl Napoleon přesvědčený o tom, že tažení do Ruska je šílenost, dobře si uvědomoval všechny obtíže s tím spojené. Přesto do Ruska nakonec vpadl což byl začátek jeho konce. Můžeme si klást otázku proč tedy nakonec tak riskoval? Ačkoliv byl Napoleon geniální vojevůdce nebylo v silách Francie ovládnout celou Evropu.

Čím byl Napoleon úspěšnější a porážel své protivníky na hlavu tím sílil odpor proti němu, který vedl ještě ke krvavějším bitvám. Nejvíce proti němu štvala imperiální Anglie, hrdý a proradný Albion, chráněn vodami oceánu. Napoleon plánoval výsadek v Anglii. Albion nebyl nikdy v takovém ohrožení, potom až za druhé světové války. K vylodění nakonec z různých příčin nedošlo, nebyla ještě zcela konsolidovaná situace v Evropě. Námořní střetnutí dopadlo pro Francouze u Trafalgaru porážkou (vítězství admirála Nelsona), o další pokus se již Francie nepokusila, raději zvolila obchodní blokádu Anglie.

Ale ta aby byla účinná muselo by zavést embargo většina zemí Evropy, tzv. kontinentální blokáda, Rusko však s Anglií vesele obchodovalo. Politika Anglie byla tehdy velmi imperialistická a snažila různými metodami (včetně finanční podpory) hledat na kontinentu spojence. A skutečně je našla na Pyrenejském poloostrově - Portugalsko a Španělsko, na východě zas Rusko.

Původně rychlé francouzské vítězství ve Španělsku dosažené lstí (Napoleon tak reagoval na potenciální nebezpečí) se změnilo ve špinavou partyzánskou válku a nakonec se zde zachytili červenokabátníci pod vedením vévody z Welingtonu.
Rusko na Východě začalo též prosazovat své národní (imperialistické) zájmy. Situace v Evropě začala nabývat labilní situace, každá velmoc chtěla svůj podíl na kořisti ("osvobození Evropy"). Za této situace začal Napoleon shromaždovat svoji Velkou armádu (Grand Army) ve střední Evropě s cílem získat definitivní a ničím neohrožovanou hegemonii Francie v Evropě.

Jenže Grand Army se nakonec rozplynula v ruských stepích ... Napoleon se sice ještě dva roky úspěšně bránil v ústupových bojích na Rýně a jinde, vyhrál většinu bitev, ale misky vah se už převážili v neprospěch Francie. Měl proti sobě koalici zemí Rusko, Rakousko, Anglie.

Někteří historikové se i dnes stále dopouštějí mystifikace, když uvádějí za příčinu Napoleonovi porážky v Rusku zimu. Pravda to je jen částečně, protože když Napoleonova vojska opouštěla 3. října 1812 vyhořelou Moskvu bylo na tu dobu relativně teplo a slunečné počasí. Přesto už tehdy byla válka prohraná, protože se nepodařilo totálně ochromit ruská vojska a Rusové nebyli ochotni uzavřít s Francií mír. Jak známo dal po Berezině maršál Kutuzov ruským vojskům rozkaz k ústupu a Moskva padla bez boje. Kutuzov řekl, že dokud bude vojsko, může klást nepříteli odpor a do té doby je šance zvítězit. A měl pravdu.

Po obsazení Moskvy poslal Napoleon svého pobočníka za Kutuzovem s rozkazem mír za každou cenu! Mírové podmínky byly velice mírné. Rusové však mohli získat víc. Napoleon se dostal v Rusku do zásobovacích problémů, zásobovací kolony musely projíždět přes nepřátelské území (aktivita partyzánů). Armáda se opotřebovala a v bojích padlo mnoho mužů, za chvíli měla přijít zima. Za této situace se Napoleon rozhodl, že jediným rozumným řešením je stáhnutí se z Ruska. Kutuzov začal Napoleona pronásledovat, došlo k několika ústupovým bitvám, rozklad armády dokonala zima.

Francouzi dodnes Napoleona uctívají, prodávají se suvenýry, nápoje apod. Napoleona považují za národního hrdinu. Možná kdyby se Hitler nedopustil zločinů proti židům, plánovaného vyhlazování národů, a nezaútočil na Západ, ale rovnou na SSSR byl by dnes považovaný za hrdinu. Po válce byla obava aby se Hitler nestal historickým mýtem, obavy z revizionistických tezí a očišťování Hitlera od zločinů, a na druhé straně Norimberský proces, denacifikace apod.

Napoleonské války přinesly do Evropy ideály francouzské revoluce - vláda lidu, lid zde není kvůli panovníkovi ("z vůle boží"), ale naopak (počátky nacionalismu?).

Myslím, že osud Německa za druhé světové války byl s osudem Napoleonské Francie v mnohém podobný (co se týče vojensko-strategického aspektu), jen jeho porážka stála mnohem více obětí díky početnějším armádám, použití moderních a ničivých zbraní, apod.

Napoleon se kdysi rozhodl, že jeho vojska z Ruska ustoupí, Hitler se později rozhodl, že jeho vojska přes zimu v Rusku zůstanou. Přesto v té době už měl válku také prohranou. Plánu Barbarossa se nepovedlo totálně zničit sovětská vojska, na počátku tažení se sice podařilo velkými obchvatnými manévry zajmout hodně Rusů, ale dost jich i z obklíčení vyvázlo.

Navíc Němci hluboce podcenili průmyslový potenciál Sovětského svazu. Pokud měli za první světové války na východní frontě úspěch, nyní už více jak dvacet let poté byla situace jiná. Vlády v Rusku se ujali bolševici, kteří začali po svém nástupu ve dvacátých letech budovat těžký průmysl, začala industrializace země. Centrální plánování bylo za daných specifických podmínek výkonné a průmyslová výroba začínala za Stalina růst rychlým tempem. Je sice pravdou, že to bylo na úkor jiných odvětví národního hospodářství, jako bylo zemědělství, výroba spotřebního zboží, ale dnes můžeme říci, že tato cesta zachránila Sovětský svaz před totální pohromou za války.

Centrální válečné plánování ukázalo svou sílu při mobilizaci jak materiálních tak i lidských zdrojů. Sověti vyrobili během války neuvěřitelné množství válečného materiálu (např. tanků T-34 přes 50 tisíc kusů), válečné dodávky spojenců činili z celkové válečné výroby pouhá 4 procenta. Lze říci, že Rusové by porazili Němce i bez pomoci spojenců.


Napoleon-Hitler.

Jen bych sem něco doplinil:

Napoleonovou hlavní chybu bylo, že nezvládl tažení v Egyptě, tím by odřízl brity od peněz z indie a britové by potom mohli obchodovat s rusy jak chtěli a bylo by to vcelku jedno, tu ztrátu by to stejně nesrovnalo.
Tažení sem bylo kvůli britské námoř. převaze riskantní.

Další věc-Napoleon vůbec nechtěl do ruska jít, tedy ne tak daleko, plně si uvědomoval problémy s jeho rozslehlostí a chtěl rusy porazit někde na hranicích Ruska a Varšavského velkovévodství, rusové ale bez většího boje couvali, tak prostě neměl nazbyt.

Hitler zase nevyužil možnost vykopat brity z afriky při první příležitosti(léto a podzim 1940). Sám si nebezpečí s velikosti SSSR neuvědomil a hnal své vojáky vstříc zkáze(nutno říci že si ani Stalin nevzal rok 1812 k srdci a nechal své jednotky stát na místě a čekat na zničení).

Pokud by měl Hitler zajištěny nerostné zdroje afriky, nemusel by na SSSR útočit, případně by mu stačil úder někam na Dněpru a vysílit rusa v obraných bojích(osobně si myslím že by nakonec SSSR nezničil ale získal by výhodné podmíńky pro mír se zisky na ukrajině)

Naštěstí se Hitler ale napoučil a my mu zato můžeme být vděční.

Tato otázka je nemístná. Nemohl se poučit. I když mají tato dvě tažení jisté podobnosti nelze je poměřovat.

Geo píše:Tato otázka je nemístná. Nemohl se poučit. I když mají tato dvě tažení jisté podobnosti nelze je poměřovat.

Tak to jsem odlišného názoru. Tato dvě tažení mají mnohem více než jen jisté podobnosti. Samozřejmě rozdíl tu je v technice a taktice, ale to jak víme ne vždy vyhrává válku. Moderní války jsou hlavně o ekonomice a hospodářství. V tomto případě jsou podobnosti tažení Napoleona a Hitlera skoro až zarážející.
Napoleon stejně jako Hitler dobyl celou Evropu, která pro něj byla průmyslovou a hospodářskou základnou. Hitler stejně jako Napoleon neporazil hrdá Albion, který pak činil nemalé problémy. Hitler stejně jako Napoleon nedokázal odříznout Albion od přísunu surovin přes Afriku, což bylo jedno z klíčových rozhodnutí. Celé francouzské tažení do Ruska pak bylo něco podobného jako o více než sto let později tažení německé. Opět po počátečních ruských chybách nalákali rusové nepřítele dál a dál do svých nedozírných plání. Prodloužili tím zásobovací trasy, utvořili se partyzánské oddíly, které zásobování narušili atd. Napolen stejně jako Hitler se domnívali, že dobytím Mosky je vyhráno, což byl mylný předpoklad. Navíc obě armády, když byly hluboko v Rusku opět byli postižené mrazy, které dokázali mnohdy ve prospěch rusů udělat více než nějaká bitva. A celou tu dobu pak na druhé straně Evropy proti nim činila odvetu Anglie.
Jediným rozdílem jak je správně výše uvedeno, je, že se Napolen rozhodl stáhnout se z vypálené Moskvy a Ruska, zatímco Němci se zakopali a od té doby se de facto už jen bránili.

Můj názor tedy je, že Hitler se měl hooodně moc dívat na tažení Napoleona a pokud by nepodceňoval svého protivníka, logistiku, hospodářství, průmysl...atd, tak měl velkou šanci Rusko porazit. Ostatně dobytím Moskvy, by do války s Ruskem vstoupilo Japonsko, které bylo vázáno smlouvou s Německem právě za těchto podmínek a asi by se i přidali další váhající státy jako Bulharsko, Turecko atd.

Význam Moskvy v roce 1941 byl jiný, než její význam počátkem 19. století. Těžko říct, zda by Sověti dokázali Moskvu vypálit a zničit takovým způsobem, aby nemohla poskytnout přístřeší německé armádě. Zásobování a zabezpečení, ač s ním měl Wehrmacht potíže, bylo na zcela jiné úrovni, než o 130 let dříve.
Hitler, resp. Wehrmacht, měl v roce 1941 zcela jiné prostředky, než Napoleon a dle mého skromného názoru v zásadních věcech se mohl jen těžko (pokud vůbec) ohlížet právě na Bonaparta. Na co mohl vzít větší zřetel bylo otevření druhé fronty, tam byly zkušenosti relativně nedávné. Ale popravdě řečeno Británie až přibližně do poloviny roku 1943 narušovala německé východní snažení spíše minimálně - a v té době už měl/mohl být SSSR sražen na kolena. V Africe a na západě bylo ve srovnání s východem dislokováno jen minimum jednotek.

Ano to je pravda s tím zásobováním, ale stejně tak bylo na jiné úrovni možno jej poškodit, zničit. Ničivé účinky zbraní se za těch 130 let přeci jenom pusunuli podstatně dál. Proto bych tvrdil, že podstata byla stejná. Obrovská armáda, náročná na přísun potravin a materiálu, byla několik tisíc kilometrů od svého zázemí v pro ně nepřátelském území. Určitě se mělo více myslet na logistiku, to je zase můj názor, ale Hitler sebevědomě prohlašoval, že Rusko jsou jen takové staré shnilé dveře a jde jen o to do nich pořádně kopnout. Takže on s nějakou logistikou moc nepočítal. To mělo být vše budované až po válce.
Ano spojenci toho do konce roku 1942 až roku 1943 moc nepředvedli. Někde jsem četl, že přísun spojeneckého materiálu byl do Ruska jen 4%. Takže mizivě málo a vše na svých bedrech táhli mužici.
Ta Afrika byla podlě mě klíčová. Afrika a středomoří. Pokud by Německo obsadilo Maltu a dobylo Egypt a Suez, asi by se situace obrátila v jejich prospěch. Což už si uvědomoval Napoleon a jen díky H.Nelsonovi, se mu to nepodařilo.

Chtěl bych trochu poupravit vaše odvážné tvrzení s pouhými 4% západní pomoci SSSR. To je číslo jen velmi částečně pravdivé a je to typický případ komunistického zkreslování skutečností. Ty 4% se totiž týkají jen a pouze zbraní a tam je to pravda pravdoucí. Ovšem v moderní válce vyhrává hlavně zázemí, týl a logistika a tam právě byla pomoc západu zcela zásadní. Bohužel jsem před týdnem vrátil knížku, kde byly všechny dodávky lend-lease porovnány s produkcí toho samého v SSSR a vyjádřeny i v procentech, takže budu tahat čísla jen z Wiki a něco z paměti.
Takže třeba dostali 1981 lokomotiv, vlastní produkce jen cca 90 (!!!) kusů. K tomu 375 883 nákladních aut, svých vyrobili tuším asi 195 000 a mnohem horší kvality, než Studebakery. K tomu kvanta a kvanta hotových kolejnic a i dalšího stavebního materiálu. K tomu ještě spousty obráběcích strojů a kovů a dalších materiálů, ze kterých potom vyráběli cokoli.
Docela by mě zajímalo, jak by asi sověti zásobovali svoje slavné ofenzívy bez kolejí, lokomotiv, vagónů (těch dostali 11 155) a většiny silničních vozidel?
Další věci, jako třeba cca 30% spotřeby výbušin, 15,5 milionu párů vojenských bot, potravin tolik, že bylo spočítáno, že stačily pro každého rudoarmějce na jedno jídlo denně, asi 60% spotřeby leteckého benzínu, který na začáku války SSSR vůbec sám nevyráběl asi už nemá ani cenu rozvádět, nebo ano?
Co by to třeba udělalo, kdyby měli celou válku o 30% méně munice a tím i palebné síly? Když už by tam teda tu munici odtahali na zádech, hladoví a bosí.
Nebo kdyby jejich letectvo provedlo o 60% méně letů a nechalo Luftwaffe volné nebe...
A nebo to všechno dohromady...

Hlavní výhoda dodávek pro SSSR byla v tom, že se mohli klidně soustředit na výrobu obrovských sérií relativně jednoduchých, levných a většinou i přiměřeně účinných zbraní a to složitější, co by se jim stejně moc (nebo vůbec, jako třeba ty obráběcí stroje) nedařilo, za ně udělali jiní.

Děkuji za přesnější informace. Nicméně se domnívám, že de facto potvrdili to, co jsem již napsal dříve. A to, že pokud by se Hitler více zajímal o Africké a středomořské válčiště, mohl možná tu válku i později vyhrát. Pokud by totiž přetrhnul přísun spojeneckého materiálu do SSSR přes Afriku a střední východ, asi by na tom ruští mužici byli o poznání hůře. Pak by neměli v zázemí pro logistiku to vše, co jste vypsal výše.

Err, to "vaše odvážné tvrzení" nemělo znamenat vykání, jsem tak nějak zvyklý tady na palbě všem tykat a všichni zase tykají mě .
Bylo to množné číslo, protože ty 4% uvedl už krajan Lord ve svém úvodním příspěvku.
Nebude vadit tykání?

Abych hodil ještě něco k tématu: jestli se nepletu, shoda okolností obou tažení je i v tom, že oba vstoupili do Ruska ve stejný den, ne? Fascinuje mě na tom to, že Napoleon se už začátkem října stahoval z Moskvy, kde už nějakou dobu byl, kdežto Němci byli přes všechnu motorizaci (u nich ale velmi slabou) teprve někde u Brjanska a Vjazmy, skoro na půl cesty. Nějak mi to připadá, jako kdyby se ten svůj údajný Blitzkrieg od Napoleona naučili hodně špatně.

Tak to musím souhlasit....obě tažení mě příjdou v mnohém shodná a tudíž zde otevřené téma je na místě. Pokud by si s tím dal někdo práci, tak by těch shod našel asi daleko více.

Já mam hlavně dojem, že Za Napoleonových časů Rusáci vpustili do své země a chtěli ho udolat spálenou zemí. S Němci zápasili o dost víc.

Taky jim nic jiného v podstatě nezbývalo, v obou případech.
Když zkusili Napoleona zastavit u Borodina, skončili s půlkou armády ko (a Francouzi se čtvrtinou), protože takticky na něj v té době prostě nikdo neměl.
A na druhou stranu si dost dobře neumím představit Stalina a jeho popravčí čety, jak nechá armádu jen tak ustupovat. Navíc s jejich materiální převahou je IMO docela ostuda, že se ti Němci dostali až tak daleko.

Ovšem, ale asi tu bude hrát velký rozdíl moment překvapení. Zatímco za Napoleonských válek, vedlo Rusko s Francii válku v Evropě již hezkých pár let, než se Napoleon rozhodl Rusko zrestat....tak za WW2 byl Stalin a jeho komunisti uchlácholení paktem o neútočení a zisky v pobaltí a Polsku. Někde jsem četl, že útoku na SSSR nechtěl Satlin vůbec uvěřit a snad až dva týdny s nikým nepromluvil a nevycházel. Pokud je to pravda, tak mohl Němcům poskytnout čas k rozvinutí útoku, když Rusové byli de facto bez jednotného velení. Ovšem ruku za to do ohně nedám, že tak skutečně bylo.

Navíc v době WW2 Sovětský svaz ještě čekal na nové generálské hvězdy, které měli teprve vzejít ze Stalinistických čistek. Zatímco za doby Napoleona tu byla řada vynikajíchc Ruských generálů, kteří šli do konfliktu s jasnou vizí, nalákat Francouze do vnitrozemí. Proto možná i ten rozdíl v rychlosti postupu Francouzů a Němců. Rusové za WW2 prostě znali jen protiútok se vším, co bylo k dispozici. A následná likvidace obrovských kotlů asi taky na rychlosti Německých vojsk moc nepřidala.

To s tím Stalinem teda moc (vůbec) pravda není. Podle deníku návštěv v jeho kanceláři naopak první dny a týdny pracoval většinou 16-24 hodin denně. Na netu je to k vidění tady: A že by byl uchlácholen bych taky tak úplně netvrdil. Za tu dobu, co po tom pátrám, protože zrovna začátek války na východě mě zajímá nejvíc, se mi nejpravděpodobnější zdá ta hypotéza, že (hodně zkráceně) na základě poměrně dost přemrštěného odhadu německých sil prostě věřil tomu, že tam germáni hodlají přitáhnout ještě cca 50 divizí a potom teprve zaútočit a že SSSR stihne soustředit síly dřív. Podrobně to rozebírají na jednom konkurenčním fóru, odkaz sem radši dávat nebudu (stejně ho mám v počítači v práci a ne doma), ale to si snadno najdeš sám, stačí na to google a trocha práce s heslem Barbarossa.

U toho Napoleona mám velké mezery, ale mám pocit, že se nejdřív Rusové bitvě vyhýbali víc z vědomí toho, že by to nezvládli, než kvůli promyšlené taktice. A když to potom Kutuzov u Borodina zkusil, přes těžké ztráty Francouzů a více méně nerozhodnou bitvu vlastně prohrál a nic než ústup mu stejně nezbylo, protože rozhodně nevyhrál a už vůbec ne nějak tak, aby Napoleona odradil od další velké bitvy.
Btw., které velké ruské genrály máš na mysli? Suvorov byl už po smrti, Bagration padl u Borodina a Kutuzov se zase tak moc nepředvedl...

Doplnim Jeanove cisla ukazujuce zasadny vyznam americkej hospodarskej pomoci pre prezitie ZSSSR vo vojne s nacistickym Nemeckom. Stejne cisla som uz raz hadzal na debatu, ale sem to dam znovu.
77 900 dzipov
151 000 lahkych nakladnych vozidiel
cca 200 000 studebakerov
58,7 percenta spotreby leteckeho benzinu
53 percent vybusnin
1/2 spotreby medi, hlinniku, pneumatik.
Riadenie leteckych a pozemnych operacii, zalozene na manevru a koncentrovani palby by minimalne viazlo ak by rovno nebolo mozne bez:
35 000 radiovych stanic
380 000 polnych telefonov
1,5 miliona kilometrov telefonnych drotov
Klucove boli dodavky pre zeleznice, bez nich by ZSSR len tazko preniesol svoje priemyselne kapacity dalej na Vychod za Ural a tazko vyrobil take mnozstvo obrnenej techniky, ktore nakoniec prevysilo Nemecku produkciu.
56,6 percenta pouzitych kolajnic
1900 lokomotiv (sovietska vyroba 92)
11 075 vagonov (u Ivanov vyrobili 1087)

Děkuji za doplnění, jen malý detail, lokomotivy made in USA se na evakuaci průmyslu moc podílet nemohly, protože ta největší část proběhla do jara 42.

Děkuji za doplnění, jen malý detail, lokomotivy made in USA se na evakuaci průmyslu moc podílet nemohly, protože ta největší část proběhla do jara 42.

Tak v tom případě zásobovaly frontu z přesunutých továrem.

Ty lokomotivy tedy dost SLABOTA Říšský průmysl za války vyprodukoval jen od nejrozšířenější válečné lokomotivy řady 52 více než 6000 ks - a to se v Říši stavěly i další typy lokomotiv Podnět k zavedení této lokomotivní řady dala zvýšená válečná potřeba, jednalo se o nádherně zjednodušenou původní konstrukci..úplně fantastický případ optimalizace pro rychlou válečnou výrobu. Nicméně na železnicích se udržely asi až do 70. let Možná o válečných lokomotivách někdy udělám článeček, někdy..

Hans S. píše:Ty lokomotivy tedy dost SLABOTA Říšský průmysl za války vyprodukoval jen od nejrozšířenější válečné lokomotivy řady 52 více než 6000 ks - a to se v Říši stavěly i další typy lokomotiv Podnět k zavedení této lokomotivní řady dala zvýšená válečná potřeba, jednalo se o nádherně zjednodušenou původní konstrukci..úplně fantastický případ optimalizace pro rychlou válečnou výrobu. Nicméně na železnicích se udržely asi až do 70. let Možná o válečných lokomotivách někdy udělám článeček, někdy..

1.No hej a co potom ta sovietska vyroba tych par desiatok kusov.... tym by nepohli nicim.
2. A kolko nemeckych lokomotiv, km kolajnic vagonov bolo znicenych spojeneckym bombardovanim? No asi podstatne viac... kedze Luftwaffe strategicke bombardovanie priemyslu a spojov ZSSR podcenila (alebo nemala cim to uz je jedno)

Další věc je i to, když to trochu přeženu, že v Říši vlakama jezdili celkem dost i civilisti, kdežto v Rusku tak maximálně do Gulagu, nebo do odvodního střediska.
Celkově vzato byla totiž výroba a užití všeho pro válečné účely v SSSR podstatně efektivnější. Němci vytěžili mnohem víc surových materiálů (mimo ropy, samozřejmě), ale postavili z toho mnohem méně všeho. A když to Speer začal konečně dávat do rychtiku, bylo už poněkud pozdě a stejně to ani nakonec nebylo tak efektivní, jako v SSSR.