FRANCIE - Marine Nationale

Moderátor: jarl

Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Příspěvek od Cassius Chaerea »

Pátrač píše:To co předvedl ten italský torpédový člun se Szent Istvánem je každopádne mimořádný vojenský čin. Ale není ojedinělý. Občas se malým lodím proti velkým zadaří a koneckonců právě proto jsou vyvíjeny a používány.

A s tou jednou třetinou na minách u Galipoli souhlasím. To byl dokonalý náraz arogance na stěnu. Ale na druhou stranu minová pole v obou válkách dokázala napáchat velké škody. Proto se minonosky a miny vyvinuly - malý náklad velký výkon. Jen je otázka zda to bylo minové pole kladené volně. Mám pocit že jsem četl že to bylo kotvené minové ple na nsných lanech s možností změny výšky ponoru pod hladinou.
Pokud vím tak to bylo pole "kotvené". Samozřejmě že jde jak o aroganci, tak o "štěstí" atd., prostě je to příklad toho že pobřeží, průlivy, přístavy atd. mohli být opravdu kriticky nebezpečným místem pro lodě nepřítele a výsledek takových útoků, je vždy nepředvídatelný.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Souhlasím s názorem, že R-U Kriegsmarine zůstala prakticky po celou dobu v boji neporažena. Když si vezmeme jaké ztráty dokázali ve spolupráci s německými ponorkami operujícími z R-U přístavů napáchat, tak to fakt zaslouží obdiv. Navíc bitevní lodě, které R-U ztratili, tak byli pouze 3ks a navíc v případě Viribus Unitis se jednalo o potopení již téměř v době uzavřeného příměří. Takže R-U za čtyři roky ztratilo pouze dvě bitevní lodě (kromě jiných jednotek) a v jednom případě se jednalo o stařičkou pobřežní bitevní loď Wien, která byla stejně již prakticky bezcenná.

Vím, že jsem si trošku s tou Bokou Kotorskou pustil fantazii na špacír, tak snad mi to téma "co kdyby" odpustíte:-) Osobně si myslím, že by taková spojenecká akce byla značně komplikovaná navíc věřím spíše kvalitám R-U námořnictva než Francie či nedejbože Itálie, ale pokud to vezmu pouze matematicky, tak mi prostě vychází, že ponecháním existujícího R-U vojenského námořnictva po celou dobu války, byla nakonec utrpěna větší finanční a materiální škoda, než kdyby se spojenci rozhodli pro některé z akticnějších řešení, které jsem se snažil nastínit.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Ono to zase tak mimo boj není. Proto jsem směřoval diskusi k Port Arturu. Jde o to že v obou případech šlo o chráněné přístavy. Oba bylo možno zablokovat, obal bylo možno ostřelovat z moře a to pod hrozbou výpadu ostřelovaných sil.

V obou případech měl napadený přístav možnost podpory z dalšího byť méně významného -Na Jadranu z Puly a na Dálném východě z Vladivostoku - přístavu.

Ale síly protivníka na Jadranu byly impozantní a nic moc. Vlastně se umanuly na pozemní boje a tím to vadlo.

R-U marína byla na úrovni. A do roku 1917 by bojovala tvrdě. Pak už po tom bylo málo co ke chvále. Ale i tak vydržela až od samého závěru. Ono celkově armáda R-U v té velké válce bojovala tak, že se nemá za co stydět.
Hellcat
svobodník
svobodník
Příspěvky: 32
Registrován: 2/9/2008, 09:44

Příspěvek od Hellcat »

Nekdo tu psal, že v Dardanelách byly vesmes jen polni baterie strednich razi .... coz je vice mene pravda ( tezke baterie v pevnostech byly, turecka armada ale trpela chronickym nedostatkem streliva pro tyto zbrane). ucel polnich baterii nebyl zneskodnit tezke lode protivnika, jejich primarnim ucelem bylo poskytovat palebnou ochranu minovým polim a zneskodnovat minolovky,které je mely vycistit. V pripade milovovek se jednalo vetsinou o rybarské trawlery s malou rychlosti, ktere mely co delat,aby vubec v silnem proudu Dadanel vubec pluly vpřed. Bez pruchodu minovým polem nemely tezke lode moznost vnutit si vjezd do Istanbulu a vynutit si ukončení války ze srany Turecka. Proto take zacala vylodovaci operace na Galipoli ( zajisteni prujezdu namornictva likvidaci obrany Dardanel z pevniny ). V pripade Kotoru si myslim, ze likvidace namornictva utokem z more je nesmysl - Kotor je dlouhy uzky zaliv s vysokými horamy po bocich ( velmi snadno branitelné ), navic pochybuji,že by plujici lode dokazaly trefit cca X km vzdaleny cil krytý horami ( uhel nameru del atd). navic producirující se namornictvo pred Kotorem je nadherny cil pro lehke sily protivníka (ponrky,torpedovky). zablokování vjezdu do Kotoru potopením starých odi povazuji za nesmysl), kdo byl na Jadranu vi, ze dno ma od behu velky sraz a hloubka v plavebnim koridoru je dle meho nazoru urcite velka.......ledaze by tam ty lode poskladali na sebe jako v TETRIS
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Nereálnost proniknutí do R-U vojenského přístavu bych zase tak špatně neviděl. Mám tu případ, kdy se Italové rozhodli k proniknutí do R-U přístavu v Pule. Za tímto účelem od dubna do října 1918 přestavěli starou bitevní loď Re Umberto (15.000 t, výzbroj 4x343mm) z roku 1888. K samotnému útoku na Pulu pak nedošlo kvůli uzavření příměří.

A ještě k nějakým pochybovačům ohledně R-U mariny. Od roku 1906 do roku 1914 R-U investovalo do námořních sil nějakých 171 Mio USD (tehdejších), Itálie a Francie každá pak něco přes 300 Mio USD. Převaha Dohody byla přímo zdrcují i s ohledem na přítomnost středomořské britské flotily. A jak dopadl námořní boj? Rakousko-Uhersko tak zůstalo prakticky jedinou námořní velmocí, která se aktivně zapojila do bojů (ne USA a Japonsko), která rozdala více ran než sama utržila, a po celou dobu války plně ovládala Jadran (nikdy neměla R-U Kriegsmarine v úmyslu ovládnout větší část moří) a dokázala pronikat i přes blokádu Otrantské úžiny.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Organizace a dislokace loďstev v srpnu 1914
FRANCIE


S T Ř E D O Z E M N Í M O Ř E
1. námořní armáda
velitel: viceadmirál Augustin Boué de Lapeyrére
bitevní lodě: Coubert (vl.), Jean Bart, Jurien de la Graviére (lehký křižník)

1. eskadra bitevních lodívelitel: viceadmirál Chocheprat
řadové lodě: Diderot (vl.), Danton, Vergniaud, Voltaire (kontradmirál Lacaze), Mirabeau, Condorcet

2. eskadra bitevních lodí
velitel: viceadmirál Le Bris
řadové lodě: Vérité (vl.), Patrie (kontradmirál Tracou), République, Démocratie

1. lehká divize
velitel: kontradmirál R. de Sugny
pancéřové křižníky: Jules Michelet (vl.), Edgar Quinet, Ernest Renan, Waldeck Rousseau

2. lehká divize
velitel: kontradmirál V. Senés
pancéřové křižníky: Leon Gambetta (vl.), Jules Ferry, Victor Hugo

Záložní divize
velitel: kontradmirál P.A. Guepratte
řadové lodě: Suffren (vl.), Bouvet, Gaulois, St. Louis

Zvláštní divize
velitel: kontradmirál G.P. Darrieus
řadové lodě: Jeauréguiberry (vl.), Charlemagne (záhy připojeny k záložní divizi), Pothuau (pancéřový křižník), Amiral Charner (pancéřový křižník), Bruix (pancéřový křižník), Latouche-Tréville (pancéřový křižník), D´Entrecasteaux (křižník), Cassard (křižník), Cosmao (křižník)

1. flotila torpédoborců
torpédoborce: Casque, Boutefeu, Dague, Faulx, Fourche, Mangini

2. flotila torpédoborců
torpédoborce: Carabinier, Aspirant Herbert, Enseigne Henry, Lansquenet, Mameluk, Spahi

3. flotila torpédoborců
torpédoborce: Fantassin, Cavalier, Chasseur, Janissaire, Tirailleur, Voltigeur

4. flotila torpédoborců
torpédoborce: Hussard, Massue, Mortier, Pierrier, Sape, Hache

5. flotila torpédoborců
torpédoborce: Poignard, Congeé, Coutelas, Fanfare, Sabretache, Trident

6. flotila torpédoborců
torpédoborce: Commandant Riviére, Bisson, Cimeterre, Commandant Bory, Magon, Protet, Renauldin

1. flotila ponorek
ponorky: Ampére, Cugnot, Fresnel, Gay-Lussac, Messidor, Monge, Papin, Arbalete (torpédoborec), Arc (torpédoborec), Hallebarde (torpédoborec)

2. flotila ponorek
ponorky: Arago, Bernouilli, Circe, Coulomb, Curie, Faraday, Joule, Le Verrier, Mousqueton (torpédoborec), Sarbacane (torpédoborec), Casabianca (minolovka), La Hire (minolovka), Foudre (hydroplánová loď)



A T L A N T I K
2. lehká ESKADRA
velitel: kontradmirál Rouyer
pancéřové křižníky: Marseillaise (vl.), Amiral Aube, Jeanne d´Arc, Gloire (kontradmirál Le Cannellier), Guyedon, Dupetit Thouars, později přiřazeny křižníky Dessaix (pancéřový křižník), Kléber (pancéřový křižník), D´Estrées, Cháteaurenault, Friant, Guichen, Lavoiser, pomocné křižníky Flandre, Newhaven, Niagara, Pas-de-Calais, Rouen, Savoie, Touraine

1. flotila torpédoborců
torpédoborce: Obusier, Branlebas, Carquois, Étendard, Oriflamme, Tromblon

2. flotila torpédoborcůtorpédoborce: Glaive, Claymore, Fanion, Fleuret, Gabion, Stylet

3. flotila torpédoborců
torpédoborce: Aventurier, Intrepide, Capitaine Mehl, Francois Garnier, Arquebuse, Belier, Bombarde, Catapult, Épieu, Rapiére

1. flotila ponorek
ponorky: Giffard, Germinal, Prairial, Pluvoise, Ventóse, Watt, Berthelot, Floréal, Fructidor, Fauconneau (torpédoborec), Francisque (torpédoborec)

2. flotila ponorek
ponorky: Brumaire, Euler, Frimaire, Mariotte, Newton, Nivose, Volta, Durandal (torpédoborec), Escopette (torpédoborec)

3. flotila ponorek
ponorky: Amiral Bourgois, Archiméde, Foucault, Montgolfier, Thermidor, Javeline (torpédoborec), Epée (torpédoborec), Cerbére (minonoska), Pluton (minonoska), Baliste (torpédoborec), Harpon (torpédoborec), Sagaie (torpédoborec), Flamberge (torpédoborec)



Zdroje:
Velká válka na moři (1.) – Jaroslav Hrbek - 2001
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Námořnictvo Francie“