RUSKO - námořní síly 1914 - 1918

Moderátor: jarl

Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

RUSKO - námořní síly 1914 - 1918

Příspěvek od kacermiroslav »

RUSKO – (Sovětský svaz)
Námořní síly
___1914 – 1918___


Obrázek Vlajka ruského námořnictva

1. díl


Vzestup Ruské říše
Přestože oficiálně se Rusko stalo říší (impériem) na začátku 18. století (1721) za vlády Petra I. Velikého, byla imperiální expanze součástí dějin předchozího státního útvaru, ze kterého Rusko vzešlo, Moskevské Rusi. Její vládci (nejprve knížata, posléze velkoknížata a nakonec carové) zahájili od počátku 15. století dlouhodobou expanzivní politiku, díky které se z nevýznamného údělu stalo srdce Ruska. Za zvláště významnou je nutno považovat osobnost Ivana III. (1462–1505) a Ivana IV. (1533–1584), kteří rozšířili území Moskevské Rusi o severoruské městské státy, jako byl Veliký Novgorod a Pskov (Ivan III.) a o poslední území jednoho z posledních tatarských chanátů v Kazani (Ivan IV.). Za vlády Ivana IV. také započala ruská kolonizace Sibiře. V roce 1639 stanuli Rusové u pobřeží Tichého oceánu a následně založili město Vladivostok, jako důležitý námořní přístav. Rusko také do poloviny 19. století kontrolovalo severoamerickou Aljašku.

Vedle územní expanze byla pro vznik Ruska významná také ideologická prestiž, kterou Moskvě zajistil právě Ivan III. svatbou s byzantskou princeznou Sofii a přijetím byzantské orlice jako státního znaku a titulu cara (od slova ceasar = císař) v roce 1472. Na tuto imperiální tradici a zvláště ideologii Moskvy - Třetího Říma navázal také Petr I. Veliký, který ruskou koncepci říše více pozápadnil.

K nejvýznamnějším územním ziskům 17. století patřilo získání levobřežní Ukrajiny (Malá Rus) a její následné postupné připojení k Rusku jako gubernie. Tyto zisky ukazovaly na novou orientaci Moskvy směrem na Západ, konkrétněji směrem k Polsku a k Pobaltí, jejichž strategický význam si ruští carové dobře uvědomovali.

Stranou nezůstávaly ani oblasti jihovýchodní kolem Černého moře, doposud kontrolované Osmanskou říší nebo jejími klienty. Kontrola nad Černým mořem a potažmo kontrola Bosporu a Dardanel se staly dalším z klíčových momentů ruské imperiální expanze od Petra I. Velikého až do roku 1917. Rusko postupně získalo kontrolu nad pobřežím Černého moře (dobytí Azova bylo první vlaštovkou) a svojí pozici v regionu upevnilo připojením Gruzie na počátku 19.století (1810).
Obrázek Sídlo ruské admirality v Petrohradě kolem roku 1810

V 18. století se Rusko také významně rozšířilo směrem na západ. Za Petra I. Velikého a jeho nástupců bylo k Rusku zcela připojeno Pobaltí (dobyto na Švédsku), za Kateřiny II. Veliké získalo Rusko východní oblasti Polské Rzeczi Pospolité (část Litvy, východního Polska a Běloruska) a také Krym s přilehlou částí jižní Ukrajiny, kde byly založeny přístavy Sevastopol, Cherson a Oděsa. Jako následek Finské války bylo v roce 1809 k Rusku také připojeno Finsko mající status autonomního velkoknížectví. Tím se ruská expanze směrem na Západ v podstatě zastavila.

Během 19. století se ruské teritorium rozšířilo ještě o několik oblastí: vedle Kavkazu a Zakavkazska se jednalo o Besarábii (1812) na Jihu a jihozápadě, a dále o oblasti ve střední Asii (Chiva a Buchara připojeny v letech 1869-1885). Středoasijská expanze byla součástí ruské koloniální politiky a jeho velmocenského soupeření v regionu s Velkou Británií. Oblast Střední Asie a oblast kolem Kaspického moře umožňovaly přístup do Persie, Afghánistánu a odtud do britské Indie.



Úpadek Ruské říše
Ačkoliv Ruské impérium ještě rostlo, již v průběhu 19. století se prohluboval jeho úpadek. Nízká míra vzdělanosti nižších vrstev obyvatelstva, absolutismus, zaostalost vesnice a zemědělské výroby, dědictví nevolnictví, národnostní otázka a nacionalismu, a konečně obecně pomalá modernizace země, vedly k prohlubování vnitřní krize Ruska. Jedním z projevů krize byla porážka Ruska v Krymské válce (1853-1856) a prodej Aljašky Spojeným státům americký (1867), který byl vynucen zoufalou finanční situací impéria i vědomím, že z dlouhodobého hlediska je Aljaška neudržitelná.

Na počátku 20. století začaly sociálně-politické problémy, se kterými se Rusko potýkalo, eskalovat. Říše se ocitla v hluboké sociálně-politické krizi, jejímiž hlavními jmenovateli byly sílící snahy především středních vrstev a dělnického hnutí o uvolnění režimu a rostoucí odpor neruských národů proti stále agresivnější rusifikaci. Za tohoto stavu se střetlo s Japonskem v boji o vliv na Dálném východě a utrpělo v rusko-japonské válce (1904-1905) drtivou porážku. Ruský vliv na Dálném východě se zhroutil, ruské válečné loďstvo bylo zmasakrováno (viz bitva u Cušimy) a velmocenská prestiž země se ocitla v troskách. Následné dvě ruské revoluce v roce 1905 a 1917 ukázaly na hlubokou krizi samoděržaví a celého sociálního a politického uspořádání Ruska. Přesto vše se však Rusko po drtivé porážce od Japonců (1904-1905) znovu vrhlo na výstavbu moderních námořních sil, které bylo završeno výstavbou 7 moderních bitevních lodí tříd Imperatrica Marija a Gangut. Pro nadcházející první světovou válku se tak s Ruskem muselo opět počítat i na poli námořnickém. Ovšem stejně jako v předchozím konfliktu s Japonskem, zůstalo loďstvo rozděleno na třech hlavních kotvištích rozmístěných příliš daleko od sebe na to, aby mohlo účinně spolu spolupracovat. Proto již na začátku války námořnictvo rezignovalo na vedení hladinového boje a radši se soustředilo na provádění minových operací.

Poslední ranou byla pro Impérium první světová válka, která naplno odhalila jeho nefunkční společenské uspořádání a technologickou zaostalost. Během války se ruská carská armáda rozložila a Ruská říše společensky, ekonomicky i vojensky zkolabovala. Oslabený carský režim padl ve víru druhé revoluce a rozvrácenou zemi nakonec, po letech občanské války, ovládli bolševici.



Obrázek
Černomořská flotila, v čele bitevní loď JAN ZLATOUST (1911)


Stav Ruské námořní flotily 1914 - 1918
V době vstupu a následných válečných letech disponovalo Rusko (později Sovětský svaz, od roku 1917) těmito námořními silami:

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
3x bitevní loď _ IMPERATRICA MARIJA _ (1915 - 1917) - výzbroj 12x305mm, 20x130, rychlost 21 uzlů
4x bitevní loď _ GANGUT (1914) – výzbroj 12x305mm, 16x120mm, rychlost 23 uzlů
2x bitevní loď _ IMPERATOR PAVEL I _ (1912) – výzbroj 4x305mm, 14x203mm, 12x120mm, rychlost 18,8 uzlů
2x bitevní loď _ JEVSTAFIJ _ (1911) – výzbroj 4x305mm, 4x203mm, 12x152mm, rychlost 16,6 uzlů
1x bitevní loď _ POTĚMKIN _(1905) – výzbroj 4x305mm, 16x152mm, rychlost 16,6 uzlů
1x bitevní loď _ SLAVA _ (1905) – výzbroj 4x305mm, 12x152mm, rychlost 17,6 uzlů (třída Borodino)
1x bitevní loď _ CESAREVIČ _ (1903) – výzbroj 4x305mm, 12x152mm, rychlost 18,2 uzlů
1x bitevní loď _ POLTAVA _ (1899) – výzbroj 4x305mm, 12x152mm, rychlost 16 uzlů (třída Petropavlovsk)
1x bitevní loď _ ROSTISLAV _ (1899) – výzbroj 4x254mm, 8x152, rychlost 15,9 uzlů
1x bitevní loď _ SVJATITĚLJA _ (1897) – výzbroj 4x254mm, 8x152, rychlost 16,5 uzlů
2x bitevní loď _ SINOP _ (1889 – 1893) – výzbroj 6x305mm, 8x152mm, rychlost 14 uzlů (třída Imperatrica Jekatěrina II.)
1x bitevní loď _ IMPERATOR ALEKSANDER II _ (1889) – výzbroj 2x305mm, 1x203mm, 10x152mm, 4x120mm, rychlost 15,3 uzlů (školní loď)
1x pancéřový křižník _ RJURIK _ (1909) – výzbroj 4x254mm, 8x203mm, 20x120mm, rychlost 21,4 uzlů
3x pancéřový křižník _ BAJAN _ (1903 – 1911) – výzbroj 2x203mm, 8x152mm, rychlost 22 uzlů
1x pancéřový křižník _ GROMOBOJ _ (1900) – výzbroj 4x203mm, 16x152mm, rychlost 20 uzlů
1x pancéřový křižník _ ROSSIJA _ (1897) – výzbroj 4x203mm, 16x152mm, rychlost 19,7 uzlů
4x chráněný křižník _ BOGATYR _ (1902 – 1909) – výzbroj 12x152mm, rychlost 22 (24) uzlů
2x chráněný křižník _ PALLADA _ (1901 – 1903) – výzbroj 8x152mm, rychlost 20 uzlů
1x chráněný křižník _ ASKOLD _ (1902) – výzbroj 12x152mm, rychlost 23 uzlů
1x chráněný křižník _ PRUT _ (1916) – výzbroj 10x130mm, rychlost 17 uzlů (ex Turecký Mecidiye (1903)
2x chráněný křižník _ IZUMRUD _ (1904) – výzbroj 8x120mm, rychlost 24 uzlů
1x chráněný křižník _VARJAG _ (1901) – výzbroj 12x152mm, rychlost 24 uzlů
1x hydroplánová loď _ ALMAZ _ (1916)
4x torpédoborec _ KERČ _ (1917) – výzbroj 4x102mm, rychlost 33 uzlů
2x torpédoborec _ IZJASLAV _ (1917) – výzbroj 5x102mm, rychlost 33 uzlů
8x torpédoborec _ ORFEJ _ (1915 – 1916) – výzbroj 4x102mm, rychlost 32 uzlů
6x torpédoborec _ GAVRIIL _ (1916 – 1917) – výzbroj 4x102mm, rychlost 32 uzlů
5x torpédoborec _ SČASTLIVYJ _ (1915) - výzbroj 3x102mm, rychlost 34 uzlů
4x torpédoborec _ BESPOKOJNYJ _ (1914) - výzbroj 3x102mm, rychlost 34 uzlů
1x torpédoborec _ NOVIK _ (1913) - výzbroj 3x102mm, rychlost 36 uzlů
4x torpédoborec _ LEJTĚNANT ŠESTAKOV _ (1909) - výzbroj 2x102mm, rychlost 24 uzlů
8x torpédoborec _ UKRAINA _ (1905 – 1907) - výzbroj 2x102mm, rychlost 25 uzlů
5x torpédoborec _ TVERDYJ _ (1907 – 1908) – výzbroj 2x75mm, rychlost 23 uzlů
8x torpédoborec _ STAROŽEVOJ _ (1907 – 1908) – výzbroj 2x75, rychlost 26 uzlů
4x torpédoborec _ OCHOTNIK _ (1906) – výzbroj 3x102mm, rychlost 25 uzlů
11x torpédoborec _ LOVKIJ _ (1905 - 1906) – výzbroj 2x75mm, rychlost 25 uzlů
4x torpédoborec _ GAJDAMAK _ (1906 – 1907) – výzbroj 2x102mm, rychlost 25,5 uzlů
10x torpédoborec _ BDITĚLNYJ _ (1906 – 1907) – výzbroj 2x75mm, rychlost 27 uzlů
4x torpédoborec _ FINN _ (1906) – výzbroj 3x102mm, rychlost 26 uzlů
9x torpédoborec _ ZAVIDNYJ _ (1903 – 1907) – výzbroj 1x75, 5x47, rychlost 24 uzlů
6x torpédoborec _ BOJKIJ _ (1900 – 1905) – výzbroj ??, rychlost 26 uzlů
2x torpédoborec _ VNIMATĚLNYJ _ (1902) – výzbroj 2x75mm, rychlost 28 uzlů
3x torpédoborec _ BEZSTRAŠNYJ _ (1900) – výzbroj ??, rychlost 27 uzlů
8x torpédoborec _ PYLKIJ _ (1900 – 1904) – výzbroj 2x75mm, rychlost 27 uzlů
5x ponorka _ AG HOLLAND _ (1916)
1x ponorka _ SVIATOI GEORGI _ (1916)
24x ponorka _ BARS _(1916)
3x ponorka _ NARVAL _(1914)
3x ponorka _ MORZH _ (1913) „třída Nerpa“
1x ponorka _ KRAB _ (1912)
1x ponorka _ MINOGNA _ (1908)
1x ponorka _ AKULA _ (1907)
4x ponorka _ KAIMAN _ (1907 – 1908)
2x ponorka _ KARP _ (1907)
7x ponorka _ HOLLAND _ (1904 – 1907)
6x ponorka _ KASATKA _ (1904 – 1907)
1x ponorka _ DELFIN _(1903)



Zdroje:
Válečné lodě – 2 díl – Hynek, Klučina
Válečné lodě – 3 díl – Hynek, Klučina, Škňouřil
www.battleships-cruisers.co.uk
www.infofila.cz
www.warshipsww2.eu
www.wikipedia.org
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 11/11/2008, 09:27, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Ztráty_RUSKA _ (Sovětského svazu)
Za WW1
1914 – 1918


2. díl

Obrázek Bitevní loď Poltava na Baltu v roce 1916
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
bitevní loď _ IMPERATRICA JEKATERINA VELIKAJA _ (1915) – potopena 18.7.1918 v Novorosijsku vlastními silami
bitevní loď _ IMPERATRICA MARIJA _ (1915) – potopena 7.10.1916 v Sevastopolu vnitřní explozí
bitevní loď _ IMPERATOR ALEKSANDR III _ (1917)
bitevní loď _ GANGUT _ (1914)
bitevní loď _ MARAT _ (1914)
bitevní loď _ POLTAVA _ (1914)
bitevní loď _ SEVASTOPOL _ (1914)
bitevní loď _ IMPERATOR PAVEL I _ (1912)
bitevní loď _ ANDREJ PERVOZVANIJ _ (1912)
bitevní loď _ JAN ZLATOUST _ (1911) – ukořistěna Němci 1.5.1918
bitevní loď _ JEVSTAFIJ _ (1911) - ukořistěna Němci 1.5.1918
bitevní loď _ POTĚMKIN _(1905) - ukořistěna Němci 1.5.1918
bitevní loď _ SLAVA _ (1905) – potopena 4.10.1917 v Moonsundském průlivu německou bitevní lodí Konig
bitevní loď _ CESAREVIČ _ (1903)
bitevní loď _ POLTAVA _ (1899) – dne 21.3.1916 prodána zpět Rusku a přejmenována na Česma
bitevní loď _ ROSTISLAV _ (1899) - ukořistěna Němci 1.5.1918
bitevní loď _ SVJATITĚLJA _ (1897) - ukořistěna Němci 1.5.1918
bitevní loď _ POBEDONOSETS _ (1893) - ukořistěna Němci 1.5.1918
bitevní loď _ SINOP _ (1889) - ukořistěna Němci 1.5.1918
bitevní loď _ IMPERATOR ALEKSANDER II _ (1889) – školní dělostřelecká loď
pancéřový křižník _ RJURIK _ (1909)
pancéřový křižník _ ADMIRAL MAKAROV _ (1908)
pancéřový křižník _ BAJAN _ (1911)
pancéřový křižník _ PALLADA _ (1911) – potopena 11.10.1914 v ústí Finského zálivu německou ponorkou U 26
pancéřový křižník _ GROMOBOJ _ (1900)
pancéřový křižník _ ROSSIJA _ (1897)
chráněný křižník _ BOGATYR _ (1902)
chráněný křižník _ KAGUL _ (1909) - ukořistěna Němci 1.5.1918
chráněný křižník _ OLEG _ (1904)
chráněný křižník _ PAMJAT MERKURIJA _ (1905) - ukořistěna Němci 1.5.1918
chráněný křižník _ AURORA _ (1903)
chráněný křižník _ DIANA _ (1901)
chráněný křižník _ ASKOLD _ (1902)
chráněný křižník _ PRUT _ (1916) - ukořistěna Němci 1.5.1918 (ex Turecko)
chráněný křižník _ IZUMRUD _ (1904)
chráněný křižník _ ZHEMČUG _ (1904) – potopena 28.10.1914 v Penangu německým křižníkem Emden
chráněný křižník _ VARJAG _ (1901)
hydroplánová loď _ ALMAZ _ (1916) – ukořistěna Němci 1.5.1918
torpédoborec _ KERČ _ (1917) – potopena 18.6.1918 v Tuanse vlastními silami
torpédoborec _ FIDONISI _ (1917) – potopena 18.6.1918 v Novorossijsku vlastními silami
torpédoborec _ GAJIBEJ _ (1917) – potopena 18.6.1918 v Novorossijsku vlastními silami
torpédoborec _ KALIAKRIJA _ (1917) – potopena 18.6.1918 v Novorossijsku vlastními silami
torpédoborec _ IZJASLAV _ (1917)
torpédoborec _ AVTROIL _ (1917)
torpédoborec _ AZARD _ (1916)
torpédoborec _ DJESNA _ (1916)
torpédoborec _ GROM _ (1916) – potopena 1.10.1917 v průlivu Soelo-Zund německými torpédoborci
torpédoborec _ LETUN _ (1916)
torpédoborec _ ORFEJ _ (1916)
torpédoborec _ POBJEDITJEL _ (1916)
torpédoborec _ SAMSON _ (1916)
torpédoborec _ ZABIJAKA _ (1915)
torpédoborec _ GAVRIIL _ (1916)
torpédoborec _ KAPITAN IZYLMETJEV _ (1916)
torpédoborec _ KAPOTAN KINSBERGEN _ (1917)
torpédoborec _ KONSTANTIN _ (1917)
torpédoborec _ LEITENANT ILYIN _ (1917)
torpédoborec _ VLADIMIR _ (1917)
torpédoborec _ BYSTRIJ _(1915) - ukořistěna Němci 1.5.1918
torpédoborec _ GROMKIJ _(1915) – potopena 17.6.1918 vlastními silami
torpédoborec _ POSPEŠNIJ _(1915) - ukořistěna Němci 1.5.1918
torpédoborec _ PYLKIJ _(1915) - ukořistěna Němci 1.5.1918
torpédoborec _ SČASTLIVIJ _(1915) - ukořistěna Němci 1.5.1918
torpédoborec _ BESPOKOJNYJ _ (1914) - ukořistěna Němci 19.6.1918
torpédoborec _ DJERZKIJ _ (1914) - ukořistěna Němci 19.6.1918
torpédoborec _ GNĚVNIJ _ (1914) - ukořistěna Němci 5.7.1918
torpédoborec _ PRONZITJELNIJ _ (1914) – potopena 18.6.1918 v Novorossijsku vlastními silami
torpédoborec _ NOVIK _ (1913)
torpédoborec _ KAPITAN SAKEN _ (1909) - ukořistěna Němci 5.7.1918
torpédoborec _ LEJTĚNANT BARANOV _ (1909) – potopena 18.6.1918 v Novorossijsku vlastními silami
torpédoborec _ LEJTĚNANT ŠESTAKOV _ (1909) – potopena 18.6.1918 v Novorossijsku vlastními silami
torpédoborec _ LEJTĚNANT ZATSARENNIJ _ (1909) – potopena 17.6.1917 jv. od majáku Fidonisi na mině
torpédoborec _ DONSKOJ KAZAK _ (1906)
torpédoborec _ KAZANJEC _ (1906) – potopena 15.10.1916 u Vormsi německou ponorkou UC 27
torpédoborec _ STRASHNIJ _ (1906)
torpédoborec _ STYEREGUSHČIJ _ (1906)
torpédoborec _ TURKENJEC STAVROPOLSKIJ _ (1905)
torpédoborec _ UKRAINA _ (1905)
torpédoborec _ VOJSKOVOJ _ (1905)
torpédoborec _ ZABAJKALETS _ (1907)
torpédoborec _ INZHENJER _ (1908) – ukořistěna Japonci 30.6.1918
torpédoborec _ LEITENANT MALEJEV _ (1908) – ukořistěna Japonci 30.6.1918
torpédoborec _ TOCHNIJ _ (1907) – ukořistěna Japonci 30.6.1918
torpédoborec _ TREVOZHNIJ _ (1907) – ukořistěna Japonci 30.6.1918
torpédoborec _ TVERDYJ _ (1907)
torpédoborec _ DOSTOJNIJ _ (1907)
torpédoborec _ DJELNIJ _ (1907)
torpédoborec _ DJEJATILNIJ _ (1907)
torpédoborec _ RASTOROPNIJ _ (1908)
torpédoborec _ SILNIJ _ (1907)
torpédoborec _ STAROŽEVOJ _ (1907)
torpédoborec _ STROJNIJ _ (1907) – potopena 15.8.1917, ztroskotala a poté potopena německým letadlem
torpédoborec _ GENERAL KONDRATJENKO _ (1906)
torpédoborec _ OCHOTNIK _ (1906) – potopena 13.4.1917 v Irbenském průlivu minou
torpédoborec _ POGRANICHNIK _ (1906)
torpédoborec _ SIBIRSKIJ STRELOK _ (1906)
torpédoborec _ ISKUSNIJ _ (1906)
torpédoborec _ ISOPLNITJELNIJ _ (1906) – potopena 29.11.1914 u Odensholmu v bouři
torpédoborec _ KREPKIJ _ (1906)
torpédoborec _ LEGKIJ _ (1906)
torpédoborec _ LEITENANT BURAKOV _ (1905) – potopena 30.7.1917 u Alandských ostrovů na mině
torpédoborec _ LETUČIJ _ (1906) – potopena 29.11.1914 u Odensholmu v bouři
torpédoborec _ LICHOJ _ (1906)
torpédoborec _ LOVKIJ _ (1906)
torpédoborec _ METKIJ _ (1906)
torpédoborec _ MOLODJETSKIJ _ (1906)
torpédoborec _ MOSHCHNIJ _ (1905)
torpédoborec _ AMUREC _ (1907)
torpédoborec _ GAJDAMAK _ (1906)
torpédoborec _ USSURIJEC _ (1907)
torpédoborec _ VSADNIK _ (1906)
torpédoborec _ BDITĚLNYJ _ (1906) – potopena 14.11.1917 v Botnickém zálivu na mině
torpédoborec _ BOJEVOJ _ (1906)
torpédoborec _ BURNIJ _ (1906)
torpédoborec _ MECHANIK DMITRIJEV _ (1906)
torpédoborec _ MECHANIK ZVEREV _ (1906)
torpédoborec _ KAPITAN JURASOVSKIJ _ (1907)
torpédoborec _ LEITENANT SERGEJEV _ (1907)
torpédoborec _ VNIMATJELNIJ _ (1906)
torpédoborec _ VNUSHITJELNIJ _ (1906)
torpédoborec _ VYNOSLIVIJ _ (1906)
torpédoborec _ DOBROVOLETS _ (1906) – potopena 8.8.1916 u Irbenského průlivu na mině
torpédoborec _ EMIR BUKHARSKIJ _ (1906)
torpédoborec _ FINN _ (1906)
torpédoborec _ MOSKVITJANIN _ (1906)
torpédoborec _ LEITENANT PUŠKIN _ (1907) – potopena 25.2.1916 u Varny bulharskou minou
torpédoborec _ ZAVETNIJ _ (1903) – ukořistěna Němci 1.5.1918
torpédoborec _ ZAVIDNIJ _ (1903) – ukořistěna Němci 1.5.1918
torpédoborec _ ZHARKIJ _ (1905) – ukořistěna Němci 19.6.1918
torpédoborec _ ZHIVOJ _ (1906) – ukořistěna Němci 1.5.1918
torpédoborec _ ZHIVUCHIJ _ (1906) – potopena 12.4.1916 u Sevastopolu na minách německé ponorky UC-15
torpédoborec _ ZHUTKIJ _ (1905) – ukořistěna Němci 1.5.1918
torpédoborec _ ZORKIJ _ (1906) – ukořistěna Němci 1.5.1918
torpédoborec _ ZVONKIJ _ (1907) – ukořistěna Němci 1.5.1918
torpédoborec _ BODRIJ _ (1902) – ukořistěna Japonci 30.6.1918 (ex Peskar)
torpédoborec _ BOJKIJ _ (1902) – ukořistěna Japonci 30.6.1918 (ex Akula)
torpédoborec _ BRAVIJ _ (1902) – ukořistěna Japonci 30.6.1918 (ex Nalim)
torpédoborec _ GROMAJASHCHIJ _ (1905)
torpédoborec _ GROZNIJ _ (1902) – ukořistěna Japonci 30.6.1918
torpédoborec _ VIDNIJ _ (1905) ex Sig
torpédoborec _ GROZOVOJ _ (1902) – zabaven Brity v listopadu 1917 (ex Losos)
torpédoborec _ VLASTNIJ _ (1902) – zabaven Brity v listopadu 1917 (ex Kefal)
torpédoborec _ BESPOSHCHADNIJ _ (1900) - ex Skat
torpédoborec _ BEZSHUMNYJ _ (1900) – ex Kasatka
torpédoborec _ BEZSTRAŠNYJ _ (1900) – ex Delfin
torpédoborec _ SERDITIJ _ (1903) – ukořistěna Japonci 30.6.1918 (ex Bekas)
torpédoborec _ SKORIJ _ (1903) – ukořistěna Japonci 30.6.1918 (ex Perepel)
torpédoborec _ SMELIJ _ (1903) – ukořistěna Japonci 30.6.1918 (ex Gorlica)
torpédoborec _ SMĚTLIVIJ _ (1902) – potopena 18.6.1918 vlastní posádkou v Novorossijsku (ex Pelikan)
torpédoborec _ STATNYJ _ (1904) – ukořistěna Japonci 30.6.1918 (ex Ščegol)
torpédoborec _ STREMITĚLNIJ _ (1902) – potopena 18.6.1918 vlastní posádkou v Novorossijsku (ex Fazan)
torpédoborec _ STROGIJ _ (1902) – ukořistěna Němci 1.5.1918 (ex Lebeď)
torpédoborec _ SVIREPIJ _ (1902) – ukořistěna Němci 1.5.1918 (ex Pavlin)
ponorka _ AG HOLLAND _ (1916) _ 5 ks – 1 ks potopena 6.7.1917 minou + 4 ks ukořistěno Němci 3.4.1918
ponorka _ SVIATOI GEORGI _ (1916) _ 1 ks – beze ztrát
ponorka _ BARS _(1916) _ 24 ks – 4 ks potopena + 6 ks ukořistěno Němci 1.5.1918
ponorka _ NARVAL _(1914) _ 3 ks – beze ztrát
ponorka _ MORZH _ (1913) _ 3 ks – 1 ks potopena (Morzh, +květen 1917 na minách)
ponorka _ KRAB _ (1912) _ 1 ks – beze ztrát
ponorka _ MINOGNA _ (1908) _ 1 ks – beze ztrát
ponorka _ AKULA _ (1907) _ 1 ks – 1 ks potopena 28.11.1915 na minách
ponorka _ KAIMAN _ (1907 – 1908) _ 4 ks – 4 ks ukořistěno Němci 1.5.1918
ponorka _ KARP _ (1907) _ 2 ks – beze ztrát
ponorka _ HOLLAND _ (1904 - 1907) _ 7 ks – 6 ks ukořistěno Němci 1.5.1918
ponorka _ KASATKA _(1904 – 1907) _ 6 ks – beze ztrát
ponorka _ DELFIN _(1903) _ 1 ks – 1 ks potopena v září 1917 vlastní posádkou, Murmansk


Obrázek Pancéřový křižník Rjurik v roce 1913




Zdroje:
Válečné lodě – 2 díl – Hynek, Klučina
Válečné lodě – 3 díl – Hynek, Klučina, Škňouřil
www.battleships-cruisers.co.uk
www.infofila.cz
www.warshipsww2.eu
www.wikipedia.org
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

kacermiroslav-když čtu ten soupis ztrát tak mi vychází zhruba toto:
Z velké části se z Ruského loďstva stalo Německé,Japonské a Britské a z další ne nepodstatné části vyráběli Rusové podmořské útesy. To byl v té době národní sport potápění vlastních lodí?
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

I potopená loď se dá později vyzvednout, je to taková větší konzerva :D

Autorovi bych doporučoval změnit formátování textu, používání spodního podtržítka je v dnešní době u textu již poněkud nepraktické. Leda že by si to měl uložené v nějakém souboru pro DOS či Win 3.1 :D
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
cayman
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 276
Registrován: 2/6/2005, 22:56
Bydliště: Bratislava

Příspěvek od cayman »

Thór píše:kacermiroslav-když čtu ten soupis ztrát tak mi vychází zhruba toto:
Z velké části se z Ruského loďstva stalo Německé,Japonské a Britské a z další ne nepodstatné části vyráběli Rusové podmořské útesy. To byl v té době národní sport potápění vlastních lodí?
Thor, nesmieš zabúdať na potápačov. Pre nich sú takéto potopené lode vďačné ciele.:D

No, rusi sa síce snažili ale proti nemcom boli vyslovení patlali. Nemci boli v potápaní vlastných lodí skutoční majstri a postupom času to povýšili na vrchol námorného umenia, na ktoré sú obzvlášť hrdí. Niečo v štýle potopme si loď skorej než nám ju potopia angličania.
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

Thór: A to ještě nic není, ve výčtu chybí taková kuriozita jako ponorka Ugor. Ta byla tak děravá, že se potopila na jaře 1920, když roztál led, kterej ji přes zimu držel nad vodou! :D
A takovejch opičáren měli Rusové daleko víc. Když jsem se jimi před časem tak trochu zabýval, párkrát jsem smíchy málem sežral knížku. Jako názorný a velmi veselý příklad se dá uvést třeba to, že za celou WW2 Rusové nedokázali nějak důkladněji zacvičit ani s rumunským námořnictvem (4 torpédoborce, 3 ponorky :D ), a když ho na podzim 1944 "slavně" ukořistili, byli tak blbí, že si jednu ukořistěnou ponorku potopili sami, protože neuměli zacházet s torpédy a jedno jim uvnitř řachlo...
Zkrátka: Rusové jsou na potápění vlastních lodí ještě lepší borci než Němci s Francouzema dohromady a relativně nedávný případ ponorky Kursk jen skvěle navazuje na staré dobré ruské námořní tradice! 8-)
さようなら。
Hellcat
svobodník
svobodník
Příspěvky: 32
Registrován: 2/9/2008, 09:44

Příspěvek od Hellcat »

Docela mě tu překvapují názory na výkonost ruského námořnictva v WWI. Je pravdou, že na Baltu bylo relativně pasivní (těžké jednotky základnu často neopouštěli - vzhledem k naprosté německé převaze jasná věc), na druhou stranu tu probíhala intenzivní válka lehkých sil (napadání německých konvojů ze Švédska). Na Černém moři po vstupu černomořských dreaghnoutů naprosto deklasovali Rusové turecko-německé námořnictvo, totálně zablokovali přísun posil na Kavkazkou frontu a zasobování uhlím pro Istanbul + samotnou tureckou flotilu,která musela být ve finále zásobována uhlím z Německa. Je jasné, že koncem války a počátkem občanské války šlo námořnictvo do kytek - vzhledem k všeobecné situaci v Rusku,ale minimálně prvních pár let si své místo na slunci rozhodně zasloužilo..... pokud porovnám italské,francouzké lodstvo...tak ruské bylo bojově mnohem aktivnější i při omezených zdrojích
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

Hellcat- já vím že to bagatelizuji, ovšem článek autora mě prostě dovedl k tomu že Rusové vymysleli převratnou technologii na obohacování mořské vody železem. Za to si své místo na slunci rozhodně zaslouží :D
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Destroyman píše:Thór: A to ještě nic není, ve výčtu chybí taková kuriozita jako ponorka Ugor. Ta byla tak děravá, že se potopila na jaře 1920, když roztál led, kterej ji přes zimu držel nad vodou!
Toto nepatří do sledovaného období 1914-1918, nicméně jako kuriozita je to fakt slušné:-)
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

kacermiroslav píše:Toto nepatří do sledovaného období 1914-1918, nicméně jako kuriozita je to fakt slušné:-)
Jo, to je fakt, ale vzhledem k tomu, že v Rusku WW1 přešla kontinuálně ve válku občansku, tak si Hujer dovolil... švestičky ze zahrádky... :oops:
さようなら。
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Destroyman píše:Thór: A to ještě nic není, ve výčtu chybí taková kuriozita jako ponorka Ugor. Ta byla tak děravá, že se potopila na jaře 1920, když roztál led, kterej ji přes zimu držel nad vodou! :D
A takovejch opičáren měli Rusové daleko víc. Když jsem se jimi před časem tak trochu zabýval, párkrát jsem smíchy málem sežral knížku. Jako názorný a velmi veselý příklad se dá uvést třeba to, že za celou WW2 Rusové nedokázali nějak důkladněji zacvičit ani s rumunským námořnictvem (4 torpédoborce, 3 ponorky :D ), a když ho na podzim 1944 "slavně" ukořistili, byli tak blbí, že si jednu ukořistěnou ponorku potopili sami, protože neuměli zacházet s torpédy a jedno jim uvnitř řachlo...
Zkrátka: Rusové jsou na potápění vlastních lodí ještě lepší borci než Němci s Francouzema dohromady a relativně nedávný případ ponorky Kursk jen skvěle navazuje na staré dobré ruské námořní tradice! 8-)
Zajímavá komediální vložka. Ale na druhou stranu :
- kdo potopil více než 80% německého císařského loďstva ve Scapa Flouw?
- kdo potopil většinu francouzkého loďstav v Toulonu za II.SV?

Tolik lodí co tamty dvě námořnictva potopily vlatním silami jich Rusko či SSSR ani nikdy v té dobe nemělo. A jejich boj za II. SV na Černém moři bych dokonnce hodnotil vysoce pozitivně. Ale to si necháme na jindy a hlavně jinde nebo mi sa58 v sobotu v Otrokovicích dá pár pohlavků za spamování.

Myslím si že boj Rusů za I. SV byl na úrovni která snese i přísnou kritiku.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

Pátrač píše:jejich boj za II. SV na Černém moři bych dokonnce hodnotil vysoce pozitivně.
Cože? :shock: Opravdu? :shock:
Nuž tedy jen tak pro orientaci: Ponorková válka na Černém moři v číslech:
1941, SSSR - 47 ponorek, bitevní loď, 4 křižníky, smečka torpédoborců. Rumunsko - 3 ponorky, 5 miniponorek 4 torpédoborce, 5 dělových člunů, a nějaké MTB
1941: Ztráty SSSR: 7 ponorek. Ztráty Rumunsko: 1 parník. Krom toho Rusové potopily dvě neutrální turecké lodě.
1942: Ztráty SSSR: 13 ponorek. Ztráty Rumunsko: 7 parníků. Ztráty neutrálů - 1 bulharský parník a čtyři turecké lodě. To Turky dožralo a pohrozili Rusům, že jestli jim budou i nadále potápět lodě, pustí přes Bospor Němce a Italy. Rusové se lekli a Turci tak měli do konce války pokoj.
1943: Nic, Rusové byli zalezlí
1944: Rumuni evakuují Krym. Rusové vytáhli do boje vším čím mohli. Ztráty SSSR: 7 ponorek. Ztráty Rumunsko: 1 parník a 1 výsadkový člun.
No nevím, já bych těmhle výsledkům řekl katastrofa. Ale na druhou stranu vím, že vše záleží na úhlu pohledu. :wink:
さようなら。
Uživatelský avatar
Mantra
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1018
Registrován: 19/2/2008, 08:57
Bydliště: Platan

Příspěvek od Mantra »

Jen ti mě tak napadlo jestli rumuni vůbec vyjeli na moře?

Kdo ty ztráty rusům způsobil? Oni sami nebo jiné námořní síly?

Nevíte někdo historii jejich vlajky? Proč je tam modrý "kříž". Co je k tomu vedlo?

Odbočím k britům - ti mají červený
Naposledy upravil(a) Mantra dne 10/11/2008, 12:15, celkem upraveno 1 x.
Obrázek
"Will screw them hard, fast, and in an elegant manner."
Major General Haim Bar-Lev 1967
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Pátrači, neupsal ses? WWII byla z pohledu sovětů vcelku tragická, jediné, co se jim asi povedlo, bylo zásobování Sevastopolu. Jinak má Destroyman pravdu.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Mám pocit, že oba známe na Černém moři nějakou jinou válku.

- kde se Ti ztratily obrana Oděsy a Sevastopolu, zasobování a evakuační plavby hladinových lodí a ponorek v rámci těchto u dlouhých a velmi exponovaných sražení
- kde jsou výsadkové operace na Kerč a Novorosijsk
- kde jsou boje Volžské a Dněperské říční námořní flotily patřících pod velení Černomořskoho loďstva

Ale nebudeme se přít. Nebo nám kacermiroslav sdělí, že mu v tématu děláme bordel
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Mantra píše: 1/ Kdo ty ztráty rusům způsobil? Oni sami nebo jiné námořní síly?

2/Nevíte někdo historii jejich vlajky? Proč je tam modrý "kříž". Co je k tomu vedlo?
1/ Co se ztrát Ruska za WW1 týče, tak je u každé ztracené jednotky napsán, důvod ztráty. Pokud následně všechny shrneme, tak se dostaneme k tomu, že většinu ruských ztrát námořní flotily mají na starosti samotní Rusové, kteří ji potopili, nže aby se v souladu s uzavřeným příměřím s Německem dostalo právě do německých rukou. Příkaz k potopení vydal tajně V.I.Lenin. Tajně proto, že by v rozporu s prosincovým příměřím (1917). I tak se ale Němcům dostala do rukou velká část černomořské flotily. Ovšem stalo se tak půl roku před ukončením války, na jejiž průběh to již téměř žádný vliv nemělo. Co se této akce týče, tak mám v plánu o tom napsat článek.

2/ Ondřejovský kříž - ondřejovský (ondřejský) kříž je kříž, který se opírá o dvě ramena, takže připomíná řecké písmeno CH (psáno X) ze slova Christos. Podle legendy byl na kříži tohoto tvaru ukřižován Svatý Ondřej. Zřídka kdy se ho používá jako náboženský symbol, častějiší výskyt lze pozorovat v heraldice (např. na vlajce Skotska atd.).

Vzhledem k tomu, že tento symbol byl používán především v řecku a tudíž u řecké, pravoslavné církve, tak se asi není čemu divit, že se dostal do pravoslavného Ruska.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Pátrač píše:Mám pocit, že oba známe na Černém moři nějakou jinou válku.

- kde se Ti ztratily obrana Oděsy a Sevastopolu, zasobování a evakuační plavby hladinových lodí a ponorek v rámci těchto u dlouhých a velmi exponovaných sražení
- kde jsou výsadkové operace na Kerč a Novorosijsk
- kde jsou boje Volžské a Dněperské říční námořní flotily patřících pod velení Černomořskoho loďstva

Ale nebudeme se přít. Nebo nám kacermiroslav sdělí, že mu v tématu děláme bordel

Tak zatím tu žádný důvod k promazání příspěvků nevidím...jsem naopak, rád, že se tu diskuze trošku rozjela :lol:

Pokud mám taky zkusit rozebrat aktivitu ruské flotily během WW1 a WW2, tak rozhodně více hodnotím boje z období WW1. Za WW2 všechny ty operace, které jsou popsány jako Kerčská atd., tak ve skutečnosti se jednalo o akce dosti malého charakteru v porovnání s ostatními. Tím je ovšem nechci znevažovat. Ruské námořnictvo se rozhodně více aktivně zapojovalo do WW1, viz. například opakované výpady proti Tureckému bitevnímu křižníku Yavuz (ex německy Goeben) atd.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Příspěvek od Ljubov »

Je mi to strašně hloupé, že ničím svou vlezlostí skvělý článek, ale dvě věci se mi nezdají:

1. Neprodali Rusové Aljašku Spojeným státům již na jaře 1867?
2. Nebyl název Sovětský svaz zaveden až roku 1922, přesněji 30. 12 vytvořením Deklarace o vytvoření SSSR?
Ještě k té Aljašce, tato jednání zahájil Mikuláš I a dokončil je jeho syn Alexander II.. 18. března 1867 byla podepsána dohoda ve Washingtonu a 23. března poslali Američané zprávu z transatlantického telegrafu do Petrohradu. Během slavnostního procesu sundávání ruské vlajky se jim tam nějak zasekla, museli pro ni vyšplhat po stožáru a když ji konečně dostali dolů, roztrhla se o bodáky.
Pro Ondřejský kříž se v Rusku používá název Andrejevský( Ondřej = Andrej), v současnosti jeden vlaje i nad křižníkem Aurora jakožto symbol carského i ruského válečného námořnictva.

( Tak se omlouvám za odbočení od tématu).
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Uživatelský avatar
alibaba
7. Major
7. Major
Příspěvky: 707
Registrován: 15/8/2007, 00:30
Bydliště: Cotswold

Příspěvek od alibaba »

Mantra píše: Odbočím k britům - ti mají červený
Jaksi, vlajka s cervenym krizem diagonalne ( krizem sv.Patrika ) na bilem poli je Irska ne Britska.
Omlouvam se za OT.
Inteligence má své hranice,
ale blbost je nekonečná....
Uživatelský avatar
Mantra
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1018
Registrován: 19/2/2008, 08:57
Bydliště: Platan

Příspěvek od Mantra »

U irů jsem nic podobného nenašel http://www.military.ie/naval/uniform/flags/index.htm

A britský jsme myslel toto"
Obrázek
Obrázek
"Will screw them hard, fast, and in an elegant manner."
Major General Haim Bar-Lev 1967
Odpovědět

Zpět na „Námořnictvo Ruska“