Diskuze k zářijové kampani - Polsko 1939.

Ponorková válka, letecká válka. Od roku 1944 invaze do Evropy.

Moderátor: Pátrač

Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Bylo by chybné domnívat se, že Polsko bylo v září 1939 ve válce proti Německu osamoceno. Nicméně pravdou je, že Británie s Francií se omezili pouze na ojedinělé bombardovací nálety, jako například 18.12.1939, kdy 44 britských bombardérů typy Wellington podniklo nálet na Wilhemshaven (nálet na stejný cíl se opakoval i o den později 19.9.1939, kdy se jej zůčastnilo 52 britských strojů). Němci samozřejmě střety s Brity podrobili analýze.

Poznatky o náletů Britů ze dne 18.12.1939
1. Protivník nastoupil s anglickými bombardéry vzoru Vickers Wellington. nepřítel letěl v koloně perutí mírně stupňovitě uspořádané směrem dozadu a dolů. Výška na příletu 4.000 m.

2. Angličtí piloti při boji silně ubírali výšku a při odletu již letěli ve výšce 2 až 5 metrů nad vodou. Pouze u jedné perutě byla pozorována stejná výška při boji jako při odletu.
3. Při boji se anglické svazy těsně semknuly. Zčásti to sloužilo jako obranný pohyb. Něketrá letadla měla vysunutou bolu (kulometné stanoviště vysouvatelné dolů) s dvojitým kulometem. Toto zařízení měla vždy letadla letící vně svazu.

4. U většiny letadel bylo pozorováno, že nouzově odhazovaly bomby do moře, aniž by došlo k jejich explozím.

5. Letouny byly opatřeny nátěrem značně odlišným od německých. Převažovala kamufláž s hnědými, zelenými a žlutými vlnitýmy pruhy. Poprvé byly pozorovány dobře viditelné výsostné znaky, které byly umístěny na obou stranách trupu.

6. Rychlost při horizontálním letu byla všeobecně asi 300 km/h, při sestupném letu 370 až 380 km/h. Bf 110 je schopný tento anglický letoun snadno dohonit a předhonit i při letu k zemi tak, že je možné rychle provést hodně útoků z každé strany i zepředu.

7. Hlavní palebná síla bojových letadel Vickers Wellington je namířená dozadu. Byla však zjištěná i obrana dopředu. Angličtí palubní střelci stříleli dobře. Největší účinnost má palba vlastních stíhacích letounů při útoku ze strany. Při útoku zezadu se s různým úspěchem dařilo vyřídit záďového střelce cílenou palbou na velkou vzdálenost (400 m). V takovém případě bylo možno přejít na kratší vzdálenost, aniž by protivník opětoval palbu. Z boly nebyla v žádném případě palba opětována.

8. Anglická letadla letěla neochvějně a ostře ve svém kurzu. tyto svazy bylo možné rozbít pouze tvrdým útokem. Jednotliví odtržení Angličané se vždy snažili připojit co nejrychleji ke svazu.

9. Model letadla Vickers Wellington je silně hořlavý. Motor a palivová nádrže vzplanou s různými průvodními jevy, a sice buď s explozemi nebo pomalu hoří a kouří. Na nosných plochách a na ocasní ploše postupoval oheň pomalu dále.

Frontachrichtenblatt der Luftwaffe, č.3

(Zdroj: Letecká válka 1939-1945 - Janusz Piekalkiewicz - Plzeň 1995)
ObrázekObrázekObrázek
karaya1
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 488
Registrován: 1/1/2005, 12:57
Bydliště: Brno

Příspěvek od karaya1 »

Bylo by chybné domnívat se, že Polsko bylo v září 1939 ve válce proti Německu osamoceno. Nicméně pravdou je, že Británie s Francií se omezili pouze na ojedinělé bombardovací nálety, jako například 18.12.1939, kdy 44 britských bombardérů typy Wellington podniklo nálet na Wilhemshaven (nálet na stejný cíl se opakoval i o den později 19.9.1939, kdy se jej zůčastnilo 52 britských strojů).
Ne že bych chtěl kazit jistě záslužnou opisovací činnost, ale jak to souvisí s polským tažením? Mimo to bych příště poprosil aspoň o pořádné přečtení toho Piekalkiewicze. Jednak je číslo 44 nasazených strojů německé, ve skutečnosti jich odstartovalo 24 (a prostoru cíle dosáhlo 22), jednak o žádném náletu z 19. 9. 1939 (sic!), tím méně 19. prosince 1939 nevím. Ostatně ani Piekalkiewicz ne. Ale proč nezmínit jiné nálety na plavidla Kriegsmarine? Třeba ty, které se skutečně staly? :)

Jinak jsem dalek jakékoliv obrany žabožroutů, ale za jistou formu pomoci Polsku (nebo aspoň pokusu o ni) by se dala považovat ofenzíva v Sársku.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

karaya1 píše:ale jak to souvisí s polským tažením? Mimo to bych příště poprosil aspoň o pořádné přečtení toho Piekalkiewicze. Jednak je číslo 44 nasazených strojů německé, ve skutečnosti jich odstartovalo 24 (a prostoru cíle dosáhlo 22), jednak o žádném náletu z 19. 9. 1939 (sic!), tím méně 19. prosince 1939 nevím. Ostatně ani Piekalkiewicz ne. Ale proč nezmínit jiné nálety na plavidla Kriegsmarine? Třeba ty, které se skutečně staly? :)
Chtěl jsem tím jen poukázat na to, že přestože ze strany Francie a velké Británie byla tato válka s Polskem vedena skutečně "podivným" způsobem, tak se ale přeci jenom něco dělo. I když samozřejmě Polákům by nejvíce pomohlo, kdyby Francie vtrhla do Německa a donutila Třetí říši bojovat na dvou frontách. Co se těch info o náletech týče, tak takhle jsem je dohledal. Neříkám, že ten zdroj patří zrovna k těm nejspolehlivějším.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
VGR_j4ck41
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 448
Registrován: 1/9/2010, 10:23

Příspěvek od VGR_j4ck41 »

o naletu na Wilhamshaven ze dne 19.12.1939 taky nic nevim, dle knihy Velitelství bombardovacího letectva - Max Hastings, Naše vojsko 1994, 1. vydání se naletu ze dne 18.12.1939 ucastnilo celkem 24 Wellingtonu 3.skupiny konkretne 149., 9. a 37. squadrony pod vedenim Wing Commandera Richarda Kelleta ze 149. squadrony. Nalet mel probehnout ve vysi 10 000 stop. Pri letu k cily se od formace kvuli problemum s pravym motorem odpoutal F/L Duguid od 149. squadrony, ktereho pro komunikacni sum domu sledovalo i jeho c. 3.
Bod 7 nemeckeho rozboru je ponekud nepresny nebot Wellingtony ve velke casti neopetovali palbu z toho duvodu ze meli zamrzle kulometne veze

nalet je dobre popsan v 1. kapitole, kratky vycuc z ni jsem pred casem udelal do tohohle clanku pro SVK
karaya1
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 488
Registrován: 1/1/2005, 12:57
Bydliště: Brno

Příspěvek od karaya1 »

kacermiroslav: já nemám nic proti „osvětové činnosti“, jen je potřeba vždycky to konfrontovat s dalšími zdroji, Piekalkiewicz je sice pěkná knížka do začátku (plus na ní oceňuji ona „dobová svědectví“), ale jinak stará a nepřesná. Třeba na té blbé wikipedii to je popsané pěkně (i s přehledem všech náletů na Wilhelmshaven za WW2). Ale to ti určitě nemusím vysvětlovat :)

Jinak pořád platí, že jako ilustrace pomoci Polsku to je mimo. Polsko už bylo poraženo, toto byly výstřely ve zcela jiném konfliktu. To už by si spíš zasloužila zmínku ofenzíva v Sársku, byť ve výsledku (jak jinak) k ničemu nevedla.
Franciszek píše:Kolego Pátrači,
podařilo se mi dohledat, že Slovensko zabírá ještě území obsazená Polskem v letech 1919 a 1920.
Tak tak, Slovensko dostalo zpátky obce, jež anektovalo Polsko r. 1938 po Mnichovu a dále 25 obcí, které byly připojeny k Polsku po první světové válce, ačkoliv byly součástí Uherska.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

karaya1 píše: Jinak jsem dalek jakékoliv obrany žabožroutů, ale za jistou formu pomoci Polsku (nebo aspoň pokusu o ni) by se dala považovat ofenzíva v Sársku.
Ano...operace v Sársku. Nástup se na první pohled zdál být zajímavý a podle všeho by dokázal změnit průběh celé operace v Polsku. Jak víme, dne 3.září vyhlásila Francie Německu válku. O den později se již první jednotky přesouvali do výchozích pozic a dne 7.září byl zahájen "útok" na Německo (velitelem sárské oprace byl generál Prételat). Bohužel spíše se jednalo jen o demostrativní akci. Šířka útoku (fronty) dosahovala 25 km. Proti prakticky zanedbatelné německé obraně tu Francouzi utrpěli mizivé ztráty. Největším nebezpečím byly miny, nikoliv němečtí vojáci. Francouzi po sporadickém nepřáteslkém odporu postoupili do hloubky cca 8 km na úroveň rozestavěné německé obranné Siegriedově linie. Poté nechal Gamelin pod dojmem špatných zpráv z Polska, další postup zastavit a nařídil veliteli, aby přešel do obrany (12.září). Po porážce Polska se francouzské vojsko stáhlo na své území.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Michane, existuje nějaký zápis kriticky rozebírající sovětský vpád do Polska? Já jsem k tomu dohledal informace, které si dost často vzájemně odporují. Nicméně podle všeho to něbyla žádná velká sláva prvního sovětského válečného vystoupení.

Sovětská armáda prý v boji ztatila 996 vojáků a dalších 2383 raněných přestože proti nim stál zlomek polské armády, jejíž naprostá většina bojovala na západě proti Němcům. Co se tanků týče, tak Rudá armáda prý ztatila 42 strojů v boji (bez rozlišení typů) a dalších 429 jich zůstalo na cestách stát v důsledku mechanických poruch a dalších nebojových příčín (že by špatná logistika a nedostatek PHM?:-) Rudá armáda pak k 2.říjnu 1939 registrovala 99.149 zajatých polských vojáků, ale některé pozdější zdroje uvádějí až 452 536 zajatých. V tomto počtu jsou ale zahrnutí i státní zaměstnanci, jako zaměstnanci pošt, policisté a další nevojenské osoby.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6811
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Kacermiroslav existuje mnoho historické literatury, zde na Palbě vpád SSSR do Polska popisuji na tomto místě:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=196
když Úvod k Polsku je zde Č 1:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2771

o SSSR je to od Č 29 až do Č 48 a poté ještě Bilancování, když na konci vždy čtyř článků, jsou vždy uvedeny Použité zdroje:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2898
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2924
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2941
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2963
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2976
a Bilancování zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3001
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Západní fronta“