Německo bitevní lodě třídy KAISER (1896)

Moderátoři: jarl, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Německo bitevní lodě třídy KAISER (1896)

Příspěvek od kacermiroslav »

Bitevní lodě třídy KAISER
Německo rok 1896 - 1900


Obrázek SMS Kaiser Wilhelm II.

Lodě ve třídě:
- KAISER FRIEDRICH III. _ (3/1895 – 1.7.1896 – 7.10.1898)
- KAISER WILHELM II. _ (10/1896 – 14.9.1897 – 13.2.1900)
- KAISER WILHELM DER GROSSE _ (1/1898 – 1.6.1899 – 5.5.1901)
- KAISER KARL DER GROSSE _ (9/1898 – 18.10.1899 – 4.2.1902)
- KAISER BARBAROSSA _ (8/1898 – 21.4.1900 – 10.6.1901)

* Poznámka: první datum je datum zahájená stavby, dále je datum spuštění na vodu a poslední je datum zařazení do stavu námořnictva.

V době, kdy Velká Británie a další námořní velmoci vyvíjely moderní bitevní loď, bylo císařské Německo ještě druhořadou zemí co se námořních sil týče. A tak zatímco Velká Británie, Francie, Rusko a další země již stavěly moderní bitevní lodě ve velkých sériích, začalo vilémovské Německo se stavbou lodí obdobných parametrů až koncem 19.století. Avšak zatímco mnohé jiné námořní velmoci postupovaly procesem teorie pokusů a omylů, Německo ke stavbě bitevních lodí přistoupilo velice cílevědomě a odborně a budovalo jej podle Britského vzoru, vždy několik jednotek od stejné třídy a stejných takticko-technických parametrů. Tím bylo možno vytvořit homogenní eskadru. Od každé třídy bylo následně stavěno pět jednotek.

Pořizovací náklady:
- Kaiser Friedrich III. _ 21.472.000,- Marek
- Kaiser Wilhelm II. _ 20.387.000,- Marek
- Kaiser Wilhelm der Grosse _ 20.254.000,- Marek
- Kaiser Karl der Grosse _ 20.385.000,- Marek
- Kaiser Barbarossa _ 20.301.000,- Marek


Obrázek SMS Kaiser Friedrich III

KONSTRUKCE
První moderní německou konstrukcí bitevních lodí, podle vzoru tehdy stavěných bitevních lodí Velké Británie, byla plavidla třídy Kaiser, která byla složena z těchto pěti plavidel: Kaiser Friedrich III. (1896), Kaiser Wilhelm II. (1897), Kaiser Wilhelm der Grosse (1899), Kaiser Karl der Grosse (1899) a Kaiser Barbarossa (1900). První dvě bitevní lodě byly stavěny v loděnici Kaiserliche Werft Wilhelmshaven, loď Kaiser Wilhelm der Grosse byla stavěna v Germaniawerft v Kielu, Kaiser Barbarossa byla stavěna v Schichau (Danzing, dnes Gdaňsk) a poslední Kaiser Karl der Grosse byla stavěna u firmy Blohm and Voss v Hamburku.

Lodě této třídy měly trup o délce 125,3 m (na vodorysce 121 m), šířce 20,4 m a ponor 8,2 m. Standardní výtlak byl 11.097 t a plný 11.894 t. Loď poháněly tři trojčinné expanzní stroje o celkovém výkonu 9.922 kW (13.500 k), pro které vyrábělo páru 14 vodotrubních kotlů systému Schulz. Pohonná jednotka dokázala lodi udělit maximální rychlost 18 uzlů (33,3 km/h). Dojezd lodi při ekonomické rychlosti 10 uzlů představoval 3.410 námořních mil. Posádka čítala celkem 658 mužů.
Obrázek řez hlavní dělovou věží (typ DRH LC/97) Obrázek


VÝZBROJ
Hlavní výzbrojí této třídy byla námořní Kruppova děla ráže 240mm L/40 v počtu čtyř, přičemž vždy byla děla umístěna po dvou v jedné dělové věži. V každé věži byla obsluha v počtu 20 mužů. První dělová věž byla umístěna na přídi lodi a druhá na zádi. Obě ležely v ose lodě. Hmotnost střely se dle typu a modelu munice pohybovala od 140 do 151 kg. Sekundární výzbroj se skládala z 18 děl ráže 150 mm L/40, která byla umístěna vždy po jednom v šesti dělových věžích, přičemž věže byly rozmístěny po bocích lodi. Vezená zásoba munice činila 120 střel na hlaveň. Hmotnost střely byla 40 kg. První dvě věže střední ráže stáli na úrovni předního komínu, druhá dvojice před zadním komínem a třetí dvojice stála mezi zadním komínem a zadním bojovým stěžněm. Zbylých 12 děl ráže 150 mm bylo umístěno v malých kasematách v nástavbě lodi, a to dvě před přední dělovou věží, dvě na úrovní této věže, další dvě na úrovni předního bojového stěžně, další dvojice na úrovni zadního stěžně, zadního velitelského můstku a za zadní věží hlavního dělostřelectva. Proti útokům torpédových plavidel bylo na palubě celkem 14 děl ráže 88 mm L/30. Taktéž mělo každé plavidlo z této třídy k dispozici 6 torpédometů ráže 450 mm, z nichž pět bylo podhladinových a jeden nadhladinový umístěn na zádi lodi (jiné zdroje uvádí pouze 4 torpédomety a to všechny pod úrovní hladiny).

TTD _ Kruppovo námořní dělo ráže 240mm - 24 cm/40 (9.4") SK L/40 (model 1898)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
* Celková délka hlavně: 9,55 m
* Délka vývrtu hlavně: 8,86 m
* Hmotnost hlavně: 25.640 kg
* Hmotnost střely: 140 kg (za WW1 HE projektil o váze 151 kg)
* Hmotnost prachové náplně: 42 kg
* Počáteční rychlost střely: 835 m/s
* Průraznost:
* Počet ran za minutu: 1,5 x
* Dostřel: 16.900 m (elevace 30°)



Hmotnost boční salvy:
4 x 240 mm = 604,0 kg
9 x 150 mm = 360,0 kg
Celkem: 964 kg
* Při výpočtu použit projektil HE L/4,1 nose fuze - 332.9 lbs. (151 kg)


Obrázek SMS Kaiser Friedrich III

PANCÉŘOVÁNÍ
Boky plavidla chránil pancéřový pás, který byl na úrovni čáry ponoru. Tento pás vyčníval nad úroveň ponoru pouhých 50 cm. Plavidlo kryl po celé délce. Ve střední části měl největší tloušťku a to 225 mm, směrem k přídi se pak zeslaboval na 100 mm a k zádi na 75 mm. Pod tímto hlavním pancířem od firmy Krupp pak ještě byla 100mm podložka z teakového dřeva. Další ochranou lodi byla pancéřová paluba o tloušťce 50 až 119 mm. Kasematy středního dělostřelectva ráže 150 mm kryl 140 mm pancíř, věže hlavního dělostřelectva pak chránil 250 mm pancíř. Strop děl hlavní ráže kryl 50 mm pancíř. Velitelská věž byla rovněž chráněna 250 mm pancířem, přičemž strop měl tloušťku 30 mm. Kromě výše uvedených míst byly chráněny pancířem i šachty výtahů střeliva a to u děl hlavní ráže o síle 230 mm a šachty u děl střední ráže kryl 100 mm pancíř. Výška ochrany těchto šachet sahala až k pancéřové palubě.
Obrázek

TTD _ bitevní lodě třídy KAISER
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
* Země původu: Německo
* Doba vzniku: - Kaiser Friedrich III. (1896)
- Kaiser Wilhelm II. (1897)
- Kaiser Wilhelm der Grosse (1899)
- Kaiser Karl der Grosse (1899)
- Kaiser Barbarossa (1900)

* Délka: 125,3 m (121 m na úrovní vodní hladiny)
* Šířka: 20,4 m
* Ponor: 8,2 m
* Výtlak standardní: 11.097 t (výtlak maximální 11.894 t)
* Výzbroj: 4x240 mm (2xII), 18x150 mm (18xI), 12x88 mm (12xI), 6x Torpédomet
* Pancéř paluba: 50 - 119 mm
* Pancéř boky: 225 mm + 100 mm teakového dřeva
* Pancéř dělostřelecká věž: 250 mm
* Pancéř velitelská věž: 250 mm
* Výkon strojů: 9.922 kW / 13.500 k
* Rychlost: 18,0 uzlů (33,3 km/h)
* Posádka: 658 mužů (podle jiných zdrojů 622 mužů)

Rychlost a výkon jednotlivých lodí:
Kaiser Friedrich III 13,053 k = 17.3 uzlů
Kaiser Wilhelm II 13,922 k = 17.6 uzlů
Kaiser Wilhelm Der Grosse 13,658 k = 17.6 uzlů
Kaiser Karl Der Grosse 13,874 k = 17.8 uzlů
Kaiser Barbarossa 13,949 k = 17.8 uzlů



BOJOVÁ KARIÉRA

Kaiser Friedrich III. (1896)
Po svém dokončení v říjnu roku 1898 byla tato bitevní loď zařazena k Německému císařskému námořnictvu. V roce 1910 byla spolu se svými sesterskými plavidly zařazena k III. Eskadře Širomořské flotily. Pro průběh WW1 byla tato loď shledána boje schopna jen s určitým omezením. Počítalo se s ní především jako s lodí pobřežní obrany a byla zařazena k V. eskadře císařského námořnictva, kde sloužila až do roku 1915. V roce 1916 byla zakotvena v Kielu jako vězeňská loď. V této roli sloužila až do konce války. V roce 1917 byla přemístěna do Flensburgu a poté do Swinemunde. Po ukončení světové války byla dále používaná v roli ubytovací lodě. V roce 1919 byla Kaiser Friedrich III vyškrtnuta ze seznamu císařského námořnictva a prodána na šrot. Její čelní ozdobný ornament je v současné době k vidění v Drážďanech.

Kaiser Wilhelm II. (1897)
Po svém dokončení v únoru roku 1900 prodělala bitevní loď Kaiser Wilhelm II několik cvičných plaveb v Severním a Baltském moři v roli vlajkové lodi. Při svých cestách se Kaiser Wilhelm II dostal i do norských a španělských přístavů. Během manévrů v roce 1908 v Atlantském oceánu zavítala i na Azorské ostrovy. V roce 1910 byla začleněna do III. Eskadry Širomořského loďstva spolu se svými sesterskými loděmi. Po zahájení WW1 byla Kaiser Wilhem II spolu se sesterskými loděmi začleněna k V. eskadře lodí pobřežní obrany. Od roku 1915 byla zakotvena jako velitelská loď ve Wilhelmshavenu. Dne 6.prosince 1919 byla poškozena a o dva roky později v roce 1921 šla v Ronnebecku do šrotu.

Kaiser Wilhelm der Grosse (1899)
Spolu se svými sesterskými loděmi byla Kaiser Wilhelm der Grosse na začátku Velké války zařazena k 5. eskadře lodí pobřežní obrany. Z aktivní služby byla vyřazena v roce 1915. Poté až do konce války následovala její kariéra vězeňského plavidla. V roce 1920 byla prodána do šrotu a následně sešrotována.

Kaiser Karl der Grosse (1899)
Spolu se svými sesterskými loděmi byla loď Kaiser Karl der Grosse na začátku Velké války zařazena k 5. eskadře lodí pobřežní obrany. Z aktivní služby byla vyřazena v roce 1915. Poté až do konce války následovala její kariéra vězeňského plavidla. V roce 1920 byla prodána do šrotu a následně sešrotována.

Kaiser Barbarossa (1899)
Spolu se svými sesterskými loděmi byla loď Kaiser Barbarossa na začátku Velké války zařazena k 5. eskadře lodí pobřežní obrany. Krátce poté však byla převelena k pobřežní obraně a dále působila i jako loď pro výcvik torpédového útoku. V roce 1920 byla bitevní loď Kaiser Barbarossa prodána na šrot a následně sešrotována.


PS: Závěrem bych chtěl poděkovat Martanovi (Martan), za kontrolu pravopisu a celkovou pomoc s koncepcí.

Obrázek SMS Kaiser Wilhelm II.



Zdroje:
http://www.d3.dion.ne.jp/~ironclad/ward ... gress5.htm
Válečné lodě (2) – Vladimír Hynek a Petr Klučina – 1986
www.warshipsww2.eu
www.wikipedia.org
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 18/5/2010, 10:22, celkem upraveno 5 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Martan
praporčík
praporčík
Příspěvky: 304
Registrován: 14/6/2005, 00:11
Bydliště: Domašín

Příspěvek od Martan »

S koncepcí to trochu přehnal, ale jinak se rádo stalo
Obrázek
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Pramice je to pěkná, jen mám jednu připomínku k pravopisu - v češtině se určitě nepoužívá spodní podtržítko _ - to se snad používalo v DOSu...
Kazí to celkový dojem z článku.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
milic
Příspěvky: 2
Registrován: 25/11/2008, 13:40

Hochseeflotte

Příspěvek od milic »

Super článek. Jen mě trochu zaráží používání termínu "Širokomořská flotila". Jde o dost toporný překlad a klonil bych se spíše k používání těchto názvů v originále (Grand Fleet se také obvykle nepřekládá).
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Hochseeflotte

Příspěvek od kacermiroslav »

milic píše:Super článek. Jen mě trochu zaráží používání termínu "Širokomořská flotila". Jde o dost toporný překlad a klonil bych se spíše k používání těchto názvů v originále (Grand Fleet se také obvykle nepřekládá).
Jedná se o dosti často používaný překlad v české literatuře (Hrbek, Klučina, Hynek, Škňouřil...atd.) a proto jsem jej použil také. Jinak...je to "Širomořská" a ne "Širokomořská". U anglického se pak v češtině standardně používá "Velké loďstvo".
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Němci zrovna nehořeli touhu používat anglickou námořní terminologii, některé jejich složené slova jsou pro našince hrozné.

Ale jinak pojmenování Linienschiffe, Schlachtschiffe, Große Kreuzer a Panzerkreuzer je vcelku povedené, je jasné, že Němci nebudou používat pro označení třídy označení dreadnought...
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
vodouch
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 936
Registrován: 15/1/2008, 23:15
Bydliště: Praha

Příspěvek od vodouch »

Uznávám odůvodněnost upozornění na bývalý obsah tohoto příspěvku. Bohužel jinak jej zlikvidovat neumím.
Naposledy upravil(a) vodouch dne 26/11/2008, 17:49, celkem upraveno 2 x.
Obrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Hochseeflotte

Příspěvek od Pátrač »

milic píše:Super článek. Jen mě trochu zaráží používání termínu "Širokomořská flotila". Jde o dost toporný překlad a klonil bych se spíše k používání těchto názvů v originále (Grand Fleet se také obvykle nepřekládá).
Hrbek ve své knize Velká válka na moři ve všech pěti dílech strikně používá buď originální název v němčině nebo termín Širokomořské loďstvo.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
vodouch
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 936
Registrován: 15/1/2008, 23:15
Bydliště: Praha

Příspěvek od vodouch »

Máme tu určitý konflikt. Na jedné straně máme snahu za každou cenu přecpávat rodnou řeč slovy, přejatými z jiných jazyků (i když nejde o cizojazyčný v té chvíli přesnější a výstižnější odborný výraz). Na druhé straně máme snahu za každou cenu překládat výrazy z oborů, které jsou pro nás v podstatě okrajové (námořnické pojmy pro ortodoxní suchozemce).
Jinak Hochseeflotte je spíš Vysokomořské loďstvo než Širomořské (hände hoch-ruce vzhůru, hochdruck-vysoký tlak, spielt dreimal hoch-zahrajte třikrát tuš (akord zdola nahoru) ... )
Obrázek
Uživatelský avatar
mmmichalll
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 118
Registrován: 7/3/2008, 18:09

Příspěvek od mmmichalll »

Jinak Hochseeflotte je spíš Vysokomořské loďstvo než Širomořské
Jo to máš určitě pravdu, jenže v takových případech se používá spíš překlad volný a ne doslovný, u některých názvů by to bylo dost krkolomné.
Německé lodě operovali na širých mořích a ne vysokých, takže asi tak ohledně toho překladu.

kacermiroslav napsal: V době, kdy Velká Británie a další námořní velmoci vyvíjely moderní bitevní loď, bylo císařské Německo ještě druhořadou zemí co se námořních sil týče. A tak zatímco Velká Británie, Francie, Rusko a další země již stavěly moderní bitevní lodě ve velkých sériích


Ve skutečně velkých sériích to byla jen Británie a pak právě Německo, které jí začalo na mořích konkurovat. Ostatní evropské flotily zaostávaly.

Jen na okraj: Německé císařské loďstvo, tedy jeho rozpínavost, bylo asi jediným důvodem, proč se Británie přidala na stranu Francie a Ruska.
Ministerstvo školství varuje: Čtení škodí hlouposti
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

mmmichalll píše: Ve skutečně velkých sériích to byla jen Británie a pak právě Německo, které jí začalo na mořích konkurovat. Ostatní evropské flotily zaostávaly.
To bych tak jistě netvrdil. Vývoj tzv. moderní bitevní lodě (rozuměj před Dreadnoughtem) započal někdy v druhé polovině 80tých let 19.století. Po několika prototypech a přechodných modelech se pak rozjel velký závod v jejich výstavbě. A tak zatímco Německo mělo do roku 1895 spuštěno na vodu nebo vyrobeno jen plavidla třídy Brandenburg (4 ks), měla Velká Británie již 11 lodí tříd Trafalgar a Majestic, Francie měla 8 lodí různých tříd, Rusko 10 bitevních lodí.

Do doby výstavby německých lodí třídy Kaiser, bylo císařství skutečně námořní velmocí druhé nebo třetí třídy. Protože většina evropských zemí tou dobou vlastnila řadu pancéřových barbetových nebo kasematových lodí, což byl de facto přechodový model k bitevním lodím.
ObrázekObrázekObrázek
milic
Příspěvky: 2
Registrován: 25/11/2008, 13:40

Příspěvek od milic »

Když už se zde rozjel jazykový koutek tak dodám, že například Hochseeschiff můžeme přeložit jako oceánská loď. Takže vedle Hochseeflotte, Širomořské flotily, Širokomořského loďstva máme i Oceánské loďstvo. Osobně si myslím, že ono "Hoch" vyjadřuje spíše ambice tehdejšího Německa, než velikost moře :wink:
vodouch
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 936
Registrován: 15/1/2008, 23:15
Bydliště: Praha

Příspěvek od vodouch »

Jo, to beru. Angličané, králové moří, užívali termín high sea.
Obrázek
Odpovědět

Zpět na „Německo“