Něco málo teorie ke speciálním silám
Napsal: 26/11/2008, 13:16
NĚCO MÁLO TEORIE KE SPECIÁLNÍM SILÁM A SILÁM, KTERÉ SE K NIM PŘIBLIŽUJÍ
VálČENÍ JE ČINNOST kterou se lidstvo zabývá už hodně dlouho. Prošlo mnoha podobami stejně tak přinesli mnoho podob zkázy a zabíjení. Jenže my žijeme už ve 21. století a zdá se, jako by války už nebyly takové jako dříve.
V první řadě si je potřeba uvědomit, že svět je jiný než v době masových ozbrojených konfliktů jako byla I. a II světová válka. Jak se svět mění, tak se objevují i nové formy války a jiné formy úsilí o zajištění míru. A vše je postaveno do současného globalizovaného světa.
Pokud vezmeme za své staré známé a podle mě stále platná tvrzení, že válka je pokračování politiky jiným tedy násilným způsobem a že politika je transformovaná ekonomika , musíme si uvědomit, že změna způsobů tvorby bohatství tedy rozvoj ekonomiky povede a vlastně už vede ke změnám ve způsobech vedení války a úsilí o zajištění míru. Koneckonců tak jak historie šla, bylo to stále znovu a znovu potvrzováno. A právě s právě probíhajícím nástupem tzv. Třetí velké vlny se spojují také nástup nových forem válčení i zápasu za mír. Tady ale musím něco vložit, abyste rozuměli tomu co bude následovat.
Možná znáte teorii manželů Tofflerových o civilizačních vlnách. Jistě se dají připomínkovat a napadat, ale zde bych prosil o akceptaci. Myslím si totiž, že se z toho dá vycházet. Malá vsuvka:
Alvin Toffler patří mezi nejvýznamnější sociální myslitele současnosti. Spolu se svou ženou napsal v roce 1970 futurologický bestseller Šok z budoucnosti. Nakonec z toho byla trilogie: kniha Třetí vlna vyšla v roce 1980 a závěrečná část Posun moci v roce 1990. Každá z výše jmenovaných knih je považována za klasiku. Původně byl Alvin Toffler novinář, korespondent ve Washingtonu a později spoluvydavatel časopisu Fortune, přednášel externě na Cornellově univerzitě a New School For Social Research, z oblasti pedagogiky a sociologie. Manželé Tofflerovi se stali uznávanými komentátory vývoje společnosti a jejich díla jsou velmi cenným příspěvkem k porozumění naší poplašené doby.
Takže manželé Tofflerovi tvrdí, že lidská civilizace zatím prošla třemi civilizačními vlnami.
První velká vlna je spojena s nástupem neolitické revoluce asi 10 000 let před Kristem a představuje vznik a rozvoj zemědělských společností, s modifikacemi do městských a kupeckých států, otrokářských společností a feudálních ekonomických systémů.
Druhá velká vlna je spojena s nástupem první průmyslové revoluce koncem 18. století a představuje vznik a prosazení masových průmyslových společností (industriální civilizace);
Třetí velká vlna nastupuje od roku 1950 (v USA) a je spojena se zrodem postindustriální (znalostní, informační) civilizace. Tedy se na rozviji společnosti nejvíce podílí informace, znalosti-tedy rozvoj vědy a techniky a aplikace jejich výsledků.
Každé této vlně odpovídá i způsob vedení války, sestavy a složení jednotek a také složení jednotek, které by snesly označení speciální.
V současné době:
- v nejvyspělejších zemích (USA, Japonsko, státy Západní Evropy) dochází ke srážce civilizace Druhé a Třetí velké vlny,
- v méně vyspělých zemích ještě převládá civilizace Druhé velké vlny a
- v řadě zemí rozvojového světa dosud vládne civilizace První velké vlny.
To vytváří prostředí pro výbušnou situaci ve světě, ve kterém pak může docházet ke konfliktům a válkám různého druhu – mezi státy spadajícími do různých civilizačních vln nebo tam kde se prolínají v jednom státě vlny dvě., což dnešní svět zná. Jde tedy o války První vlny, války Druhé vlny, války Třetí vlny, duální (podvojné) války, víceúrovňové války, včetně terorismu všeho druhu.. Tady snad nemůže dojít k neshodě v tom jak je to myšleno.
Nástup Třetí velké vlny je spojen zejména s nástupem válek nového typu, ve kterých rozhodující roli hrají znalosti - poznání, nové mimořádně progresivní technologie a zbraňové systémy a návaznosti na ně i nové operační a taktické postupy. Podíváme se na dobu kterou jsem zažil už já v aktivní službě.
Na konci minulého století se formovala např. taktika tzv. aktivní obrany, jejímž cílem bylo a je těsnou koordinací vzdušných a pozemních vojsk a nálety hluboko do vnitrozemí zabránit prvním, druhým a dalším sledům nepřátelských vojsk vůbec dorazit na bojiště.
Prostě pokud mělo dojít k válce a nešlo zastavit první sledy, bylo žádáno zahájit boj s těmito prvními sledy, ale nepřipustit příchod 2-hých a 3-tích sledů na bojiště.
Kvůli realizaci těchto nových operačních a taktických postupů vznikly rovněž nové zbraňové systémy - např. radarový systém J-STARS, monitorovací systém AWACS, systém pro raketomety MLRS, raketový systém ATACMS, střely Patriot, tanky nového typu M-1 Abrams, Challenger, Leclerk a Leopard 2. Na druhé straně pak raketomety SMERŠ, tanky T-80 a T-90 a jiné pozemní zbraňové systémy schopné se na těchto úkolech podílet. Změnami prošly také letecké zbraňové systémy všeho druhu a prudkým rozvojem prošla protiraketová a protiletadlová obrana.To hlavně proto, aby bylo možno ničit letecké síly nepřítele, který samozřejmě má podobné úmysly.
Zde začal narůstat význam speciálních sil a sil zvláštního určení.
Své místo si našli speciální skupiny hloubkového průzkumu mající za úkol zjistit místa rozmístění druhosledových a třetisledových jednotek, pochodové osy jejich přemísťování do první linie, místa jejich velení a prvky logistické podpory.
Skupiny meteorologického průzkumu a skupiny návodčích vzdušných sil a raketčíků pak měli zajistit potřebné informace o počasí a jiných vlivech v cílových prostorech a navedení útočících zbraňových systémů tak, aby došlo k podstatnému snížení akceschopnosti napadených jednotek.
Skupiny určené pro diverzní a likvidační činnost pak měli za úkol likvidovat velitelská stanoviště, destruovat významné objekty - mosty, ropovody a produktovody, podpůrné prvky letišť a podobně.
Síly dalekého dosahu - aeromobilní a vzdušně výsadkové koncipované jako druh vojska pak měli za úkol pomocí taktických vzdušných výsadků podporovat protiútoky vlastních sil a ničení poráženého nepřítele a umožňovat operační manévry typu obejití nebo taktické obchvaty.
Námořní pěchota pak jako zvláštní druh vojska měla za úkol bránit vlastní ,nebo naopak napadat pobřežní oblasti protivníka, vytvářet předmostí pro možné rozvinutí pozemního vojska a taktického letectva.
Napadený nebo naopak odrážený protivník pak musel vytvářet prvky protivzdušné a protiraketové obrany, musel řešit likvidaci dálkově vytvářených a velmi rozsáhlých minových polí, musel věnovat velké síly protivýsadkové obraně a obraně prvků logistické podpory. Velké prostředky pak musel věnovat střežení míst velení a možných cílů diverzí.
V takto koncipovaném pojetí vedení války pak vzhledem k masovému nasazení letectva docházelo zákonitě ke ztrátám letadel a jejich posádek. Proto už ve Vietnamu vznikly:
Speciální skupiny pro vyhledávání sestřelených pilotů a osádek letounů, jejich vyzvednutí a přepravu domů. Jejich význam se projevil v obou pouštních válkách.
Jejich výsledky byly překvapivě dobré. I když slovo překvapivě asi není na místě. Myslím si ale, že lepší výsledky dosáhli Britové. Měli procentově menší ztráty při těchto operacích než Američané. Na druhou stranu americké týmy podporované letounem A-10 Thunderbolt a dvěma AH-64 dokázali evakuovat více lidí a přitom ještě způsobit protivníkovi značné ztráty.
Obě války v zálivu byly jak se zdá poslední války starého typu. Tedy války vedené masovými armádami národními nebo koaličními na obou stranách. Ve své práci o tancích a jejich perspektivách jsem uvedl, že tak jak se z důvodu nepravděpodobnosti podobných válek v budoucnosti i když je stále nelze vyloučit, přežil model hlavního bojového tanku, přežila se i koncepce masových armád.
Jistě, velmoci a ekonomicky silné státy vždy budou inklinovat k tomu mít silné a dokonale vybavené ozbrojené síly. Ale na druhé straně pokud jsou v rozvíjené fázi třetí vývojové vlny, vědí už asi tak 15 let, že je potřebná změna. Celkově je vidět u vyspělých armád odklon od masovosti a těžkotonážnosti a příklon k lehkým velmi silně vyzbrojeným a odolným bojovým prostředkům ovládaných dobrovolně sloužícím občany na základě vysoké profesionality. Tedy armády v blízké budoucnosti budou vypadat tak, jak nyní vypadají útvary a jednotky zvláštních sil. Tedy třeba v podmínkách USA.Vznikají útvary rychlého nasazení - hlavně v podmínkách nových členských zemí NATO.
USA které jsou v tomto asi nejdále - už slyším jak rabo startuje a začíná hledat vše co má o vzdušně výsadkových silách Ruské federace - nejdále sestavily jako první na světě mimořádně výkonnou operační jednotku nazvanou:
XVIII. vzdušně výsadkový sbor s velitelstvím ve Fort Bragg. Patří k největším bojovým uskupením US ARMY představující 88 000 vojáků, čtyři divize, jeden lehký obrněný pluk a další samostatné brigády. Jde o:
- 3.pěší divizi (mechanizovanou) ve Fort Stewart, USA,
- 10.horskou divizi (lehkou) ve Fort Drum, USA,
- 82.výsadkovou divizi rovněž ve Fort Bragg,
- 101.výsadkovou divizi (vzdušně výsadkovou) ve Fort Campbell, USA,
- 2.lehký obrněný pluk ve Fort Polk, USA,
- 18.leteckou brigádu,
- 229.letecký pluk a další zabezpečovací a podpůrné jednotky. Pozemní bojové jednotky jsou tvořeny:
3.pěší divize (mechanizovaná) ve Fort Stewart, USA, velmi zkušená a ostřílená. V Kuvajtu střídavě rotují její jednotky již od roku 1990. Část z nich se zúčastnila operace Enduring Freedom a několika mírových misí.
10.horská divize (lehká pěší) ve Fort Drum, USA, je schopná zaujmout do 96 hodin po obdržení rozkazu operační prostor kdekoliv na světě. Patří k nejvíce nasazovaným divizím US ARMY. Má bohatou historii z druhé světové války, několik let působila v Německu a má kolem 8 500 vojáků v pěti brigádách. Tento počet se zdá malý, ale povaha boje v horách neumožňuje větší útvary a jednotky efektivně uvelit.
Jako hlavní úderná síla tomuto sboru slouží dvě divize. Jsou to:
82.výsadkové divize. Ta je se svými třemi výsadkovými brigádami a leteckou brigádou připravena zasáhnout do bojové činnosti do 18 hodin na kterémkoli místě světa. Je speciálně připravena k obsazování strategických cílů jako letišť a přístavů.
101.výsadková divize (vzdušně výsadková) z Fort Cambell je vycvičena k působení v hloubce nepřítele do vzdálenost 150-300 km za linií fronty. Disponuje přepravními prostředky umožňující najednou vysadit až 4 000 výsadkářů.
Dalšími silnými útvary jsou 18.letecká brigáda (výsadková) podporuje činnost XVIII.sboru, a 2.lehký obrněný pluk. Tento má zkušenosti s bojovou činností proti iráckým jednotkám již z operace Desert Storm, kde bojoval s divizí Republikánské gardy. Během 100 hodin postoupil o 250 km, zajal 2 000 iráckých vojáků, zničil 159 nepřátelských tanků a 260 dalších bojových vozidel.
2.LOP jsem popsal i z pohledu jeho impozantních bojových výsledků - zdálo by se, že je to tím, že se jedná o speciální jednotku. Není. Útvary nazývané LOP jsou pouze dokonale vycvičené a dobře vybavené průzkumné prvky amerických armádních sborů.
Pokud se bude svět vyvíjet tímto směrem, v době do 20 až 25 let bude každá opravdu moderní armáda vypadat podobně jako tento sbor. Nebo alespoň její hlavní – úderná část. Silné státy si zachovají i silnou pozemní armádu ale ta také projde transformací jaká nemá obdoby.
Kdysi jsem o tom psal jako o už realizovaném vojenském projektu nazývaném FCS, tedy Future Combat Systém. Jde o robotické systémy vedení boje nebo systémy spotřebou minimální obsluhy osádkami. Tedy osádkami nebo dálkově řízená průzkumná a bojová letadla, vrtulníky, tanky, hlídkové vozy, samostatné či začleněné do tzv. FCS - Future Combat System čili Příštího bojového systému a potom i autonomní roboti pracující bez spojení s člověkem. Zde připomenu o co asi tak jde. Kdysi jsem psal: Citováno a částečně upraveno:
FCS jsou realitou a není to jen otázka USA. Své k tomu říkají i Rusko a jiné státy, které pochopily, že tanky se dopracovaly svého zenitu a že obrazně řečeno stojí na rozcestí. Dnes už se neřeší poměr balistická ochrana tedy pancíř s pomocnými prostředky proti působení prostředků protivníka. Dnes se řeší, jak snížit možnost zásahu bojového prostředku jiným bojovým prostředkem a pokud to nelze, jak minimalizovat škody na vlastním prostředku a hlavně na živé síle. Vyzkoušené demonstrátory FCS -T pásový a FCS-W kolový prokázaly na dnešní poměry vynikající výsledky. A není to o bohatství - jde také o maximální úspory - i americký daňový poplatník nechce vyhazovat peníze a co je pro USA horší, ubývá jim lidí ochotných se nechat se naverbovat do profesionální armády.
Pro tento příspěvek to je zajímavé odsud:
Proto tedy FCS povedou k naprosté přestavbě amerických ozbrojených sil. Stávající pluky a brigády budou nahrazeny novými formacemi UA-Unit of Action a vyšší stupně pak UE-Unit of Employment. Tyto nové formace se budou lišit od zavedených v mnoha směrech-uvedu zde jen jeden ukazatel. Celková hmotnost lidí, bojové techniky a materiálu jedné UA bude do 12 000 tun.
Dnešní obrněná brigáda je "těžká" 22 000 tun-dovedeš si představit to snížení potřeby pohonných hmot, potravin, zdravotnického materiálu, ale i náhradních dílů a podobně? Přitom počet bojových prostředků bude o 20% vyšší, ale počet vojáků klesne o 40%. Kouzlo je v tom, že bude obsahovat až 200-250 bojových robotů. Když to převedeme na kompletní pozemní síly USA, půjde o snížení počtů vojáků asi o 940 000 lidí. Přitom bojová síla bude vyšší, případné ztráty výrazně menší. Provoz takové brigády v míru bude výrazně levnější než v současnosti.
Výrazně klesne i její energetická náročnost. Spotřeba PHM na přesuny po zemi, boj bude o 50% menší a soudobé i výhledové dopravní letouny ji při zachované kapacitě přepraví dvakrát rychleji kamkoliv na světě. Podle dnešních měřítek by takové útvary byly označeny jako speciální útvary. Podle Američanů budou a už dnes jsou považovány za novou podobu pozemního vojska.
Všechny výše uvedené formy speciálního použití speciálních jednotek budou zcela jistě potřeba i v nových podmínkách. Jejich úloha dokonce poroste. Důvod je jasný. Protivníkem budou chudé země, které budou nuceny bojovat se silnějším a moderně vybaveným protivníkem. Pokud konflikt přeroste a myslím, že tomu ani nemůže být jinak, do gerilové války, bude vše na speciálních jednotkách, které s podporou bojových robotů ze sestav brigád FCS budou vyhledávat a ničit lehké síly protivníka a budou muset čelit útokům ze zálohy, diverzím a teroru. Svou mimořádně významnou roli by pak sehrály i v boji se stejně vyspělým protivníkem.
Důležité je si uvědomit, že navíc vzniknou speciální jednotky jaké dnes nemají obdobu a nebo se o nich jen uvažuje. V lepších případech (nebo možná v horších) už existují jako výzkumná pracoviště.
Půjde o jednotky pro obsluhu:
- kosmických zbraní – sem je potřeba zařadit výzvědné družice, spojovací družice, systémy proti řízeným střelám, bojové orbitální stanice, stíhací družice a kosmické nosiče protizemních zbraní.
- ekologických zbraní – zde si každý dovede představit na dálku vyvolané zemětřesení, sopečné erupce způsobené elektromagnetickými vlnami, modifikace počasí, vyslání geneticky upraveného hmyzu ničícího úrodu a podobné hrůzy
- neletálních čili nesmrtících zbraní (oslepující laserové pušky, zvukové generátory, prostředky pro zklidnění nebo uspání s příměsí DMSO – dimetylsulfoxidu, kapaliny způsobující křehnutí kovů, energetické zbraně, které by vypnuly motory letadel, tanků, obrněných transportérů či nákladních vozidel.
Další nově vytvořené speciální jednotky budou bojovat v oblastech:
- nových způsobů špionáže – zde si každý může představit sebevětší šílenost a je zcela jisté, že je otázkou času než se tato šílenost stane realitou.
- vedení psychologických válek – mechanismy jsou známé, jen budou zaměřeny na ovlivnění globálního myšlení nebo na myšlení obyvatel celých kontinentů a oblastí
- vedení informačních válek - nové simulační technologie umožňují např. líčit celé bitvy, které se nikdy neodehrály či setkání vrcholových představitelů, které nepravdivě předvádí vůdce nepřátelské strany, jak odmítá mírová jednání – prostě umělá virtuální realita která bude ovlivňovat veřejné mínění v mateřské zemi ale hlavně v zemi protivníka. Zde půjde i o využívání internetu za účelem doručení žádoucích zpráv na správné adresy, opět za účelem ovlivnit veřejné mínění . Možností je vícero specialista - voják nebo civilista bude vlastně něco jako dnešní počítačový HACKER.
Vznik nových forem války vede s určitým zpožděním i k novým formám boje za mír. I tyto prošli jistým vývojem.
Např. v rámci První velké vlny šlo o souboje zástupců nepřátelských stran , šetření životů žen a dětí, neutrálních osob či poslů, vyčlení určitých území , komunikací nebo bodů míru, přerušení bojů na určitou dobu –například kvůli náboženským záležitostem, mocenským změnám nebo z důvodu ryze materiálních-příchod zimy, potřeba realizovat sklizeň. Přeměna zajatců v otroky byla preferována před jejich vražděním.
V rámci Druhé velké vlny to pak byly hlavně smlouvy a dohody - např. stanovení pravidel omezujících chování vojáka, péče o raněné bez ohledu na jejich národnost, brát vojenské lékaře a zdravotní sestry jako neutrály, zákaz určitých výbušných kulek, vznik nových organizací pro udržení míru -Společnost národů a Organizace spojených národů.
Třetí velká vlna zatím nemá formu ochrany míru , která by odpovídala novým podmínkám světového systému a realitám formy války Třetí velké vlny. Vznik budoucích forem boje o mír lze ale předpokládat že se změní formy. Možností je sposta, vybírám namátkově:
1 - půjde např. o zřízení dobrovolných ozbrojených a placených organizací, které by na soukromé bázi vedly války pro OSN- klidně to mohou být široce koncipované speciální jednotky vyzbrojené a placené OSN.
2 - prodej zbraní technologií Třetí vlny na protiúčet (za zbraně Druhé vlny, které by se pak ničily) spojencům a nebo naopak nepřátelům, kteří zahájily boj proti jiným našim nepřátelům.
3 - zavedení registru zbraní (sledování vývozu a dovozu zbraní) a vypisování odměn v hodnotě milionů dolarů za poskytnutí informací o pašování či šíření zakázaných zbraní,
4 - zavedení skrytých autodestruktivních čipů, kdyby náš partner prodal zbraň našemu nepříteli nebo sám se stal naším nepřítelem,
5 - vraždy na objednávku (vraždy odborníků, kteří propůjčili své schopnosti pro konstruování zakázaných zbraní), toto už dlouhodobě provozuje prokazatelně stát Izrael a nedokazatelně každý.
6 - zintenzívnění mírové propagandy,
7 - rušení vysílání xenofobních rozhlasových a televizních stanic, finanční a technická pomoc domácím odpůrcům války atd.
Jistě si za tímto výčtem dokážete představit potřebu vzniku speciálních civilních a vojenských speciálních sil bojového i nebojového zaměření pro plnění těchto úkolů. Za tento výčet se tak trochu omlouvám – to co jsem popsal není nic pro útlocitné povahy, pacifisty nebo všeobecně pro příznivce nenásilného řešení problémů. Na druhou stranu snad pojmenování věcí pravými jmény nemůže vás palbáky rozhodit.Navíc některé varianty jsou na hraně i s prostou morálkou, ale zde platí staré úsloví: účel světí prostředky.
Takto představené speciální síly dnes vlastně ani neexistují. Popsat jak budou vypadat a jak budou vybaveny ani není možné. Nikdo netuší co vše přinese rozvoj vědy techniky. To co dnes považuje Dalcor za speciální síly bude v této nové době považováno pouze za podpůrné pilíře nově vytvořené struktury speciálních sil. Tak jako dnes to, co zase považuji za speciální síly já slouží pro podporu elitních vojenských formací, které zase musí podpořit armádní jednotky běžného typu.
Je jedno zda se bude bojovat proti konkrétnímu státu, koalici nebo proti anonymnímu nepříteli což dnes nazýváme bojem proti terorismu. Bude potřeba jen správně zvolit strukturu speciálních sil prostředků které pro eliminaci hrozby bude potřeba nasadit.
Dám příklad a znovu se omlouvám za jeho jistou brutalitu. Ve válce proti Talibanu v Afganistanu bojovali příslušníci koaličních speciálních sil v gigantických jeskynních systémech zvaných Tora Bora, proti elitě vojenských sil Talibanu. Dovedu si představit, že v budoucnosti místo boje vyvolá určená speciální síla lokální zemětřesení potřebné síly. Tím se problém se vyřeší beze ztrát na životech vlastních lidí. Znamená to ale účelově nepočítat ztráty na druhé straně.
Všechno co je dnes na základě jakýchkoliv kritérií považováno za speciální síly zůstane zachováno. Jen se bude měnit vybavení, podmínky nasazení a výcvik. Spíše podle naznačených možností se spektrum speciálních sil rozšíří.
To co dnes považujeme za elitní formace jimi zůstane a jako první přejde do modulů FCS. Standardní vojsko pak projde nějakou transformací která jeho možnosti přiblíží možnostem dnešních elitních sil. Armády typu jak je známe dnes zůstanou pouze zemím chudým, technologicky zaostalým a nebo těm, které z nějakého důvodu budou čelit ekonomickým, technologickým a zbrojním embargům. Tyto země budou na tom tak, jako by jednostranně odzbrojily. Jak by mohlo vypadat komplexní nasazení vojenských sil budoucnosti?
Pokusím se o jakési modelový obrázek:
Speciální síly podpořené bojovými roboty a podporou speciálních sil potřebného zaměření vytvoří prostor pro nasazení brigád FCS. V této době konvenční ale přezbrojené síly zajistí obranu vlastního území a cesty pro logistickou podporu bojujících sil. Tam kde by bylo nasazení živé síly příliš riskantní budou nasazeni dálkově řízení bojové roboti.
Speciální jednotky policejní, zpravodajské a vojenské zajistí eliminaci páté kolony a teroristických aktivit nepřítele na vlastním území a území spojenců.
Jiné speciální síly zajistí průzkum, zpracují mentálně nepřátelské obyvatelstvo. Meteorologické skupiny zajistí relevantní informace pro plánování boje. V boji navedou pozemní, raketové a vzdušné jednoty na cíle, které je třeba zničit. Diverzní likvidační komanda eliminují místa velení, politické orgány země a napadnou ekonomické a logistické cíle.
Sestřelené osádky letadel a obklíčené skupiny vlastních pěšáků budou zachráněné specialisty pro jejich vyhledávání, první lékařskou pomoc a evakuaci do vlastních postavení.
Po dosažení vítězství pak nastoupí speciální policejní a vyčleněné vojenské síly, které zabezpečí komplexní pacifikaci území a zajistí bezpečnost příslušníků okupační moci.
Nakonec se podíváme na mojí maličkostí zvaný Vallunův postulát, který jsem s jeho souhlasem maličko upravil. Vallun je člověk, se kterým jsem se virtuálně i osobně setkal mimo vojenská fóra ale je to člověk přemýšlivý a po několika kolech sporů o to co jsou nebo nejsou speciální síly a jakou váhu mají či nemají v soudobých ozbrojených konfliktech. se tento maník vytasil s tímto souvětím:
Zatímco ve válkách první poloviny a většiny let z druhé poloviny dvacátého století byly speciální jednotky a jednotky elitní auxiliární vůči konvenčním silám, které měly rozhodující podíl na vítězství, tak dneska plní auxiliární roli konvenční jednotky vůči silám speciálního určení a jednotkám elitním, které jediné jsou dnes schopny získat vítězství. Z procesu této změny se zrodily i mohutné elitní síly, které se svou organizací podobají konvenčním jednotkám, leč výcvikem a výzbrojí se blíží jednotkám speciálním. Konvenční jednotky tak plní na bojišti roli podpůrnou a policejně bezpečnostní.
Pokud si dáte práci a prostudujete cokoliv o jednotkách FCS, o vedení války v Afganistanu v této době i jinde ve světě zjistíte s velkým potěšením, že toto tvrzení je neuvěřitelně přesné. Zde si můj přítel Vallun zaslouží metál za schopnost pár větami definovat to o co se já snažil na šesti stranách předchozího textu. Tato definice je teď jiná než původní ale myšlenka je stejná, tedy původní, tak jak ji Vallun uvedl.
Co závěrem. U moderních armád které projdou v nejbližších 20 letech rozsáhlými změnami se dá předpokládat, že bude téměř setřen rozdíl mezi bojovou použitelností jednotlivých složek. Speciální síly tak jak je známe dnes budou srovnatelné s hlavními silami armády. Speciální síly budoucnosti možná ani nebudou nosit uniformu a budou za naši věc bojovat pomocí počítačů a bez viditelných výsledků.
Opět platí. Pokud vás cokoliv zaujme nebo naopak přesvědčí že píšu blbosti, pište.
VálČENÍ JE ČINNOST kterou se lidstvo zabývá už hodně dlouho. Prošlo mnoha podobami stejně tak přinesli mnoho podob zkázy a zabíjení. Jenže my žijeme už ve 21. století a zdá se, jako by války už nebyly takové jako dříve.
V první řadě si je potřeba uvědomit, že svět je jiný než v době masových ozbrojených konfliktů jako byla I. a II světová válka. Jak se svět mění, tak se objevují i nové formy války a jiné formy úsilí o zajištění míru. A vše je postaveno do současného globalizovaného světa.
Pokud vezmeme za své staré známé a podle mě stále platná tvrzení, že válka je pokračování politiky jiným tedy násilným způsobem a že politika je transformovaná ekonomika , musíme si uvědomit, že změna způsobů tvorby bohatství tedy rozvoj ekonomiky povede a vlastně už vede ke změnám ve způsobech vedení války a úsilí o zajištění míru. Koneckonců tak jak historie šla, bylo to stále znovu a znovu potvrzováno. A právě s právě probíhajícím nástupem tzv. Třetí velké vlny se spojují také nástup nových forem válčení i zápasu za mír. Tady ale musím něco vložit, abyste rozuměli tomu co bude následovat.
Možná znáte teorii manželů Tofflerových o civilizačních vlnách. Jistě se dají připomínkovat a napadat, ale zde bych prosil o akceptaci. Myslím si totiž, že se z toho dá vycházet. Malá vsuvka:
Alvin Toffler patří mezi nejvýznamnější sociální myslitele současnosti. Spolu se svou ženou napsal v roce 1970 futurologický bestseller Šok z budoucnosti. Nakonec z toho byla trilogie: kniha Třetí vlna vyšla v roce 1980 a závěrečná část Posun moci v roce 1990. Každá z výše jmenovaných knih je považována za klasiku. Původně byl Alvin Toffler novinář, korespondent ve Washingtonu a později spoluvydavatel časopisu Fortune, přednášel externě na Cornellově univerzitě a New School For Social Research, z oblasti pedagogiky a sociologie. Manželé Tofflerovi se stali uznávanými komentátory vývoje společnosti a jejich díla jsou velmi cenným příspěvkem k porozumění naší poplašené doby.
Takže manželé Tofflerovi tvrdí, že lidská civilizace zatím prošla třemi civilizačními vlnami.
První velká vlna je spojena s nástupem neolitické revoluce asi 10 000 let před Kristem a představuje vznik a rozvoj zemědělských společností, s modifikacemi do městských a kupeckých států, otrokářských společností a feudálních ekonomických systémů.
Druhá velká vlna je spojena s nástupem první průmyslové revoluce koncem 18. století a představuje vznik a prosazení masových průmyslových společností (industriální civilizace);
Třetí velká vlna nastupuje od roku 1950 (v USA) a je spojena se zrodem postindustriální (znalostní, informační) civilizace. Tedy se na rozviji společnosti nejvíce podílí informace, znalosti-tedy rozvoj vědy a techniky a aplikace jejich výsledků.
Každé této vlně odpovídá i způsob vedení války, sestavy a složení jednotek a také složení jednotek, které by snesly označení speciální.
V současné době:
- v nejvyspělejších zemích (USA, Japonsko, státy Západní Evropy) dochází ke srážce civilizace Druhé a Třetí velké vlny,
- v méně vyspělých zemích ještě převládá civilizace Druhé velké vlny a
- v řadě zemí rozvojového světa dosud vládne civilizace První velké vlny.
To vytváří prostředí pro výbušnou situaci ve světě, ve kterém pak může docházet ke konfliktům a válkám různého druhu – mezi státy spadajícími do různých civilizačních vln nebo tam kde se prolínají v jednom státě vlny dvě., což dnešní svět zná. Jde tedy o války První vlny, války Druhé vlny, války Třetí vlny, duální (podvojné) války, víceúrovňové války, včetně terorismu všeho druhu.. Tady snad nemůže dojít k neshodě v tom jak je to myšleno.
Nástup Třetí velké vlny je spojen zejména s nástupem válek nového typu, ve kterých rozhodující roli hrají znalosti - poznání, nové mimořádně progresivní technologie a zbraňové systémy a návaznosti na ně i nové operační a taktické postupy. Podíváme se na dobu kterou jsem zažil už já v aktivní službě.
Na konci minulého století se formovala např. taktika tzv. aktivní obrany, jejímž cílem bylo a je těsnou koordinací vzdušných a pozemních vojsk a nálety hluboko do vnitrozemí zabránit prvním, druhým a dalším sledům nepřátelských vojsk vůbec dorazit na bojiště.
Prostě pokud mělo dojít k válce a nešlo zastavit první sledy, bylo žádáno zahájit boj s těmito prvními sledy, ale nepřipustit příchod 2-hých a 3-tích sledů na bojiště.
Kvůli realizaci těchto nových operačních a taktických postupů vznikly rovněž nové zbraňové systémy - např. radarový systém J-STARS, monitorovací systém AWACS, systém pro raketomety MLRS, raketový systém ATACMS, střely Patriot, tanky nového typu M-1 Abrams, Challenger, Leclerk a Leopard 2. Na druhé straně pak raketomety SMERŠ, tanky T-80 a T-90 a jiné pozemní zbraňové systémy schopné se na těchto úkolech podílet. Změnami prošly také letecké zbraňové systémy všeho druhu a prudkým rozvojem prošla protiraketová a protiletadlová obrana.To hlavně proto, aby bylo možno ničit letecké síly nepřítele, který samozřejmě má podobné úmysly.
Zde začal narůstat význam speciálních sil a sil zvláštního určení.
Své místo si našli speciální skupiny hloubkového průzkumu mající za úkol zjistit místa rozmístění druhosledových a třetisledových jednotek, pochodové osy jejich přemísťování do první linie, místa jejich velení a prvky logistické podpory.
Skupiny meteorologického průzkumu a skupiny návodčích vzdušných sil a raketčíků pak měli zajistit potřebné informace o počasí a jiných vlivech v cílových prostorech a navedení útočících zbraňových systémů tak, aby došlo k podstatnému snížení akceschopnosti napadených jednotek.
Skupiny určené pro diverzní a likvidační činnost pak měli za úkol likvidovat velitelská stanoviště, destruovat významné objekty - mosty, ropovody a produktovody, podpůrné prvky letišť a podobně.
Síly dalekého dosahu - aeromobilní a vzdušně výsadkové koncipované jako druh vojska pak měli za úkol pomocí taktických vzdušných výsadků podporovat protiútoky vlastních sil a ničení poráženého nepřítele a umožňovat operační manévry typu obejití nebo taktické obchvaty.
Námořní pěchota pak jako zvláštní druh vojska měla za úkol bránit vlastní ,nebo naopak napadat pobřežní oblasti protivníka, vytvářet předmostí pro možné rozvinutí pozemního vojska a taktického letectva.
Napadený nebo naopak odrážený protivník pak musel vytvářet prvky protivzdušné a protiraketové obrany, musel řešit likvidaci dálkově vytvářených a velmi rozsáhlých minových polí, musel věnovat velké síly protivýsadkové obraně a obraně prvků logistické podpory. Velké prostředky pak musel věnovat střežení míst velení a možných cílů diverzí.
V takto koncipovaném pojetí vedení války pak vzhledem k masovému nasazení letectva docházelo zákonitě ke ztrátám letadel a jejich posádek. Proto už ve Vietnamu vznikly:
Speciální skupiny pro vyhledávání sestřelených pilotů a osádek letounů, jejich vyzvednutí a přepravu domů. Jejich význam se projevil v obou pouštních válkách.
Jejich výsledky byly překvapivě dobré. I když slovo překvapivě asi není na místě. Myslím si ale, že lepší výsledky dosáhli Britové. Měli procentově menší ztráty při těchto operacích než Američané. Na druhou stranu americké týmy podporované letounem A-10 Thunderbolt a dvěma AH-64 dokázali evakuovat více lidí a přitom ještě způsobit protivníkovi značné ztráty.
Obě války v zálivu byly jak se zdá poslední války starého typu. Tedy války vedené masovými armádami národními nebo koaličními na obou stranách. Ve své práci o tancích a jejich perspektivách jsem uvedl, že tak jak se z důvodu nepravděpodobnosti podobných válek v budoucnosti i když je stále nelze vyloučit, přežil model hlavního bojového tanku, přežila se i koncepce masových armád.
Jistě, velmoci a ekonomicky silné státy vždy budou inklinovat k tomu mít silné a dokonale vybavené ozbrojené síly. Ale na druhé straně pokud jsou v rozvíjené fázi třetí vývojové vlny, vědí už asi tak 15 let, že je potřebná změna. Celkově je vidět u vyspělých armád odklon od masovosti a těžkotonážnosti a příklon k lehkým velmi silně vyzbrojeným a odolným bojovým prostředkům ovládaných dobrovolně sloužícím občany na základě vysoké profesionality. Tedy armády v blízké budoucnosti budou vypadat tak, jak nyní vypadají útvary a jednotky zvláštních sil. Tedy třeba v podmínkách USA.Vznikají útvary rychlého nasazení - hlavně v podmínkách nových členských zemí NATO.
USA které jsou v tomto asi nejdále - už slyším jak rabo startuje a začíná hledat vše co má o vzdušně výsadkových silách Ruské federace - nejdále sestavily jako první na světě mimořádně výkonnou operační jednotku nazvanou:
XVIII. vzdušně výsadkový sbor s velitelstvím ve Fort Bragg. Patří k největším bojovým uskupením US ARMY představující 88 000 vojáků, čtyři divize, jeden lehký obrněný pluk a další samostatné brigády. Jde o:
- 3.pěší divizi (mechanizovanou) ve Fort Stewart, USA,
- 10.horskou divizi (lehkou) ve Fort Drum, USA,
- 82.výsadkovou divizi rovněž ve Fort Bragg,
- 101.výsadkovou divizi (vzdušně výsadkovou) ve Fort Campbell, USA,
- 2.lehký obrněný pluk ve Fort Polk, USA,
- 18.leteckou brigádu,
- 229.letecký pluk a další zabezpečovací a podpůrné jednotky. Pozemní bojové jednotky jsou tvořeny:
3.pěší divize (mechanizovaná) ve Fort Stewart, USA, velmi zkušená a ostřílená. V Kuvajtu střídavě rotují její jednotky již od roku 1990. Část z nich se zúčastnila operace Enduring Freedom a několika mírových misí.
10.horská divize (lehká pěší) ve Fort Drum, USA, je schopná zaujmout do 96 hodin po obdržení rozkazu operační prostor kdekoliv na světě. Patří k nejvíce nasazovaným divizím US ARMY. Má bohatou historii z druhé světové války, několik let působila v Německu a má kolem 8 500 vojáků v pěti brigádách. Tento počet se zdá malý, ale povaha boje v horách neumožňuje větší útvary a jednotky efektivně uvelit.
Jako hlavní úderná síla tomuto sboru slouží dvě divize. Jsou to:
82.výsadkové divize. Ta je se svými třemi výsadkovými brigádami a leteckou brigádou připravena zasáhnout do bojové činnosti do 18 hodin na kterémkoli místě světa. Je speciálně připravena k obsazování strategických cílů jako letišť a přístavů.
101.výsadková divize (vzdušně výsadková) z Fort Cambell je vycvičena k působení v hloubce nepřítele do vzdálenost 150-300 km za linií fronty. Disponuje přepravními prostředky umožňující najednou vysadit až 4 000 výsadkářů.
Dalšími silnými útvary jsou 18.letecká brigáda (výsadková) podporuje činnost XVIII.sboru, a 2.lehký obrněný pluk. Tento má zkušenosti s bojovou činností proti iráckým jednotkám již z operace Desert Storm, kde bojoval s divizí Republikánské gardy. Během 100 hodin postoupil o 250 km, zajal 2 000 iráckých vojáků, zničil 159 nepřátelských tanků a 260 dalších bojových vozidel.
2.LOP jsem popsal i z pohledu jeho impozantních bojových výsledků - zdálo by se, že je to tím, že se jedná o speciální jednotku. Není. Útvary nazývané LOP jsou pouze dokonale vycvičené a dobře vybavené průzkumné prvky amerických armádních sborů.
Pokud se bude svět vyvíjet tímto směrem, v době do 20 až 25 let bude každá opravdu moderní armáda vypadat podobně jako tento sbor. Nebo alespoň její hlavní – úderná část. Silné státy si zachovají i silnou pozemní armádu ale ta také projde transformací jaká nemá obdoby.
Kdysi jsem o tom psal jako o už realizovaném vojenském projektu nazývaném FCS, tedy Future Combat Systém. Jde o robotické systémy vedení boje nebo systémy spotřebou minimální obsluhy osádkami. Tedy osádkami nebo dálkově řízená průzkumná a bojová letadla, vrtulníky, tanky, hlídkové vozy, samostatné či začleněné do tzv. FCS - Future Combat System čili Příštího bojového systému a potom i autonomní roboti pracující bez spojení s člověkem. Zde připomenu o co asi tak jde. Kdysi jsem psal: Citováno a částečně upraveno:
FCS jsou realitou a není to jen otázka USA. Své k tomu říkají i Rusko a jiné státy, které pochopily, že tanky se dopracovaly svého zenitu a že obrazně řečeno stojí na rozcestí. Dnes už se neřeší poměr balistická ochrana tedy pancíř s pomocnými prostředky proti působení prostředků protivníka. Dnes se řeší, jak snížit možnost zásahu bojového prostředku jiným bojovým prostředkem a pokud to nelze, jak minimalizovat škody na vlastním prostředku a hlavně na živé síle. Vyzkoušené demonstrátory FCS -T pásový a FCS-W kolový prokázaly na dnešní poměry vynikající výsledky. A není to o bohatství - jde také o maximální úspory - i americký daňový poplatník nechce vyhazovat peníze a co je pro USA horší, ubývá jim lidí ochotných se nechat se naverbovat do profesionální armády.
Pro tento příspěvek to je zajímavé odsud:
Proto tedy FCS povedou k naprosté přestavbě amerických ozbrojených sil. Stávající pluky a brigády budou nahrazeny novými formacemi UA-Unit of Action a vyšší stupně pak UE-Unit of Employment. Tyto nové formace se budou lišit od zavedených v mnoha směrech-uvedu zde jen jeden ukazatel. Celková hmotnost lidí, bojové techniky a materiálu jedné UA bude do 12 000 tun.
Dnešní obrněná brigáda je "těžká" 22 000 tun-dovedeš si představit to snížení potřeby pohonných hmot, potravin, zdravotnického materiálu, ale i náhradních dílů a podobně? Přitom počet bojových prostředků bude o 20% vyšší, ale počet vojáků klesne o 40%. Kouzlo je v tom, že bude obsahovat až 200-250 bojových robotů. Když to převedeme na kompletní pozemní síly USA, půjde o snížení počtů vojáků asi o 940 000 lidí. Přitom bojová síla bude vyšší, případné ztráty výrazně menší. Provoz takové brigády v míru bude výrazně levnější než v současnosti.
Výrazně klesne i její energetická náročnost. Spotřeba PHM na přesuny po zemi, boj bude o 50% menší a soudobé i výhledové dopravní letouny ji při zachované kapacitě přepraví dvakrát rychleji kamkoliv na světě. Podle dnešních měřítek by takové útvary byly označeny jako speciální útvary. Podle Američanů budou a už dnes jsou považovány za novou podobu pozemního vojska.
Všechny výše uvedené formy speciálního použití speciálních jednotek budou zcela jistě potřeba i v nových podmínkách. Jejich úloha dokonce poroste. Důvod je jasný. Protivníkem budou chudé země, které budou nuceny bojovat se silnějším a moderně vybaveným protivníkem. Pokud konflikt přeroste a myslím, že tomu ani nemůže být jinak, do gerilové války, bude vše na speciálních jednotkách, které s podporou bojových robotů ze sestav brigád FCS budou vyhledávat a ničit lehké síly protivníka a budou muset čelit útokům ze zálohy, diverzím a teroru. Svou mimořádně významnou roli by pak sehrály i v boji se stejně vyspělým protivníkem.
Důležité je si uvědomit, že navíc vzniknou speciální jednotky jaké dnes nemají obdobu a nebo se o nich jen uvažuje. V lepších případech (nebo možná v horších) už existují jako výzkumná pracoviště.
Půjde o jednotky pro obsluhu:
- kosmických zbraní – sem je potřeba zařadit výzvědné družice, spojovací družice, systémy proti řízeným střelám, bojové orbitální stanice, stíhací družice a kosmické nosiče protizemních zbraní.
- ekologických zbraní – zde si každý dovede představit na dálku vyvolané zemětřesení, sopečné erupce způsobené elektromagnetickými vlnami, modifikace počasí, vyslání geneticky upraveného hmyzu ničícího úrodu a podobné hrůzy
- neletálních čili nesmrtících zbraní (oslepující laserové pušky, zvukové generátory, prostředky pro zklidnění nebo uspání s příměsí DMSO – dimetylsulfoxidu, kapaliny způsobující křehnutí kovů, energetické zbraně, které by vypnuly motory letadel, tanků, obrněných transportérů či nákladních vozidel.
Další nově vytvořené speciální jednotky budou bojovat v oblastech:
- nových způsobů špionáže – zde si každý může představit sebevětší šílenost a je zcela jisté, že je otázkou času než se tato šílenost stane realitou.
- vedení psychologických válek – mechanismy jsou známé, jen budou zaměřeny na ovlivnění globálního myšlení nebo na myšlení obyvatel celých kontinentů a oblastí
- vedení informačních válek - nové simulační technologie umožňují např. líčit celé bitvy, které se nikdy neodehrály či setkání vrcholových představitelů, které nepravdivě předvádí vůdce nepřátelské strany, jak odmítá mírová jednání – prostě umělá virtuální realita která bude ovlivňovat veřejné mínění v mateřské zemi ale hlavně v zemi protivníka. Zde půjde i o využívání internetu za účelem doručení žádoucích zpráv na správné adresy, opět za účelem ovlivnit veřejné mínění . Možností je vícero specialista - voják nebo civilista bude vlastně něco jako dnešní počítačový HACKER.
Vznik nových forem války vede s určitým zpožděním i k novým formám boje za mír. I tyto prošli jistým vývojem.
Např. v rámci První velké vlny šlo o souboje zástupců nepřátelských stran , šetření životů žen a dětí, neutrálních osob či poslů, vyčlení určitých území , komunikací nebo bodů míru, přerušení bojů na určitou dobu –například kvůli náboženským záležitostem, mocenským změnám nebo z důvodu ryze materiálních-příchod zimy, potřeba realizovat sklizeň. Přeměna zajatců v otroky byla preferována před jejich vražděním.
V rámci Druhé velké vlny to pak byly hlavně smlouvy a dohody - např. stanovení pravidel omezujících chování vojáka, péče o raněné bez ohledu na jejich národnost, brát vojenské lékaře a zdravotní sestry jako neutrály, zákaz určitých výbušných kulek, vznik nových organizací pro udržení míru -Společnost národů a Organizace spojených národů.
Třetí velká vlna zatím nemá formu ochrany míru , která by odpovídala novým podmínkám světového systému a realitám formy války Třetí velké vlny. Vznik budoucích forem boje o mír lze ale předpokládat že se změní formy. Možností je sposta, vybírám namátkově:
1 - půjde např. o zřízení dobrovolných ozbrojených a placených organizací, které by na soukromé bázi vedly války pro OSN- klidně to mohou být široce koncipované speciální jednotky vyzbrojené a placené OSN.
2 - prodej zbraní technologií Třetí vlny na protiúčet (za zbraně Druhé vlny, které by se pak ničily) spojencům a nebo naopak nepřátelům, kteří zahájily boj proti jiným našim nepřátelům.
3 - zavedení registru zbraní (sledování vývozu a dovozu zbraní) a vypisování odměn v hodnotě milionů dolarů za poskytnutí informací o pašování či šíření zakázaných zbraní,
4 - zavedení skrytých autodestruktivních čipů, kdyby náš partner prodal zbraň našemu nepříteli nebo sám se stal naším nepřítelem,
5 - vraždy na objednávku (vraždy odborníků, kteří propůjčili své schopnosti pro konstruování zakázaných zbraní), toto už dlouhodobě provozuje prokazatelně stát Izrael a nedokazatelně každý.
6 - zintenzívnění mírové propagandy,
7 - rušení vysílání xenofobních rozhlasových a televizních stanic, finanční a technická pomoc domácím odpůrcům války atd.
Jistě si za tímto výčtem dokážete představit potřebu vzniku speciálních civilních a vojenských speciálních sil bojového i nebojového zaměření pro plnění těchto úkolů. Za tento výčet se tak trochu omlouvám – to co jsem popsal není nic pro útlocitné povahy, pacifisty nebo všeobecně pro příznivce nenásilného řešení problémů. Na druhou stranu snad pojmenování věcí pravými jmény nemůže vás palbáky rozhodit.Navíc některé varianty jsou na hraně i s prostou morálkou, ale zde platí staré úsloví: účel světí prostředky.
Takto představené speciální síly dnes vlastně ani neexistují. Popsat jak budou vypadat a jak budou vybaveny ani není možné. Nikdo netuší co vše přinese rozvoj vědy techniky. To co dnes považuje Dalcor za speciální síly bude v této nové době považováno pouze za podpůrné pilíře nově vytvořené struktury speciálních sil. Tak jako dnes to, co zase považuji za speciální síly já slouží pro podporu elitních vojenských formací, které zase musí podpořit armádní jednotky běžného typu.
Je jedno zda se bude bojovat proti konkrétnímu státu, koalici nebo proti anonymnímu nepříteli což dnes nazýváme bojem proti terorismu. Bude potřeba jen správně zvolit strukturu speciálních sil prostředků které pro eliminaci hrozby bude potřeba nasadit.
Dám příklad a znovu se omlouvám za jeho jistou brutalitu. Ve válce proti Talibanu v Afganistanu bojovali příslušníci koaličních speciálních sil v gigantických jeskynních systémech zvaných Tora Bora, proti elitě vojenských sil Talibanu. Dovedu si představit, že v budoucnosti místo boje vyvolá určená speciální síla lokální zemětřesení potřebné síly. Tím se problém se vyřeší beze ztrát na životech vlastních lidí. Znamená to ale účelově nepočítat ztráty na druhé straně.
Všechno co je dnes na základě jakýchkoliv kritérií považováno za speciální síly zůstane zachováno. Jen se bude měnit vybavení, podmínky nasazení a výcvik. Spíše podle naznačených možností se spektrum speciálních sil rozšíří.
To co dnes považujeme za elitní formace jimi zůstane a jako první přejde do modulů FCS. Standardní vojsko pak projde nějakou transformací která jeho možnosti přiblíží možnostem dnešních elitních sil. Armády typu jak je známe dnes zůstanou pouze zemím chudým, technologicky zaostalým a nebo těm, které z nějakého důvodu budou čelit ekonomickým, technologickým a zbrojním embargům. Tyto země budou na tom tak, jako by jednostranně odzbrojily. Jak by mohlo vypadat komplexní nasazení vojenských sil budoucnosti?
Pokusím se o jakési modelový obrázek:
Speciální síly podpořené bojovými roboty a podporou speciálních sil potřebného zaměření vytvoří prostor pro nasazení brigád FCS. V této době konvenční ale přezbrojené síly zajistí obranu vlastního území a cesty pro logistickou podporu bojujících sil. Tam kde by bylo nasazení živé síly příliš riskantní budou nasazeni dálkově řízení bojové roboti.
Speciální jednotky policejní, zpravodajské a vojenské zajistí eliminaci páté kolony a teroristických aktivit nepřítele na vlastním území a území spojenců.
Jiné speciální síly zajistí průzkum, zpracují mentálně nepřátelské obyvatelstvo. Meteorologické skupiny zajistí relevantní informace pro plánování boje. V boji navedou pozemní, raketové a vzdušné jednoty na cíle, které je třeba zničit. Diverzní likvidační komanda eliminují místa velení, politické orgány země a napadnou ekonomické a logistické cíle.
Sestřelené osádky letadel a obklíčené skupiny vlastních pěšáků budou zachráněné specialisty pro jejich vyhledávání, první lékařskou pomoc a evakuaci do vlastních postavení.
Po dosažení vítězství pak nastoupí speciální policejní a vyčleněné vojenské síly, které zabezpečí komplexní pacifikaci území a zajistí bezpečnost příslušníků okupační moci.
Nakonec se podíváme na mojí maličkostí zvaný Vallunův postulát, který jsem s jeho souhlasem maličko upravil. Vallun je člověk, se kterým jsem se virtuálně i osobně setkal mimo vojenská fóra ale je to člověk přemýšlivý a po několika kolech sporů o to co jsou nebo nejsou speciální síly a jakou váhu mají či nemají v soudobých ozbrojených konfliktech. se tento maník vytasil s tímto souvětím:
Zatímco ve válkách první poloviny a většiny let z druhé poloviny dvacátého století byly speciální jednotky a jednotky elitní auxiliární vůči konvenčním silám, které měly rozhodující podíl na vítězství, tak dneska plní auxiliární roli konvenční jednotky vůči silám speciálního určení a jednotkám elitním, které jediné jsou dnes schopny získat vítězství. Z procesu této změny se zrodily i mohutné elitní síly, které se svou organizací podobají konvenčním jednotkám, leč výcvikem a výzbrojí se blíží jednotkám speciálním. Konvenční jednotky tak plní na bojišti roli podpůrnou a policejně bezpečnostní.
Pokud si dáte práci a prostudujete cokoliv o jednotkách FCS, o vedení války v Afganistanu v této době i jinde ve světě zjistíte s velkým potěšením, že toto tvrzení je neuvěřitelně přesné. Zde si můj přítel Vallun zaslouží metál za schopnost pár větami definovat to o co se já snažil na šesti stranách předchozího textu. Tato definice je teď jiná než původní ale myšlenka je stejná, tedy původní, tak jak ji Vallun uvedl.
Co závěrem. U moderních armád které projdou v nejbližších 20 letech rozsáhlými změnami se dá předpokládat, že bude téměř setřen rozdíl mezi bojovou použitelností jednotlivých složek. Speciální síly tak jak je známe dnes budou srovnatelné s hlavními silami armády. Speciální síly budoucnosti možná ani nebudou nosit uniformu a budou za naši věc bojovat pomocí počítačů a bez viditelných výsledků.
Opět platí. Pokud vás cokoliv zaujme nebo naopak přesvědčí že píšu blbosti, pište.