PALBA.CZ

GOLDEN HIND (Sir Francis Drake)
Korzárova plavba kolem světa
1577 - 1580
Anglie

Na počátku 16.století byly Španělsko a Portugalsko jedinými koloniálními mocnostmi. Zvláště Španělsko velmi bohatlo nemilosrdným vykořisťováním zámořských zemí. Avšak o svůj podíl na zámořském obchodu a na ziscích z něho plynoucích se hlásili též Holanďané, Francouzi a Angličané. Jednou z forem boje proti Španělsku bylo přepadávání španělských lodí na jejich námořních spojích. To se stalo „úkolem“ korzárů, námořních lupičů, kteří však na rozdíl od pirátů bojovali ve službách svého panovníka a pod ochranou státní i královské vlajky. Korzárská loď byla pokládána za válečný koráb a na posádku se vztahovala práva válečných zajatců. Tím se korzáři lišili od pirátů, kteří byli pokládání za obyčejné lupiče a při dopadení bez soudu věšeni.

Pirát vs. korzár
Na vysvětlenou: Kapitán Drake byl tedy korzár nikoliv pirát. Korzár ve válečném konfliktu mohl zabavovat válečné i obchodní lodě - se svolením svého panovníka. K tomu účelu byl vybaven lapačským listem (lettres de course, anebo letres de marque) a v případě, že byl přemožen v námořním boji, měl právo na to, aby s ním bylo nakládáno jako s válečným zajatcem. Námořní mocnosti se práva lapačského vzdaly po válce krymské. Došlo k tomu v roce 1856 pařížskou deklarací. Kromě Francise Drakea byli nejznámějšími korzáry ještě Robert Surcouf (1773-1827), Francouz bojující proti Anglii v Indickém oceánu, Jean Bart (1650-1702), za akce proti Anglii a Holandsku byl jmenován Ludvíkem XIV. velitelem eskadry. A také René Duguay-Troin (1673-1736), který se stal generálporučíkem.

Naproti tomu pirát byl a je vždy stavěn mimo zákon. Býval věšen bez soudu, později došlo ke změně - byl i s lodí dopraven do přístavu, předán soudu a pověšen.

Korzárova plavba kolem světa
V počátcích své nadvlády na moři se Anglie musela střetávat se Španělskem. V bojích proti této silné námořní velmoci používali Angličané nejrůznější způsoby. Požehnání královny Alžběty získal i dobrodruh a korzár Francis Drake (František Kačer). Dne 15.listopadu 1577 vyplul s pěti loděmi z Plymouthu. Pravý záměr výpravy byl maskován uvedením Alexandrie za cíl plavby. Zimní bouře na Atlantiku však zlomila vlajkové lodi Pelican hlavní stěžeň a celá výprava se vrátila. V prosinci , jakmile byly provedeny nejnutnější opravy, lodě opět vypluly a zamířily k břehům Jižní Ameriky. Tam se velitel lodě Swan pokusil dezertovat. Drake dal pro výstrahu loď spálit a velitele sám popravil.

Během přezimování v Patagonii byla spálena další loď, která svým technickým stavem neodpovídala námořním úkolům výpravy. Zbývající tři lodě propluly Magalhaesovým průlivem, ale silné bouře je navždy rozdělila. Marygold se v bouři potopila, Elizabeth se ukryla před bouří v průlivu, a když se zde nedočkala vlajkové lodi, vrátila se do Anglie. Drake tak zůstal v Tichém oceánu sám. Během odpočinku mezi ostrovy u Hoornského mysu dal lodi nový nátěr a přejmenoval ji na Golden Hind (Zlatá laň).

Aby nezůstal nic dlužen pověsti korzára, pustil se do plenění španělských přístavů podél západního pobřeží Jižní Ameriky a příležitostně olupoval o drahocenný náklad také všechny španělské lodě, které cestou potkal. Do Evropy se měl vrátit severním průjezdem, o kehož existenci byl přesvědčen. Teprve, když žádný nenašel, rozhodl se vrátit kolem Afriky, k čemuž napomohla ukořistěná mapa Indického oceánu.

Zamířil napříč Tichým oceánem k Molukám, kde však narazil na korálový útes. Vyhozením děl a méně hodnotného nákladu se loď uvolnila a mohla pokračovat v plavbě. Pouze jednou – po plavbě dlouhé 9.700 námořních mil – se doplňovaly v Africe u pobřeží Sierry Leone zásoby, aby výprava mohla připlout do Anglie s drahocenným nákladem co nejdříve. V podpalubí totiž vezli náklad zlata a stříbra za víc jak 50 Mio dolarů. Pro své potřeby si Drake z pokladu ponechal pouze 10% a zbytek odevzdal své královně. V Plymouthu se jí dostalo dne 26.září 1580 slavnostního uvítání. Drake byl královnou povýšen do rytířského stavu.

Loď Golden Hind byla dlouhou dobu vyvázána v Deptfordu na věčnou památku. Bez zvláštní péče se z ní však po 80 letech stal nevzhledný vrak, z kterého se podařilo zachránit jediné křeslo pro univerzitu v Oxfordu. Tak skončila druhá loď, které se podařilo obeplout zeměkouli. Britové však měli dlouhou dobu možnost si ji připomínat na půlpencové minci staré emise, která platila do roku 1971.

V souvislosti s budováním silných námořních flotil Španělska, Holandska, Francie a Anglie se objevil nový, dokonalejší typ válečné lodi – galeona. Byla štíhlejší než karaka, příďová palubní nástavba se snížila, zvyšující se záď nesla dvě až tři paluby. Z přídě vystupoval dlouhý kloun. Přední nástavba ustupovala až za přední vaz, takže mezi klounem a nástavbou byla malá paluba, sloužící posádce k mytí a praní. Samostatnou palubu měl i kloun. Za boje zde byli shromažďování zajatci.

Popis plavidla
Loď byla typicky třístěžňová (byly i čytřstěžňové) anglická galeona nové generace, na svou dobu vynikajících plavebních vlastností. Na rozdíl od bohatě zdobených a často i zlacených galeon španělských a francouzských je výzdoba jednodušší a spočívá hlavně v pestrém pomalování nástaveb. Přední a hlavně zadní stěžeň jsou prodlouženy čnělkami. V bocích lodního trupu jsou prořezány střílny, jimiž se vysunovaly hlavně děl. Střílny mohly být zakryty poklopy, spouštěnými pomoci lan. Na hlavní palubě byl na podstavci upevněn člun. Stála zde i pumpa k odčerpávání vody, neustále prosakující a shromažďující se v nejnižší části lodi. Skutečná podoba Zlaté laně se však nedochovala.

Když se v sedmdesátých letech minulého století rozhodli dva kaliforňané, Albert Elledge a Art Blum, postavit nákladem jednoho milionu dolarů přesnou kopii slavné legendární lodě Golden Hond (Zlatá Laň), narazili na velké potíže. Lodní kalifornský stavitel Christian Norgaard měl totiž ke stavbě pramálo podkladů. Ačkoliv byla Zlatá laň v 16. století tak proslulá, že ji v Deptfordu na Temži uchovávali dalších 80 let, neexistuje ani jediná její malba nebo kresba, natož plánek. Všechny lodní dokumenty musel její neméně slavný kapitán Drake po svém návratu z expedice odevzdat královně Alžbětě. Nikdo už je potom neviděl. Nikdo také neví kdy nebo kde byla loď postavena, mohla to být dokonce kořist po Francouzích. Není proto divu, že mohou existovat dvě verze této lodě. Její podobu vytvořila rekonstrukce na základě podobnosti s jinými loděmi té doby. Obě verze základním pravidlům pro stavbu lodí této kategorie vyhovují a jsou tudíž pravděpodobně správné. Životní osudy Francise Drakea vylíčil D. Wilsen v knize "Pirátova cesta kolem světa".
Replika Golden Hind (rok 1975)

TTD Golden Hind
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
* Délka: 26 m
* Šířka: 5,5 m
* Ponor: 2,2 m
* Nosnost: cca 100 t



co je o Francisi Draekovi psáno na www.wikipedia.org

Viceadmirál Sir Francis Drake (asi 1540, Tavistock – 28. ledna 1596, Puerto Bello) byl anglický korzár, navigátor, admirál, politik, obchodník s otroky a konstruktér alžbětinského věku. Proslavil se svými útoky na španělské lodě a přístavy. Největším vojenským úspěchem bylo odražení útoku španělské flotily roku 1588. Svými odvážnými činy se stal pro Angličany legendárním hrdinou a pro Španěly nenáviděným „El Draque“.

více o siru Francisi Draekovi najdete ZDE:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Francis_Drake



Zdroje:
Válečné lodě (1) – Vladimír Hynek – rok 1985
Časopis ABC – Škňouřil, Kubela – rok 198?
www.volny.cz/lode.paf
www.wikipedia.org
www.navajo.cz

Mirku, neměl bys teda změnit přezdívku na Drakemiroslav? :-) Ale to néni to, co sem chtěl. Kdo byl ten první, co obeplul svět a kdy to bylo? Mně to nejak vypadlo z hlavy. Jinak cesty do Ameriky z pacofocké strany byly v té době už běžné nebo stále převládala cesta Atlantikem?

jj díky....v současné době o tom přejmenování na Drake s ženou přemýšlíme:-))) tak první kdo prokazatelně obeplul Zemi byl Fernando Magallanes (viz. pár detailů níže). Cesta do Ameriky byla tou dobou stále vedena pouze přes Atlantik, protože na východním pobřeží kontinentu již byli z části budované přístav, zatímco západní břehy byly naprostou neznámou. Navíc přes Atlantik to bylo do Ameriky přes oceán nějakých 4.000 km, přes Tichý oceán z Asie snad ještě jednou tolik.

co je o něm psáno na www.wikipedia.org
Fernão de Magalhaes (portugalsky) (španělsky: Fernando Magallanes, latinizovaná forma: Ferdinand Magellan) (jaro 1480 v Sabrose, Portugalsko - 27. dubna 1521 Mactan, Filipíny) byl portugalský mořeplavec, který sloužil španělské koruně.

Důkaz o kulatosti Země přinesla výprava, již Magalhães vedl a která ve službách španělského krále obeplula poprvé celou zeměkouli. Z pěti lodí se po třech letech vrátila jen jedna (Victoria), sám Magalhães zahynul (pravděpodobně rukama domorodců) na Filipínách. V době, kdy Magalhães se svými námořníky uskutečňoval nebezpečnou výpravu, se Španělé zaměřili na dobývání nově objevené Severní Ameriky.

Výsledky výpravy
Král Karel I. se sice nad návratem výpravy zaradoval - ostatně prodejem přivezeného hřebíčku se mu vrátil dvojnásobek vložených investic - přesto se neubránil jistému zklamání: Magalhãesova teorie se nepotvrdila, cesta přes Pacifik na Moluky byla mnohem delší a nesnadnější než cesta Portugalců kolem Afriky. Král se přesto nejprve pokusil ještě několikrát na výpravu navázat, v r. 1525 vyslal flotilu sedmi lodí (na jedné plul i del Cano), která kvůli nepřízni počasí postupně ztroskotala. Proto se Karel r. 1529 smlouvou v Zaragoze Moluk vzdal - za 350.000 dukátů posunul demarkační linii o 17° ve prospěch Portugalska.

Výprava významným způsobem přispěla k rozšíření geografických vědomostí a poprvé bylo možné poměrně přesně určit rozměry Země.

Magalhãesovu výpravu s úspěchem zopakoval až r. 1580 Angličan Francis Drake.

Někteří badatelé předpokládají, že se Magalhães v letech 1511-1512 dostal do prostoru jižně od Filipín a byl tedy v okamžiku své smrti skutečně prvním mužem, který obeplul svět a navíc splnil hlavní úkol: nalezl cestu k Ostrovům koření plavbou západním směrem. Byl uznávaný i svými námořníky.

Cesta do Ameriky přes Pacifik tenkrát asi opravdu nikoho nezajímala. Španělé ale pokračovali v původní Kolumbově myšlence a stále se snažili získat přístup k ostrovům koření západní cestou. Magalhãesova plavba ukázala, že přímé spojení je dost nebezpečné a nepraktické. Spojením s Asií byly proto pověřeny americké kolonie. V r. 1564 vyslali z Mexika 5 lodí pod velením Lopeze de Legazpi. Přepluli Pacifik a přistáli na Filipínách. Založili zde své osady a Lopez se stal první Filipínským místokrálem. Lodě navracející se z této výpravy zpátky do Ameriky byly první, které překonaly Pacifik tímto směrem.
Tak vlastně vznikla obchodní cesta nazývaná "Manilská galeona". Z Acapulca vyplouvaly lodě naložené americkým stříbrem, které se v Manile směnilo za koření, čínské drahé látky, keramiku, slonovinu a pod. Toto žádané zboží pak putovalo přes Pacifik do Acapulca, odtud po souši do Veracruz a dál opět lodí do Španělska.
K uskutečnění Kolumbova snu tak došlo až po více než 70 letech od jeho slavné výpravy, navíc se suchozemskou vložkou.

Je pozoruhodné, jak je Drakeova cesta slavná. Byl až druhým, kdo obeplul zemi a ti druzí bývají obyčejně poněkud zapomenuti. Jeho výprava sice přinesla investorům obrovský zisk, ale pro Španělské kolonie nebyla kritickou ztrátou. Zlatá laň se velikostí nemohla měřit s nákladními loděmi přivážejícími drahé kovy a zboží do Španělska. Ztroskotání jediné takové lodě by zřejmě překonalo všechny hmotné škody, které Drake způsobil. Úspěch jeho výpravy také zůstal zcela ojedinělý, nikdo jej již nedokázal napodobit. Jeho synovec John byl dokonce při takovém pokusu zajat.
Nakonec daleko největším přínosem výpravy bylo pozvednutí sebevědomí budoucí královny moří. Drake se stal jedním z nejvýznamnějších anglických hrdinů a jeho činy byly inspirací pro mnoho námořníků, kteří postupně proměnili do té doby spíše chudou Anglii na přední světovou velmoc.

Poměrně zajímavý je přístup Drake a jeho námořníků k domorodcům (indiánům), který je v kontrastu s jednáním Španělů. Drake v Americe narazil na záliv s hojností ryb a lvounů a expedice si tak mohla na čas odpočinout a zaopatřit si zásoby nasolených ryb a masa. Ten záliv je dnes součástí jednoho z nejnámějších amerických měst, San Francisco. Indiáni chodili za Angličany se svými bolestmi, úrazy a nemocemi, protože se domnívali, že polobohové musejí mít kromě zázračných věcí, jako velkou loď, ohnivé hole a kovové věci i schopnosti léčit. Drake a jeho námořníci se jim snažili pomoci, dávali jim masti, obvazy, bylinky atd....Výsledek léčení sice není znám, ale indiáni jim za tento přístup byli vděčni. Celkem se tedy tato pauza dá nazvat velice příjemnou pro Angličany. V červnu 1579 pak nastal příznivý čas pro další plavbu. Než však vypluli, vzal Drake část posádky a vydal se do vnitrozemí na krátký průzkum. Kdesi, pravděpodobně na nějakém výrazném místě, pak nechal hluboko do země zarazit kůl a přibít na něj připravenou kovovou desku. Bylo na ní vyryté?

VŠEM LIDEM SE TÍMTO NA VĚDOMOST DÁVÁ:
17.ČERVNA 1579
Z MILOSTI BOŽÍ A VE JMÉNU JEJÍ VÝSOSTI ANGLICKÉ KRÁLOVNY ALŽBĚTY JAKOŽ I JEJÍCH NÁSTUPCŮ NAVŽDY BERU V DRŽENÍ TOTO KRÁLOVSTVÍ, JEHOŽ KRÁL A LID SE SVOBODNĚ VZDALI SVÝCH PRÁV A NÁROKŮ A PŘENESLI JE NA JEJÍ VÝSOST V CELÉ ZEMÍ, KTEROU NYNÍ NAZÝVÁM JMÉNEM, POD KTERÝM SE STANE ZNÁMOU VŠEM LIDEM: NOVÝ ALBION.
FRANCIS DRAKE

Autencititu desky měla dosvědčovat šestipencová mince, která byla vtlačena pod nápis. V roce 1936 byla tato deska předložena historkům ke zkoumání a přesně odpovídala tomuto textu výše. Místo mince však byla již jen prázdná jamka. Ovšem k tomuto objemu se přistupovalo značně skepticky, protože padělat by jí nebyl velký problém. V záznamech Francise Drakea o Obeplutí světa jsou všechny detaily jeho výpravy, včetně tohoto nápisu. V roce 1936 však znalci označili tuto desku, že je s velkou pravděpodobností originální. Jak se však dostala na místo kde ji našel jsitý pan Shinn, je záhadou a navždy již i záhadou zřejmě zůstane.

Našli jsme lodě Francise Drakea, hlásí Američané

Dvě lodě, které patřily k pirátské flotile anglického admirála Francise Drakea, nalezli hledači pokladů u pobřeží Panamy. Tvrdí to Američan Pat Croce, který vede tým pátrající po lodích a také po Drakeově rakvi, jež prý leží nedaleko obou vraků.

26.10.2011
„Je to opravdu zázrak. V životě si stanovíte nemožné cíle, ale najít tyto dvě lodi je úžasné. Jsme si na 98 procent jisti věrohodností nálezu. Je tam spálené dřevo, olovo na palubě, anglická keramika z tohoto období. A jsme přesvědčeni, že žádná posádka při smyslech by tam záměrně neplula,“ řekl Američan Croce britskému deníku The Daily Telegraph.

Obě plavidla, dvousettunovou Elizabeth a padesátitunovou Delight, zapálili a potopili samotní Angličané, protože při dřívějším útoku na Las Palmas utrpěla těžké škody.

Žádné poklady na jejich palubách nejsou, ty si vzali Angličané s sebou. Plavidla se zřejmě nacházejí na dně moře někde u panamského Portobela. Croce ale jejich polohu neoznámil.

Zemřel na úplavici
Drake zemřel na úplavici ve věku 55 let, právě když jeho lodě kotvily u zdejšího pobřeží.

Američan se odvolává na deník Thomase Maynarda, který plul na jedné z Drakeových lodí. Podle něj byla olověná rakev s Drakeovými ostatky v plné zbroji spuštěna do moře někde v pětikilometrovém okruhu okolo potopených lodí. „Je to jako hledat jehlu v kupce sena, ale stejné to bylo i s loděmi. Našli jsme je za týden,“ prohlásil Croce.

Pro Angličany není Drake jen krutý lupič, ale také hrdina. „I královna Alžběta jej označovala za svého piráta,“ řekl Croce. Není to jen proto, že proslulý námořní velitel obeplul svět jako druhý. Drake byl jedním z velitelů eskadry, která v roce 1588 porazila španělskou Armadu, flotilu, jež chtěla v Anglii vysadit mohutné vojsko a dobýt ji.

mcm, Právo
celá zpráva je převzata ze zdroje: http://www.novinky.cz/zahranicni/amerik ... l?ref=boxD

Málokdo ví, že Drake se námořnímu řemeslu učil u známého stavitele lodí a především obchodníka s otroky Johna Hawkinse (1532-1595). S ním také podnikl tři výpravy za otroky a následně se dostává do Karibiku, kde se již zúčastňuje honby na španělské lodě. Nemůžeme tedy říct, že co by pirát, začal takto "podnikat" až pod královniným glejtem.

Nedávno jsme se tady bavili o DNA tak pro zajímavost, sir F. Drake má mít skupinu R1a, (slovanskou?) ale ne skandinávského typu, Vikingskou, (jako má např. skotský klan Mac Donaldů), ale středoevropskou. Její přítomnosti na britských ostrovech se bere jako potvrzení, účasti středoevropských válečníků (germánů?) v římském vojsku.

Hawkins byl jeho strýc. Ovšem v širším slova smyslu - tedy příbuzný, ale ne přímo bratr matky či otce. Psal jsem o tom už jinde, kde jsem popisoval první Anglickou "vysokou školu námořnickou" - Dům sv. Trojice. Hawkins vynalezl trojúhelníkový obchod, kdy se v Africe nakupovali otroci za korálky (je dost pravdp. že za k. z Čech, ty se totiž v té době do Anglie ve velkém vyvážely) a Angl. sukno, ti se v Americe prodali za cukr a rum, a ten se v Anglii prodal a nakoupily korálky...
Jinak (také to málokdo ví), pokud chtěl Drake někdy mít vyšší postavení na lodích, musel napřed dosáhnout "hodnosti" kvalifikovaného námořníka, a to znamenalo mít za sebou nejméně dvě zámořské (nikoli cabotážní) plavby, z toho nejm. jednu jako nižší námořník, tzn. postup byl typicky tento: První plavba jako plavčík, buď už předtím, nebo poté musel složit učňovskou zkoušku v nějakém řemesle na lodích využitelném (bednář, kovář, švec, takřka jakékoli řemeslo se potřebovalo), a druhou plavbu jako nižší námořník (my bychom řekli - sc), a poté složit ještě jednu učňovskou zkoušku v jiném řemesle a odbornou zkoušku z prací obvyklých na palubě.
Každý námořník tedy měl za sebou (mimo nejm. dvou plaveb) celkem tři zkoušky - de facto tři výuční listy! To je naprosto v rozporu s většinou filmů a románů, kde vystupují prostí námořníci coby nevzdělaní, chudí, vykořisťovaní a utloukaní důstojníky.
Drake nejspíš po třetí plavbě složil další zkoušku: bocmanskou. Tzn. zkoušku ze stavby, oprav a vedení lodě na širém moři - po té mohl dělat poddůstojníka na kterékoli lodi JV, nebo být právoplatným kapitánem lodi ve svém vlastnictví. To mělo samozřejmě vliv jen na vjezdy do přístavů, jak by asi bylo možné jej omezovat na jeho lodi mimo ně
No a nakonec se Drake zapsal na Trojiční dům. Jenže, z jeho životopisu je zřejmé, že na studium v něm (dvanáct let - ale obv. se do toho počítala i doba na ty tři plavby a na to aby se stal bocmanem) mu nezbývalo moc času. Do jeho legendární plavby zbýval tak rok, možná dva. Takže sice studentem byl, ale tu školu nejspíš nedokončil. To se však v té době považovalo za dostatečné. Sám se chlubil, že je "vzdělaný v navigaci" a myslel tím nejspíš že má za sebou větší půli tohoto studia.
Je třeba si uvědomit, že právě v té době (a na té škole) se vyučovaly nejmodernější postupy a vědecké metody, např. tam přednášel dr. John Dee (známý i u nás z filmů, jenže tam jej "trošku upravili" do podoby vyžírky a podvodníka), který v r. 1566 přeložil a vydal v angličtině Euklidova díla. Opatřil je předmluvou, v délce cca půlky pův. textu pojednávajicí o aplikaci matematiky na navigaci, hydrografii, ap.
Rovněž právě v té době, mj. i díky astrologům (vč. těm Rudolfovým ) začaly vycházet tzv. Almanachy - tabulky efemerid a předpovědi na několik let.
Dalším přednášejícím byl např. Bourne, spisovatel knihy "Pravidla mořeplavby", tato kniha byla psána schválně tak, aby ji pochopili i prostí námořníci.
Byla to fascinující doba, dá se říci, že podobné vzmachy jsme zažili (a zažíváme) čtyři za celou dobu co tu lidstvo je: první byl vynález řeči, druhý vynález písma, třetí vynález knihtisku, a poslední vynález internetu.
A Drake byl fascinující člověk - dokázal vstřebat (a upotřebit) nejlepší informace svíé doby.