Národní lidová armáda NDR - spojenec, o kterém se ví málo
Napsal: 23/2/2009, 21:50
NATIONALE VOLKSARMEE
NÁRODNÍ LIDOVÁ ARMÁDA NDR - spojenec, o kterém se ví málo
Německá demokratická republika známá jako NDR, byla socialistický stát ve střední Evropě. Měla rozlohu 108 333 km2. Území NDR tvořily nížiny v severní a střední části a vrchoviny na jihu a jihozápadě. V Severoněmecké nížině jsou dobře patrné ledovcové formy reliéfu a četné písčité a hlinité usazeniny. Vrchoviny na jihu, především HARZ 1 142 m, Durynský les a Krušné hory jsou většinou zalesněné a mají převážně plošinatý ráz.
Hustota zalidnění přesahovala v průmyslových oblastech místy i 500 obyvatel na km2. Nejvýznamnějším hospodářským, politickým a kulturním střediskem byl Berlín, hlavní město NDR. Z velké části byl nově vybudován v poválečném období.
Na území Německé demokratické republiky leží Západní Berlín, politicky i ekonomicky těsně spjatý s Německou spolkovou republikou. Byl to relikt výsledků II.světové války. Rozsáhlá nákladní i osobní doprava je odkázána na vymezené trasy silnic, železnic a letecké koridory přes NDR. Přes vysoce rozvinutý průmysl strojírenský, chemický, potravinářský a jiný obyvatelstva Západního Berlína stále ubývalo - v roce 1988 nedosahoval již ani 1,9 mil osob.
Vznik Německé demokratické republiky dne 7. října 1949 byl zákonitým výsledkem aktivit jednotné socialistické strany Německa, jako prodloužené ruky sovětských bolševiků.
Její mapu ukazuje tento obrázek. Ukazuje jak byla členěna v padesátých letech- černé popisy a po znovusjednocení což odlišují červené nápisy
Rok 1953 byl v Novém státě politicky velmi pestrý. Po smrti J.V.Stalina a nástupu nové garnitury ve vedení Sovětského svazu, bylo očekáváno celkové uvolnění. Naděje vystřídalo hluboké zklamání. Začal společenský pohyb. Pod počáteční záminkou protestu berlínských dělníků na zvyšování výroby, se 16.června 1953 zvedla vlna celostátních demonstrací. Byly to tak silné protesty, že okupační správa musela na demonstranty poslat okupační síly dislokované na území NDR. Obyvatelé NDR zažili to, co o tři roky později zažilo i Maďarsko. Německá demokratická republika byla od roku 1950 členem RVHP tedy Rady vzájemné hospodářské pomoci a od roku 1955 členským státem Varšavské smlouvy
Rok 1956 byl pro NDR zlomový, protože v tomto roce byla oficiálně založena Národní lidová armáda NDR, jako reakce na založení a vzestup Bundeswehru do NATO. Na počátku 60.let byla NDR představena před problém s emigrací přes hlavní město Berlín, jež bylo rozděleno na dvě části (východní a západní). Vedení státu na nátlak z ostatních socialistických států, se rozhodlo uzavřít hranice Berlína neproniknutelnou zdí. Američané s postavením Berlínské zdi počítali, ale nepředpokládali tak rychlou akci vedení NDR. Brzy ráno 13.srpna 1961 obsadila Wolkspolizei a NVA hranice mezi Západním a Východním Německem. Důvod k takovým opatřením bylo zahájení stavby Berlínské zdi, jež měla zastavit migraci obyvatel NDR na západ. Následovalo 20 mrtvých let, kdy se v NDR nic zvláštního nedělo a vlastně není co psát. Ale nakonec jsem něco našel. S podporou států socialistického společenství Německá demokratická republika v první polovině 70. let prolomila diplomatickou blokádu, kterou proti ní uplatňovaly některé západní země. V dubnu 1968 vstoupila v platnost socialistická ústava NDR. V červnu 1973 vstoupila v platnost smlouva o základech vztahů mezi NDR a NSR.
V 80. letech se situace v zemi vyznačuje jak hospodářskou tak i politickou stagnaci. Tato stagnace uvrhla NDR do hluboké krize v 2.polovině 80.let, jež vyvrcholila v říjnu 1989. Krizi v NDR se vedení SED neodvážilo řešit - odmítalo perestrojku a glastnost. Toto jednání vyústilo v otevřené masové demonstrace v Lipsku a v Berlíně, které byly násilně potlačeny. Takovéto jednání pobouřilo občany NDR, kteří se následně zúčastnili celostátních demonstrací.3. října 1990 pak dochází ke sjednocení se Spolkovou republikou, přičemž Východní Berlín byl sjednocen se Západním Berlínem do jednotné spolkové země.
Tím bych ukončil průhled do dějin této země a dám se dotyk hlavního, do ozbrojených sil této země.
Národní lidová armáda NDR vznikla 1.3.1956 a zanikla 2.10.1990 v návaznosti na sjednocení Německa. Od roku 1962 byla doplňována na základě všeobecné branné povinnosti a vojenská základní služba trvala 18 měsíců.
K 30. červnu 1988 ji tvořilo asi 184 tisíc vojáků , z čehož v ústředních orgánech a jim podřízených útvarech, vojenském školství a týlových složkách sloužilo 23 tisíc osob. Kromě toho v armádě působilo 31 tisíc občanských zaměstnanců.
Ve 2. polovině 80. letech byla dislokace nejdůležitějších útvarů a svazků NLA NDR následující:
Ministerstvo národní obrany Německé demokratické republiky bylo umístěno ve městě Strausbergu. Národní lidová armáda Německé demokratické republiky byla tvořena těmito složkami:
1. Pozemní vojsko
2.Letectvo a PVO
3. Vojenské námořnictvo
4. Pohraniční stráž
1. Nejvýznamnější součástí NLA bylo pozemní vojsko, jehož velitelství se vytvořilo v roce 1972. Velitelství pozemního vojska bylo dislokováno Potsdam-Geltow .
Mělo přímo podřízené dva útvary. Šlo o:
40. dělostřelecká brigáda byla dislokována v Blankenfeld.. Měla tyto jednotky:
- baterii velení dělostřeleckého průzkumu
- 2 oddíly kanónových houfnic po 18 kusech kanónových houfnic sovětského původu D-30,
- jeden kanónový dělostřelecký oddíl s 18 kanóny K-130,
- jeden raketometný oddíl s 18 kusy raketometu RM-70
40. úderný výsadkový pluk který byl dislokován v obci Lehnin. Ten měl dav úderné výsadkové prapory
- 41. úderný výsadkový prapor předurčený pro činnost v rámci 3. vojenského okruhu a
- 42. úderný výsadkový prapor předurčený pro činnost v rámci 5. vojenského okruhu
Velitelství pozemního vojska byly dále podřízeny dva vojenské okruhy: Šlo o
3. vojenský okruh a
5. vojenský okruh
Velitelství 3. vojenského okruhu bylo dislokováno v Leipzigu a byly mu podřízeny dvě motostřelecké a jedna tanková divize. Vzhledem k tomu že se mi podařilo dohledat více informací, tak se pokusím popsat i organizační strukturu těchto divizí. Šlo o tyto divize:
4. motostřelecká divize jejíž velitelství byla dislokován v Erfurtu. V její organizační struktuře se nacházely:
- 22. motostřelecký pluk byl dislokován v Mülhausenu, vyzbrojen byl OT BTR-60 a tanky T-55
Motostřelecký pluk byl unifikovaný druh bojového útvaru a organizační struktura byla u všech motostřeleckých pluků NLA NDR stejná, lišit se mohly jen typ zbraňových systémů nebo technika a skládal se ze:
- tří motostřeleckých praporů a každý prapor ze tří motostřeleckých rot. Každá rota měla 10 kusů 10 BVP-1 nebo 10 kusů OT BTR-60 a jednu minometnou rotu se 6 kusy minometů 82mm nebo 120mm.
- tankového praporu který měl tři roty o 13 tancích a velitelský tank velitele praporu tedy celkově 40 kusů středních tanků.
- dělostřeleckého oddílu ve dvou variantách:
+ u pluků na OT BTR-60 18 kusů tažených kanónových houfnic 122mm D-30 a
+ u pluků na BVP-1 pak měl 18 ks 122mm ShH 2S1 Gvozdik
- protitankové baterie se 6 kusy 100mm PTK taženými za pásovým tahačem MT-LB,
- protiletadlové baterie opět ve dvou variantách:
+ u pluků na OT BTR-60 měla 6 kusů samohybného rychlopalu ZSU-23-4 Šilka
+ u pluků na BVP měla 4 kusy ZSU-23-4 a 4 kusy samohybných PLRK S-1M nebo S-10M, pokaždé na podvozku OT BRDM
- jednotek bojového a týlového zabezpečení.
- 23. motostřelecký pluk byl dislokován v Bad Salzungenu, byl vyzbrojen BVP-1 a tanky T-55
- 24. motostřelecký pluk byl dislokován v Erfurtu, vyzbrojen byl OT BTR-60 a tanky T-55
4. tankový pluk byl dislokován v Rotha a byl vyzbrojen tanky T-55,
Tankový pluk byl unifikovaný druh bojového útvaru a organizační struktura byla u všech tankových pluků NLA NDR stejná, lišit se mohly jen typem zbraňových systémů nebo technikou a skládal se ze:
- tří tankových praporů po třech rotách o 10 kusech středních tanků což dalo u pluku celkem 94 tanků včetně velitelských tedy 3x velitelé praporů a 1x velitel pluku
- motostřeleckou rotou s 10 kusy BVP-1,
- dělostřeleckou baterií se 6 kusy samohybných kanónových houfnic122mm ShH 2S1 Gvozdik
- protiletadlovou baterií: 4 kusy samohybných rychlopalů ZSU-23-4 Šilka a 4 kusy PLRK S-10M na podvozku OT BRDM
- jednotek bojového a týlového zabezpečení.
- 4. dělostřelecký pluk byl dislokován v Erfurtu. Měl v sestavě:
+ oddíl sovětských samohybných kanónových houfnic 2S3 Akacija ráže 152 mm, celkem 18 kusů
+ dva oddíly tažených kanónových houfnic D-30 celkově 36 kusů
- 4. protiletadlový raketový pluk byl dislokován v Erfurtu a byl vyzbrojen 20 soupravami protiletadlových raketových kompletů 2K12 M3 KUB
- 4. oddíl vojskových raket byl dislokován v Erfurtu a byl vyzbrojen 4 soupravami OZ mobilního raketového systému 9k52 Luna-M
- 4. protitankový oddíl byl dislokován v Bad Salzungenu, vyzbrojen 16 taženými protitankovými kanóny 100 mm a 24 ShOZ PTŘS, jejich typ se tmi nepodařilo určit. Myslím si ale že šlo o typ KONKURZ
- 4. raketometný oddíl byl dislokován v Erfurtu a byl vyzbrojený18 ks RM-70
Její hlavní údernou sílu přestavovalo celkem 214 tanků T 55.
11. motostřelecká divize jejíž velitelství bylo dislokováno v Halle. V její organizační struktuře se nacházely:
- 16. motostřelecký pluk byl dislokován v Bad Frankenhausu a byl vyzbrojen BVP-1 a tanky T-55
- 17. motostřelecký pluk byl dislokován v Halle a vyzbrojen byl OT BTR-60 a tanky T-55
- 18. motostřelecký pluk byl dislokován v Weissenfelsu vyzbrojen byl OT BTR-60 a tanky T-55
- 11. tankový pluk byl dislokován v Sondershausenu , vyzbrojen tanky T-55
- 11. dělostřelecký pluk byl dislokován v Wolfenu, a byl vyzbrojen 18 kusy ShKH 152 mm 2S3 a 36 kusy tažených kanónových houfnic D-30
- 11. protiletadlový raketový pluk byl dislokován v Weissenfelsu a byl vyzbrojen 20 soupravami OZ Protiletadlového raketového kompletu 9K33M2 OSA-AK
- 11. oddíl vojskových raket byl dislokován v Hermsdorfu a byl vyzbrojen 4 OZ soupravami OZ mobilního raketového systému 9k52 Luna-M
- 11. protitankový oddíl byl dislokován v Halle a byl vyzbrojen 16 taženými protitankovými kanóny 100 mm a 24 ShOZ PTŘS, jejich typ se tmi nepodařilo určit. Myslím si ale, že šlo o typ KONKURZ
- 11. raketometný oddíl byl dislokován v Wolfenu a byl vyzbrojen 18 kusy RM-70
Její hlavní údernou sílu přestavovalo celkem 214 tanků T 55.
7. tanková divize byla dislokována v Dresdenu. V její organizační struktuře se nacházely:
- 7. motostřelecký pluk byl dislokován v Marienbergu a byl vyzbrojen BVP-1 a tanky T-55
- 14. tankový pluk byl dislokován v Sprembergu a byl vyzbrojen tanky T-72
- 15. tankový pluk byl dislokován v Cottbusu a byl vyzbrojen tanky T-72
- 16. tankový pluk byl dislokován v Grossenheinu a byl vyzbrojen tanky T-72
- 7. dělostřelecký pluk byl dislokován v Frankenbergu 18 kusy ShKH 152 mm 2S3 Akacia a 36 kusy ShKH 122 mm 2S1 Gvozdik
- 7. protiletadlový raketový pluk byl dislokován v Zeithainu byl vyzbrojen 20 soupravami protiletadlových raketových kompletů 2K12 M3 KUB
- 7. oddíl vojskových raket byl dislokován v Zeithainu vyzbrojený 4 OZ 9K79 Točka
- 7. raketometný oddíl byl dislokován v Frankenbergu a byl vyzbrojen 18 kusy RM-70
Její hlavní údernou sílu přestavovalo celkem 322 tanků T 55 a T 72.
Dále 3. vojenský okruh měl v přímé podřízenosti tyto okruhové útvary:
3. raketová brigáda byla dislokována v Tautenhaimu a byla vyzbrojena 12 odpalovacích zařízení R-300 9K72 známá jako SCUD-C
3. dělostřelecký pluk byl dislokován v Leipzig, válečně mobilizován dostupně brigáda. Byla tvořena:
- baterií velení a dělostřeleckého průzkumu
- 2 oddíly kanónových houfnic po 18 kusech kanónových houfnic sovětského původu D-30,
- jedním kanónovým dělostřeleckým oddílem s 18 kanóny K-130,
- jedním raketometným oddílem s 18 kusy raketometu RM-70
3. protiletadlový raketový pluk byl dislokován v Hohenmölsen a byl vyzbrojen 20 soupravami protiletadlových raketových kompletů 2K12 M3 KUB
3. protitankový oddíl byl dislokován v Leipzigu a byl vyzbrojen 18 ShOZ PTŘS systému FAGOT
3. samostatný raketometný oddíl byl dislokován v Eilenburgu byl vyzbrojen 18 kusy raketometu RM-70
3. průzkumný dělostřelecký pluk byl dislokován v Leipzigu
3. spojovací pluk byl dislokován v Leipzigu
3. ženijní pluk Gera byl dislokován v válečné brigáda
3. pontonový pluk byl dislokován v Dessau
3. pluk bitevních vrtulníků byl dislokován v Cottbusu a měl tři letky:
- letku dopravních vrtulníků MI 17 M, 12 kusů,
- letku dopravních vrtulníků Mi-24D, 9 kusů a vrtulníků Mi -17, 3 kusy
- kombinovanou letku: MI – 17 1 kus, Mi-2 4 kusy, Mi-9- vzdušné místo velení 4 kusy, Mi-8S – salónní,1 kus
5. vojenský okruh byl dislokován v Neubrandenburgvu a byly mu podřízeny dvě motostřelecké a jedna tanková divize. Šlo o tyto divize:
1. motostřelecká divize byla dislokována v Potsdam-Eiche. V její organizační struktuře se nacházely:
- 1. motostřelecký pluk byl dislokován v Oranienburgu, byl vyzbrojen OT BTR-60 a tanky T-55
- 2. motostřelecký pluk byl dislokován v Stahnsdorfu, byl vyzbrojen OT BTR-60 a tanky T-55
- 3. motostřelecký pluk byl dislokován v Brandenburg-Hohenstücken a byl vyzbrojen BVP-1 a tanky T-55
- 1. tankový pluk byl dislokován v Beelitz, byl vyzbrojen T-55
- 1. dělostřelecký pluk byl dislokován v Lehnitz a byl vyzbrojen 18 kusy ShKH 152 mm 2S3 Akacia a 36 kusy ShKH 122 mm 2S1 Gvozdik
- 1. protiletadlový raketový pluk byl dislokován v Brück a byl vyzbrojen 20 soupravami protiletadlových raketových kompletů 2K12 M3 KUB
- 1. oddíl vojskových raket byl dislokován v Gross Bohnitz a byl vyzbrojen 4 soupravami OZ mobilního raketového systému 9k52 Luna-M
- 1. protitankový oddíl byl dislokován v Beelitzu 16 taženými protitankovými kanóny 100 mm a 24 ShOZ PTŘS, jejich typ se mi snad podařilo určit. Myslím si, že šlo o typ KONKURZ
- 1. raketometný oddíl byl dislokován v Beelitzu . Byl vyzbrojený 18 kusy RM-70
Její hlavní úderná síla byla dána 214 kusy tanků.
8. motostřelecká divize byla dislokována v Schwerin. V její organizační struktuře se nacházely:
- 27. motostřelecký pluk byl dislokován v Sternbuchholz a byl vyzbrojen BVP-1 a tanky T-55
- 28. motostřelecký pluk byl dislokován v Rostock byl cvičen i pro námořní výsadky, vyzbrojen byl OT BTR-60 a tanky T-55
- 29. motostřelecký pluk byl dislokován v Hagenow a byl vyzbrojen OT BTR-60 a tanky T-55
- 8. tankový pluk byl dislokován v Goldberg a byl vyzbrojen tanky T-55
- 8. dělostřelecký pluk byl dislokován v Rostock 18 kusy ShKH 152 mm 2S3 Akacia a 36 kusy ShKH 122 mm 2S1 Gvozdik
- 8. protiletadlový raketový pluk byl dislokován v Schwerin a byl vyzbrojen 20 soupravami OZ Protiletadlového raketového kompletu 9K33M2 OSA-AK
- 8. oddíl vojskových raket byl dislokován v Schwerinu a byl vyzbrojen 4 OZ soupravami OZ mobilního raketového systému 9k52 Luna-M
- 8. protitankový oddíl byl dislokován v Schwerin. Byl vyzbrojen 16 taženými protitankovými kanóny 100 mm a 24 ShOZ PTŘS, jejich typ se mi podařilo určit. Šlo o typ KONKURZ.
- 8. raketometný oddíl byl dislokován v Schwerin, byl vyzbrojen 18 kusy RM-70
Její hlavní bojová síla byla dána 214 kusy tanků.
9. tanková divize byla dislokována v Eggesin-Karpin. V její organizační struktuře se nacházely:
- 9. motostřelecký pluk byl dislokován v Drögeheide a byl vyzbrojen BVP-1, BVP-2 a tanky T-72
- 21. tankový pluk byl dislokován v Torgelow Spechtberg a byl vyzbrojen tanky T-72
- 22. tankový pluk byl dislokován v Torgelow Spechtberg a byl vyzbrojen tanky T-72
- 23. tankový pluk byl dislokován v Stallberg a byl vyzbrojen tanky T-72
- 9. dělostřelecký pluk byl dislokován v Karpin-Eggesin, 18 kusy ShKH 152 mm 2S3 Akacia a 36 kusy ShKH 122 mm 2S1 Gvozdik
- 9. protiletadlový raketový pluk byl dislokován v Karpin-Eggesin a byl vyzbrojen 20 soupravami protiletadlových raketových kompletů 2K12 M3 KUB
- 9. oddíl vojskových raket byl dislokován v Spechtberg a byl vyzbrojen 4 soupravami OZ systému 9K79-1 Točka-U.
- 9. raketometný oddíl byl dislokován v Karpin-Eggesin, byl vyzbrojen 18 kusy RM-70
Její hlavní bojová síla byla tvořena 322 kusy tanků.
Dále 5. vojenský okruh měl v přímé podřízenosti tyto okruhové útvary:
5. raketová brigáda Demenu měla 4 odpalovací zařízení 9K714 Oka a 8 odpalovacích zařízení R-300 9K72 známá jako SCUD-C
5. dělostřelecký pluk byl dislokován v Dabelu a byl válečně mobilizován na brigádu a byla tvořena:
- baterií velení a dělostřeleckého průzkumu
- 2 oddíly kanónových houfnic po 18 kusech kanónových houfnic sovětského původu D-30,
- jedním kanónovým dělostřeleckým oddílem s 18 kanóny K-130,
- jedním raketometným oddílem s 18 kusy raketometu RM-70
5. protiletadlový raketový pluk byl dislokován v Basepohlu a byl vyzbrojen 20 soupravami protiletadlových raketových kompletů 2K12 M3 KUB
5. protitankový oddíl byl dislokován v Dabelu a byl vyzbrojen 18 ShOZ PTŘS systému FAGOT
5. raketometný oddíl byl dislokován v Dabelu byl vyzbrojen 18 kusy raketometu RM-70
5. průzkumný dělostřelecký pluk byl dislokován v Wendorfu
5. spojovací pluk byl dislokován v Neubrandenburgu
5. ženijní pluk byl dislokován v Pasewalku válečné byl mobilizován do síly brigády
5. pontonový pluk byl dislokován v Havelbergu
5. pluk bitevních vrtulníků byl dislokován v Basepohlu a měl tři letky.
- jednu letku dopravních vrtulníků o 10 kusech vrtulníku Mi-17M,
- dvě letky bitevních vrtulníků s celkem 20 kusy vrtulníku Mi-24D a 12 kusy vrtulníku Mi-24P,
- kombinovanou letku se 4 kusy vrtulníku Mi-2, 4 kusy vrtulníku Mi-9 vzdušného místa velení a 1 jeden kus vrtulníku Mi-8S salon
U pozemního vojska, jež od roku 1984 zahrnovalo i vojskové letectvo, ( v naší ČSLA došlo ke sloučení vojskového letectva pozemním vojskem v roce 1988) k 6 měsíci 1988 sloužilo celkově 114 tisíc vojáků z toho 14 tisíc důstojníků a vojáků v další činné službě. Dále bylo v pozemním vojsku zařazeno 13 500 občanských zaměstnanců. Pozemní vojsko disponovalo těmito hlavními druhy výzbroje:
- 24 odpalovacími zařízeními operačně-taktických raket
- 57 odpalovacími zařízeními taktických raket,
- 2628 tanky z toho bylo:
+ 549 T-72,
+ 202 T-54A,
+ 146 PT-76 zbytek bylo naplněno tanky T-55
- 890 bojovými vozidly pěchoty, toho pouze 23 BVP-2
- 5010 obrněnými transportéry všech typů a určení
- 2435 dělostřeleckými prostředky, z toho bylo:
+ 811 děly
+ 368 ks 122mm ShKH 2S1Gvozdik a 96 ks 152mm ShKH 2S3 Akacia
+ 325 raketomety,
+ 590 minomety,
+ 262 protitankovými kanóny
- 323 samohybnými a 297 nesenými protitankovými raketovými komplety
- 229 samohybnými protiletadlovými raketovými komplety - KRUG, KUB, OSA-AK, S-1M, S-10M),
- 1018 ručními protiletadlovými raketovými komplety S-2M,
- 121 samohybnými ZSU-23-4 Šilka a
- 516 taženými protiletadlovými kanóny,
- 94 vrtulníky, všech typů a určení
2. Velitelství letectva a PVOS bylo společné a bylo dislokováno v Strausbergu a v jeho podřízenosti se nacházely tyto součásti:
1. divize PVO, velitelství dislokováno v Cottbusu. V její organizační struktuře byly začleněny tyto útvary:
- 1. stíhací letecký pluk, letecká základna Holzdorf, byl vyzbrojen letouny: 42 MiG-21bis, 9 MiG-21U
- 3. stíhací letecký pluk, letecká základna Preschen, byl vyzbrojen letouny: 20 MiG-29, 4 MiG-29U, 12 MiG-21bis, 3 MiG-21U
- 7. stíhací letecký pluk, letecká základna Drewitz, byl vyzbrojen letouny: 40 MiG-21, 6 MiG-21U,
- 8. stíhací letecký pluk, letecká základna Marxwalde, byl vyzbrojen letouny 41 MiG-21, 8 MiG-21U
- 31. protiletadlový raketový pluk, místo dislokace v Strassgräbchenu. Byl tvořen čtyřmi protiletadlovými raketovými oddíly s PLŘS VOLCHOV
- 41. protiletadlová raketová brigáda, velitelství ve městě Ladeburg. Byla tvořena čtyřmi protiletadlovými raketovými oddíly s PLŘS VOLCHOV, protiletadlovými raketovými oddíly s PLŘS NĚVA a jednou protiletadlovou raketovou skupinou s PLŘS VEGA.
- 51. protiletadlová raketová brigáda, velitelství ve městě Sprötau . Byla tvořena pěti protiletadlovými raketovými oddíly s PLŘS VOLCHOV, osmi protiletadlovými raketovými oddíly s PLŘS NĚVA a jednou protiletadlovou raketovou skupinou s PLŘS VEGA.
Dále byla tvořena útvary bojového zabezpečení určeného rajonu vzdušného prostoru. Šlo o:
- 31. radiotechnický prapor dislokovaný ve městě Döbern
- 41. radiotechnický prapor dislokovaný ve městě Holzdorf
- 51. radiotechnický prapor dislokovaný ve městě Sprötau
- 61. radiotechnický prapor dislokovaný ve městě Müncheberg
- 31. spojovací roj dislokovaný ve městě Cottbus a vybavený letadly velmi archaickými. Byly to 3 kusy letadel An-2 a 2 kusy letadel Z-43
3. divize PVO, velitelství dislokováno v Neubrandenburgu. V její organizační struktuře byly začleněny tyto útvary:
- 2. stíhací letecký pluk, letecká základna Trollenhagen, byl vyzbrojen letouny: 43 MiG-21, 8 MiG-21U
- 9. stíhací letecký pluk, letecká základna Peenemünde, byl vyzbrojen letouny: 9 kusů MiG-23MF, 28 kusů MiG-23ML a 5 MiG-23U
- 13. protiletadlový raketový pluk, místo dislokace v Parchimu. Byl tvořen čtyřmi protiletadlovými raketovými oddíly s PLŘS VOLCHOV
- 23. protiletadlový raketový pluk, místo dislokace v Stallbergu. Byl tvořen čtyřmi protiletadlovými raketovými oddíly s PLŘS VOLCHOV
- 43. protiletadlová raketová brigáda, místo dislokace v Sasnitzu. Byla tvořena pěti protiletadlovými raketovými oddíly s PLŘS VOLCHOV, pěti protiletadlovými raketovými oddíly s PLŘS NĚVA
a jednou protiletadlovou raketovou skupinou s PLŘS VEGA.
Dále byla tvořena útvary bojového zabezpečení určeného rajonu vzdušného prostoru. Šlo o:
- 23. radiotechnický prapor dislokovaný ve městě Pragsdorf
- 33. radiotechnický prapor dislokovaný ve městě Pudagla
- 43. radiotechnický prapor dislokovaný ve městě Parchim
- 33. spojovací roj dislokovaný ve městě Neubrandenburg a vybavený letadly velmi archaickými. Byly to 3 kusy letadel An-2 a 2 kusy letadel Z-43
Dále zde byly útvary frontového a dopravního letectva, i když NLA NDR tyto jednotky nevydělovala a na podpoře pozemních vojsk se podle potřeby podílelo vše co mělo křídla a vrtule.
- 37. stíhací bombardovací letecký pluk na letišti Drewitz. Byl vyzbrojen
+ 18 kusy MiG-23 BN. Stroj byl reakcí na požadavek frontového letectva na levný, masově vyráběný útočný letoun se schopnostmi západního letounu Jaguar. Byl vypuštěn palubní radiolokátor a zjednodušeny nasávací otvory. To že byl vypuštěn palubní radiolokátor umožnilo upravit příď tak, aby se výrazně zlepšil výhled dopředu a dolů. Palivové nádrže byly opatřeny protipožárním systémem s inertním plynem. Verze BN dostala modernizovaný navigační a útočný systém. Od předchůdců se lišil přístrojovým vybavením a možností centrálního tlakového plnění palivových nádrží. Byl vybaven infačerveným vyhledávacím a sledovacím systémem. + 3 kusy MiG-23U. Byla to dvoumístná verze odvozená od MiG-23 MF určená pro výcvik, ale plně bojeschopná. Instruktor měl pro lepší výhled kupředu k dispozici periskop.
- 77. stíhací bombardovací letecký pluk na letišti Laage: Byl vyzbrojen:
+ 23 kusů letounů Su-22 měl rozšířenou zadní část trupu pro nový motor Tumanskij R-29-BS-300, který byl podobný motoru MiG-27. Byl schopen odpalovat IČ rakety vzduch-vzduch K-13A.,
+ 4 kusy Su-22U. To byla dvoumístná cvičně-bojová verze. Neměla ale příďový radom a měla širší a vyšší hřbetní nástavbu pro větší zásobu paliva. Měla jen jeden kanón v kořeni pravého křídla.
- 24. dopravní letecká letka dislokovaná na letišti Dresden - Klotzsche, vybavená 12 kusy letounu An-26, což byl byl sovětský dvoumotorový turbovrtulový transportní letoun pro krátké a střední tratě. Konstrukčně vychází z typu Antonov An-24 s důrazem na možnosti vojenského využití. Oproti svému předchůdci má změněnou zadní část trupu s velkou nákladovou rampou a je vybaven motory o vyšším výkonu.
- 34. dopravní vrtulníkový pluk Brandenburg-Briest vyzbrojený touto leteckou technikou 2 Mi-8S salon a 22 Mi-8T
- 44. dopravní letecký pluk, dislokace letiště Marxwalde a vybaven letouny 3 Tu-134M, 2 Tu-154M, 3 Il-62M, 6 Mi-8S salon. Byl to pluk určený k přepravě vládních činitelů a nejvyšších stranických a vojenských špiček země.
- 47. průzkumná taktická letka, letiště Preschen. Byla vyzbrojena:
+ 13 MiG-21 R. Byl zkonstruován koncem 60. let na základě verze PFM, jako speciální průzkumný letoun. Elektronické vybavení nutné pro průzkumné účely potřebovalo další prostor v úzkém trupu, zrovna tak jako palivové nádrže pro větší zásobu paliva (což je u průzkumných letadel velice důležitý parametr). Tento problém vyřešilo překonstruování hřbetní nástavby. Nová nádrž na 340 litrů paliva zvětšila kapacitu vnitřních nádrží na 2800 litrů. Pod křídla bylo možno zavěsit další dvě přídavné nádrže po 490 litrech.
Dlouhá hřbetní listová VHF anténa, tak jak jim známe z verzí D a F, byla zrušena a hned za kabinou přibyl malý nasávací otvor. Na pravé straně přídě přibyl senzor úhlu náběhu. Pitotova trubice se přesunula z vrcholu přídě na její pravou stranu. Podtrupový závěsník nesl speciální průzkumný kontejner. Na verzi R nebyl montován kanón GŠ-23. Avionika MiG-21 R zahrnovala autopilota AP-155 , radarový výstražný systém SPO-3 a radar TSD-30 v příďovém kuželu. První stroje této verze neměly na kabině periskop, ale pozdější kusy již jím byly vybaveny.
+ 3 MiG-21U. Byl finální verzí dvoumístné verze vyvinuté z prototypu E-6 UM, který vzlétl v roce 1972. Byl to drak US vybaven přístroji a avionikou standardu M a MF. Byly zabudovány nové sedačky: KM-1U vpředu pro žáka a KM_1I vzadu pro instruktora a instruktor měl pro lepší výhled kupředu kabinu vybavenou výsuvným periskopem.
- 87. průzkumná taktická letka, dislokace letiště Drewitz . Byl vyzbrojen letouny: 12 kusů MiG-21 R, 2 kusy MiG-21U
- 14. spojovací letka, Dislokace letiště Strausberg. Byla vybavena těmito letouny: 4 kusy L-410 Turbolet, 6 kusů An-2 a 4 kusy Z-43
Jako poslední součásti podřízené velitelství letectva a PVO byly výcvikové a školní útvary zařízení. Byly to:
- 33. letka vlečných terčů, prostor Peenemünde, vybavená 2 kusy L-39 a 2 kusy L-39V
- 15. letecký školní pluk, letecká školní základna Rothenburg. Byl vybaven 21 kusy letounů MiG-21 a 31 MiG-21U
- 25. letecký školní pluk, letecká školní základna Bautzen. Byl vybaven 47 kusy letounů L-39
- 35. vrtulníkový školní pluk, letecká školní vrtulníková základna v Brandenburg-Briest. Byla vybavena 19 kusy Mi-8 různých verzí a 18 kusy vrtulníku Mi-2
- 45. letecká školní dopravní letka dislokace letiště Kamenez, vybavena 12 kusy letounu An-2, 8 kusy L-410 a 3 kusy letounu Z-43
Ve vojenském letectvu a PVOS k 30.červnu 1988 sloužilo 35 tisíc vojáků a 5 tisíc občanských zaměstnanců, přičemž pro vedení bojových operací mohlo využít 307 bojových letounů (24 z nich bylo zařazeno u vojenského námořnictva), přičemž hlavní údernou sílu reprezentovalo 65 úderných stíhacích bombardovacích letounů.
Nejmodernější techniku (včetně strojů zařazených u letectva vojenského námořnictva) v této době představovalo:
+ 20 MiG-29,
+ 4 MiG-29UB,
+ 9 MiG-23MF,
+ 28 MiG-23ML,
+ 18 MiG-23BN,
+ 8 MiG-23UB,
+ 46 Su-22M4 a
+ 8 Su-22UM3K.
Z protiletadlové raketové techniky se jednalo o:
+ PLRK S-200V VEGA .
Šlo o stacionární protiletadlový raketový komplet vyvinutý k odrážení hromadných náletů strategického letectva včetně nosičů jaderných zbraní, k ničení velitelských stanovišť umístěných na letadlech a letadel typu AWACS a též k ničení strategických průzkumných letadel typu SR-71. Dostřel této verze byl 250 kilometrů a výškový dostup 29 kilometrů. a nově zaváděné
+ PLRK S-300 PMU.
3. Vojenské námořnictvo
Velení vojenského námořnictva - Volksmarine bylo umístěno v Rostocku-Gehlsdorfu. Podléhaly mu tyto námořní celky.
1. flotila – minonosek, minolovek a stíhačů ponorek dislokovaná v Peenemünde
2. flotila – pobřežní ochrany dislokovaná v Sassnitzu
4. flotila – minonosek, minolovek a stíhačů ponorek dislokovaná vRostock/Warnemünde
6. brigáda torpédových člunů dislokovaná v Stralssundu
18. námořní vrtulníkový plukdislokovaný v Parowi. Byl vyzbrojen těmito stroji:
- 2 kusy vrtulníku Mi-8T v dopravní verzi
- 10 kusy vrtulníků Mi-17,
- 1 kus vrtulníku Mi-8S salon
- 8 kusy vrtulníku Mi-14PL což byla základní verze určená k boji proti ponorkám. Vybavení stroje zahrnuje vyhledávací radiolokátor, ponorný sonar, na zádi umístění detektor magnetických anomálií a akustické bóje.
Výzbroj je nesena ve dvou pumovnicích uvnitř trupu a je tvořena dvěma samonaváděcími torpédy, hlubinnými pumami a pravděpodobně i námořními minami.
- 6 kusy vrtulníku Mi-14BT což byly stroje speciální verze modifikovaná k vyhledávání a zneškodňování určitých typů min.
28. námořní letecký pluk dislokovaný v Laage a vyzbrojený:
- 23 Su-22M4 byla to verze z roku 1984. Na první pohled se od starších verzí odlišuje malým vstupním otvorem pro studený vzduch na hřbetě u kořene kýlovky. Ve výzbroji verze M-4 jsou i 4 kanónová pouzdra pro 23 mm kanóny, z nichž dva byly instalovány tak, aby střílely dozadu. Letoun má rovněž bohatou výzbroj pro vedení REB.
- 4 Su-22UM3K zdokonalená verze vybavená dopplerovským navigačním systémem, s vyšší kýlovou plochou a větší zásobou paliva. Určen pro průzkum rozsáhlých vodních ploch baltského moře
18. pobřežní raketový pluk dislokovaný v Schwarzenpfostu. Ve výzbroji pobřežního raketového pluku se nacházely dva oddíly protilodních řízených střel SSC-3 STYX/4K51 RUBEŽ s doletem 80 km. Byla to
pozemní protilodní řízená střela s krátkým doletem.
Je poháněná raketovým motorem na kapalné palivo a vybavená jednou bojovou hlavicí. Komplet 4K51 je pravděpodobně pozemní variantou námořního raketového protilodního systému vyzbrojeného námořní protilodní střelou označované v kóde NATO SS-N-2, která byla první protilodnou střelou úspěšně použitou v reálné bojové operaci a jedna z nejrozšířenějších protilodních raket ve světe. V sestavě baterie systému se nacházely 4 odpalovací zařízení KT-161 a 4 transportní-nabíjecí vozidla. Celkem tedy v baterii 16 střel. Výroba střel pro tento komplex probíhala do roku 1989. Komplex byl exportován do řady zemí mimo SSSR, jmenovitě do Polska, Rumunska, Bulharska, Alžírska, Libye, Sýrie, Indie a na Kubu i dalších států. Po zániku NDR se tento systém, spolu s další výzbrojí NDR, dostal do rukou NATO.
18. prapor námořní pěchoty dislokovaný v Kühlungsbornu
Námořnictvo bylo nejméně početnou součástí a k 30.červnu 1988 u něj sloužilo pouze 14 tisíc vojáků a námořníků, doplněných asi 2.500 občanskými zaměstnanci.
Hlavní výzbroj a vybavení byla tvořena:
+ 3 fregaty sovětské tř. KONI –Projekt 1159T se jmény: ROSTOCK, BERLIN a HALLE. Byly silně vyzbrojené:
- 2x 76mm dvojkanón,
- 2x 30mm dvojkanón,
- 2x dvounásobné OZ PLŘS OSA-M,
- 2x vrhač hlubinných pum RBU-6000, zařazeny v letech 1978,1979 a 1986
+ 16 korvet domácí tř. PARCHIM – Projekt 133 o 792 tun standardního výtlaku. Jejich výzbroj:
- 2x 57mm kanón,
- 1x 30mm dvojkanón,
- 2x čtyřnásobné odpalovací zařízení pro SA-N-5,
- 4x torpédomet 400mm,
- 1x vrhač hlubinných pum RBU-6000), zařazeny v letech 1981 až 1985
+ 5 korvet sovětské tř. TARANTUL I – Projekt 1241 o standardním výtlaku 460 tun. Byly vyzbrojeny:
- 2x dvounásobné OZ protilodní ŘS SS-N-2 STYX/P-15 TERMIT s doletem 500 km,
- 1x 76mm kanón,
- 2x rotační 30mm kanón,
+1 korveta domácí tř. SASSNITZ – Projekt 151 o standardním výtlaku 347 tun, vyzbrojená:
- 1x 76mm kanón,
- 1x rotační 30mm kanón,
- jedno čtyřnásobné odpalovací zařízení SA-N-5
+ 15 raketových člunů sovětské tř. OSA-I – Projekt 205 o standardním výtlaku 165 tun, vyzbrojené:
- 4x OZ protilodní ŘS SS-N-2 STYX/P-15 TERMIT,
- 2x 30mm dvojkanón, celkem zakoupeno 15 člunů
+ 6 torpédových člunů sovětské tř. SRŠEŇ – Projekt 206 standardního výtlaku 145 tun vyzbrojené:
- 2x 30mm dvojkanón,
- 4x 533mm torpédomet Původně bylo zakoupeno 18 kusů ale v době kterou řešíme, jich bylo ve výzbroji posledních 6 kusů.
+ 34 torpédových člunů domácí tř. LIBELLE – Projekt 131 o standardním výtlaku 28 tun, vyzbrojené:
- 2x torpédomet 533mm,
- 1x 23mm dvojkanón,
+ 12 výsadkových lodí domácí tř. FROSCH I – Projekt 108 o 1744 tunách standardního výtlaku. Byly vyzbrojeny:
- 2x 57mm dvojkanón,
- 2x 30mm dvojkanón,
- 2x 40 hlavňový 122mm raketomet)
+ 27 minolovek – minonosek domácí tř. 89.1, 2 a 3 o standardním výtlaku od 339 do 480 tun,vyzbrojené 6 kusy 25 mm kanón
+ pohraniční hlídkové čluny GB-23, celkově 10 kusů bez výzbroje.
+ plovoucí základna 62, v roce 1988 ve výzbroji 6 kusů. Výtlak 1320 tun, vyzbrojená 4 kusy kanónů 25 mm.
+ plovoucí základna 162, v roce 1988 ve výzbroji 6 kusů. Výtlak 2390 tun, vyzbrojená 4 kusy kanónů 25 mm.
+ oceánské dopravní lodě typ 109. Byly jich 2 kusy. Standardní výtlak 1530 tun a vyzbrojené byly 4 kusy kanón 57 mm a 4 kusy kanón 25 mm
+ oceánské dopravní lodě typ 602. Bylo jich 6 kusů. Standardní výtlak 2290 tun a vyzbrojené byly 4 kusy kanónů 25 mm
4. Pohraniční stráž
Součástí NLA NDR byla od roku 1961 i Pohraniční stráž, jejíž velitelství sídlilo v Pätzu u Berlína. Podléhala mu následující regionální velitelství:
Pohraniční velitelství Sever dislokované ve městě Stendal
Pohraniční velitelství Střed dislokované ve městě Berlin-Karlshorst
Pohraniční velitelství Jih dislokované ve městě Erfurt
Pobřežní brigáda pohraniční stráže dislokované ve městě a přístavu Rostock
Pohraniční stráž byla poměrně početná a přestože byla doplňována na základě dobrovolnosti v polovině 80. let ji tvořilo 47 tisíc osob. Její námořní složka používala minolovky domácí tř. 89.2 a hlídkové čluny domácí tř. GB-23. Nic více se mi o ní nepodařilo zjistit abych řekl pravdu ani jsem se nesnažil.
Tolik bych uvedl k tomuto členovi Varšavské smlouvy a našemu spojenci. Za sebe mohu říci že jsem se s příslušníky těchto jednotek setkal jen dvakrát a to při leteckých cvičeních. Osobní zkušenost mám tedy poměrně malou, vlastně nestojí za řeč.
Z uvedeného vyplývá podle mě jedno. Byla to armáda velmi homogenní, systematicky vybudovaná k vysoké úrovni unifikace výzbroje i bojových sestav. Je v ní vidět prostě kus německého ducha. V boji pokud by k němu došlo by mohla být cenným spojencem.
Tím jsem splnil svůj postupový cíl. Co myslíte palbáci, dokázal by někdo z cás podobně zpracovat jinou spojeneckou amádu? JÁ osobně zde zatím končím a vracím se do ČSLA.
NÁRODNÍ LIDOVÁ ARMÁDA NDR - spojenec, o kterém se ví málo
Německá demokratická republika známá jako NDR, byla socialistický stát ve střední Evropě. Měla rozlohu 108 333 km2. Území NDR tvořily nížiny v severní a střední části a vrchoviny na jihu a jihozápadě. V Severoněmecké nížině jsou dobře patrné ledovcové formy reliéfu a četné písčité a hlinité usazeniny. Vrchoviny na jihu, především HARZ 1 142 m, Durynský les a Krušné hory jsou většinou zalesněné a mají převážně plošinatý ráz.
Hustota zalidnění přesahovala v průmyslových oblastech místy i 500 obyvatel na km2. Nejvýznamnějším hospodářským, politickým a kulturním střediskem byl Berlín, hlavní město NDR. Z velké části byl nově vybudován v poválečném období.
Na území Německé demokratické republiky leží Západní Berlín, politicky i ekonomicky těsně spjatý s Německou spolkovou republikou. Byl to relikt výsledků II.světové války. Rozsáhlá nákladní i osobní doprava je odkázána na vymezené trasy silnic, železnic a letecké koridory přes NDR. Přes vysoce rozvinutý průmysl strojírenský, chemický, potravinářský a jiný obyvatelstva Západního Berlína stále ubývalo - v roce 1988 nedosahoval již ani 1,9 mil osob.
Vznik Německé demokratické republiky dne 7. října 1949 byl zákonitým výsledkem aktivit jednotné socialistické strany Německa, jako prodloužené ruky sovětských bolševiků.
Její mapu ukazuje tento obrázek. Ukazuje jak byla členěna v padesátých letech- černé popisy a po znovusjednocení což odlišují červené nápisy
Rok 1953 byl v Novém státě politicky velmi pestrý. Po smrti J.V.Stalina a nástupu nové garnitury ve vedení Sovětského svazu, bylo očekáváno celkové uvolnění. Naděje vystřídalo hluboké zklamání. Začal společenský pohyb. Pod počáteční záminkou protestu berlínských dělníků na zvyšování výroby, se 16.června 1953 zvedla vlna celostátních demonstrací. Byly to tak silné protesty, že okupační správa musela na demonstranty poslat okupační síly dislokované na území NDR. Obyvatelé NDR zažili to, co o tři roky později zažilo i Maďarsko. Německá demokratická republika byla od roku 1950 členem RVHP tedy Rady vzájemné hospodářské pomoci a od roku 1955 členským státem Varšavské smlouvy
Rok 1956 byl pro NDR zlomový, protože v tomto roce byla oficiálně založena Národní lidová armáda NDR, jako reakce na založení a vzestup Bundeswehru do NATO. Na počátku 60.let byla NDR představena před problém s emigrací přes hlavní město Berlín, jež bylo rozděleno na dvě části (východní a západní). Vedení státu na nátlak z ostatních socialistických států, se rozhodlo uzavřít hranice Berlína neproniknutelnou zdí. Američané s postavením Berlínské zdi počítali, ale nepředpokládali tak rychlou akci vedení NDR. Brzy ráno 13.srpna 1961 obsadila Wolkspolizei a NVA hranice mezi Západním a Východním Německem. Důvod k takovým opatřením bylo zahájení stavby Berlínské zdi, jež měla zastavit migraci obyvatel NDR na západ. Následovalo 20 mrtvých let, kdy se v NDR nic zvláštního nedělo a vlastně není co psát. Ale nakonec jsem něco našel. S podporou států socialistického společenství Německá demokratická republika v první polovině 70. let prolomila diplomatickou blokádu, kterou proti ní uplatňovaly některé západní země. V dubnu 1968 vstoupila v platnost socialistická ústava NDR. V červnu 1973 vstoupila v platnost smlouva o základech vztahů mezi NDR a NSR.
V 80. letech se situace v zemi vyznačuje jak hospodářskou tak i politickou stagnaci. Tato stagnace uvrhla NDR do hluboké krize v 2.polovině 80.let, jež vyvrcholila v říjnu 1989. Krizi v NDR se vedení SED neodvážilo řešit - odmítalo perestrojku a glastnost. Toto jednání vyústilo v otevřené masové demonstrace v Lipsku a v Berlíně, které byly násilně potlačeny. Takovéto jednání pobouřilo občany NDR, kteří se následně zúčastnili celostátních demonstrací.3. října 1990 pak dochází ke sjednocení se Spolkovou republikou, přičemž Východní Berlín byl sjednocen se Západním Berlínem do jednotné spolkové země.
Tím bych ukončil průhled do dějin této země a dám se dotyk hlavního, do ozbrojených sil této země.
Národní lidová armáda NDR vznikla 1.3.1956 a zanikla 2.10.1990 v návaznosti na sjednocení Německa. Od roku 1962 byla doplňována na základě všeobecné branné povinnosti a vojenská základní služba trvala 18 měsíců.
K 30. červnu 1988 ji tvořilo asi 184 tisíc vojáků , z čehož v ústředních orgánech a jim podřízených útvarech, vojenském školství a týlových složkách sloužilo 23 tisíc osob. Kromě toho v armádě působilo 31 tisíc občanských zaměstnanců.
Ve 2. polovině 80. letech byla dislokace nejdůležitějších útvarů a svazků NLA NDR následující:
Ministerstvo národní obrany Německé demokratické republiky bylo umístěno ve městě Strausbergu. Národní lidová armáda Německé demokratické republiky byla tvořena těmito složkami:
1. Pozemní vojsko
2.Letectvo a PVO
3. Vojenské námořnictvo
4. Pohraniční stráž
1. Nejvýznamnější součástí NLA bylo pozemní vojsko, jehož velitelství se vytvořilo v roce 1972. Velitelství pozemního vojska bylo dislokováno Potsdam-Geltow .
Mělo přímo podřízené dva útvary. Šlo o:
40. dělostřelecká brigáda byla dislokována v Blankenfeld.. Měla tyto jednotky:
- baterii velení dělostřeleckého průzkumu
- 2 oddíly kanónových houfnic po 18 kusech kanónových houfnic sovětského původu D-30,
- jeden kanónový dělostřelecký oddíl s 18 kanóny K-130,
- jeden raketometný oddíl s 18 kusy raketometu RM-70
40. úderný výsadkový pluk který byl dislokován v obci Lehnin. Ten měl dav úderné výsadkové prapory
- 41. úderný výsadkový prapor předurčený pro činnost v rámci 3. vojenského okruhu a
- 42. úderný výsadkový prapor předurčený pro činnost v rámci 5. vojenského okruhu
Velitelství pozemního vojska byly dále podřízeny dva vojenské okruhy: Šlo o
3. vojenský okruh a
5. vojenský okruh
Velitelství 3. vojenského okruhu bylo dislokováno v Leipzigu a byly mu podřízeny dvě motostřelecké a jedna tanková divize. Vzhledem k tomu že se mi podařilo dohledat více informací, tak se pokusím popsat i organizační strukturu těchto divizí. Šlo o tyto divize:
4. motostřelecká divize jejíž velitelství byla dislokován v Erfurtu. V její organizační struktuře se nacházely:
- 22. motostřelecký pluk byl dislokován v Mülhausenu, vyzbrojen byl OT BTR-60 a tanky T-55
Motostřelecký pluk byl unifikovaný druh bojového útvaru a organizační struktura byla u všech motostřeleckých pluků NLA NDR stejná, lišit se mohly jen typ zbraňových systémů nebo technika a skládal se ze:
- tří motostřeleckých praporů a každý prapor ze tří motostřeleckých rot. Každá rota měla 10 kusů 10 BVP-1 nebo 10 kusů OT BTR-60 a jednu minometnou rotu se 6 kusy minometů 82mm nebo 120mm.
- tankového praporu který měl tři roty o 13 tancích a velitelský tank velitele praporu tedy celkově 40 kusů středních tanků.
- dělostřeleckého oddílu ve dvou variantách:
+ u pluků na OT BTR-60 18 kusů tažených kanónových houfnic 122mm D-30 a
+ u pluků na BVP-1 pak měl 18 ks 122mm ShH 2S1 Gvozdik
- protitankové baterie se 6 kusy 100mm PTK taženými za pásovým tahačem MT-LB,
- protiletadlové baterie opět ve dvou variantách:
+ u pluků na OT BTR-60 měla 6 kusů samohybného rychlopalu ZSU-23-4 Šilka
+ u pluků na BVP měla 4 kusy ZSU-23-4 a 4 kusy samohybných PLRK S-1M nebo S-10M, pokaždé na podvozku OT BRDM
- jednotek bojového a týlového zabezpečení.
- 23. motostřelecký pluk byl dislokován v Bad Salzungenu, byl vyzbrojen BVP-1 a tanky T-55
- 24. motostřelecký pluk byl dislokován v Erfurtu, vyzbrojen byl OT BTR-60 a tanky T-55
4. tankový pluk byl dislokován v Rotha a byl vyzbrojen tanky T-55,
Tankový pluk byl unifikovaný druh bojového útvaru a organizační struktura byla u všech tankových pluků NLA NDR stejná, lišit se mohly jen typem zbraňových systémů nebo technikou a skládal se ze:
- tří tankových praporů po třech rotách o 10 kusech středních tanků což dalo u pluku celkem 94 tanků včetně velitelských tedy 3x velitelé praporů a 1x velitel pluku
- motostřeleckou rotou s 10 kusy BVP-1,
- dělostřeleckou baterií se 6 kusy samohybných kanónových houfnic122mm ShH 2S1 Gvozdik
- protiletadlovou baterií: 4 kusy samohybných rychlopalů ZSU-23-4 Šilka a 4 kusy PLRK S-10M na podvozku OT BRDM
- jednotek bojového a týlového zabezpečení.
- 4. dělostřelecký pluk byl dislokován v Erfurtu. Měl v sestavě:
+ oddíl sovětských samohybných kanónových houfnic 2S3 Akacija ráže 152 mm, celkem 18 kusů
+ dva oddíly tažených kanónových houfnic D-30 celkově 36 kusů
- 4. protiletadlový raketový pluk byl dislokován v Erfurtu a byl vyzbrojen 20 soupravami protiletadlových raketových kompletů 2K12 M3 KUB
- 4. oddíl vojskových raket byl dislokován v Erfurtu a byl vyzbrojen 4 soupravami OZ mobilního raketového systému 9k52 Luna-M
- 4. protitankový oddíl byl dislokován v Bad Salzungenu, vyzbrojen 16 taženými protitankovými kanóny 100 mm a 24 ShOZ PTŘS, jejich typ se tmi nepodařilo určit. Myslím si ale že šlo o typ KONKURZ
- 4. raketometný oddíl byl dislokován v Erfurtu a byl vyzbrojený18 ks RM-70
Její hlavní údernou sílu přestavovalo celkem 214 tanků T 55.
11. motostřelecká divize jejíž velitelství bylo dislokováno v Halle. V její organizační struktuře se nacházely:
- 16. motostřelecký pluk byl dislokován v Bad Frankenhausu a byl vyzbrojen BVP-1 a tanky T-55
- 17. motostřelecký pluk byl dislokován v Halle a vyzbrojen byl OT BTR-60 a tanky T-55
- 18. motostřelecký pluk byl dislokován v Weissenfelsu vyzbrojen byl OT BTR-60 a tanky T-55
- 11. tankový pluk byl dislokován v Sondershausenu , vyzbrojen tanky T-55
- 11. dělostřelecký pluk byl dislokován v Wolfenu, a byl vyzbrojen 18 kusy ShKH 152 mm 2S3 a 36 kusy tažených kanónových houfnic D-30
- 11. protiletadlový raketový pluk byl dislokován v Weissenfelsu a byl vyzbrojen 20 soupravami OZ Protiletadlového raketového kompletu 9K33M2 OSA-AK
- 11. oddíl vojskových raket byl dislokován v Hermsdorfu a byl vyzbrojen 4 OZ soupravami OZ mobilního raketového systému 9k52 Luna-M
- 11. protitankový oddíl byl dislokován v Halle a byl vyzbrojen 16 taženými protitankovými kanóny 100 mm a 24 ShOZ PTŘS, jejich typ se tmi nepodařilo určit. Myslím si ale, že šlo o typ KONKURZ
- 11. raketometný oddíl byl dislokován v Wolfenu a byl vyzbrojen 18 kusy RM-70
Její hlavní údernou sílu přestavovalo celkem 214 tanků T 55.
7. tanková divize byla dislokována v Dresdenu. V její organizační struktuře se nacházely:
- 7. motostřelecký pluk byl dislokován v Marienbergu a byl vyzbrojen BVP-1 a tanky T-55
- 14. tankový pluk byl dislokován v Sprembergu a byl vyzbrojen tanky T-72
- 15. tankový pluk byl dislokován v Cottbusu a byl vyzbrojen tanky T-72
- 16. tankový pluk byl dislokován v Grossenheinu a byl vyzbrojen tanky T-72
- 7. dělostřelecký pluk byl dislokován v Frankenbergu 18 kusy ShKH 152 mm 2S3 Akacia a 36 kusy ShKH 122 mm 2S1 Gvozdik
- 7. protiletadlový raketový pluk byl dislokován v Zeithainu byl vyzbrojen 20 soupravami protiletadlových raketových kompletů 2K12 M3 KUB
- 7. oddíl vojskových raket byl dislokován v Zeithainu vyzbrojený 4 OZ 9K79 Točka
- 7. raketometný oddíl byl dislokován v Frankenbergu a byl vyzbrojen 18 kusy RM-70
Její hlavní údernou sílu přestavovalo celkem 322 tanků T 55 a T 72.
Dále 3. vojenský okruh měl v přímé podřízenosti tyto okruhové útvary:
3. raketová brigáda byla dislokována v Tautenhaimu a byla vyzbrojena 12 odpalovacích zařízení R-300 9K72 známá jako SCUD-C
3. dělostřelecký pluk byl dislokován v Leipzig, válečně mobilizován dostupně brigáda. Byla tvořena:
- baterií velení a dělostřeleckého průzkumu
- 2 oddíly kanónových houfnic po 18 kusech kanónových houfnic sovětského původu D-30,
- jedním kanónovým dělostřeleckým oddílem s 18 kanóny K-130,
- jedním raketometným oddílem s 18 kusy raketometu RM-70
3. protiletadlový raketový pluk byl dislokován v Hohenmölsen a byl vyzbrojen 20 soupravami protiletadlových raketových kompletů 2K12 M3 KUB
3. protitankový oddíl byl dislokován v Leipzigu a byl vyzbrojen 18 ShOZ PTŘS systému FAGOT
3. samostatný raketometný oddíl byl dislokován v Eilenburgu byl vyzbrojen 18 kusy raketometu RM-70
3. průzkumný dělostřelecký pluk byl dislokován v Leipzigu
3. spojovací pluk byl dislokován v Leipzigu
3. ženijní pluk Gera byl dislokován v válečné brigáda
3. pontonový pluk byl dislokován v Dessau
3. pluk bitevních vrtulníků byl dislokován v Cottbusu a měl tři letky:
- letku dopravních vrtulníků MI 17 M, 12 kusů,
- letku dopravních vrtulníků Mi-24D, 9 kusů a vrtulníků Mi -17, 3 kusy
- kombinovanou letku: MI – 17 1 kus, Mi-2 4 kusy, Mi-9- vzdušné místo velení 4 kusy, Mi-8S – salónní,1 kus
5. vojenský okruh byl dislokován v Neubrandenburgvu a byly mu podřízeny dvě motostřelecké a jedna tanková divize. Šlo o tyto divize:
1. motostřelecká divize byla dislokována v Potsdam-Eiche. V její organizační struktuře se nacházely:
- 1. motostřelecký pluk byl dislokován v Oranienburgu, byl vyzbrojen OT BTR-60 a tanky T-55
- 2. motostřelecký pluk byl dislokován v Stahnsdorfu, byl vyzbrojen OT BTR-60 a tanky T-55
- 3. motostřelecký pluk byl dislokován v Brandenburg-Hohenstücken a byl vyzbrojen BVP-1 a tanky T-55
- 1. tankový pluk byl dislokován v Beelitz, byl vyzbrojen T-55
- 1. dělostřelecký pluk byl dislokován v Lehnitz a byl vyzbrojen 18 kusy ShKH 152 mm 2S3 Akacia a 36 kusy ShKH 122 mm 2S1 Gvozdik
- 1. protiletadlový raketový pluk byl dislokován v Brück a byl vyzbrojen 20 soupravami protiletadlových raketových kompletů 2K12 M3 KUB
- 1. oddíl vojskových raket byl dislokován v Gross Bohnitz a byl vyzbrojen 4 soupravami OZ mobilního raketového systému 9k52 Luna-M
- 1. protitankový oddíl byl dislokován v Beelitzu 16 taženými protitankovými kanóny 100 mm a 24 ShOZ PTŘS, jejich typ se mi snad podařilo určit. Myslím si, že šlo o typ KONKURZ
- 1. raketometný oddíl byl dislokován v Beelitzu . Byl vyzbrojený 18 kusy RM-70
Její hlavní úderná síla byla dána 214 kusy tanků.
8. motostřelecká divize byla dislokována v Schwerin. V její organizační struktuře se nacházely:
- 27. motostřelecký pluk byl dislokován v Sternbuchholz a byl vyzbrojen BVP-1 a tanky T-55
- 28. motostřelecký pluk byl dislokován v Rostock byl cvičen i pro námořní výsadky, vyzbrojen byl OT BTR-60 a tanky T-55
- 29. motostřelecký pluk byl dislokován v Hagenow a byl vyzbrojen OT BTR-60 a tanky T-55
- 8. tankový pluk byl dislokován v Goldberg a byl vyzbrojen tanky T-55
- 8. dělostřelecký pluk byl dislokován v Rostock 18 kusy ShKH 152 mm 2S3 Akacia a 36 kusy ShKH 122 mm 2S1 Gvozdik
- 8. protiletadlový raketový pluk byl dislokován v Schwerin a byl vyzbrojen 20 soupravami OZ Protiletadlového raketového kompletu 9K33M2 OSA-AK
- 8. oddíl vojskových raket byl dislokován v Schwerinu a byl vyzbrojen 4 OZ soupravami OZ mobilního raketového systému 9k52 Luna-M
- 8. protitankový oddíl byl dislokován v Schwerin. Byl vyzbrojen 16 taženými protitankovými kanóny 100 mm a 24 ShOZ PTŘS, jejich typ se mi podařilo určit. Šlo o typ KONKURZ.
- 8. raketometný oddíl byl dislokován v Schwerin, byl vyzbrojen 18 kusy RM-70
Její hlavní bojová síla byla dána 214 kusy tanků.
9. tanková divize byla dislokována v Eggesin-Karpin. V její organizační struktuře se nacházely:
- 9. motostřelecký pluk byl dislokován v Drögeheide a byl vyzbrojen BVP-1, BVP-2 a tanky T-72
- 21. tankový pluk byl dislokován v Torgelow Spechtberg a byl vyzbrojen tanky T-72
- 22. tankový pluk byl dislokován v Torgelow Spechtberg a byl vyzbrojen tanky T-72
- 23. tankový pluk byl dislokován v Stallberg a byl vyzbrojen tanky T-72
- 9. dělostřelecký pluk byl dislokován v Karpin-Eggesin, 18 kusy ShKH 152 mm 2S3 Akacia a 36 kusy ShKH 122 mm 2S1 Gvozdik
- 9. protiletadlový raketový pluk byl dislokován v Karpin-Eggesin a byl vyzbrojen 20 soupravami protiletadlových raketových kompletů 2K12 M3 KUB
- 9. oddíl vojskových raket byl dislokován v Spechtberg a byl vyzbrojen 4 soupravami OZ systému 9K79-1 Točka-U.
- 9. raketometný oddíl byl dislokován v Karpin-Eggesin, byl vyzbrojen 18 kusy RM-70
Její hlavní bojová síla byla tvořena 322 kusy tanků.
Dále 5. vojenský okruh měl v přímé podřízenosti tyto okruhové útvary:
5. raketová brigáda Demenu měla 4 odpalovací zařízení 9K714 Oka a 8 odpalovacích zařízení R-300 9K72 známá jako SCUD-C
5. dělostřelecký pluk byl dislokován v Dabelu a byl válečně mobilizován na brigádu a byla tvořena:
- baterií velení a dělostřeleckého průzkumu
- 2 oddíly kanónových houfnic po 18 kusech kanónových houfnic sovětského původu D-30,
- jedním kanónovým dělostřeleckým oddílem s 18 kanóny K-130,
- jedním raketometným oddílem s 18 kusy raketometu RM-70
5. protiletadlový raketový pluk byl dislokován v Basepohlu a byl vyzbrojen 20 soupravami protiletadlových raketových kompletů 2K12 M3 KUB
5. protitankový oddíl byl dislokován v Dabelu a byl vyzbrojen 18 ShOZ PTŘS systému FAGOT
5. raketometný oddíl byl dislokován v Dabelu byl vyzbrojen 18 kusy raketometu RM-70
5. průzkumný dělostřelecký pluk byl dislokován v Wendorfu
5. spojovací pluk byl dislokován v Neubrandenburgu
5. ženijní pluk byl dislokován v Pasewalku válečné byl mobilizován do síly brigády
5. pontonový pluk byl dislokován v Havelbergu
5. pluk bitevních vrtulníků byl dislokován v Basepohlu a měl tři letky.
- jednu letku dopravních vrtulníků o 10 kusech vrtulníku Mi-17M,
- dvě letky bitevních vrtulníků s celkem 20 kusy vrtulníku Mi-24D a 12 kusy vrtulníku Mi-24P,
- kombinovanou letku se 4 kusy vrtulníku Mi-2, 4 kusy vrtulníku Mi-9 vzdušného místa velení a 1 jeden kus vrtulníku Mi-8S salon
U pozemního vojska, jež od roku 1984 zahrnovalo i vojskové letectvo, ( v naší ČSLA došlo ke sloučení vojskového letectva pozemním vojskem v roce 1988) k 6 měsíci 1988 sloužilo celkově 114 tisíc vojáků z toho 14 tisíc důstojníků a vojáků v další činné službě. Dále bylo v pozemním vojsku zařazeno 13 500 občanských zaměstnanců. Pozemní vojsko disponovalo těmito hlavními druhy výzbroje:
- 24 odpalovacími zařízeními operačně-taktických raket
- 57 odpalovacími zařízeními taktických raket,
- 2628 tanky z toho bylo:
+ 549 T-72,
+ 202 T-54A,
+ 146 PT-76 zbytek bylo naplněno tanky T-55
- 890 bojovými vozidly pěchoty, toho pouze 23 BVP-2
- 5010 obrněnými transportéry všech typů a určení
- 2435 dělostřeleckými prostředky, z toho bylo:
+ 811 děly
+ 368 ks 122mm ShKH 2S1Gvozdik a 96 ks 152mm ShKH 2S3 Akacia
+ 325 raketomety,
+ 590 minomety,
+ 262 protitankovými kanóny
- 323 samohybnými a 297 nesenými protitankovými raketovými komplety
- 229 samohybnými protiletadlovými raketovými komplety - KRUG, KUB, OSA-AK, S-1M, S-10M),
- 1018 ručními protiletadlovými raketovými komplety S-2M,
- 121 samohybnými ZSU-23-4 Šilka a
- 516 taženými protiletadlovými kanóny,
- 94 vrtulníky, všech typů a určení
2. Velitelství letectva a PVOS bylo společné a bylo dislokováno v Strausbergu a v jeho podřízenosti se nacházely tyto součásti:
1. divize PVO, velitelství dislokováno v Cottbusu. V její organizační struktuře byly začleněny tyto útvary:
- 1. stíhací letecký pluk, letecká základna Holzdorf, byl vyzbrojen letouny: 42 MiG-21bis, 9 MiG-21U
- 3. stíhací letecký pluk, letecká základna Preschen, byl vyzbrojen letouny: 20 MiG-29, 4 MiG-29U, 12 MiG-21bis, 3 MiG-21U
- 7. stíhací letecký pluk, letecká základna Drewitz, byl vyzbrojen letouny: 40 MiG-21, 6 MiG-21U,
- 8. stíhací letecký pluk, letecká základna Marxwalde, byl vyzbrojen letouny 41 MiG-21, 8 MiG-21U
- 31. protiletadlový raketový pluk, místo dislokace v Strassgräbchenu. Byl tvořen čtyřmi protiletadlovými raketovými oddíly s PLŘS VOLCHOV
- 41. protiletadlová raketová brigáda, velitelství ve městě Ladeburg. Byla tvořena čtyřmi protiletadlovými raketovými oddíly s PLŘS VOLCHOV, protiletadlovými raketovými oddíly s PLŘS NĚVA a jednou protiletadlovou raketovou skupinou s PLŘS VEGA.
- 51. protiletadlová raketová brigáda, velitelství ve městě Sprötau . Byla tvořena pěti protiletadlovými raketovými oddíly s PLŘS VOLCHOV, osmi protiletadlovými raketovými oddíly s PLŘS NĚVA a jednou protiletadlovou raketovou skupinou s PLŘS VEGA.
Dále byla tvořena útvary bojového zabezpečení určeného rajonu vzdušného prostoru. Šlo o:
- 31. radiotechnický prapor dislokovaný ve městě Döbern
- 41. radiotechnický prapor dislokovaný ve městě Holzdorf
- 51. radiotechnický prapor dislokovaný ve městě Sprötau
- 61. radiotechnický prapor dislokovaný ve městě Müncheberg
- 31. spojovací roj dislokovaný ve městě Cottbus a vybavený letadly velmi archaickými. Byly to 3 kusy letadel An-2 a 2 kusy letadel Z-43
3. divize PVO, velitelství dislokováno v Neubrandenburgu. V její organizační struktuře byly začleněny tyto útvary:
- 2. stíhací letecký pluk, letecká základna Trollenhagen, byl vyzbrojen letouny: 43 MiG-21, 8 MiG-21U
- 9. stíhací letecký pluk, letecká základna Peenemünde, byl vyzbrojen letouny: 9 kusů MiG-23MF, 28 kusů MiG-23ML a 5 MiG-23U
- 13. protiletadlový raketový pluk, místo dislokace v Parchimu. Byl tvořen čtyřmi protiletadlovými raketovými oddíly s PLŘS VOLCHOV
- 23. protiletadlový raketový pluk, místo dislokace v Stallbergu. Byl tvořen čtyřmi protiletadlovými raketovými oddíly s PLŘS VOLCHOV
- 43. protiletadlová raketová brigáda, místo dislokace v Sasnitzu. Byla tvořena pěti protiletadlovými raketovými oddíly s PLŘS VOLCHOV, pěti protiletadlovými raketovými oddíly s PLŘS NĚVA
a jednou protiletadlovou raketovou skupinou s PLŘS VEGA.
Dále byla tvořena útvary bojového zabezpečení určeného rajonu vzdušného prostoru. Šlo o:
- 23. radiotechnický prapor dislokovaný ve městě Pragsdorf
- 33. radiotechnický prapor dislokovaný ve městě Pudagla
- 43. radiotechnický prapor dislokovaný ve městě Parchim
- 33. spojovací roj dislokovaný ve městě Neubrandenburg a vybavený letadly velmi archaickými. Byly to 3 kusy letadel An-2 a 2 kusy letadel Z-43
Dále zde byly útvary frontového a dopravního letectva, i když NLA NDR tyto jednotky nevydělovala a na podpoře pozemních vojsk se podle potřeby podílelo vše co mělo křídla a vrtule.
- 37. stíhací bombardovací letecký pluk na letišti Drewitz. Byl vyzbrojen
+ 18 kusy MiG-23 BN. Stroj byl reakcí na požadavek frontového letectva na levný, masově vyráběný útočný letoun se schopnostmi západního letounu Jaguar. Byl vypuštěn palubní radiolokátor a zjednodušeny nasávací otvory. To že byl vypuštěn palubní radiolokátor umožnilo upravit příď tak, aby se výrazně zlepšil výhled dopředu a dolů. Palivové nádrže byly opatřeny protipožárním systémem s inertním plynem. Verze BN dostala modernizovaný navigační a útočný systém. Od předchůdců se lišil přístrojovým vybavením a možností centrálního tlakového plnění palivových nádrží. Byl vybaven infačerveným vyhledávacím a sledovacím systémem. + 3 kusy MiG-23U. Byla to dvoumístná verze odvozená od MiG-23 MF určená pro výcvik, ale plně bojeschopná. Instruktor měl pro lepší výhled kupředu k dispozici periskop.
- 77. stíhací bombardovací letecký pluk na letišti Laage: Byl vyzbrojen:
+ 23 kusů letounů Su-22 měl rozšířenou zadní část trupu pro nový motor Tumanskij R-29-BS-300, který byl podobný motoru MiG-27. Byl schopen odpalovat IČ rakety vzduch-vzduch K-13A.,
+ 4 kusy Su-22U. To byla dvoumístná cvičně-bojová verze. Neměla ale příďový radom a měla širší a vyšší hřbetní nástavbu pro větší zásobu paliva. Měla jen jeden kanón v kořeni pravého křídla.
- 24. dopravní letecká letka dislokovaná na letišti Dresden - Klotzsche, vybavená 12 kusy letounu An-26, což byl byl sovětský dvoumotorový turbovrtulový transportní letoun pro krátké a střední tratě. Konstrukčně vychází z typu Antonov An-24 s důrazem na možnosti vojenského využití. Oproti svému předchůdci má změněnou zadní část trupu s velkou nákladovou rampou a je vybaven motory o vyšším výkonu.
- 34. dopravní vrtulníkový pluk Brandenburg-Briest vyzbrojený touto leteckou technikou 2 Mi-8S salon a 22 Mi-8T
- 44. dopravní letecký pluk, dislokace letiště Marxwalde a vybaven letouny 3 Tu-134M, 2 Tu-154M, 3 Il-62M, 6 Mi-8S salon. Byl to pluk určený k přepravě vládních činitelů a nejvyšších stranických a vojenských špiček země.
- 47. průzkumná taktická letka, letiště Preschen. Byla vyzbrojena:
+ 13 MiG-21 R. Byl zkonstruován koncem 60. let na základě verze PFM, jako speciální průzkumný letoun. Elektronické vybavení nutné pro průzkumné účely potřebovalo další prostor v úzkém trupu, zrovna tak jako palivové nádrže pro větší zásobu paliva (což je u průzkumných letadel velice důležitý parametr). Tento problém vyřešilo překonstruování hřbetní nástavby. Nová nádrž na 340 litrů paliva zvětšila kapacitu vnitřních nádrží na 2800 litrů. Pod křídla bylo možno zavěsit další dvě přídavné nádrže po 490 litrech.
Dlouhá hřbetní listová VHF anténa, tak jak jim známe z verzí D a F, byla zrušena a hned za kabinou přibyl malý nasávací otvor. Na pravé straně přídě přibyl senzor úhlu náběhu. Pitotova trubice se přesunula z vrcholu přídě na její pravou stranu. Podtrupový závěsník nesl speciální průzkumný kontejner. Na verzi R nebyl montován kanón GŠ-23. Avionika MiG-21 R zahrnovala autopilota AP-155 , radarový výstražný systém SPO-3 a radar TSD-30 v příďovém kuželu. První stroje této verze neměly na kabině periskop, ale pozdější kusy již jím byly vybaveny.
+ 3 MiG-21U. Byl finální verzí dvoumístné verze vyvinuté z prototypu E-6 UM, který vzlétl v roce 1972. Byl to drak US vybaven přístroji a avionikou standardu M a MF. Byly zabudovány nové sedačky: KM-1U vpředu pro žáka a KM_1I vzadu pro instruktora a instruktor měl pro lepší výhled kupředu kabinu vybavenou výsuvným periskopem.
- 87. průzkumná taktická letka, dislokace letiště Drewitz . Byl vyzbrojen letouny: 12 kusů MiG-21 R, 2 kusy MiG-21U
- 14. spojovací letka, Dislokace letiště Strausberg. Byla vybavena těmito letouny: 4 kusy L-410 Turbolet, 6 kusů An-2 a 4 kusy Z-43
Jako poslední součásti podřízené velitelství letectva a PVO byly výcvikové a školní útvary zařízení. Byly to:
- 33. letka vlečných terčů, prostor Peenemünde, vybavená 2 kusy L-39 a 2 kusy L-39V
- 15. letecký školní pluk, letecká školní základna Rothenburg. Byl vybaven 21 kusy letounů MiG-21 a 31 MiG-21U
- 25. letecký školní pluk, letecká školní základna Bautzen. Byl vybaven 47 kusy letounů L-39
- 35. vrtulníkový školní pluk, letecká školní vrtulníková základna v Brandenburg-Briest. Byla vybavena 19 kusy Mi-8 různých verzí a 18 kusy vrtulníku Mi-2
- 45. letecká školní dopravní letka dislokace letiště Kamenez, vybavena 12 kusy letounu An-2, 8 kusy L-410 a 3 kusy letounu Z-43
Ve vojenském letectvu a PVOS k 30.červnu 1988 sloužilo 35 tisíc vojáků a 5 tisíc občanských zaměstnanců, přičemž pro vedení bojových operací mohlo využít 307 bojových letounů (24 z nich bylo zařazeno u vojenského námořnictva), přičemž hlavní údernou sílu reprezentovalo 65 úderných stíhacích bombardovacích letounů.
Nejmodernější techniku (včetně strojů zařazených u letectva vojenského námořnictva) v této době představovalo:
+ 20 MiG-29,
+ 4 MiG-29UB,
+ 9 MiG-23MF,
+ 28 MiG-23ML,
+ 18 MiG-23BN,
+ 8 MiG-23UB,
+ 46 Su-22M4 a
+ 8 Su-22UM3K.
Z protiletadlové raketové techniky se jednalo o:
+ PLRK S-200V VEGA .
Šlo o stacionární protiletadlový raketový komplet vyvinutý k odrážení hromadných náletů strategického letectva včetně nosičů jaderných zbraní, k ničení velitelských stanovišť umístěných na letadlech a letadel typu AWACS a též k ničení strategických průzkumných letadel typu SR-71. Dostřel této verze byl 250 kilometrů a výškový dostup 29 kilometrů. a nově zaváděné
+ PLRK S-300 PMU.
3. Vojenské námořnictvo
Velení vojenského námořnictva - Volksmarine bylo umístěno v Rostocku-Gehlsdorfu. Podléhaly mu tyto námořní celky.
1. flotila – minonosek, minolovek a stíhačů ponorek dislokovaná v Peenemünde
2. flotila – pobřežní ochrany dislokovaná v Sassnitzu
4. flotila – minonosek, minolovek a stíhačů ponorek dislokovaná vRostock/Warnemünde
6. brigáda torpédových člunů dislokovaná v Stralssundu
18. námořní vrtulníkový plukdislokovaný v Parowi. Byl vyzbrojen těmito stroji:
- 2 kusy vrtulníku Mi-8T v dopravní verzi
- 10 kusy vrtulníků Mi-17,
- 1 kus vrtulníku Mi-8S salon
- 8 kusy vrtulníku Mi-14PL což byla základní verze určená k boji proti ponorkám. Vybavení stroje zahrnuje vyhledávací radiolokátor, ponorný sonar, na zádi umístění detektor magnetických anomálií a akustické bóje.
Výzbroj je nesena ve dvou pumovnicích uvnitř trupu a je tvořena dvěma samonaváděcími torpédy, hlubinnými pumami a pravděpodobně i námořními minami.
- 6 kusy vrtulníku Mi-14BT což byly stroje speciální verze modifikovaná k vyhledávání a zneškodňování určitých typů min.
28. námořní letecký pluk dislokovaný v Laage a vyzbrojený:
- 23 Su-22M4 byla to verze z roku 1984. Na první pohled se od starších verzí odlišuje malým vstupním otvorem pro studený vzduch na hřbetě u kořene kýlovky. Ve výzbroji verze M-4 jsou i 4 kanónová pouzdra pro 23 mm kanóny, z nichž dva byly instalovány tak, aby střílely dozadu. Letoun má rovněž bohatou výzbroj pro vedení REB.
- 4 Su-22UM3K zdokonalená verze vybavená dopplerovským navigačním systémem, s vyšší kýlovou plochou a větší zásobou paliva. Určen pro průzkum rozsáhlých vodních ploch baltského moře
18. pobřežní raketový pluk dislokovaný v Schwarzenpfostu. Ve výzbroji pobřežního raketového pluku se nacházely dva oddíly protilodních řízených střel SSC-3 STYX/4K51 RUBEŽ s doletem 80 km. Byla to
pozemní protilodní řízená střela s krátkým doletem.
Je poháněná raketovým motorem na kapalné palivo a vybavená jednou bojovou hlavicí. Komplet 4K51 je pravděpodobně pozemní variantou námořního raketového protilodního systému vyzbrojeného námořní protilodní střelou označované v kóde NATO SS-N-2, která byla první protilodnou střelou úspěšně použitou v reálné bojové operaci a jedna z nejrozšířenějších protilodních raket ve světe. V sestavě baterie systému se nacházely 4 odpalovací zařízení KT-161 a 4 transportní-nabíjecí vozidla. Celkem tedy v baterii 16 střel. Výroba střel pro tento komplex probíhala do roku 1989. Komplex byl exportován do řady zemí mimo SSSR, jmenovitě do Polska, Rumunska, Bulharska, Alžírska, Libye, Sýrie, Indie a na Kubu i dalších států. Po zániku NDR se tento systém, spolu s další výzbrojí NDR, dostal do rukou NATO.
18. prapor námořní pěchoty dislokovaný v Kühlungsbornu
Námořnictvo bylo nejméně početnou součástí a k 30.červnu 1988 u něj sloužilo pouze 14 tisíc vojáků a námořníků, doplněných asi 2.500 občanskými zaměstnanci.
Hlavní výzbroj a vybavení byla tvořena:
+ 3 fregaty sovětské tř. KONI –Projekt 1159T se jmény: ROSTOCK, BERLIN a HALLE. Byly silně vyzbrojené:
- 2x 76mm dvojkanón,
- 2x 30mm dvojkanón,
- 2x dvounásobné OZ PLŘS OSA-M,
- 2x vrhač hlubinných pum RBU-6000, zařazeny v letech 1978,1979 a 1986
+ 16 korvet domácí tř. PARCHIM – Projekt 133 o 792 tun standardního výtlaku. Jejich výzbroj:
- 2x 57mm kanón,
- 1x 30mm dvojkanón,
- 2x čtyřnásobné odpalovací zařízení pro SA-N-5,
- 4x torpédomet 400mm,
- 1x vrhač hlubinných pum RBU-6000), zařazeny v letech 1981 až 1985
+ 5 korvet sovětské tř. TARANTUL I – Projekt 1241 o standardním výtlaku 460 tun. Byly vyzbrojeny:
- 2x dvounásobné OZ protilodní ŘS SS-N-2 STYX/P-15 TERMIT s doletem 500 km,
- 1x 76mm kanón,
- 2x rotační 30mm kanón,
+1 korveta domácí tř. SASSNITZ – Projekt 151 o standardním výtlaku 347 tun, vyzbrojená:
- 1x 76mm kanón,
- 1x rotační 30mm kanón,
- jedno čtyřnásobné odpalovací zařízení SA-N-5
+ 15 raketových člunů sovětské tř. OSA-I – Projekt 205 o standardním výtlaku 165 tun, vyzbrojené:
- 4x OZ protilodní ŘS SS-N-2 STYX/P-15 TERMIT,
- 2x 30mm dvojkanón, celkem zakoupeno 15 člunů
+ 6 torpédových člunů sovětské tř. SRŠEŇ – Projekt 206 standardního výtlaku 145 tun vyzbrojené:
- 2x 30mm dvojkanón,
- 4x 533mm torpédomet Původně bylo zakoupeno 18 kusů ale v době kterou řešíme, jich bylo ve výzbroji posledních 6 kusů.
+ 34 torpédových člunů domácí tř. LIBELLE – Projekt 131 o standardním výtlaku 28 tun, vyzbrojené:
- 2x torpédomet 533mm,
- 1x 23mm dvojkanón,
+ 12 výsadkových lodí domácí tř. FROSCH I – Projekt 108 o 1744 tunách standardního výtlaku. Byly vyzbrojeny:
- 2x 57mm dvojkanón,
- 2x 30mm dvojkanón,
- 2x 40 hlavňový 122mm raketomet)
+ 27 minolovek – minonosek domácí tř. 89.1, 2 a 3 o standardním výtlaku od 339 do 480 tun,vyzbrojené 6 kusy 25 mm kanón
+ pohraniční hlídkové čluny GB-23, celkově 10 kusů bez výzbroje.
+ plovoucí základna 62, v roce 1988 ve výzbroji 6 kusů. Výtlak 1320 tun, vyzbrojená 4 kusy kanónů 25 mm.
+ plovoucí základna 162, v roce 1988 ve výzbroji 6 kusů. Výtlak 2390 tun, vyzbrojená 4 kusy kanónů 25 mm.
+ oceánské dopravní lodě typ 109. Byly jich 2 kusy. Standardní výtlak 1530 tun a vyzbrojené byly 4 kusy kanón 57 mm a 4 kusy kanón 25 mm
+ oceánské dopravní lodě typ 602. Bylo jich 6 kusů. Standardní výtlak 2290 tun a vyzbrojené byly 4 kusy kanónů 25 mm
4. Pohraniční stráž
Součástí NLA NDR byla od roku 1961 i Pohraniční stráž, jejíž velitelství sídlilo v Pätzu u Berlína. Podléhala mu následující regionální velitelství:
Pohraniční velitelství Sever dislokované ve městě Stendal
Pohraniční velitelství Střed dislokované ve městě Berlin-Karlshorst
Pohraniční velitelství Jih dislokované ve městě Erfurt
Pobřežní brigáda pohraniční stráže dislokované ve městě a přístavu Rostock
Pohraniční stráž byla poměrně početná a přestože byla doplňována na základě dobrovolnosti v polovině 80. let ji tvořilo 47 tisíc osob. Její námořní složka používala minolovky domácí tř. 89.2 a hlídkové čluny domácí tř. GB-23. Nic více se mi o ní nepodařilo zjistit abych řekl pravdu ani jsem se nesnažil.
Tolik bych uvedl k tomuto členovi Varšavské smlouvy a našemu spojenci. Za sebe mohu říci že jsem se s příslušníky těchto jednotek setkal jen dvakrát a to při leteckých cvičeních. Osobní zkušenost mám tedy poměrně malou, vlastně nestojí za řeč.
Z uvedeného vyplývá podle mě jedno. Byla to armáda velmi homogenní, systematicky vybudovaná k vysoké úrovni unifikace výzbroje i bojových sestav. Je v ní vidět prostě kus německého ducha. V boji pokud by k němu došlo by mohla být cenným spojencem.
Tím jsem splnil svůj postupový cíl. Co myslíte palbáci, dokázal by někdo z cás podobně zpracovat jinou spojeneckou amádu? JÁ osobně zde zatím končím a vracím se do ČSLA.