Odstřelovači - doplňky zbraní
Napsal: 27/2/2009, 14:49
Sice jsem avizoval článek o střelivu, ale zapomněl, že je ještě jedna věc, respektive několik věcí, které je třeba uvést před střelivem.
Odstřelovači moderního bojiště, stejně tak jako ostatní složky „strojí“ své zbraně hi-tech novými pomůckami pro zefektivnění a usnadnění své práce a stejně tak pro větší bezpečnost.
Jendou za základních pomůcek odstřelovačů je TLUMIČ, v angličtině Silencer.
Když jsem byl dítě tak mě strašně zajímalo jak vlastně pracuje tato pomůcka, že dokáže tak markantně ztlumit zvuk výstřelu?
Abychom mohli pochopit funkci tlumiče je nutno začít u samotného výstřelu. Při zasunutí náboje do nábojové komory je střela na okraji drážek vývrtu hlavně. Při stisknutí spouště dojde k úderu úderníku na zápalku jež exploduje a zažehne tím prachovou náplň. Střelný prach má poločas hoření nesmírně rychlý – někde jsem viděl i to číslo, ale bohužel si na něj nevzpomenu. Tento čas je tak rychlý, že v rámci lidského vnímání lze mluvit o explozi uvnitř nábojnice. Tato hoření vyprodukuje obrovské obrovský tlak a teplotu jež jednak vymetou střelu z nábojnice a jednak ji nepatrně roztáhnou tak, že se tato střela zařeže do drážek. Následně střela prolétá hlavní. V době kdy je střela v hlavní stálé působí povýstřelové tlaky hořící prachové náplně a v hlaveň je tak vlastně taková natlakovaná trubice uzavřená z jedné strany letící střelou a z druhé strany nábojnicí. Na obě tyto strany působí obrovské tlaky – střelu metou ven a nábojnicí je taky nesen obrovský tlak – to je důvod proč musí být závěry odstřelovacích ale celkově všech opakovacích zbraní konstruovány precizně jelikož pokud by závěr neudržel tento tlak, mohlo by to mít vážné následky a možná i smrt střelce. To samé hlaveň jako taková musí tyto tlaky udržet, jsou známy mnohé případy roztržené hlavně.
Ale abychom se dostali dál, v momentu kdy střela opouští hlaveň se tlak v hlavní, který je obrovský vyrovnává s tlakem okolí. Jelikož je tento tlak vytvářen stále ještě dohořívajícím prachem je tato reakce bouřlivá a vzniká tak reakce která je vidět všude – záblesk za hlavní. Pro ukázku jak dlouho může hořet střelný prach se můžete přesvědčit na některém z videí dělostřelectva kde nabíječi vytahují vystřelené nábojnice ve kterých stále dohořívá prach.
Dále, jelikož střely letí rychlostí větší než zvuk, vzniká takzvaný supersonický třes při opuštění střely hlavně.
Tlumič je konstruován jako válec který je dimenzován na několik komor – jejichž počet se může různit. Tyto komory mohou být odděleny kroužky z různých materiálů, záleží na druhu zbraně a její ráži. Je jasné, že automatické zbraně jako samopaly, útočné pušky a jiné musí mít tlumiče s přepážkami ze silnějších materiálů. Malorážkové tlumiče mají tlumiče konstruované s přepážkami z ABS gumy. Nutno uvést že hlavní vlastností tlumiče je omezit povýstřelové projevy střelby jako je záblesk a to tím, že dané přepážky ochlazují vymetené plyny a taktéž „pozvolna“ vyrovnává povýstřelový tlak na tlak okolní, povrch tlumiče může být nepatrně perforovaný a tím dochází k vyrovnávání tlaků jemněji. Takovéto perforované tlumiče jsou používány na pušky M4/M16.
Aby byl dosaženo i ztlumení zvuku střely je nutno použít především takové střelivo, které nebude dosahovat rychlosti zvuku. Toto střelivo se nazývá subsonické a jeho rychlost by se měla pohybovat pod mezí 350 metry za sekundu. Toto střelivo při opouštění hlavně letí pomaleji než je rychlost zvuku a nevzniká tak supersonický třesk. Je nutno uvést že rychlost šíření zvuku je proměnlivá vzhledem k okolnímu tlaku, hustotě vzduchu a dalším aspektům. Více o subsonickém střelivu v článku o střelivu.
Tlumiče pro odstřelovače se šroubují na závit, který bývá u přesných zbraní především na vnější straně hlavně, jelikož vývrt na vnitřní straně by mohl negativně ovlivnil střelbu, jelikož koncová část hlavně je na přesnost střelby nejdůležitější, stejně tak ústí hlavně.
Toto jsem měl uvést už v článku o optice a to noční zaměřovače.
Technologie pro vidění v noci se různí, takové hlavní jsou dvě. Ta první je nasvětlení okolí IR lampou. Technologie pracuje tak, že si nasvětlujete povrch touto lampou a potom se na toto nasvětlené okolí díváte optikou, která toto záření snímá. Pro ty, co si myslí že svícení IR lampou jde vidět – máte pravdu i ne. Pouhým okem toto svícení vidět nejde, ale lze vidět speciální lampou, nebo respektive snímačem, který bude stejného typu jako vaše optika proto vás nepřítel může krásně odhalit. Současná vojenská technika se této technologii vyhýbá a to právě z tohoto důvodu, ale taky proto, že dosah IR lampy, není nijak valný. Tato technologie byla používána armádou na počátku své éry a to někdy ke konci 2. světové války, kdy byly zbraně osazeny obrovskou lampou a stejně velkou optikou se snímačem. Tuto technologii v současnosti používají civilní noční zaměřovače pro lovce. Pro zájemce v ČR mám ale špatnou zprávu – zákon o zbraních č.119/2002 Sb. Noční zaměřovače jako doplňky zbraní zařazuje mezi kategorii A - tedy zakázané, respektive pouze na výjimku (kterou vám stejně zamítnou), do této kategorie patří i tlumiče. O této technologii se dá hovořit jako o aktivní.
Druhou technologií pro noční zaměřovače je zesilováni zbytkového světla. Právě tato technologie je v současnosti tou hlavní používanou armádami ve všech aspektech ať už na zaměřovačích tak na obyčejných brýlích pro vojáky. Tato pomůcka pracuje jednoduše a to tak, že zesiluje malé zdroje světla jako jsou třeba hvězdy, měsíc atd. Tato technologie se začala škatulkovat a to na generace. Zatím je nejlepší tuším Gen III+, ale to si nejsem jistý, to plus znamená vylepšené snímání, popřípadě rozlišení. Tyto generace se liší kvalitou obrazu a dosahu. Toto je pasivní forma nočního snímání.
Odstřelovači používají na svých puškách buď přídavný systém pro noční vidění, který se nasadí před optiku a odstřelovač se tak dívá skrze základní a ještě navíc přes optiku nočního vidění zasazenou na základní. Příkladem je americká AN/PVS-9. Další možností, vzhledem k neohrabanosti tohoto systému je systém, kdy je optika kombinací noční i klasické. K tomuto modelu armády přiléhají častěji a to proto, že je tato možnost kompaktnější. Příkladem je AN/PVS-10.
Dvojnožka
Harris Bipods
Pro co možná největší stabilitu střelby používají jak odstřelovači, tak sportovní střelci dvojnožky upínané do předpažbí zbraně. Ti co stříleli se zbraně s dvounožkou ví, že i střelba s dvounožkou není moc stabilní, pokud člověk nemá rukou podepřenou pažbu. Jde tedy o to, že pro co možná nejstabilnější střelbu je nutné zaujmout takovou polohu, kdy se zbraň podepírá o vepředu o dvojnožku a vzadu je pažba položená na ruce. Toto je podle mne návod na nejpřesnější střelbu bez upnutí zbraně do stojanu. Vždy je nutné mít zbraň zapřenou i vzadu.
Nejkvalitnější dvojnožky v současnosti vyrábí americká firma Hariss. Dvojnožky jsou různého druhu a velikostí. Základní druhy jsou s kloubem a bez. Kloub umožňuje částečný pohyb, resp. Otáčení zbraně v rozmezí několika stupňů.
Velikosti dvounožek mohou být od těch nejmenších až po veliké tak, že je možné si sednout a zbraň mít postavenou na dvojnožce.
Kolimátor
Mnoho lidí si určitě bude myslet že jsem se dost „netrefil“ se zařezením kolimátoru k odstřelovačům, ale skutečnost je jiná. Jelikož je současné bojové prostředí jako například Irák, nebo Afghánistán velice proměnlivé – bojuje se na velké dálky ze kterých se může přejít na CQB (boj v zastavěném prostoru) museli sebou podpůrní střelci nosit nějakou zbraň jakou by mohli dobře bojovat i v zastavěném prostoru.
Jen tak mimo, stále nevím jak mám pořádně po česku označit odstřelovače u bojových družstvech. Pro starší odstřelovače rojů, jelikož pojem odstřelovač není až tak doslovný. Anglicky hovořící národy používají skvělé označení jež toto nádherně vystihuje a to je Advanced Marksman – tedy pokročilý střelec.
A zpět, tito střelci jsou v drtivé většině vyzbrojení samonabíjecími odstřelovačkami aby mohli střílet rychle, což je pochopitelné. Pokud došlo k boji na krátkou vzdálenost, museli použít záložní zbraň, jelikož přes optiku se špatně a hlavně pomalu míří, proto nejčastěji používají pistole – jenže u nich je zase problém se vzdáleností a to max. 50 metrů. Pro rýpaly 50+ metrů – nedá se hovořit o přesné střelbě pokud nemáte snad .357 Magnum, nebo něco takového.
Proto se přišlo na řešení, vybavit pušku ještě kolimátorem. Tento kolimátor se nejčastěji připevňuje nad očnici optiky aby mohl odstřelovač pouze zvednout oči. V drtivé většině se jedná o průhledové kolimátory typu OKO, ale kompaktnější verze, např. Docter.
Takovouto úpravu jsem viděl na jedné fotce i u PSO na Dragunovu.
Jak vypadá takový puškohled je možné vidět ZDE je to kolimátor Docter na puškohledu (někdy označovaném kolimátoru) ACOG.
Lamela
Lamela je doplněk zbraně, který zlepšuje míření přes optiku vzhledem k tomu že rozptyluje horký vzduch stoupající od rozpálené hlavně. Toto je důležité vzhledem proto, že odstřelovači podle proudění horkého vzduchu odhadují jeho směr a toto proudění přímo od hlavně by to zkreslovalo.
That is the end...
Zdroje:
http://www.usnightvision.com
http://world.guns.ru/
http://www.biggerhammer.net/sigamt/550/sniper.html
Opět prosím o hození na portál....
Odstřelovači moderního bojiště, stejně tak jako ostatní složky „strojí“ své zbraně hi-tech novými pomůckami pro zefektivnění a usnadnění své práce a stejně tak pro větší bezpečnost.
Jendou za základních pomůcek odstřelovačů je TLUMIČ, v angličtině Silencer.
Když jsem byl dítě tak mě strašně zajímalo jak vlastně pracuje tato pomůcka, že dokáže tak markantně ztlumit zvuk výstřelu?
Abychom mohli pochopit funkci tlumiče je nutno začít u samotného výstřelu. Při zasunutí náboje do nábojové komory je střela na okraji drážek vývrtu hlavně. Při stisknutí spouště dojde k úderu úderníku na zápalku jež exploduje a zažehne tím prachovou náplň. Střelný prach má poločas hoření nesmírně rychlý – někde jsem viděl i to číslo, ale bohužel si na něj nevzpomenu. Tento čas je tak rychlý, že v rámci lidského vnímání lze mluvit o explozi uvnitř nábojnice. Tato hoření vyprodukuje obrovské obrovský tlak a teplotu jež jednak vymetou střelu z nábojnice a jednak ji nepatrně roztáhnou tak, že se tato střela zařeže do drážek. Následně střela prolétá hlavní. V době kdy je střela v hlavní stálé působí povýstřelové tlaky hořící prachové náplně a v hlaveň je tak vlastně taková natlakovaná trubice uzavřená z jedné strany letící střelou a z druhé strany nábojnicí. Na obě tyto strany působí obrovské tlaky – střelu metou ven a nábojnicí je taky nesen obrovský tlak – to je důvod proč musí být závěry odstřelovacích ale celkově všech opakovacích zbraní konstruovány precizně jelikož pokud by závěr neudržel tento tlak, mohlo by to mít vážné následky a možná i smrt střelce. To samé hlaveň jako taková musí tyto tlaky udržet, jsou známy mnohé případy roztržené hlavně.
Ale abychom se dostali dál, v momentu kdy střela opouští hlaveň se tlak v hlavní, který je obrovský vyrovnává s tlakem okolí. Jelikož je tento tlak vytvářen stále ještě dohořívajícím prachem je tato reakce bouřlivá a vzniká tak reakce která je vidět všude – záblesk za hlavní. Pro ukázku jak dlouho může hořet střelný prach se můžete přesvědčit na některém z videí dělostřelectva kde nabíječi vytahují vystřelené nábojnice ve kterých stále dohořívá prach.
Dále, jelikož střely letí rychlostí větší než zvuk, vzniká takzvaný supersonický třes při opuštění střely hlavně.
Tlumič je konstruován jako válec který je dimenzován na několik komor – jejichž počet se může různit. Tyto komory mohou být odděleny kroužky z různých materiálů, záleží na druhu zbraně a její ráži. Je jasné, že automatické zbraně jako samopaly, útočné pušky a jiné musí mít tlumiče s přepážkami ze silnějších materiálů. Malorážkové tlumiče mají tlumiče konstruované s přepážkami z ABS gumy. Nutno uvést že hlavní vlastností tlumiče je omezit povýstřelové projevy střelby jako je záblesk a to tím, že dané přepážky ochlazují vymetené plyny a taktéž „pozvolna“ vyrovnává povýstřelový tlak na tlak okolní, povrch tlumiče může být nepatrně perforovaný a tím dochází k vyrovnávání tlaků jemněji. Takovéto perforované tlumiče jsou používány na pušky M4/M16.
Aby byl dosaženo i ztlumení zvuku střely je nutno použít především takové střelivo, které nebude dosahovat rychlosti zvuku. Toto střelivo se nazývá subsonické a jeho rychlost by se měla pohybovat pod mezí 350 metry za sekundu. Toto střelivo při opouštění hlavně letí pomaleji než je rychlost zvuku a nevzniká tak supersonický třesk. Je nutno uvést že rychlost šíření zvuku je proměnlivá vzhledem k okolnímu tlaku, hustotě vzduchu a dalším aspektům. Více o subsonickém střelivu v článku o střelivu.
Tlumiče pro odstřelovače se šroubují na závit, který bývá u přesných zbraní především na vnější straně hlavně, jelikož vývrt na vnitřní straně by mohl negativně ovlivnil střelbu, jelikož koncová část hlavně je na přesnost střelby nejdůležitější, stejně tak ústí hlavně.
Toto jsem měl uvést už v článku o optice a to noční zaměřovače.
Technologie pro vidění v noci se různí, takové hlavní jsou dvě. Ta první je nasvětlení okolí IR lampou. Technologie pracuje tak, že si nasvětlujete povrch touto lampou a potom se na toto nasvětlené okolí díváte optikou, která toto záření snímá. Pro ty, co si myslí že svícení IR lampou jde vidět – máte pravdu i ne. Pouhým okem toto svícení vidět nejde, ale lze vidět speciální lampou, nebo respektive snímačem, který bude stejného typu jako vaše optika proto vás nepřítel může krásně odhalit. Současná vojenská technika se této technologii vyhýbá a to právě z tohoto důvodu, ale taky proto, že dosah IR lampy, není nijak valný. Tato technologie byla používána armádou na počátku své éry a to někdy ke konci 2. světové války, kdy byly zbraně osazeny obrovskou lampou a stejně velkou optikou se snímačem. Tuto technologii v současnosti používají civilní noční zaměřovače pro lovce. Pro zájemce v ČR mám ale špatnou zprávu – zákon o zbraních č.119/2002 Sb. Noční zaměřovače jako doplňky zbraní zařazuje mezi kategorii A - tedy zakázané, respektive pouze na výjimku (kterou vám stejně zamítnou), do této kategorie patří i tlumiče. O této technologii se dá hovořit jako o aktivní.
Druhou technologií pro noční zaměřovače je zesilováni zbytkového světla. Právě tato technologie je v současnosti tou hlavní používanou armádami ve všech aspektech ať už na zaměřovačích tak na obyčejných brýlích pro vojáky. Tato pomůcka pracuje jednoduše a to tak, že zesiluje malé zdroje světla jako jsou třeba hvězdy, měsíc atd. Tato technologie se začala škatulkovat a to na generace. Zatím je nejlepší tuším Gen III+, ale to si nejsem jistý, to plus znamená vylepšené snímání, popřípadě rozlišení. Tyto generace se liší kvalitou obrazu a dosahu. Toto je pasivní forma nočního snímání.
Odstřelovači používají na svých puškách buď přídavný systém pro noční vidění, který se nasadí před optiku a odstřelovač se tak dívá skrze základní a ještě navíc přes optiku nočního vidění zasazenou na základní. Příkladem je americká AN/PVS-9. Další možností, vzhledem k neohrabanosti tohoto systému je systém, kdy je optika kombinací noční i klasické. K tomuto modelu armády přiléhají častěji a to proto, že je tato možnost kompaktnější. Příkladem je AN/PVS-10.
Dvojnožka
Harris Bipods
Pro co možná největší stabilitu střelby používají jak odstřelovači, tak sportovní střelci dvojnožky upínané do předpažbí zbraně. Ti co stříleli se zbraně s dvounožkou ví, že i střelba s dvounožkou není moc stabilní, pokud člověk nemá rukou podepřenou pažbu. Jde tedy o to, že pro co možná nejstabilnější střelbu je nutné zaujmout takovou polohu, kdy se zbraň podepírá o vepředu o dvojnožku a vzadu je pažba položená na ruce. Toto je podle mne návod na nejpřesnější střelbu bez upnutí zbraně do stojanu. Vždy je nutné mít zbraň zapřenou i vzadu.
Nejkvalitnější dvojnožky v současnosti vyrábí americká firma Hariss. Dvojnožky jsou různého druhu a velikostí. Základní druhy jsou s kloubem a bez. Kloub umožňuje částečný pohyb, resp. Otáčení zbraně v rozmezí několika stupňů.
Velikosti dvounožek mohou být od těch nejmenších až po veliké tak, že je možné si sednout a zbraň mít postavenou na dvojnožce.
Kolimátor
Mnoho lidí si určitě bude myslet že jsem se dost „netrefil“ se zařezením kolimátoru k odstřelovačům, ale skutečnost je jiná. Jelikož je současné bojové prostředí jako například Irák, nebo Afghánistán velice proměnlivé – bojuje se na velké dálky ze kterých se může přejít na CQB (boj v zastavěném prostoru) museli sebou podpůrní střelci nosit nějakou zbraň jakou by mohli dobře bojovat i v zastavěném prostoru.
Jen tak mimo, stále nevím jak mám pořádně po česku označit odstřelovače u bojových družstvech. Pro starší odstřelovače rojů, jelikož pojem odstřelovač není až tak doslovný. Anglicky hovořící národy používají skvělé označení jež toto nádherně vystihuje a to je Advanced Marksman – tedy pokročilý střelec.
A zpět, tito střelci jsou v drtivé většině vyzbrojení samonabíjecími odstřelovačkami aby mohli střílet rychle, což je pochopitelné. Pokud došlo k boji na krátkou vzdálenost, museli použít záložní zbraň, jelikož přes optiku se špatně a hlavně pomalu míří, proto nejčastěji používají pistole – jenže u nich je zase problém se vzdáleností a to max. 50 metrů. Pro rýpaly 50+ metrů – nedá se hovořit o přesné střelbě pokud nemáte snad .357 Magnum, nebo něco takového.
Proto se přišlo na řešení, vybavit pušku ještě kolimátorem. Tento kolimátor se nejčastěji připevňuje nad očnici optiky aby mohl odstřelovač pouze zvednout oči. V drtivé většině se jedná o průhledové kolimátory typu OKO, ale kompaktnější verze, např. Docter.
Takovouto úpravu jsem viděl na jedné fotce i u PSO na Dragunovu.
Jak vypadá takový puškohled je možné vidět ZDE je to kolimátor Docter na puškohledu (někdy označovaném kolimátoru) ACOG.
Lamela
Lamela je doplněk zbraně, který zlepšuje míření přes optiku vzhledem k tomu že rozptyluje horký vzduch stoupající od rozpálené hlavně. Toto je důležité vzhledem proto, že odstřelovači podle proudění horkého vzduchu odhadují jeho směr a toto proudění přímo od hlavně by to zkreslovalo.
That is the end...
Zdroje:
http://www.usnightvision.com
http://world.guns.ru/
http://www.biggerhammer.net/sigamt/550/sniper.html
Opět prosím o hození na portál....
Lepší je použít– Nadzvukový třesk.
Více fotek k puškám bude až v některém dalším článku, kde bych chtěl nějaké rozebrat. Jinak nějaké fotky jsem už dával k předchozím článků viz. Odstřelovači - přesné zbraně.
