Vallun píše:Kacmír má pravdu v tom,že jsme poněkud dost mimo téma.
Destroyman - vzhledem k tomu, že význam Středozmeního moře byl v obou válkách plus minus stejný, dovolil jsem si diskusi zcela transparentně vrhnout tím směrem, protože jsme měl po ruce konkrétnější údaje. Tady už fakt nejde o Ersatz Monarch:)
S dovolením nekalím vodu a označovat argumenty oponenta za báchorky svědčí spíš o endostatku vlastních argumentlů než o čem jiném.
Já chápu, že představa o strategickém významu Středomoří je pevně vžitá a z mnoha ohledů se logicky nabízí, nicméně tak jako na cokoliv jiného je na každou takovou primární představu se třeba podívat kriticky.
1/ Už i arugmentace průběhem prvnís větové je problematická, protože naše hypotéza vychází z předpokladu,že by ve STřediozemním moři vznikla spojená flotila Rakouska Uherka a Itálie (případně i Turecka), která ovšem nikdy nevznikla, proto se těžko odhaduje, jak by vypadala Makedonská fronta atd. Je otázka, za by síly uvolněné z makedonské fornty nemusely bojovat třeba v Italské Lybii.
2/ Británie sice dopravovala ohromné množství zdrojů z domínií (které zas tak ohromné nebylo - čistý přínos dominií se podle mnhoých autorů dosti přeceňuje, i když samozřejmě to neznamená,že tam nemusí probíhat intenzivní lodní doprava...), ale především z Kanady a pak z USA.
3/ Zásobování Egypta by pak bylo zkomplikováno a zpomaleno, ale nikoliv fatálně (mj. proto,že část materiálu dsotával z Indie a Austrálie, tedy mimo Středomoří) - drahnou část druhé světové konvoje přes Středomoří nejezdily a taky se to dalo zvládnout...
1/ Myslím, že se tu především bavíme o významu Středomořského válčiště. Samozřejmě Trojspolek za předpokladu spolupráce s Itálii by dokázal misky vah v dané lokalitě vyrovnat a nebo dokonce převážit na svou stranu. S Itálii na druhé straně to byla téměř jednostranná záležitost, ale i tak snaha zablokování R-U mariny na Jadranu byl velice důležitý počit Dohody, i když úspěšnosti se dá pochybovat. Stačí se podívat na ztráty obchodního a válečného loďstva ve Středozemním moři. Takové ztráty (vojenských lodí) se rovnali ztrátám v Severním moři mezi Velkou Británii a Německem. To svědčí o velké aktivitě v dané lokalitě a významu, jaký jí byl dán válčícími zeměmi.
2/ Britská Dominia, země jako Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Indie a Jižní Afrika, poslaly na bojiště více mužů než později v roce 1917-18 Spojené Státy Americké. Tito britští spojenci měli na svém kontě ztráty více než 200.000 padlých a dalších 600.000 raněných. Tyto ztráty tak činili dvakrát více obětí, než jaké utrpěly americké expediční sbory. To jen co se lidských obětí týče. Takže bych rozhodně neznevažoval význam Britských dominii (viz. článek ZDE: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3057).
3/ Do srovnávání zásobování za WW1 a WW2 bych se radši nepouštěl. I když obě války v sobě nesou hodně podobného, přesto je nelze srovnávat a tudíž ani význam zásobování atd. jak píšeš. Egypt byl sice mimojiné zásobován jinou cestou než ze Středozemního moře, tedy z Rudého moře, ale východní břech Rudého moře byl v rukou Turků. A kdyby Dohoda rezignovala na Středozemní moře, tak by byl Suez asi dříve či později dobyt Turky (díky volnosti zásobování po moři v oblasti Libanonu, Palestiny a Izraele). Pak by asi byl ohrožen i celý Egypt a poté už by nebyl důvod cokoliv zásobovat v dané oblasti:-)))
:
