Legio XVI. Flavia Firma
Napsal: 22/3/2009, 23:12
Legio XVI. Flavia Firma
jedna z římských legií. Její jméno znamená něco jako „pevná Flaviova legie“.
Vespasian
Bývalá XVI. Legio Gallica, která byla zbavena cti během batávské vzpoury (r.69-70), byla zreorganizována císařem Vespasianem a přejmenovaná na XVI. Flavia Firma (Cassius Dio, Historie Říma, 55.24.3) a převelena do východních provincií. Tento transfer byl dalším trestem, protože vojáci XVI. Legio Gallica byli ze západní Galie. Vlastně měli štěstí, že nebyli bez cti propuštěni.
Vespasian reorganizoval hranici podél Eufratu (připoutal k Římu staré království Melitene), a nová legie byla po nějakou dobu umístěna v Satale, na horním Eufratu, na severovýchodě Cappadokie. XVI. Legio Flavia Firma sdílela tuto část hranice naproti Armenii s XII. Legio Fulminata. Šestnáctá se účastnila tažení císaře Trajana proti Parthskému impériu (r.114-117) a byla přesunuta do Samosaty Trajanovým následníkem Hadriánem.Díky tomu že období roku 117-135 bylo poměrně klidné, věnovala se legie stavitelství, kterýžto počin zavedl pro legie v klidném období Gaius Marius, zřejmě aby si neválely šunky za státní peníze :-). Šestnáctou čekala stavba tunelu blízko Seleucia v Syrii.
Řecký autor Lucian který se narodil v Samosatě, popisuje porážku římské armády z rukou Parthů ve východní Cappadokii v r. 161. O které legie se ale konkrétně jednalo? Našel jsem zmínku o osmé Hispánské, a víc (zatím) nevím. XVI. Legio Flavia Firma, byla mezi vojenskými jednotkami císaře Lucia Vera, které opanovaly Mezopotámii ( severní část dnešního Iráku).
Šestnáctá se také zřejmě zúčastnila dvou kampaní Lucia Septimia Severa v r.194 a v letech 197-198, které vyvrcholily chycením Parthů v Ctesiphonském pytli a následně vytvořením provincie Mezopotámie. Později se XVI. Legio Flavia Firma připojila k východní kampani Severova syna Caracally, který byl zavražděn prefektem Prétoriánů Macrinem v r. 217 v blízkém Harranu. ( Pátrači, Harran je v latinském překladu Karrhae…..takže zde zemřel už druhý vysoce postavený Říman.První byl Crassus a nepočítám těch 20 000 mrtvých legionářů).
Jeden z následku vytvoření nové provincie, byla následná reorganizace oblast horního Eufratu, která po římském triumfu již nebyla ohroženým pohraničním pásmem. V nové provincii byly umístěny dvě legie, I. Legio Parthica a III. Legio Parthica, s působištěm v oblasti na východě mezi Eufratem a Tigridem. Během reorganizace starého pohraničního pásma, vojáci ze šestnácté, kteří byli staženi do strategické rezervy, postavili most přes řeku Chabinas, dnešní Cendere Suya. Tento most se ještě užívá a vede ke krásné horské svatyni v Nemrúd Dagi .
Signovaný kámen z mostu ke svatyni v Nemrúd Dagi
Šestnáctá legie byla ještě v této oblasti během vlády Severa Alexandera a tím pádem se musela účastnit jeho kampaně proti novému impériu Sasanianských Peršanů. Sasaniané napadli římské impérium v r.230 a nastolili císaře v Emesse, ale Severus Alexander byl schopen obnovit pořádek a napadl znovu Mezopotámii. V r.244 Římané znovu napadli Irák, ale jejich císař Gordian III. zemřel a byl následován Philippusem Arabusem, který svůj trůn získal díky Sasanianskému králi Shapurovi I. To horší, však mělo ještě přijít. V r.256 Shapur I. obsadil zachytil castrum XV. Legio Apollinaris Satalu. Úspěchy mu byli k ničemu, o dva roky později byl „trvale propuštěn ze služeb“ Trapezusem. Když chtěl římský císař Valerian obnovit pořádek a napadl Mezopotámii, byl poražen a chycen. Zajatí římští vojáci byli umístěni na „stavební prázdniny“, aby budovali most v dnešním Shushtaru. Tyto Římské porážky jsou připomínány na několika Sasanianských monumentech.
Valerian a Shapur I., reliéf z Nágš-i- Rustam
Protože kolo dějin se točí stále vpřed, za Odaenata z Palmyry (r.261-267) a Diocleciána (r.284-305), Římané obnovili ztracená dominia do téměř původního stavu před porážkami a v r 298 uzavřeli s Peršany mírovou smlouvu, ve kterém se Peršané museli vzdát teritorií v severní Mezopotámii. Šestnáctá legie musela v těchto „šarádách“ jistě asistovat, ovšem historická fakta která by to podpořila poněkud chybí.
Ve čtvrtém století šestnáctá ještě střežila Eufrat, ale byl převelena do Sury. Když provedu krátkou retrospektivu na začátek článku, tak Vespasian „bývalou Gallskou legii" potrestal převelením na východ v roce 70 n.l. ve čtvrtém století je stále zmiňována na Eufratu……. Takže potrestání Císařem za porážku v batávské vzpouře činilo vyhnanství na cca 330 let!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Symbol šestnácté Flaviovi legie byl lev.
jedna z římských legií. Její jméno znamená něco jako „pevná Flaviova legie“.
Vespasian
Bývalá XVI. Legio Gallica, která byla zbavena cti během batávské vzpoury (r.69-70), byla zreorganizována císařem Vespasianem a přejmenovaná na XVI. Flavia Firma (Cassius Dio, Historie Říma, 55.24.3) a převelena do východních provincií. Tento transfer byl dalším trestem, protože vojáci XVI. Legio Gallica byli ze západní Galie. Vlastně měli štěstí, že nebyli bez cti propuštěni.
Vespasian reorganizoval hranici podél Eufratu (připoutal k Římu staré království Melitene), a nová legie byla po nějakou dobu umístěna v Satale, na horním Eufratu, na severovýchodě Cappadokie. XVI. Legio Flavia Firma sdílela tuto část hranice naproti Armenii s XII. Legio Fulminata. Šestnáctá se účastnila tažení císaře Trajana proti Parthskému impériu (r.114-117) a byla přesunuta do Samosaty Trajanovým následníkem Hadriánem.Díky tomu že období roku 117-135 bylo poměrně klidné, věnovala se legie stavitelství, kterýžto počin zavedl pro legie v klidném období Gaius Marius, zřejmě aby si neválely šunky za státní peníze :-). Šestnáctou čekala stavba tunelu blízko Seleucia v Syrii.
Řecký autor Lucian který se narodil v Samosatě, popisuje porážku římské armády z rukou Parthů ve východní Cappadokii v r. 161. O které legie se ale konkrétně jednalo? Našel jsem zmínku o osmé Hispánské, a víc (zatím) nevím. XVI. Legio Flavia Firma, byla mezi vojenskými jednotkami císaře Lucia Vera, které opanovaly Mezopotámii ( severní část dnešního Iráku).
Šestnáctá se také zřejmě zúčastnila dvou kampaní Lucia Septimia Severa v r.194 a v letech 197-198, které vyvrcholily chycením Parthů v Ctesiphonském pytli a následně vytvořením provincie Mezopotámie. Později se XVI. Legio Flavia Firma připojila k východní kampani Severova syna Caracally, který byl zavražděn prefektem Prétoriánů Macrinem v r. 217 v blízkém Harranu. ( Pátrači, Harran je v latinském překladu Karrhae…..takže zde zemřel už druhý vysoce postavený Říman.První byl Crassus a nepočítám těch 20 000 mrtvých legionářů).
Jeden z následku vytvoření nové provincie, byla následná reorganizace oblast horního Eufratu, která po římském triumfu již nebyla ohroženým pohraničním pásmem. V nové provincii byly umístěny dvě legie, I. Legio Parthica a III. Legio Parthica, s působištěm v oblasti na východě mezi Eufratem a Tigridem. Během reorganizace starého pohraničního pásma, vojáci ze šestnácté, kteří byli staženi do strategické rezervy, postavili most přes řeku Chabinas, dnešní Cendere Suya. Tento most se ještě užívá a vede ke krásné horské svatyni v Nemrúd Dagi .
Signovaný kámen z mostu ke svatyni v Nemrúd Dagi
Šestnáctá legie byla ještě v této oblasti během vlády Severa Alexandera a tím pádem se musela účastnit jeho kampaně proti novému impériu Sasanianských Peršanů. Sasaniané napadli římské impérium v r.230 a nastolili císaře v Emesse, ale Severus Alexander byl schopen obnovit pořádek a napadl znovu Mezopotámii. V r.244 Římané znovu napadli Irák, ale jejich císař Gordian III. zemřel a byl následován Philippusem Arabusem, který svůj trůn získal díky Sasanianskému králi Shapurovi I. To horší, však mělo ještě přijít. V r.256 Shapur I. obsadil zachytil castrum XV. Legio Apollinaris Satalu. Úspěchy mu byli k ničemu, o dva roky později byl „trvale propuštěn ze služeb“ Trapezusem. Když chtěl římský císař Valerian obnovit pořádek a napadl Mezopotámii, byl poražen a chycen. Zajatí římští vojáci byli umístěni na „stavební prázdniny“, aby budovali most v dnešním Shushtaru. Tyto Římské porážky jsou připomínány na několika Sasanianských monumentech.
Valerian a Shapur I., reliéf z Nágš-i- Rustam
Protože kolo dějin se točí stále vpřed, za Odaenata z Palmyry (r.261-267) a Diocleciána (r.284-305), Římané obnovili ztracená dominia do téměř původního stavu před porážkami a v r 298 uzavřeli s Peršany mírovou smlouvu, ve kterém se Peršané museli vzdát teritorií v severní Mezopotámii. Šestnáctá legie musela v těchto „šarádách“ jistě asistovat, ovšem historická fakta která by to podpořila poněkud chybí.
Ve čtvrtém století šestnáctá ještě střežila Eufrat, ale byl převelena do Sury. Když provedu krátkou retrospektivu na začátek článku, tak Vespasian „bývalou Gallskou legii" potrestal převelením na východ v roce 70 n.l. ve čtvrtém století je stále zmiňována na Eufratu……. Takže potrestání Císařem za porážku v batávské vzpouře činilo vyhnanství na cca 330 let!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Symbol šestnácté Flaviovi legie byl lev.
je ovšem otázka, jestli ten trest byl tak dlouhý úmyslně, nebo tam šestnáctou "zapoměli". Anglosaské soudní právo to je fakt zážitek 
Ovšem stalo se toto (aby jsi to nemusel hledat).