jedna z římských legií. Název legie lze přeložit jako „ statečná a vítězná“. Valerius je také černý orel
Valerius - Augustus
Tato legie, byla pravděpodobně založena po roce 31 př.n.l císařem Augustem, který možná integroval starší jednotky do této nové legie. První úkol nové legie byl v Hispanii Tarraconensis, kde se účastnila Augustovi kampaně proti Cantabrianům, která trval od r. 25-13 př.n.l. Bylo to jedno z největších Římských tažení, kterého se mezi jinými vojenskými jednotkami zúčastnily I. Legio Germanica, II. Legio Augusta, IIII. Legio Macedonica, V. Legio Alaudae, VI. Legio Victrix, VIIII. Legio Hispana, X. Legio Gemina, a zřejmě i VIII. Legio Augusta. Po tomto tažení, je historicky doložena přítomnost dílčích odřadů legie XX. Valeria Victrix v Burnumu na Balkáně již kolem r. 20 př.n.l. Jisté je to, že celá legie byla poslána do Balkánských států před začátkem našeho letopočtu. Legie zřejmě zůstala v Aquileii na východ od dnešních Benátek a možná hrála nějakou roli během války ve Vindelicii. ( Tacitus zmiňuje, že legie dostala svoji standartu a jméno společně s I. Legio Germanica; Anály, 1.46).
V roce 6 n.l., Tiberius vedl přinejmenším osm legií (VIII.Legio Augusta z Panonie, XV. Legio Apollinaris a XX. Valeria Victrix z Illyrika, XXI. Legio Rapax z Raetie, XIII. Legio Gemina, XIV. Legio Gemina a XVI. Legio Gallica z Germanie Superior a neznámou jednotku) proti Markomanskému králi Marobodovi na území dnešních Čech. Zároveň I. Legio Germanica, V. Legio Alaudae, XVII., XVIII.a XIX. legie ( později žalostně skončili v bitvě v Teutoburském lese) se chystaly vpadnout do Čech také a útok vést podél Labe. Byla to nejgrandióznější operace, která vůbec kdy byla prováděna římskou armádou, ale povstání v Panonii ji ukončilo.Po pohromě v Teutoburgském lese (září roku 9 n.l.), kde byly zničeny XVII, XVIII a XIX legie to byl Tiberius, kdo musel obnovit pořádek. K tomuto úkolu si zvolil zkušenou dvacátou legii a ta se s ním přesunula do Germanie Inferior. Jednou ze čtyř základen legie byl Cologne (Kolín nad Rýnem).Když po Tiberiovi nastoupil na císařský stolec Augustus, převelel legii do Novaesia (Neuss).
Legie byla také částí armády generála Germanica, který vedl tři trestné výpravy do „divoké Germanie“. V r. 21 n.l., smíšená dílčí jednotka XX. Legio Valeria Victrix a XXI. Legio Rapax pod velením legáta z I. Legio Germanica, ( krásný příklad spolupráce vojáků ze třech legií smíchaných do jedné jednotky) byla vyslána, aby potlačila povstání Turonů v Galii, kteří se vzbouřili proti těžkým římským daním, které na ně uvalili Julius Sacrovir a Julius Florus. Další záznamy jsou až po téměř dvaceti letech, kdy byla Dvacátá zapojena do Caligulovi války proti Germánům. Bližší detaily o činnosti Dvacáté v této kampani historie nezmiňuje.
V roce 43 n.l., císař Claudius napadl Británii s II. Legio Augusta, VIIII. Legio Hispana, XIV. Legio Gemina a XX. Legio Valeria Victrix. První pevnost legionářů byla v Camulodunu (dnešní Colchester), hlavním městě kmene Trinovantů. Několik jednotek bylo umístěných v Kingsholmu v Gloucesteru. Tato základna sloužila legii v roce 60 n.l. v době, kdy legie potlačily povstání královny Boudiccy. Není vyloučeno, že Dvacátá dostala čestný titul Victrix jako odměnu za svoji odvahu.
Krátce po vzpouře Boudiccy, byla legie stažena do Wroxeteru. V občanské válce roku 69, Dvacátá stranila císaři Vitelliovi. Několik dílčích jednotek se zúčastnilo jeho pochodu na Řím, a vrátil se po vítězství nad Vespasianem. V roce 78 n.l., místodržící Gnaeus Julius Agricola vedl XX. Legio Valeria Victrix na sever. Zároveň VIIII. Legio Hispana zahájila ofenzivu z Yorku a tyto dvě legie se setkaly ve Stanwicku, kde se jim podařilo válečníky Brigantů obklíčit a porazit. Tím se stala severní Anglie součástí římského impéria, protože u
Stanwicku utopili legie naději Brigantů na svobodu v krvi.
Náhrobek z Colchesteru
Agricola těžil ze zkušeností Dvacáté legie také během své kampaně na skotskou vysočinu ( r.78-84). Vojáci byli dočasně umístěni v Carlisle, a nakonec se přesunuli do Inchtuthillu v Perthshiru. V roce 88 n.l, se legie vrátila zpátky do Anglie, kde byla umístěna na nové základně v Deva, (dnešní Chester). Základnu postavila II. Legio Adiutrix , jako solidní castrum vystavěné z kamene a cihel, které vyráběli v blízkém městě nazvaném Holt. Legie také otevřela důl na olovo.
Zároveň se (r.83), alespoň jedna jednotka XX. Legio Valeria Victrix účastnila kampaně proti germánským Chattům za panování císaře Domitiana.
Vojáci z Dvacáté, se aktivně podíleli na budování Hadriánovi zdi ( r.122-125) a Antoninovi zdi (r.140).
Fragment z Hadriánovi zdi
V letech 155 - 158, se rozšířila vzpoura v severní Británii, která prověřila v těžkých bojích všechny „britské“ legie. Utrpěli takové ztráty, že musely být posíleny jednotkami převelenými ze dvou germánských provincií.
V r.196 se místodržící Clodius Albinus pokusil stát císařem. Britské legie byly přepraveny na kontinent, ale byl poraženy zákonným císařem Luciem Septimiem Severem na jaře roku 197. Když se poražené legie vrátily zpátky do Británie, našli provincii zaplavenou severními kmeny. Trestné akce domorodce neodradily a v r.208 Severus v podstatě přišel o Británii, při pokusu vybojovat Skotsko. XX. Legio Valeria Victrix se zřejmě podařilo probojovt cestu nahoru na sever podél západního pobřeží, ale vrátila se domů do Chesteru během vlády Severova syna Caracally (r.211-217). Chování legie bylo zřejmě natolik odvážné, že byla oceněna čestným přídomkem Antoniniana.
Mezi rokem 249-251, byla legie krátce nazývaná Deciana, po císaři Deciovi. Zřejmě to byla také odměna za zvláštní odvahu, ale přesný důvod tohoto čestného ocenění není znám.
V r. 255 odřad legie bojoval v Germania a po jeho vítězství byl vyslán na Dunaj.
Legie byla ještě aktivní během vlády uchvatitelů Carausiuse a Allectuse (r.286-293 a 293-296), ale ve čtvrtém století už není zmiňována. Možná byla Dvacátá rozpuštěna císařem Constantiem I. Chlorusem, při jeho pokusu znovu obsadit Británii.
Symbol dvacáté legie nebyl, jak by bylo možno očekávat orel, ale skákající kanec. Kozoroh byl užívaný v prvním století, nikoli však ve druhém a třetích století.
Znak XX. Legio Valeria Victrix
