bitevní lodě třídy CHARLEMAGNE

Moderátoři: jarl, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

bitevní lodě třídy CHARLEMAGNE

Příspěvek od kacermiroslav »

bitevní lodě třídy CHARLEMAGNE
Francie
rok 1895

Obrázek
Lodě ve třídě:
- Charlemagne - (1894 – 1895 - 1899)
- Gaulois – (1896 – 1896 – 1899)
- Saint Louis – (1895 – 1896 – 1900)

* Poznámka: první datum je datum zahájená stavby, dále je datum spuštění na vodu a poslední je datum zařazení do stavu námořnictva.

Ve stejné době jako byli ve Velké Británii stavěny bitevní lodě nového typu, přešla ke stavbě i další námořní velmoc, Francie. Ovšem v porovnání s ostrovní konstrukcí se ty francouzské dali hned na první pohled poznat. Jejich vysoké nástavby se jen hemžili velkým množstvím bojových stanovišť, mohutnými bojovými stěžni ne tolik nepodobné hradebním věžím. Jejich vzhled tak spíše připomínal středověkou pevnost, než válečné plavidlo. Taktéž podivně působily i dlouhé hlavně děl, které se jakoby tísnili v malých věžích. První francouzskou konstrukci, kterou můžeme počítat k novému typu bitevních lodí, patřilo plavidlo Brennus, a po něm následovali další více či méně úspěšné konstrukce. Za skutečně konkurence schopné můžeme považovat až tři plavidla třídy Charlemagne z roku 1895, pojmenované po císaři Svaté říše římské z 9.století, Karlu Velikém.
Obrázek Gaulois


KONSTRUKCE
Lodě třídy Charlemagne vyprojektoval ing. Thibaudier a postavili je v arzenálu v Brestu a L´Orinetu (St.Louis). V porovnání s předchozíma francouzskýma konstrukcema prokázala třída Charlemagne velmi dobrou stabilitu a nautické vlastnosti a jako první byla vybavena dvěmi děly hlavní ráže ve věžích. Dále tu byl podstatný rozdíl v umístění děl střední ráže místo ve věžích, v kasematách. První plavidlo po kterém byla celá třída pojmenována se začalo stavět 14.7.1894. O rok později 17.října 1895 byla loď slavnostně spuštěna na vodu a dokončena v prosinci 1899. U francouzských plavidel se stavba většinou dost vlekla a lodě třídy Charlemagne nebyli výjimkou. Gaulois začali stavět v Brestu v roce 1896, ve stejném roce 8.října byla loď spuštěna na vodu a námořnictvo si ji převzalo v prosinci 1899 (v tomto případě stavba naopak probíhala velmi rychle). Poslední jednotka třídy St. Louis byla stavěna od března 1895 v arsenálu De L´Orient, na vodu loď spustili 9.září 1896 a dokončena byla v září 1900.

Jednalo se o plavidla o délce 117,5 m, šířce 20,4 m a ponoru 8,4 metrů. Standardní výtlak byl 11.287 tun. Pohon obstarávali tři tříválcové expanzní parní stroje, jejichž síla byla přenášena na tří hřídele a tři lodní vrtule. Maximální výkon pohonné jednotky byl 15.300 k a lodi dokázal udělit rychlost 18,1 uzlů (33,5 km/h). Posádka byla tvořena 695 až 725 muži (v době války.
Obrázek
Obrázek


VÝZBROJ
Hlavní výzbroj byla konvenčně soustředěna do dvou dělových věží v ose plavidla, přičemž první stála na přídi a druhá na zádi. Každá z těchto věží byla vyzbrojena dvěmi děly ráže 305mm / L40 Modéle 1893. Kadence střelby z těchto těžkých děl byla přibližně jedna rána za minutu. Projektil o hmotnosti 349 kg opouštěl hlaveň rychlostí 780 m/s a při maximální elevaci 15° byl dostřel 12.000 metrů. Stranový odměr byl standardní +150 / -150°. Vezená zásoba munice mi není známa, ale dle dalších francouzských z té doby se dá odhadovat na 40-50 střel na hlaveň.

Sekundární výzbroj představovalo 10 děl neobvyklé ráže 138,6 mm / L45 Modéle 1893 (138.6 mm/45 - 5.46"). Děla byla vždy po jednom umístěna v kasematách se stranovým odměrem +150 / - 150° a elevací –10 / +25°. Délka hlavně byla 6,927 m a hmotnost 4 tuny. Děla dokázala s kadencí 4 rány za minutu (podle sehranosti obsluhy) vystřelovat projektily o hmotnosti 36,5 kg (AP) a 31,5 kg (HE), s počáteční rychlostí střely 725 m/s (AP) – 765 m/s (HE). Maximální dostřel při elevaci 25° s AP projektilem byl 15.000 metrů, což znamenalo, že střední dělostřelectvo mělo větší dostřel než hlavní. To zcela odpovídalo tehdejším teoriím o vedení boje, kdy se předpokládalo, že střední dělostřelectvo zahájí palbu, poškodí nepřátelské plavidlo a až v závěrečné fázi se lodě k sobě přiblíží natolik, že dílo zkázy dodělají těžká děla, která nepřítele potopí.

Proti rychle plujícím nepřátelským lehkým plavidlům bylo na palubě ještě osm děl ráže 100mm /L26 Modéle 1892 (nebo Modéle 1893 L/45) a řadu lehkých rychlopalných děl ráže 65, 47 a 37mm. Jejich početní stav se lišil plavidlo od plavidla a dle doby. Standardní výzbrojí té doby na bitevních lodích byly i torpédomety. Lodě třídy Charlemagne měli celkem čtyři torpédomety ráže 450 mm.
Obrázek 100 mm dělo

TTD - námořní dělo ráže 305 mm
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
* Výrobce: Francie
* Model zbraně: Modéle 1893
* Ráže: 305 mm
* Celková délka hlavně: L/40
* Délka vývrtu hlavně: 13,588 m
* Hmotnost hlavně: 43 tun
* Hmotnost střely: 349 kg
* Hmotnost prachové náplně: 89 kg
* Počáteční rychlost střely: 780 m/s
* Pracovní tlak:
* Životnost hlavně:
* Počet ran za minutu: 1x
* Dostřel: 12.000 m

Hmotnost boční salvy:
4 x 305 mm = 1.396 kg
5 x 138 mm = 182,5 kg
Celkem: 1.578,5 kg


PANCÉŘOVÁNÍ
Důležitá místa lodí, jako strojovna, kotelny, skladiště munice a otáčecí mechanismy děl hlavní ráže byly umístěné pod dvojitou pancéřovou palubou, které měly tloušťku 90 a 40 mm. Prostor mezi oběma pancéřovýma palubama byl rozdělen řadou přepážek na oddíly, ze kterých ty ležící podél boků lodi byli buď prázdné nebo napěchované pytlovaným uhlím. To dokázalo mnohdy tlumit před účinky nepřátelské palby. V ostatních oddílech mezi oběma pancéřovýma palubama byla umístěna dynama, ventilátory, muniční výtahy a další pomocná zařízení a stroje.

Hlavní boční pancéřový pás o síle 400 mm (ke koncům lodi se zeslaboval na 250 mm) chránil boky plavidla na čáře ponoru a měl šířku 2 metr a sahal 0,5 metrů nad čaru ponoru. Nad ním byl umístěn slabší 75 mm pás, který byl v první třetině lodě vysoký 2,2 m, ve zbylých dvou třetinách plavidla již jen 1 metr. V místech umístění torpédometů byl tento pás zvýšen o 1,2 m. Kromě toho byly pancéřovány barbety dělových věží a to pancéřem o síle 400 mm, samotné dělové věže pak chránil 320 mm silný pancéř. Navíc lodě této třídy měly pancéřované i uhelné bunkry a to pancéřem o síle 75 mm. Asi se tím mělo předejít vniknutí střely do uhelných bunkrů a vzplanutí zde uskladněného uhlí nebo uhelného prachu (ten mohl být i třaskavý za určitých podmínek).

Kasematy středních děl ráže 139 mm kryl pancéř o síle 75 mm. Věže hlavních děl chránil 320 mm silný pancéř a muniční výtahy 75 mm pancéř. Hlavní velitelská věž pak byla chráněna 305 mm silným pancéřem.


TTD chráněné křižníky třídy CHARLEMAGNE
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
* Země původu: Francie
* Délka: 117,5 m
* Šířka: 20,5 m
* Ponor: 8,4 m
* Výtlak (standardní): 11.287 t
* Výzbroj: 4x305mm (2xII), 10x138,6mm (10xI), 8x100mm (8xI), 20x47mm (20xI), 2x65mm (2xI), 2x37mm (2xI), 4x Torpédomet ráže 450 mm
* Pancéř paluba: 90 mm
* Pancéř dělové věže: 320 mm
* Pancéř boky: 400 mm
* Výkon strojů: 11.245 kW / 15.300 k
* Rychlost: 18,1 uzlů (33,5 km/h)
* Posádka: 695 (725 mužů v době války)

Obrázek St. Louis v roce 1903



BOJOVÁ KARIÉRA
V době vypuknutí WW1 byla plavidla třídy Charlemagne již zastaralá, jejich rychlost nedostačovala stejně jako palebná síla na nové moderní bitevní lodě typu dreadnought. Nadále ale byla ceněna jejich palebná síla a silné pancéřování. Pro odstrašení možného nepřátelského útoku tak ještě stále postačovali, i když jejich soupeřem v průběhu války mohlo být pouze Rakousko-Uherské a Turecké námořnictvo. Proto byla všechna plavidla této třídy ve Středozemním moři zařazena do Záložní divize spolu s bitevní lodí Suffren (vlajková). Velitelem divize byl kontradmirál P.A.Guepratte. Bojová služba probíhala monotónně až do února 1915. V té době byl průběh WW1 na západní frontě již patový, armády se zakopaly a lidské ztráty jen narůstali. Proto z Velké Británie přišel návrh na vyřazení nejslabšího německého spojence, Osmanské říše (Turecko) a to námořní operací v Dardanelách. Velkým zastáncem této myšlenky byl W.Churchill, pozdější premiér Velké Británie za WW2. Za tímto účelem loďstva Velké Británie a Francie ze svých řad vyčlenili starší bitevní lodě, které se mohli pro takovou to operaci hodit a jejich případné poškození nebo ztráta by nebyla tak citelná jako u moderních lodí. Tak se tedy stalo, že lodě Charlemagne a Gaulois byly v únoru 1915 odeslány spolu s dalšími staršími plavidly do Dardanel. Bohužel ke smůle Dohody se nepodařilo zničit všechny staré turecké pobřežní pevnosti a mobilní pozemní dělostřelecké baterie a ani odstranit minová pole, která bránila vjezdu do Dardanel. Dne 18.května 1915 se bitevní loď Gaulois spolu s dalšími třemi loděmi nacházela v tureckých vodách nějakých 8 námořních mil uvnitř Dardanel. Gaulois byla ve formaci zcela vlevo a stala se terčem nepřátelské palby. Dělostřelecký souboj mezi lodí a pobřežním dělostřelectvem skončilo poškozením Gaulois, která se musela vzdálit a odplout na Maltu na opravy. V prosinci 1916 však Gaulois již takové štěstí neměla. Dne 27.prosince doprovázela spojenecký transport z řeckého ostrova Korfu do Soluně, když se konvoj stal terčem torpédového útoku německé ponorky UB-47 (Lt. Wolfgang Steinbauer). Útok byl víc než úspěšný. Ke dnu šel jeden torpédoborec, dva trawlery a řadová bitevní loď Gaulois. Exploze torpéda zabila na Gaulois čtyři námořníky, ale stará loď se dokázala ještě dalších 25 minut udržet na hladině. Zbytku posádky se tak podařilo z lodě beze ztrát evakuovat (v ten den to bylo 631 námořníků) a všichni byli vzaty na paluby doprovodných plavidel.

Zbyla dvě plavidla přečkala První světovou válku, ovšem jejich bojová hodnota již byla mizivá. Poválečné mírové smlouvy pak upravili poměr námořních sil jednotlivých mocností tak, aby nemohlo dojít k dalšímu námořnímu zbrojení. Z tohoto důvodu šla většina starých i část modernějších jednotek do šrotu. Mezi nimi i Charlemagne, která byla sešrotována po roce 1920. Sesterská loď St.Louis byla ještě dlouhá léta po válce používána jako cílová loď a sešrotována byla až v roce 1933.
Obrázek Gaulois

Obrázek

Zdroje:
Válečné lodě (2) – Vladimír Hynek a Petr Klučina – 1986
www.battleships-cruisers.co.uk
www. le.fantasque.free.fr
www.stile.coventry.ac.uk
www.naval-history.net
www.warshipsww2.eu
www.navweaps.com
www.wikipedia.org
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Příspěvek od jarl »

Cenný příspěvek. O francouzských bitevních lodích se téměř nepíše, třebaže tamější konstrukce se vyznačovaly několika originálními prvky, jaké se jinde nevyskytovaly. Byl bych rád pokud bys později přidal ještě další články o francouzských obrněncích, protože já si na tohle téma zatím netroufám.

Chtěl bych požádat některého z moderátorů, zda by nebylo možné přesunout tenhle článek na úvodní stránku portálu, aby se o něm mohla rozproudit živější diskuse. Byla by škoda pokud by ušel pozornosti potencionálních čtenářů.
Naposledy upravil(a) jarl dne 11/6/2009, 19:16, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Velmi zajímavá plavidla. Řekl bych, že nejsou moc hezké ale na dobu vzniku byly překvapivě dobře vyzbrojené.

Zaujalo mě ale, že pancéřování trupu bylo silnější než pancéřování věží. Musím si proběhnout další Tvoje práce jestli to bylo běžné - čekal bych, že to bylo naopak.

Jarl - mira je moderátor a sám se divím že tento velmi dobrý článek na portál nedal. Asi na to jen zapoměl. Až si toto přečte, tak to napraví.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

jarl píše:... třebaže tamější konstrukce se vyznačovaly několika originálními prvky, jaké se jinde nevyskytovaly...
Doufám že těmi originálními prvky nemyslíš pozdější výtvory Courbet a spol. s naprosto mizerným dostřelem hlavních děl cca 12000 metrů...
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Sapíku, myslíš, že na tu dobu to byl až tak špatný dostřel? Možná se ptám blbě ale zdá se mi to přiměřené a hlavně je pravda že Francouzi na špičce dělostřelecké výzbroje lodí nebyli.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

Ty děla byly na Courbetech celkem normální, "jen" měly malou elevaci a teprve po přestavbách v letech 1921-24 ji zvýšili aspoň na 23 stupňů.
さようなら。
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

sa58 píše:Doufám že těmi originálními prvky nemyslíš pozdější výtvory Courbet a spol. s naprosto mizerným dostřelem hlavních děl cca 12000 metrů...
V době kdy vznikla tato konstrukce řadových bitevních lodí, byl dostřel hlavních děl 12-15 km běžný. I britská třída Majestic a Canopus (stavěna ve stejné době jako francouzské lodě Charlemagne) měla maximální elevaci svých děl jen 13,5°°, což znamenalo dostřel 13.590 m. Pokud by byla elevace zvýšena na 30°, mohla britská děla mít dostřel již 20.900 metrů. Musíme však brát v potaz, že v poslední dekádě 19.století byl prostě takovýto trend a například v námořních bitvách rusko-japonské války (1904-1905) se dělostřelecký souboj zahajoval na nějakých 8-10 km, zatímco Rusové počítali vést boj tak na 5-6 km. Mít velký maximální dostřel nemusel být nutně výhodou, protože větší roli v bitvách hrálo počasí, intenzita světla atd.

Nevýhodu francouzských těžkých děl u této třídy bych spíše spatřoval v kadenci střelby, která byla pouze 1 rána za minutu (i když to byl lepší průměr na tu dobu) a malou hmotnost střely. Britská střela obdobné ráže ze stejné doby vážila 386 kg.

Co se vlastního Sapíkova příspěvku týče, tak první francouzské dreadnoughty třídy Coubert měli dostřel 26.300 metrů při max. elevaci 23°. Nevím jestli s touto elevací byli již věže konstruovány nebo dodatečně modifikovány, ale do WW1 již šli lodě s tímto dostřelem. Takže ta poznámka se asi vztahuje k jiné třídě.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Pátrač píše:Velmi zajímavá plavidla. Řekl bych, že nejsou moc hezké ale na dobu vzniku byly překvapivě dobře vyzbrojené.

Zaujalo mě ale, že pancéřování trupu bylo silnější než pancéřování věží. Musím si proběhnout další Tvoje práce jestli to bylo běžné - čekal bych, že to bylo naopak.
Máš pravdu, že to je nestandardní postup co se pancéřování trupu a děl hlavní ráže týče. Většinou to bylo shodné pancéřování, i když tento postup se častěji používal až se stavbou dreadnoughtů. U třídy Charlemagne předpokládám, že na boky použili nějaký levnější a méně odolný materiál, zatímco na věže asi nějaká kvalitnější ocel. Z toho důvodu asi byl boční pancéř silnější, aby plus mínus něco odpovídal kvalitnějšímu materiálu použitému na věžích.

Jinak síla pancéře 400 mm a více v 80. a 90.letech 19.století bylo poměrně běžné. Třeba německá třída Brandenburg měla pancéř silný 400 mm a ještě umístěn na silné podložce z teakového dřeva, která sama o sobě měla také jisté tlumící účinky.
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 14/6/2009, 21:39, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Pátrač píše:Velmi zajímavá plavidla. Řekl bych, že nejsou moc hezké ale na dobu vzniku byly překvapivě dobře vyzbrojené.

Zaujalo mě ale, že pancéřování trupu bylo silnější než pancéřování věží. Musím si proběhnout další Tvoje práce jestli to bylo běžné - čekal bych, že to bylo naopak.
Máš pravdu, že to je nestandardní postup co se pancéřování trupu a děl hlavní ráže týče. Většinou to bylo shodné pancéřování, i když tento postup se častěji používal až se stavbou dreadnoughtů. U třídy Charlemagne předpokládám, že na boky použili nějaký levnější a méně odolný materiál, zatímco na věže asi nějaká kvalitnější ocel. Z toho důvodu asi byl boční pancéř silnější, aby plus mínus něco odpovídal kvalitnějšímu materiálu použitému na věžích.

Jinak síla pancéře 400 mm a více v 80. a 90.letech 19.století bylo poměrně běžné. Třeba německá třída Brandenburg měla pancéř silný 400 mm a ještě umístěn na silné podložce z teakového dřeva, která sama o sobě měla také jisté tlumící účinky.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

kacermiroslav píše: Co se vlastního Sapíkova příspěvku týče, tak první francouzské dreadnoughty třídy Coubert měli dostřel 26.300 metrů při max. elevaci 23°. Nevím jestli s touto elevací byli již věže konstruovány nebo dodatečně modifikovány, ale do WW1 již šli lodě s tímto dostřelem. Takže ta poznámka se asi vztahuje k jiné třídě.
Kdepak, Sapik má pravdu. Do WW1 šly Courbety s dostřelem takřka trapných 12 500 metrů a před WW1 se žádný přestavby nekonaly (a bodejť by jo, když šly do služby v letech 1913-14).
Sorry za off-topic. :oops:
さようなら。
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Já to taky mám nějak zafixované, že jsem to s tím dostřelem o nich četl, a tak jsem se pro jistotu juknul na www.navweaps.com , kde je ale uváděn ten dostřel co jsem psal. Je možné že úprava elevace tedy proběhla až v průběhu WW1 nebo spíše při modernizacích po WW1.

Jj je to mimo téma, ale až někdo napíše článek o Coubertech, tak to tam přihodíme:-)
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Příspěvek od jarl »

sa58 píše:. Doufám že těmi originálními prvky nemyslíš pozdější výtvory Courbet a spol. s naprosto mizerným dostřelem hlavních děl cca 12000 metrů...
Měl jsem na mysli zejména starší konstrukce typu predreadnougth. A těmi originálními prvky jsem myslel například na tehdejší dobu neobvyklou kombinaci dvou ráží hlavního dělostřelectva(305 a 274mm), umísťování středního dělostřelectva nikoliv do kasemat, ale do elektricky ovládaných věží a později i zvláštní ochranu lodních boků proti útoku torpédy. Samozřejmě, ale netvrdím, že originální znamená nutně dobrý.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

miro děkuji za osvětlení, já už jsem si začínal myslet, že jsem úplně mimo prostor.

Destroymane nechtěl bys ten článek o Coubertech nastehovat Ty? Já ani nevím o čem je řeč.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

Pátrač píše:Destroymane nechtěl bys ten článek o Coubertech nastehovat Ty? Já ani nevím o čem je řeč.
Kdysi dávno se tak už stalo. Pravda, moc jsem tomu nedal ( :oops: ), ale pro základní orientaci to snad stačí.
さようなら。
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Destroyman - jsi hodný a milý člověk. Jednou o Tobě budou děti skládat básničky. Děkuji za info. Takto mi to stačí. Třeba se Ti někdy bude chtít a ještě se k tomu vrátíš.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Odpovědět

Zpět na „Francie“