Sikorskij S-XVI (RBVZ S-XVI)

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Sikorskij S-XVI (RBVZ S-XVI)

Příspěvek od kacermiroslav »

Sikorskij S-XVI (RBVZ S-XVI)
Ruské stíhací letadlo
nasazeno 1916 – 1918
WW1

Obrázek
VÝVOJ
Carské Rusko bylo v době před První světovou válkou průkopníkem produkce velkoletadel jakým byl například první čtyřmotorový letoun světa RBVZ Russkij Vitjaz z roku 1913 nebo asi nejznámější ruská těžká bombardovací letadla typu Ilja Muromec. Co se stíhacích letounů týče, tak tady to již bylo o poznání horší. Asi největším problémem ruských konstruktérů pak byl nedostatečný výběr a kapacita vhodných pohonných jednotek pro jejich letadla. Na to doplatila nejedna zdařila konstrukce, mezi které patřilo i ruské stíhací letadlo Sikorskij S-XVI (někdy značené jako S-16).

Jednalo se o dvoumístný dvojplošník a jedno z prvních letadel na světě se synchronizovaným kulometem ve výzbroji. Možnost vedení střelby skrz rotující vrtuli, to byl jeden z největších oříšků leteckých konstruktérů První světové války a bylo asi všem jasné, že kdo přijde s řešením, získá leteckou nadvládu. Jako první tento problém vyřešil, i když dosti primitivním způsoben, Francouz Eugene Gilbert. Ten na listy vrtule svého letounu v místě kudy by procházely střely namontoval ocelové klíny, které tak bránily průstřelu vrtule. Výkonnost tohoto uspořádání, kadence a namáhaní vrtule byla nic moc, ale byl to šok pro Němce, kdy jejich stroje začali Francouzi sestřelovat čelním útokem a zaměřováním celým svým letounem (tedy způsob leteckého souboje tak, jak je známe nyní). Když se pak Němcům dostal v dubnu 1915 do rukou mírně poškozený letoun s touto úpravou (pilotoval jej slavný Rolland Garros), ihned navrhli moderní řešení, synchronizaci, kterou instalovali na své Fokkery. Ty pak prakticky spojenecká letadla smetly z nebe. Ke smůle spojenců byla synchronizace rozpracována již před válkou (Schneider) a i v Rusku, kde však byla byrokratickým aparátem „přehlédnuta“.
Obrázek


Na stíhacím letounu RBVZ S-XVI (Russko-Baltyskij Vagonnyj Zavod) začal Igor Sikorskij (*1889 - +1972) pracovat již mezi lety 1914-1915 a to s úmyslem sestrojit doprovodný stroj pro těžké ruské bombardéry Ilja Muromec. Ke svému projektu oprášil pod dojmem úspěchů francouzské „synchronizace“ ruské technické řešení a již 6.února 1915 byl připraven ke vzletu první prototyp dvousedadlové stíhačky. Ta byla vyzbrojena kulometem ráže 7,7 mm Lavrov a motorem Le Rhone o výkonu 100 k. V březnu 1915 byly dva prototypy odeslány k testům do jednotek, kde byly testovány ve spolupráci s Iljou Muromcem. Zkoušky byly úspěšné, ale na rozjetí sériové výroby byl nedostatek motorů. Proto museli konstruktéři sáhnout po slabším vzduchem chlazeném motoru Gnome o výkonu pouhých 80 k, který se instaloval do řady strojů.
Obrázek


BOJOVÁ SLUŽBA
Přestože slabý výkon motoru degradoval i výkony letounů, pořád měl dobré manévrovací schopnosti. Proto se koncem roku 1915 mohla rozběhnout sériová výroba, která byla ruskou vládou dne 17.prosince 1915 objednaná. Od ledna do 16.března 1916 tak bylo vyrobeno prvních 18 strojů. Bohužel pro ruské letce tato letadla přišla v době, kdy již byla německá letadla o generaci dál. Problémy s dodávkou motorů a následná instalace nových slabších pohonných jednotek tak ruské letectvo připravila o jedinečnou možnost postavit se nepříteli s kvalitním stíhacím letounem se synchronizovanou palubní zbraní.

Pokusně se v letounech zkoušel ruský motor Kalep o výkonu pouhých 60 k, což byla v podstatě kopie francouzského motoru Gnome. Také se laborovalo s různou výzbrojí, jako s použitím kulometu Lewis na horním křídle atd. Dá se říct, že co stroj, to originál. Pro nasazení v bojových zimních podmínkách byla sundávána zdvojená kola a byla nahrazována lyžinami.
Obrázek zimní výbava, lyžiny


Několik strojů bylo postaveno ještě v roce 1917 (asi 6 ks) a následně užito v ruské občanské válce, kde se používaly na jedné i druhé straně až do roku 1923/1924.


TTD – Sikorskij S-XVI
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
* Počet členů osádky: 1-2 muži
* Rozpětí: 8,4 m
* Délka: 6,2 m
* Výška: 2,78 m
* Nosná plocha: 25,36 m2
* Hmotnost prázdného letounu: 407 kg
* Vzletová hmotnost: 676 kg
* Maximální rychlost: 120 km/h
* Výzbroj: 1x synchronizovaný kulomet Lavrov ráže 7,7 mm
* Dostup: 3.500 m
* Stoupavost: 1.000 m / 8 min
* Vytrvalost:
* Motor / Výkon: 1x Le Rhone (100 k) nebo 1x Gnome (80 k)
* Vyrobeno kusů: cca 25 + 3 prototypy
* Uživatelé: Rusko, Sovětský svaz

Obrázek


Zdroje:
Vojenská letadla 1 – Václav Němeček – 1989
www.sikorskyarchives.com
www.wwiaviation.com
www.wikipedia.org
www.aviastar.org
www.ctrl-c.liu.se
www.airwar.ru

Poděkování Martanovi za kontrolu
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Letectvo Ruska“