Monitor Huascar

Moderátoři: jarl, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4077
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Monitor Huascar

Příspěvek od jarl »

Monitor Huascar
Obrázek
Jako monitory se označovala zvláštní válečná plavidla, jež se začala používat během války Severu proti Jihu, probíhající v letech 1861 až 1865. Název byl odvozen podle prvního plavidla tohoto druhu, které zkonstruoval švédský inženýr Ericsson a nazval MONITOR. Tato loď se proslavila bojem proti jižanské obrněné lodi VIRGINIE (MERRIMACK), k němuž došlo dne 8.3.1862 v Chesapeacké zátoce a její úspěch podnítil mohutnou výstavbu podobných plavidel, které americké loděnice intenzivně budovaly až do konečné porážky Konfederace. Rozvoj stavby monitorů v USA krátkodobě podnítil i stavbu těchto lodí ve zbytku světa, ale brzy se ukázalo, že monitory nejsou pro moderní válku příliš vhodné, jelikož mají špatné nautické vlastnosti, takže se hodí pouze pro službu na velkých řekách a pro obranu pobřeží. Pravděpodobně nejznámějším z těchto neamerických monitorů je peruánský HUASCAR.

Peruánci si význam válečného loďstva uvědomili během války proti Španělsku a ve druhé polovině šedesátých let 19. století disponovali na jihoamerické poměry silným námořnictvem, jež se mohlo pyšnit i několika obrněnci, mezi nimiž byl i monitor HUASCAR, pojmenovaný podle známého vládce říše Inků. V té době hrála ve stavbě válečných lodí prim Velká Británie, kde si Peru objednalo i svoji nejslavnější loď, o níž pojednává tento článek.

HUASCAR realizovala známá britská loděnice Laird Brothers sídlící v Birkenhaedu a jeho projekt navrhl konstruktér Cowper Phipps Coles. Založen byl 1.1.1864, na vodu spuštěn 6.10.1865 a do služby vstoupil 12.12.1866. Jednalo se o klasický jednověžový monitor dlouhý asi 60 m, široký přibližně 10 m, s ponorem kolem 5 m. Původní standardní výtlak se pravděpodobně pohyboval kolem 1100 tun a plný kolem 1800 tun. Trup byl rozdělen na šest samostatných oddílů, oddělených od sebe vodotěsnými přepážkami, což mělo zvýšit bezpečnost plavidla při zaplavení některého oddělení. HUASCAR měl hladkou palubu, dva stožáry s pomocným oplachtěním, a jeden 8 m vysoký komín, jenž se dal před bojem teleskopicky zasunout. Na palubu ústily dva ventilátory a byly tu uloženy i čtyři lodní čluny. Nejnápadnější byla otáčivá dělostřelecká věž o průměru 7 m, která měla hmotnost 37 tun, a k jejíž obsluze bylo zapotřebí šestnácti mužů, za níž se nacházel velitelský můstek. Na přídi byl umístěn tehdy obvyklý kloun.

Obrázek

Pancéřovou ochranu tvořil pás na bocích plavidla, který měl ve střední části sílu 114 mm a na přídi a zádi pouze 64 mm. Dělová věž měla pancéřování o tlouštce 140 mm a velitelské stanoviště kryla 76 mm vrstva pancíře.

Výzbroj se skládala z dvojice kanónů ráže 254 mm, o délce hlavně 14 ráží, jež vyrobila známá zbrojovka Armstrong. Tato hlavní výzbroj byla umístěna v otočné věži, a každý z těchto kanónů vystřeloval projektily o hmotnosti 136 kg. Vedlejší výzbroj tvořila dvě Armstrongova děla ráže 120 mm, stojící na bocích plavidla, jejichž granáty vážily 36 kg. Na zádi monitoru bylo umístěno ještě jedno dělo kalibru 76 mm, vystřelující 5kg náboje. Později došlo ještě k instalaci jednoho Gatllingu.

Obrázek
Děla ráže 254 mm použitá i na monitoru Huascar

Pohon obstarával jeden parní stroj od společnosti Maudsley o výkonu 1500 koní, což HUASCARU umožňovalo dosáhnou maximální rychlosti asi 11 až 12 uzlů. Vezená zásoba uhlí se udává v rozmezí 100 - 300 tun a nezávislost plavby činila zhruba 1300 námořních mil při rychlosti 9 uzlů. Lodní posádku tvořilo 170 až 200 mužů a pořizovací náklady činily 406 325 peruánských zlatých, což v přepočtu znamenalo 81 247 liber šterlinků.

HUASCAR byl v 80. letech 19. století přestavěn, což podstatně změnilo jeho vzhled a pozměněna byla i výzbroj, takže monitor nesl od roku 1882 dvě děla ráže 203 mm, dva kanóny ráže 120 mm a několik malorážních děl kalibru 57 a 37 mm.

Monitory byly v 60. letech 19. století poměrně levnou a přitom účinnou námořní zbraní, jimž hlavní výzbroj umístěná výhradně v otočných věžích dávala určitou výhodu oproti větším bateriovým obrněncům, které se označovaly jako pancéřové fregaty a korvety. V tomto období stavby prvních obrněných jednotek mohly i monitory úspěšně bojovat proti těmto plavidlům a vlastně je handicapovaly pouze horší nautické vlastnosti. Ovšem to již neplatilo na sklonku dalšího desetiletí, kdy se HUASCAR zapsal do historie námořních válek, jelikož tehdy už byly ve službě dokonalejší kasematové bitevní lodě, které již zastarávající monitory převyšovaly po všech stránkách.

Služba a bojové nasazení:
Tato loď měla velmi bohatou kariéru. Během své první plavby z Británie do Peru navštívila, mimo jiné, i přístavy Brest, Rio de Janeiro a Montevideo. Poprvé se HUASCAR dostal do boje během peruánské občanské války probíhající roku 1877 a hned se přitom zapsal do dějin námořního vojenství. V tomto konfliktu se angažovala i Velká Británie a její lodě AMETHYST a SHAH se dne 29. 5. 1877 střetly s monitorem HUASCAR, přičemž SHAH vystřelil torpédo, kterému se peruánský monitor sice snadno vyhnul, ale přesto se tato šarvátka zapsala do dějin jako první námořní bitva, při níž bylo použito samohybné torpédo.

Největší slávou se ovšem HUASCAR pokryl během takzvané Tichomořské války, v níž se Peru a Bolívie střetly s Chile o pobřežní oblast bohatou na ledek, takže se této válce také přezdívá „ledková.“ Na počátku války disponovalo Peruánské válečné námořnictvo (Marina de geurra del Perú) obrněnou lodí INDEPENDENCIA, monitorem HUASCAR, dvěma dalšími monitory ATAHUALPA a MANCO CAPAC (s výrazně nižší bojovou hodnotou ), a pěti pomocnými a transportními plavidly. Velitelem peruánského námořnictva byl námořní kapitán Miguel Grau Seminario (narozen 1834, zemřel 1879), který velel i monitoru HUASCAR.

Obrázek
Miguel Grau Seminario

Naproti tomu Chilané měli dvě moderní kasematové bitevní lodě BLANCO ENCALADA a ALMIRANTE COCHRANE, plus sedm menších plavidel.
Námořní síly v této válce tedy byly mírně v neprospěch Peruánců, kteří ovšem jistě netušili, že jejich námořnictvo bude v průběhu bojů doslova smeteno z hladiny Tichého oceánu.

Obrázek
Chilské loďstvo v roce 1879

Ihned po vypuknutí války zablokovalo chilské loďstvo přístav Iquique. Peruánci se rozhodli jeho blokádu prorazit a dne 21.5. 1879 vyslali do tamějších vod své dvě nejlepší lodě HUASCAR a INDEPENDENCIA. HUASCAR, pod velením kapitána Graua, napadl korvetu ESMERALDA, která se ovšem houževnatě bránila a dělostřelecký souboj nepřinesl rozhodnutí, třebaže peruánskou loď podporovala i palba pobřežních baterií. Posádka ESMERALDY se dokonce pokusila dobýt silnějšího protivníka abordáží. Tento výsadek osobně vedl velitel ESMERALDY kapitán Arthuro Prat, který slavně padl a stal se tak hrdinou vlastního národa, což byla role, kterou měl vrtkavý osud brzy přichystat i jeho přemožiteli. Nakonec HUASCAR chilskou korvetu taranoval a ta se potopila, přičemž s sebou do hlubin vzala i 147 námořníků, zatímco vítězní Peruánci ztratili pouze jednoho muže. Mezitím pronásledoval obrněnec INDEPENDENCIA dělový člun COVADANGA, který zavedl svého pronásledovatele do pobřežních vod, kde peruánský obrněnec ztroskotal, a nebýt intervence HUASCARU byl by rozstřílen. Přesto byla tato loď ztracena, jelikož se jí nepovedlo uvolnit z útesu a Peruánci tak za proražení blokády zaplatili vysokou cenu, díky níž se jejich vítězství nedalo označit jinak, nežli jako vítězství Pyrrhovo.

Obrázek
Korveta Esmeralda

Po vítězství u Iquique byl Miguel Grau povýšen na kontraadmirála a i přes citelné oslabení svého loďstva nehodlal hrát v boji pasivní úlohu, neboť si dobře uvědomoval, že války se pouhou obranou nevyhrávají. Několik následujících měsíců byl téměř neustále na moři, útočil na obsazené přístavy, zajal několik nepřátelských vojenských transportů a mnoho obchodních plavidel. Při těchto výpadech HUASCAR doprovázela korveta UNIÓN a činnost peruánské eskadry vážně znepokojila Chilany, kteří museli nějak zareagovat a proto vytvořili dva stíhací oddíly, tvořené vždy jednou bitevní lodí a několika doprovodnými plavidly. Admirál Grau ani poté se svými útoky nepřestal, takže bylo pouze otázkou času, kdy narazí kosa na kámen.

Stalo se tak 8.10. 1879, kdy Huascar a UNIÓN narazili nedaleko přístavu Antafogasta na bitevní loď BLANCO ENCALADA a její doprovod. Chilská bitevní loď měla pravděpodobně nějakou poruchu strojů, díky níž nemohla vyvinout maximální rychlost, takže Peruánci se postupně vzdalovali a věřili, že se jim podaří uniknout. Bohužel zvolená úniková trasa je u mysu Angamos přivedla přímo před děla druhé stíhací skupiny a tentokráte se již boji se silnějším nepřítelem nemohli vyhnout. Admirál Grau poznal, že jde do tuhého a vydal korvetě UNIÓN rozkaz odpoutat se a uniknout na sever, zatímco HUASCAR zahájil asi v půl desáté ráno palbu ze svých těžkých děl na bitevní loď ALMIRANTE COCHRANE, kterou Chilané po několika minutách opětovali ze svých kanónů ráže 228 mm. Obě strany brzy dosáhly několika zásahů, ale neporovnatelně větší škody utrpěl peruánský monitor, jemuž jeden z chilských projektilů probil boční pancíř a vybuchl pod dělovou věží, přičemž zabil 12 mužů a dočasně poškodil otáčivý mechanismus věže. Za této situace vydal admirál Grau poslední rozkaz a pokusil se svého protivníka taranovat. Chilská loď se však tomuto útoku vyhnula a odvetná palba zasáhla v 9 :45 velitelský můstek, kde poškodila ovládání kormidla a zabila několik mužů včetně Miguela Graua, jehož tělo bylo doslova rozmetáno, takže se z něj našla pouze jedna noha (Chilané jí později v Santiagu pohřbili se všemi vojenskými poctami). Tím byl osud monitoru zpečetěn, jelikož bylo pouze otázkou času, kdy na bojiště dorazí i druhá chilská loď a HUASCAR se ocitne v křížové palbě. Boj zuřil i nadále a další nepřátelská salva probila pancíř dělové věže, kde zabila celou její obsluhu a jedno z děl vyřadila z boje. Od té doby byl monitor téměř bezbranný, a brzy musel bojovat se dvěma protivníky, jelikož bitevní loď BLANCO ENCALADA se konečně přiblížila na dostřel. Ovšem Peruánci ctili nepsanou zásadu, že na moři se odpor vede až do krajnosti, a pokračovali v boji, o jehož urputnosti svědčí i vysoké ztráty mezi peruánskými důstojníky. Kromě admirála Graua padli hned dva náhradní velitelé: fregatní kapitán Aguirré a poručík Palacios, zatímco další byli těžce ranění a nemohli velet. Nakonec došla řada na poručíka Garezóna (až sedmého v pořadí), jenž se rozhodl boj ukončit a HUASCAR potopit otevřením zavodňovacích ventilů, což se chystal osobně učinit, ale ještě dříve nežli se mu to podařilo, stáhla posádka HUASCARU vlajku a monitor obsadil chilský abordážní oddíl.

Obrázek
Poškozená dělová věž Huascaru

Během boje u mysu Angamos vystřelily chilské bitevní lodě dohromady 76 granátů ze svých těžkých děl a docílily nejméně 24 zásahů (13 probilo pancíř). Naproti tomu HUASCAR vystřelil 40 granátů, ale zasáhl pouze 3x ALMIRANTE COCHRANE. Peruánci měli 33 mrtvých a 27 zraněných (alespoň podle španělských zdrojů, anglické uvádějí 35 mrtvých a pohřešovaných). Chilané měli 1 mrtvého a 9 zraněných (Angličané uvádějí 7 mrtvých).

Obrázek
Bitva u mysu Angamos

Ukořistěný HUASCAR byl odvlečen do Valparaisa, kde byl opraven a od roku 1880 se znovu zapojil do války, tentokráte ale již pod chilskou vlajkou. Velení převzal kapitán Manuel Thomson a HUASCAR se pod jeho velením zúčastnil bitvy u Aricy, kde se utkal s peruánským monitorem MANCO CAPAC. Boj skončil nerozhodně, ale obstarožní peruánské předovky ráže 381 mm, HUASCAR několikrát zasáhly a jeho posádka měla 9 mrtvých a 18 zraněných. Mezi padlými byl i kapitán Thomson.

Naposledy se HUASCAR dostal do boje během chilské občanské války, která proběhla roku 1891, kde se již žádné významné bitvy nezúčastnil. Jeho bojová hodnota už v té době byla mizivá a na přelomu 19. a 20.století byl vyřazen z činné služby. Později byl natrvalo zakotven v chilském přístavu Talcahuano a přeměněn v lodní muzeum. Na jeho palubě je připevněna památeční mosazná deska s nápisem, jehož autoři se patrně nechali inspirovat legendárním textem na počest spartských hrdinů padlých v bitvě u Thermopyl, tohoto znění: „Poutníče! Smekni a pokloň se. Zde na této palubě jsou zvěčněny minuty velkého hrdinství. Zachovej ticho, nechť tvé kroky neruší klid této svatyně, kde tě provází duch Prata, Aldey, Serrana, Graua, Thomsna.“

Technické parametry:
Délka: 60 m.
Šířka: 10 m.
Ponor: 5 m.
Výtlak: standardní 1100 tun (?), plný 1800 tun (?)
Rychlost: 11 až 12 uzlů.
Výkon strojů: 1500 koní.
Dojezd: 1300 námořních mil při rychlosti 9 uzlů.
Posádka: 170 až 200 mužů.
Pancéřování:
Boční pás: 114 až 64 mm.
Dělová věž: 140 mm.
Velitelská věž: 76 mm.
Výzbroj: 2 x 254 mm, 2 x 120 mm, 1 x 76 mm. Později: 2 x 203 mm, 2 x 120 mm, 2 x 57 mm, 3 x 37 mm.

Poznámka na závěr:
Technické parametry použité v tomto článku jsou většinou čerpané z webů ve španělském jazyce, které by měly mít k této problematice nejblíže, a proto je pokládám za nejvěrohodnější. Ovšem přesto je většina těchto údajů bez záruky. Cílem tohoto článku tentokráte nebylo detailně čtenáře seznámit s technickými parametry popisovaného plavidla, ale spíše jej upozornit na existenci této zajímavé lodě, a zejména jej obeznámit s jejím vskutku nevšedním osudem.

Použité zdroje:
Ivan Hrbek: Na mořích a oceánech. Vydalo nakladatelství Panorama 1989.
Vladimír Hynek a Petr Klučina: Válečné lodě 2. Vydalo nakladatelství Naše vojsko 1986.
http://www.battleships.ru
http://www.taringa.net/posts/info/23343 ... ascar.html
http://www.wikipedia.org/
Naposledy upravil(a) jarl dne 11/3/2010, 22:33, celkem upraveno 4 x.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Huascar se sice od roku 1891 žádného válečného konfliktu již nezúčastnil, ale čas od času je do dnešních dnů předmětem diplomatické "války" mezi Peru a Chile, kde Peruánská vláda občas zašle do Chile diplomatickou nótu požadující navrácení historicky cenného Huascaru. Chile samozřejmě odmítá svou válečnou kořist vydat:-)

Jinak tímto vítám mezi námi dalšího autora čtivých a kvalitních článků. jen tak dál:-)
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4077
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Příspěvek od jarl »

kacermiroslav píše:Huascar se sice od roku 1891 žádného válečného konfliktu již nezúčastnil, ale čas od času je do dnešních dnů předmětem diplomatické "války" mezi Peru a Chile, kde Peruánská vláda občas zašle do Chile diplomatickou nótu požadující navrácení historicky cenného Huascaru. Chile samozřejmě odmítá svou válečnou kořist vydat:-)
Ano to je pravda. Peru o vydání Huascaru dosud žádalo marně a těžko lze očekávat změnu chilského stanoviska. Lépe dopadli Peruánci při jednáních o navrácení úzení ztraceného během Tichomořské války, kdy ji byla část uzemí roku 1929 navrácena. Naproti tomu Bolivie se dosud se ztrátou svého území nesmířila a odmítla i poslední chilský návrh na pronájem části tichomořského pobřeží, pod podmínkou, že formálně bude tohle území stále náležet Chile.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Tento čánek se mi velmi líbí. Je v něm spousta zajímavých věcí. Já o této lodi četl poměrně málo a to jen v knize "Na mořích a oceánech" od Ivana Hrbka.

Tam je ta zajímavost, že když byl zasažen můstek lodi granát zabil několik důstojníků a z vrchního velitele kontradmirála Graua zbyla pouze noha. Ta byla po zajetí lodi s vojenskými poctami pohřbena v Santiagu. Smrtí kontraadmirála Graua se tak stala poměrně máločetná událost v dějinách válek na moři - v bitvě zahynul vrchní velitel namořních sil dané země, tedy Peru.

Dobrá práce jarle.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Tunac
podporučík
podporučík
Příspěvky: 678
Registrován: 29/5/2006, 22:23
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tunac »

Velikosti obou zúčasněných flot:
Peruánské loďstvo bez HUASCAR
INDEPENDENCIA r.v. 1865, 3500brt, 12 uzlů, 1x203; 1x177; 12x152 mm
ATHUALPA + MANCO CAPAC r.v. 1864, 2100 brt , 6 uzlů, 2x381 mm předovky
UNION r.v. 1864, 1800brt, 13 uzlů, 2x190, 12x90 mm
PILCOMAYO r.v. 1864, 600brt, 10 uzlů, 2x190, 6x90 mm

Chilské loďstvo
BLANCO ENCALADA + ALMIRANTE COCHRANE r.v. 1873, 3489brt, 12 uzlů, 6x230; 2x87; 1x65
O´HIGGINS r.v. 1866, CHACABUCO r.v. 1867, 1100brt, 10 uzlů, 3x170; 2x100;4x90 mm
ABTAO r.v. 1865, 1050brt, 6 uzlů, 3x170, 3x90 mm
ESMERALDA r.v. 1854, 850brt, 8 uzlů, 14x90 mm
COVADONGA r.v. 1856, 412brt, 8 uzlů, 3x100 mm
MAGALLANES r.v. 1872, 722brt, 11 uzlů, 1x170; 1x120; 2x102 mm
Vojáci!!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4077
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Příspěvek od jarl »

Pátrač - díky za pochvalu. Máš pravdu, že smrt vrchního velitele námořnictva přímo v boji není právě obvyklou událostí. Ivan Hrbek v knize Na mořích a oceánech zmiňuje v moderní éře ještě další tři podobné události, a to umrtí admirálů Makarova, Jamamota a Bergaminiho, ale ke každému bych mohl dodat jedno významné "ale".
Makarov zemřel roku 1904 na palubě své vlajkové lodi Petropavlovsk, která najela na japonskou minu, ale pokud vím byl pouze velitelem Tichomořské eskadry a ne celého ruského loďstva.
Jamamoto zahynul roku 1943, když byl jeho letoun sestřelen při inspekčním letu, takže nezamřel v klasické námořní bitvě.
Bergamini padl v roce 1943, když vedl italské loďstvo do spojenecké internace a jeho svaz byl napaden německými letectvem, tudíž se opět vlastně nejednalo o námořní bitvu.
Z toho vyplívá, že admirál Grau byl vlastně jedinným novodobým vrchním velitelem, loďstva, jenž padl v klasickém námořním boji. Pokud bych se ve svých vývodech mýlil, tak mě prosím někdo opravte.

Tunac - ten seznam je užitečný a podle mých informací i správný. Pro úplnost dodávám, že obě loďstva měla ještě několik tortédových plavidel o výtlaku 10 až 30 tun, ale ta měla mizivou bojovou hodnotu, jelikož torpéda byla tehdy ještě v plenkách.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Ale vida. Takže nakonec má v dějinách naprostý primát, i když radost mu to asi nepřineslo. Ale pokud to byl člověk se smyslem pro povinost, tak zemřel způsobem, který je pro námořního velitele, když už to musí být, tím nejčestnější - v boji.

Pokud jsou mé možnosti literatury dostatečné tak, Tvůj závěr je přesný.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Našel jsem krásný řez dělovou věží Huascaru. Dobře je na ní vidět odvětrání v horní části věže. Dále je zajímavé polohování zbraně během operace výstřelu. Díky sklonu (bylo to z kopce:-) se daleko snadněji dala hlaveň vložit do střílny. Po výstřelu se pak celá zbraň posunula zpět a mohla být v bezpečí opět nabita.

Obrázek
(Zdroje: http://www.d3.dion.ne.jp/~ironclad/ward ... gress1.htm)
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Ale to je nečekané potěšení, Jarl bude mít radost. Musím uznat že je to velmi jednoduché a přitom sofistikované řeení.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4077
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Příspěvek od jarl »

Velmi pěkný obrázek. Jsem opravdu potěšen. Už nějaký čas se chystám tento článek doplnit a některé zajímavosti z prvních let kariéry Huáscaru, ale zatím jsem se k tomu pro moji lenost nedostal.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
kopapaka
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 3837
Registrován: 26/1/2008, 20:47
Bydliště: kósek od Prostějova

Příspěvek od kopapaka »

kacermiroslav píše:Našel jsem krásný řez dělovou věží Huascaru. Dobře je na ní vidět odvětrání v horní části věže. Dále je zajímavé polohování zbraně během operace výstřelu. Díky sklonu (bylo to z kopce:-) se daleko snadněji dala hlaveň vložit do střílny. Po výstřelu se pak celá zbraň posunula zpět a mohla být v bezpečí opět nabita.
Nikoli po výstřelu, ale při výstřelu. Tohle je vlastně první forma brzdovratného zařízení používaná u lodních a pevnostních ( pobřežních ) děl.
ObrázekObrázek Obrázek
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4077
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Monitor Huascar

Příspěvek od jarl »

Hrdinská smrt kontradmirála Miguela Graua se dočkala řady jak realistických, tak alegorických ztvárnění jako je toto:

Obrázek
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Odpovědět

Zpět na „Ostatní státy a země“