Lloyd C.II, C.III, C.IV

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Lloyd C.II, C.III, C.IV

Příspěvek od kacermiroslav »

Lloyd C.II, C.III, C.IV
Rakousko-Uherské průzkumné letadlo
nasazeno 1915 - 1918
WW1


Obrázek

VÝVOJ
Rakousko-Uherské průzkumné letadlo Lloyd C.II a jeho deriváty C.III a C.IV byly stroje, které přímo vycházeli z předválečného modelu C.I, který byl vyráběn v podunajském mocnářství od roku 1913 v celkovém počtu 13 kusů. Model C.I byl poprvé zalétán v roce 1913 a ve Vídni se pak předvedl 21.června 1914, když je pilotoval tovární pilot Oblt. Heinrich Bier.
Válečné akce rakousko-uherské armády na srbské a východní frontě od srpna 1914 ukázali potřebu leteckého průzkumu, který by zavčas odhalil pohyb nepřítele. Především pak bylo potřeba bedlivě sledovat východní frontu a široké dálavy na polském a ukrajinském území, odkud neustále hrozil útok početných ruských vojsk jak ostatně dokazovali ruské útoky na Halič, Karpaty atd. Za tímto účelem si armáda vzpomněla na zdařilý model dvoumístného letadla C.I. Úkolu předělat předválečnou konstrukci podle potřeb armády a válečné doby se zhostili konstruktéři Wizina a von Melczer. Jejich cílem bylo zmenšit plochu křídel a zajistit přitom větší nosnost a to při zachování pohonné jednotky, kterou byl 6-válcový kapalinou chlazený motor Hiero o výkonu 108 kW (145 k). Úkol nesnadný, ale výsledek se podařil. Rozpětí stroje oproti předválečnému C.I bylo zmenšeno o 40 cm. Změn doznalo nejen křídlo, ale i další části stroje, u kterých se především vyladila jejich aerodynamičnost, čímž došlo i ke zvýšení maximální rychlosti. Pro obranu byl stroj vybaven jedním kulometem Schwarzlose ráže 8 mm, který obsluhoval pozorovatel. Kromě toho mohl letoun nést 90 kg pumového nákladu.
Počátkem roku 1915 bylo vyrobeno celkem 100 strojů verze C.II, přičemž polovinu vyrobila firma Lloyd v Aszódu (Ungarische Lloyd Flugzeug und Motorenfabrik AG) a dalších 50 strojů firma WKF ve Vídni. Do dnešních dnů se zachoval prototyp letounu v Budapešťském leteckém muzeu.

DALŠÍ VERZE

Lloyd C.III
Pro zlepšení požadovaných výkonů byly do draku letounu zastavěny i jiné typy motoru než motor Hiero u modelu C.II. Použitím motoru Austro-Daimler o výkonu 120 kW (160 k) vznikla verze C.III, které se vyprodukovalo cca 50-60 kusů (8 nebo 16 u mateřské firmy Lloyd a dalších 43 strojů u firmy WKF). Maximální rychlost stroje vzrostla na 133 km/h.

Lloyd C.IV
Verze C.IV sice rovněž používala motor Austro-Daimler, ale došlo u ní ke změně rozpětí křídel, které vzrostlo na 14,52 m. Celkem bylo vyrobeno v této verzi 47 nových strojů a jeden další byl přestavěn ze starší verze.


BOJOVÁ SLUŽBA
Stroje všech tří verzí byly používány Rakousko-Uherským letectvem (k.u.k Luftfahrtruppen; císařské a královské letecké sbory) po celou dobu války a to především z důvodu, že se nedostávalo novějších konstrukcí. To že se letouny ve své primární roli udržely až do uzavření příměří v říjnu 1918 svědčí o jejich odolnosti v bojových podmínkách, které se ale nedají srovnat s leteckým bojem na západní frontě. Jednim z letců, který létal na C.II byl rakousko-uherský letec Julius Busa (*1891 - +1917), který měl na svém kontě pět vzdušných vítězství, přičemž první dvě získal právě na stroji Lloyd C.II (sériové číslo 42.45). Obě vítězství dosáhl během jednoho dne (23.června 1916). Později Busa létal na strojích Hansa-Brandenburg C.I (sériové číslo 26.60). Po válce se nově vzniklé Polsko zmocnilo deseti strojů C.II (označené jako C.IIs), které kapitulovaly v Malopolsku. Polský stát je používal pouze pro výcvik a ze svých seznamů je vyškrtlo v roce 1920.


TTD – Lloyd C.II
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
* Počet členů osádky: 2
* Rozpětí: 14,0 m
* Délka: 9,0 m
* Výška: 3,40 m
* Nosná plocha: 38,0 m2
* Hmotnost prázdného letounu: 905 kg
* Vzletová hmotnost: 1.350 kg
* Maximální rychlost: 128 km/h
* Výzbroj: 1x kulomet Schwarzlose ráže 8 mm, 90 kg pumového nákladu
* Dostup: 3.000 m
* Stoupavost: 5,6 m/s
* Dolet: 400 km
* Motor / Výkon: 1x Hiero / 108 kW (145 k)
* Vyrobeno kusů: 198 ks (nebo 206 ks) všech verzí
* Uživatelé: Rakousko-Uhersko, Polsko



Zdroje:
Vojenská letadla 1 – Václav Němeček – 1989
http://www.theaerodrome.com
http://wp.scn.ru/en/ww1
http://www.idflieg.com

Obrázek
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Letectvo Rakouska-Uherska“