Francouzské průzkumné a bombardovací letadlo
nasazeno 1916 - 1918
WW1
VÝVOJ a KONSTRUKCE
Přirozeným následovníkem Caudronu G.4 (více viz. ZDE: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3555) měl být model G.6, jehož hlavním konstruktérem ve firmě bratří Caudronů (Gaston Caudron v té době byl již po smrti a firmu tak vedl jen jeho bratr René) byl Paul Deville. Ovšem G.6 nikdy nedosáhl takové slávy a vyráběných množství jako G.4, který byl oblíben a vyráběl se nejen ve Francii, ale i v řadě dalších zemí. Přesto se ale jednalo o výrazný stroj, který v konkurenci rozhodně nezapadl.
Konstruktér Paul Deville se rozhodl zlepšit výkony nového modelu v porovnání s G.4 především zástavbou silnějších rotačních motorů Le Rhóne 9 o výkonu 97 kW (130 k) a kompletní přestavbou trupu. To mělo novému stroji zaručit zvýšení rychlosti ze 132 km/h (G.4) na 150 km/h (G.6) a celkové vylepšení jeho letových vlastností. Prototyp poprvé vzlétl v červenci 1916 a podle očekávání podával lepší výkony než jeho předchůdce. Rychlost 150 km/h na úrovni mořské hladiny a 145 km/h ve výšce 2.000 m byla na rok 1916 pro velký dvoumotorový stroj uspokojivá. Dostup 4.725 m a počáteční stoupavost 4,4 m/s byla také na stroj o hmotnosti téměř 1,5 tuny slušná.
Kromě změny pohonné jednotky pak byl nejradikálnější rozdíl v porovnání s G.4 ve tvaru trupu. V případě G.4 se o trupu prakticky ani nedalo mluvit, protože měl pouze dvoumístnou gondolu a zadní směrovky tak byly spojeny s gondolou a křídly rámovým systémem (podobně jako slavný stíhací letoun Airco DH.2). Nový G.6 měl již tradičně pojatý trup v ose letadla, na jehož konci bylo kormidlo a výškovka. Jednalo se tak o dvouplošník celodřevěné konstrukce jehož trup a křídla byla potažena impregnovaným plátnem. Křídla byla spojena čtyřmi páry vzpěr a dále zpevněna vzpěrami, které držely motory. Tyto vzpěry pak ve své spodní části přecházely v podvozkový systém, který byl ještě stále zdvojen (z důvodu lepšího rozložení hmotnosti letounu). Kola podvozku tak byla zdvojená a mezi každým párem byla malá lyže, která měla mít schopnost zabránit zaboření stroje při přistání. Tvar přídě a ocasních ploch byl značně podobný pozdějšímu těžkému doprovodnému stíhacímu letounu Caudron R.11. (více viz. ZDE: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3540).
Výzbroj byla v podobě dvou kulometů Lewis ráže 7,7 mm, přičemž jeden byl obvykle instalován v přídi v pevném střelišti a další obsluhoval za pilotem sedící pozorovatel/bombometčík. Jeho kulomet mohl střílet i šikmo před sebe a pomoci tak chránit letoun a posádku proti útoku zepředu. Stroj tak měl poměrně dobře pokrytou ochranu z většiny směrů útoků, ale obsluha a palba předního kulometu pilotem v boji jistě nebyla jednoduchá, protože vyžadovala manévrovací boj, což pro velký a těžký stroj byl problém. Kromě toho mohl G.6 nést až 100 kg pumového nákladů, což byla kromě pozorovací role jeho hlavní úloha.
Krátce po prvním letu prototypu v létě 1916 byl G.6 přijat armádou do sériové výroby. Ta nakonec dala vzniknout 512 strojům, které sloužily ve francouzském letectvu.
BOJOVÁ SLUŽBA
Co se výroby a bojového nasazení G.6 týče, tak se mi bohužel nepodařilo nikde dohledat více informací. Předpokládám, že sériová výroba byla rozběhnuta na podzim 1916 a první stroje se k útvarům dostaly na přelomu roku 1916/1917. Francie G.6 zařadila do těchto letek: C4, 6, 9-11, 13, 17-18, 21, 27-28, 30, 34, 39, 42-43, 46-47, 51, 53, 56, 61, 64, 74, 104-106, 122, 202, 207, 220, 222, 224-229, 488-490, a 543-544. Letky C545-549 byly poslány do Severní Afriky.
Hlavní úloha tohoto typu letounu byla zcela jistě podle konstrukce a to průzkumná a bombardovací. Dolet G.6 byl sice menší než G.4, ale na rychlé bombardovací mise v týlu nepřítele to jistě stačilo. S doletem cca 360 km se tak mohl pustit na území nepřítele do hloubky cca 100 km a více. Jeho rychlost a výzbroj v roce 1917 nebyla zcela dostačující k tomu, aby mohl létat bez stíhací doprovodu a proto předpokládám, že se v této roli příliš do dějin WW1 nezapsal a ani dlouho neohřál. Časem je vytlačily lepší a úspěšnější stroje a G.6 tak byl do konce války využíván již jen ve výcvikové roli. V každém případě je zajímavé, že o stroji, kterého se vyrobilo za války více jak pět set kusů, toho víme strašně málo, když to srovnáme například s Fokkerem Dr.I (trojplošník), kterého se vyrobilo o cca 200 kusů méně.
TTD – Caudron G.6 (motory Le Rhóne 9)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
* Počet členů osádky: 2
* Rozpětí: 17,22 m
* Délka: 8,6 m
* Výška: 2,95 m
* Nosná plocha:
* Hmotnost prázdného letounu: 940 kg
* Vzletová hmotnost: 1.435 kg
* Maximální rychlost: 150 km/h na úrovni moře
* Výzbroj: 2x kulomet Lewis ráže 7,7 mm, 100 kg pumového nákladu
* Dostup: 4.725 m
* Stoupavost: 4,4 m/s
* Dolet: 2,5 hod (cca 360 km)
* Motor / Výkon: 2x Le Rhóne 9 / 97 kW (130 k)
* Vyrobeno kusů: 512 ks
* Uživatelé: Francie
Zdroje:
Vojenská letadla 1 – Václav Němeček – 1989
www.internetmodeler.com
www.aviafrance.com
www.wikipedia.org
www.aviastar.org
Zvláštní poděkování Martanovi za kontrolu pravopisu
