VIII: díl. Francie 1940. Č 16.
Napsal: 10/8/2009, 07:03
VIII.díl. Francie 1940. Č 16.
Velitel Armée de l´Air generál Vuillemin s delegací na návštěvě u Luftwaffe.
Mnoho vysokých vojenských představitelů francouzského letectva o situaci v Armée de l'Air vědělo, ale vztahy ve francouzském leteckém průmyslu byly tak propletené, že stávající stav šlo jen těžko zlepšit.
Něco se muselo stát…
To něco byla návštěva velitele Armée de l'Air generála Vuillemina a jeho delegace u německé Luftwaffe - a to v létě 1938 – na pozvání říšského ministra Luftwaffe Hermanna Göringa.
Němci se ukázali jako dokonalí režiséři a předvedli Francouzům divadlo. Generála Vuillemina a jeho delegaci protáhli po německých letištích a závodech leteckého průmyslu, kde stály v řadách narovnány nové německé letouny všech možných typů, stíhacího, průzkumného a bombardovacího letectva. Francouzská delegace tak měla být přesvědčena o obrovské síle německé Luftwaffe a o rozsáhlých možnostech produkce nejmodernějších letadel průmyslem Hitlerovy říše.
Faktem je, že generál Vuillemin a jeho delegace byli ohromeni…
Generál Vuillemin sice v rozhovoru s velitelem německého letectva naznačil, že francouzské letectvo disponuje 2 900 ks operačně způsobilých stíhacích letounů I. linie, k čemuž dodal (bylo to v době „Mnichovské krize“), že Francie svoje závazky k ČSR dodrží (ono pověstné „La France rastera fidele a sa parole….“ – pramenem zde je – P. Stehlin: Témoignage pour l’historie. Str. 92, Paris 1964).
Skutečnost však byla taková, že generála Vuillemina síla Luftwaffe ohromila tak, že v následném rozhovoru s francouzským velvyslancem Corbinem přiznal, že pokud vypukne válka proti Německu bude letectvo Francie - tak jak vypadalo v roce 1938, tak jak vypadala ona slavná Armée de l'Air - zničena během prvních čtrnácti dnů od zahájení bojových operací.
Celá francouzská delegace včetně generála Vuillemina, k ohromné škodě ČSR (stále pamatujme, že bylo léto 1938), hned po návratu z Německa tento názor vyslovovala všude nahlas.
Ale hlavně o neschopnosti Armée de l'Air a velikosti Luftwaffe tak hovořil generál Vuillemin a ostatní členové delegace v září 1938, tedy v době - kdy francouzský hlavní štáb (Nejvyšší rada obrany státu – generál Gamelin, generál J. A. Georges, generál L. Colson a generál J. Jeanel) projednával v září 1938 možnosti vojenské pomoci napadenému Československu.
Abychom hovořili konkrétně, tak generál Vuillemin v dopise francouzskému hlavnímu štábu ze dne 26. září 1938 sděluje ministerstvu letectví Francie, že za daného stavu Armée de l'Air musí podat v případě války s Německem demisi, protože odmítá nést zodpovědnost za totální zničení francouzského letectva a za porážku Francie. V hlášení pak uvádí, že následkem naprosté neschopnosti francouzského leteckého průmyslu má Armée de l'Air k dispozici jen 250 ks moderních stíhaček, 120 ks letadel průzkumných a 320 ks bombardovacích.
Za viníky tohoto stavu označil generál Vuillemin ministerstvo letectví a vedení leteckého průmyslu.
Ve svém hlášení generál Vuillemin dokazoval, že v případě války s Německem bude následkem obrovských ztrát pronikavě omezena činnost francouzského letectva ve frontovém pásmu. Pak také, že odpadnou průzkumné lety a nebude k dispozici nic, co by Armée de l'Air mohla postavit proti zvýšené činnosti německé Luftwaffe, která bude neustále posilována dalšími letkami, které na francouzskou frontu přiletí z již zaniklé fronty proti ČSR ( ještě si blíže osvětlíme).
Zároveň ve svém hlášení generál Vuillemin upozorňoval, že Armée de l'Air nemůže ani pomýšlet na nějaké účelnější bombardování cílů v Německu. Armée de l'Air nebude mít možnost ani na počátku konfliktu s Německem, nějakým způsobem odlehčit československé obraně akcemi francouzského letectva.
Generál Vuillemin ve svém hlášení říká, že Armée de l'Air nezajistí ani PVO Paříže, ani PVO ostatních francouzských průmyslových oblastí. Celou PVOS Francie označil za minimální – celkově neschopnou obrany.
Dále generál Vuillemin ve svém hlášení upozorňoval na to, že Armée de l'Air je nepříliš početné a z valné části je vyzbrojeno zastaralými letouny a stíhací letky nemají žádné zálohy – pramenem zde je – P. Stehlin: Témoignage pour l’historie. Str. 92, Paris 1964.
Na toto hlášení generála Vuillemina reagoval ministr Bonnet (viz. G. Bonnet: Le Qaui d’Orsay sous trois republiques. Str. 208) tím, že poukázal na skutečnost, že byl od února 1938 horečně připravován základní program na přezbrojení francouzského stíhacího letectva, které mělo dostat 2 500 nových stíhacích letounů, výkonem odpovídajícím německým Bf-109, ale že tento plán zůstal jen na papíře…..
Skutečnost byla taková, že pro sériovou výrobu přicházel v létě 1938 v úvahu jen stíhací letoun Morane Saulnier M.S.406, vyvinutý a do výroby připravený téměř bez státních dotací, což bylo právě uváděno jako příklad neschopnosti znárodněných podniků.
Všechny ostatní prototypy, ještě s výjimkou víceúčelového Potez 63 ( Potez 630/631), nebyly vůbec připraveny pro sériovou výrobu.
Již jsme říkali o tom, že rychlá náprava ve francouzském leteckém průmyslu neměla naději a tak ministerstvo letectví rozhodlo, že nakoupí moderní letouny v zahraničí.
Jenomže.
Ve světě se všude zbrojilo, všechny státy potřebovaly letadla. Všechny státy potřebovaly moderní letadla pro svou potřebu, a tak na prodej mnohdy zbyly jen podřadnější typy letadel. My víme, že určité kladné výsledky měla nákupní mise Francie jenom v USA, kde závazně objednala stíhací letouny Curtiss 75A-1s
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2710
a bombardovací letouny Martin Maryland 167
,Douglas Boston DB-7.
Jen během tohoto roku 1938 objednala Francie u USA zboží pro francouzskou armádu v hodnotě 85 miliónů dolarů.
Americký průmysl (při známém americkém IZOLACIONALIZMU) nebyl však v roce 1938 ani 1939 na tak rozsáhlé objednávky, jejichž dodací lhůta byla – nejlépe ihned – připraven…
Jak víme prvních 20 Curtissů 75A-1s (později P-36 „Mohawk“, z nichž část převzala za války Velká Británie) došlo na Vánoce 1938 a část v prvních měsících 1939.
No a dodávky bombardérů Martin Maryland 167 a Douglas Boston DB-7 převzala později ve válce také Velká Británie.
Že měla Francie problémy s obstaráváním letadel, trochu novějších, tak o tom svědčí i to, že zakoupila licenci na výrobu holandské stíhačky Koolhoven F.K.58
, když také uvažovala úplně vážně o německé nabídce na odprodej většího množství zastaralých stíhacích dvojplošníků Heinkel He-51 a Arado Ar-68 a pak také, jak jsme si říkali, i po Mnichovu chtěla část ČS. Avií B-534, které již také nepředstavovaly nejmodernější typ letadla.
V době čs. krize – v době Mnichova – v září 1938, bylo Armée de l'Air vyzbrojeno převážně letouny, které byly vyvinuty do roku 1934….
Považme – v září 1938 měla Armée de l'Air modernější jen stíhací letoun Morane Saulnier M.S.405 – kterých - všimněme si - dostala jenom 6 kusů jako první 7. letka. Tato 7. letka je však dostala k praktickému vyzkoušení tzv. 0 – série.
Tato 0 – série měla být až po vyzkoušení nahrazena modernější variantou M.S.406.
Byly to právě zkoušky M.S.405, které upozornily na další závažný nedostatek. I když Armée de l'Air měla velmi dobrý výcvik stíhacích pilotů, nebyla připravena k přezbrojení na modernější rychlé letouny s vyšším plošným zatížením.
V Armée de l'Air chyběl vhodný přeškolovací letoun!!!
Přípravy francouzského stíhacího letectva na budoucí válku také prokázaly, že ani množství letadel, které Armée de l'Air má nestačí na předpokládanou výši bojových a provozních ztrát.
Ještě v době francouzské mobilizace – v srpnu 1939 – mělo Armée de l'Air jenom několik moderních stíhacích letadel (M.S.405/406, Curtiss H-75 a M.B.151/152) - jen 19 s celkem 23 stavěných perutí, přičemž je třeba podotknout, že nejméně polovina těchto letounů sloužila v té době k přeškolování pilotů a pro operační použití a tedy k boji s nepřítelem se s nimi nedalo počítat….
Některé stíhací perutě Armée de l'Air – přezbrojené na nové typy letadel – měly v roce 1939 jen 2 letky po 6 až 8 bojových letadlech – to přesto, že systemizovaný stav předpokládal 12 až 13 letounů.
Na jaře 1940 - těsně před zahájením německé ofenzívy směrem na Západ – disponovala Armée de l'Air jen 510 stíhacími letouny I. linie – z čehož 442 ks tvořily shora uvedené moderní typy letadel…….!!!!
Velitel Armée de l´Air generál Vuillemin s delegací na návštěvě u Luftwaffe.
Mnoho vysokých vojenských představitelů francouzského letectva o situaci v Armée de l'Air vědělo, ale vztahy ve francouzském leteckém průmyslu byly tak propletené, že stávající stav šlo jen těžko zlepšit.
Něco se muselo stát…
To něco byla návštěva velitele Armée de l'Air generála Vuillemina a jeho delegace u německé Luftwaffe - a to v létě 1938 – na pozvání říšského ministra Luftwaffe Hermanna Göringa.
Němci se ukázali jako dokonalí režiséři a předvedli Francouzům divadlo. Generála Vuillemina a jeho delegaci protáhli po německých letištích a závodech leteckého průmyslu, kde stály v řadách narovnány nové německé letouny všech možných typů, stíhacího, průzkumného a bombardovacího letectva. Francouzská delegace tak měla být přesvědčena o obrovské síle německé Luftwaffe a o rozsáhlých možnostech produkce nejmodernějších letadel průmyslem Hitlerovy říše.
Faktem je, že generál Vuillemin a jeho delegace byli ohromeni…
Generál Vuillemin sice v rozhovoru s velitelem německého letectva naznačil, že francouzské letectvo disponuje 2 900 ks operačně způsobilých stíhacích letounů I. linie, k čemuž dodal (bylo to v době „Mnichovské krize“), že Francie svoje závazky k ČSR dodrží (ono pověstné „La France rastera fidele a sa parole….“ – pramenem zde je – P. Stehlin: Témoignage pour l’historie. Str. 92, Paris 1964).
Skutečnost však byla taková, že generála Vuillemina síla Luftwaffe ohromila tak, že v následném rozhovoru s francouzským velvyslancem Corbinem přiznal, že pokud vypukne válka proti Německu bude letectvo Francie - tak jak vypadalo v roce 1938, tak jak vypadala ona slavná Armée de l'Air - zničena během prvních čtrnácti dnů od zahájení bojových operací.
Celá francouzská delegace včetně generála Vuillemina, k ohromné škodě ČSR (stále pamatujme, že bylo léto 1938), hned po návratu z Německa tento názor vyslovovala všude nahlas.
Ale hlavně o neschopnosti Armée de l'Air a velikosti Luftwaffe tak hovořil generál Vuillemin a ostatní členové delegace v září 1938, tedy v době - kdy francouzský hlavní štáb (Nejvyšší rada obrany státu – generál Gamelin, generál J. A. Georges, generál L. Colson a generál J. Jeanel) projednával v září 1938 možnosti vojenské pomoci napadenému Československu.
Abychom hovořili konkrétně, tak generál Vuillemin v dopise francouzskému hlavnímu štábu ze dne 26. září 1938 sděluje ministerstvu letectví Francie, že za daného stavu Armée de l'Air musí podat v případě války s Německem demisi, protože odmítá nést zodpovědnost za totální zničení francouzského letectva a za porážku Francie. V hlášení pak uvádí, že následkem naprosté neschopnosti francouzského leteckého průmyslu má Armée de l'Air k dispozici jen 250 ks moderních stíhaček, 120 ks letadel průzkumných a 320 ks bombardovacích.
Za viníky tohoto stavu označil generál Vuillemin ministerstvo letectví a vedení leteckého průmyslu.
Ve svém hlášení generál Vuillemin dokazoval, že v případě války s Německem bude následkem obrovských ztrát pronikavě omezena činnost francouzského letectva ve frontovém pásmu. Pak také, že odpadnou průzkumné lety a nebude k dispozici nic, co by Armée de l'Air mohla postavit proti zvýšené činnosti německé Luftwaffe, která bude neustále posilována dalšími letkami, které na francouzskou frontu přiletí z již zaniklé fronty proti ČSR ( ještě si blíže osvětlíme).
Zároveň ve svém hlášení generál Vuillemin upozorňoval, že Armée de l'Air nemůže ani pomýšlet na nějaké účelnější bombardování cílů v Německu. Armée de l'Air nebude mít možnost ani na počátku konfliktu s Německem, nějakým způsobem odlehčit československé obraně akcemi francouzského letectva.
Generál Vuillemin ve svém hlášení říká, že Armée de l'Air nezajistí ani PVO Paříže, ani PVO ostatních francouzských průmyslových oblastí. Celou PVOS Francie označil za minimální – celkově neschopnou obrany.
Dále generál Vuillemin ve svém hlášení upozorňoval na to, že Armée de l'Air je nepříliš početné a z valné části je vyzbrojeno zastaralými letouny a stíhací letky nemají žádné zálohy – pramenem zde je – P. Stehlin: Témoignage pour l’historie. Str. 92, Paris 1964.
Na toto hlášení generála Vuillemina reagoval ministr Bonnet (viz. G. Bonnet: Le Qaui d’Orsay sous trois republiques. Str. 208) tím, že poukázal na skutečnost, že byl od února 1938 horečně připravován základní program na přezbrojení francouzského stíhacího letectva, které mělo dostat 2 500 nových stíhacích letounů, výkonem odpovídajícím německým Bf-109, ale že tento plán zůstal jen na papíře…..
Skutečnost byla taková, že pro sériovou výrobu přicházel v létě 1938 v úvahu jen stíhací letoun Morane Saulnier M.S.406, vyvinutý a do výroby připravený téměř bez státních dotací, což bylo právě uváděno jako příklad neschopnosti znárodněných podniků.
Všechny ostatní prototypy, ještě s výjimkou víceúčelového Potez 63 ( Potez 630/631), nebyly vůbec připraveny pro sériovou výrobu.
Již jsme říkali o tom, že rychlá náprava ve francouzském leteckém průmyslu neměla naději a tak ministerstvo letectví rozhodlo, že nakoupí moderní letouny v zahraničí.
Jenomže.
Ve světě se všude zbrojilo, všechny státy potřebovaly letadla. Všechny státy potřebovaly moderní letadla pro svou potřebu, a tak na prodej mnohdy zbyly jen podřadnější typy letadel. My víme, že určité kladné výsledky měla nákupní mise Francie jenom v USA, kde závazně objednala stíhací letouny Curtiss 75A-1s
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2710
a bombardovací letouny Martin Maryland 167
,Douglas Boston DB-7.
Jen během tohoto roku 1938 objednala Francie u USA zboží pro francouzskou armádu v hodnotě 85 miliónů dolarů.
Americký průmysl (při známém americkém IZOLACIONALIZMU) nebyl však v roce 1938 ani 1939 na tak rozsáhlé objednávky, jejichž dodací lhůta byla – nejlépe ihned – připraven…
Jak víme prvních 20 Curtissů 75A-1s (později P-36 „Mohawk“, z nichž část převzala za války Velká Británie) došlo na Vánoce 1938 a část v prvních měsících 1939.
No a dodávky bombardérů Martin Maryland 167 a Douglas Boston DB-7 převzala později ve válce také Velká Británie.
Že měla Francie problémy s obstaráváním letadel, trochu novějších, tak o tom svědčí i to, že zakoupila licenci na výrobu holandské stíhačky Koolhoven F.K.58
, když také uvažovala úplně vážně o německé nabídce na odprodej většího množství zastaralých stíhacích dvojplošníků Heinkel He-51 a Arado Ar-68 a pak také, jak jsme si říkali, i po Mnichovu chtěla část ČS. Avií B-534, které již také nepředstavovaly nejmodernější typ letadla.
V době čs. krize – v době Mnichova – v září 1938, bylo Armée de l'Air vyzbrojeno převážně letouny, které byly vyvinuty do roku 1934….
Považme – v září 1938 měla Armée de l'Air modernější jen stíhací letoun Morane Saulnier M.S.405 – kterých - všimněme si - dostala jenom 6 kusů jako první 7. letka. Tato 7. letka je však dostala k praktickému vyzkoušení tzv. 0 – série.
Tato 0 – série měla být až po vyzkoušení nahrazena modernější variantou M.S.406.
Byly to právě zkoušky M.S.405, které upozornily na další závažný nedostatek. I když Armée de l'Air měla velmi dobrý výcvik stíhacích pilotů, nebyla připravena k přezbrojení na modernější rychlé letouny s vyšším plošným zatížením.
V Armée de l'Air chyběl vhodný přeškolovací letoun!!!
Přípravy francouzského stíhacího letectva na budoucí válku také prokázaly, že ani množství letadel, které Armée de l'Air má nestačí na předpokládanou výši bojových a provozních ztrát.
Ještě v době francouzské mobilizace – v srpnu 1939 – mělo Armée de l'Air jenom několik moderních stíhacích letadel (M.S.405/406, Curtiss H-75 a M.B.151/152) - jen 19 s celkem 23 stavěných perutí, přičemž je třeba podotknout, že nejméně polovina těchto letounů sloužila v té době k přeškolování pilotů a pro operační použití a tedy k boji s nepřítelem se s nimi nedalo počítat….
Některé stíhací perutě Armée de l'Air – přezbrojené na nové typy letadel – měly v roce 1939 jen 2 letky po 6 až 8 bojových letadlech – to přesto, že systemizovaný stav předpokládal 12 až 13 letounů.
Na jaře 1940 - těsně před zahájením německé ofenzívy směrem na Západ – disponovala Armée de l'Air jen 510 stíhacími letouny I. linie – z čehož 442 ks tvořily shora uvedené moderní typy letadel…….!!!!
