to Pátrač & Pop
Tak s tímto naprosto souhlasím, to se zcela kryje s mými zkušenostmi!
ČSLA v obraně
T. zv. prověrkové komise byly určitě ve všeobecné "oblibě". Zažil jsem dvě velké prověrky během zákl. služby a jednu později na cvičení - tam mi již byli tito "důstojníci" volní. Dvě první jsem opravdu dost protrpěl, protože mi v té době ještě nebylo jasné, že komisaři mají pouze nadřenou teorii a o skutečnosti nemají ani potuchy.
Při vyšetřování mimořádné události jde hlavně o to, jaké pokyny dostane velitel komise před výjezdem k postiženému útvaeu. Ale je pravdou, že se objeví jedinci, kteří snad mají z neštěstí jiných radost.
Při vyšetřování mimořádné události jde hlavně o to, jaké pokyny dostane velitel komise před výjezdem k postiženému útvaeu. Ale je pravdou, že se objeví jedinci, kteří snad mají z neštěstí jiných radost.
Nám se v roce 1988 v Bechnyni ve službě postřelit příslušník stráže. Byl to kluk odněkud ze Šumperka. Natáhl sapík a jakýmsi eskamoterským kouskem si prostřelil hrudník.
Druhý den přišlo avizo a třetí den přijela. Byly jich dva autobusy, celkově 71. Velel tomu generál Podešva. Měli za úkol zjistit co se stalo , proč se stalo astanovit odpovědnost. Potud to bylo korektní. Jenže náš celý útvar v té době měl ve stavech 128 lidí všech dohromady. Takže si představte jaké to je když na 1,5 vojáka je jeden komisař. Místo aby se prověřilo:
- reálnost strážního systému,
- rozumnost výběru vojáků na jednotlivá čísla vojenských odborností
- způsob přípravy stráže a podobné opravdové reálie, což by rychle vedlo k tomu, co se nakonec touto komisí nezjistilo
Komise prověřila komplexně celý útvar. Mě osobně a mých 7 palivářů postupně prověřovalo 11 komisařů. Na nic nepřišli ale nakonec se v celkovém zápisu nedostaků zjištěných u útvaru objevilo i to, že útvar má vážný nedostatek v tom, že náčelník služby PHM nemá písemné přípravy napsány na stroji ale pouze rukou. Takže za pokus o sebevraždu jsem mohl i já, přestože jsem ani psací stroj neměl předepsán jako vybavení.
Jak to dopadlo: velitel úvaru přišel o míst a byl převelen. Politruk , převelen. 6 vojáků z povolání potrestáno.
Sebevrah byť neúspěšní pak byl propuštěn na stálou dovolenou. Po dvou měsícíhc se přislo na skutečnou příčinu-
ten chlapec pocházel z rodiny kde měli nějakou duševní poruchu a páchali podobné věci už několik generací. Skákali pod vlaky, topili se a podobně. Odvodová komise a vojenská správa to ignorovali, přijali ho jako plně služby schopného a přímo ho zařadili jako způsobilého pro služby ve strážních jednotkách. takže armáda ne naší vinou potencionálního sebevraha vybavila zbraní.
Osobně jsem žádal na základě těchto zjištění o revizi rozhodnutí prověrkové komise ale neuspěl jsem, pouze jsem si vykoledoval další kontrolu mě osobně. Skuteční viníci tedy OVS si udrželi čistý štít. Kydž jsem měl potom cestu do Opavy tak jsem se tam zastavil - odmítli sese mnou bavit a jakoukoliv vinu kategoricky popřeli a stěžovali si na mě na ministerstvu. A dostal jsem po hubě po třetí.
Nikdy jsem na tuto nespravedlnost nezapoměl a nikdy na ni nezapomenu.
A teďkonc si představte, když se toto v armádě dělo všeobecně, zvláště kontroly generála Vápno byly pověstné arogancí a hloupostí, že by jste jako velitel prováděli ve velkém cvičení s broděním, plaváním a podobnými výstřednostmi. Jen blbec si sám na sebe přivolá problém. A jsem u té šedi průměrnosti a alibismu.
Pro mě osobně to bylo o to horší, že jsem jel se svým velitelem, člověkem, kterého jsem si vždy hluboce vážil a dodnes jsem rád, že je na světě k mámě toho nešťastníka s úkolem jí sdělit, že má kluka s těžkým zraněním v němocnici.
Když jsme se vrátili a lidi bylo to zlé, tak jsme se zpili jak dacani.
Takže takto k některým reáliím v ČSLA.
Těším se na další vaše vstupy a děkuji za ty dosavadní, myslím si že poslední dvě témata o této armádě se podařila.
Druhý den přišlo avizo a třetí den přijela. Byly jich dva autobusy, celkově 71. Velel tomu generál Podešva. Měli za úkol zjistit co se stalo , proč se stalo astanovit odpovědnost. Potud to bylo korektní. Jenže náš celý útvar v té době měl ve stavech 128 lidí všech dohromady. Takže si představte jaké to je když na 1,5 vojáka je jeden komisař. Místo aby se prověřilo:
- reálnost strážního systému,
- rozumnost výběru vojáků na jednotlivá čísla vojenských odborností
- způsob přípravy stráže a podobné opravdové reálie, což by rychle vedlo k tomu, co se nakonec touto komisí nezjistilo
Komise prověřila komplexně celý útvar. Mě osobně a mých 7 palivářů postupně prověřovalo 11 komisařů. Na nic nepřišli ale nakonec se v celkovém zápisu nedostaků zjištěných u útvaru objevilo i to, že útvar má vážný nedostatek v tom, že náčelník služby PHM nemá písemné přípravy napsány na stroji ale pouze rukou. Takže za pokus o sebevraždu jsem mohl i já, přestože jsem ani psací stroj neměl předepsán jako vybavení.
Jak to dopadlo: velitel úvaru přišel o míst a byl převelen. Politruk , převelen. 6 vojáků z povolání potrestáno.
Sebevrah byť neúspěšní pak byl propuštěn na stálou dovolenou. Po dvou měsícíhc se přislo na skutečnou příčinu-
ten chlapec pocházel z rodiny kde měli nějakou duševní poruchu a páchali podobné věci už několik generací. Skákali pod vlaky, topili se a podobně. Odvodová komise a vojenská správa to ignorovali, přijali ho jako plně služby schopného a přímo ho zařadili jako způsobilého pro služby ve strážních jednotkách. takže armáda ne naší vinou potencionálního sebevraha vybavila zbraní.Osobně jsem žádal na základě těchto zjištění o revizi rozhodnutí prověrkové komise ale neuspěl jsem, pouze jsem si vykoledoval další kontrolu mě osobně. Skuteční viníci tedy OVS si udrželi čistý štít. Kydž jsem měl potom cestu do Opavy tak jsem se tam zastavil - odmítli sese mnou bavit a jakoukoliv vinu kategoricky popřeli a stěžovali si na mě na ministerstvu. A dostal jsem po hubě po třetí.
Nikdy jsem na tuto nespravedlnost nezapoměl a nikdy na ni nezapomenu.
A teďkonc si představte, když se toto v armádě dělo všeobecně, zvláště kontroly generála Vápno byly pověstné arogancí a hloupostí, že by jste jako velitel prováděli ve velkém cvičení s broděním, plaváním a podobnými výstřednostmi. Jen blbec si sám na sebe přivolá problém. A jsem u té šedi průměrnosti a alibismu.
Pro mě osobně to bylo o to horší, že jsem jel se svým velitelem, člověkem, kterého jsem si vždy hluboce vážil a dodnes jsem rád, že je na světě k mámě toho nešťastníka s úkolem jí sdělit, že má kluka s těžkým zraněním v němocnici.
Když jsme se vrátili a lidi bylo to zlé, tak jsme se zpili jak dacani.
Takže takto k některým reáliím v ČSLA.
Těším se na další vaše vstupy a děkuji za ty dosavadní, myslím si že poslední dvě témata o této armádě se podařila.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Hlavní téma zde je ČSLA v obraně, tak se vrátím do obrany.
Je jasné, že útok přes naše pohraniční hory na západě by představoval pro jednotky US. Army a Bundeswehru velký problém. Proto velení NATO v Evropě počítalo s obchvatem. Jednotky na Šumavě měly zaměstnat naší obranu a další část měla proniknout údolím Dunaje do Rakouska. Odtud se měl proud rozdělit na dva základní směry, severní - na směr Brno, Ostrava a jihovýchodní - směr Bratislava, Budapest, Miškolc, Košice.
Proti této větvi útoku mělo velení VS připraven úder "JZ" v nejužší části údolí Dunaje mezi Alpami a Šumavou. Zde by bylo použito 5-6 jaderných hlavic střední tonáže. Tím by došlo ke zničení pronikajících vojsk NATO a současně ke změně reliéfu krajiny a tím ke znemožnění postupu tímto směrem.
Nejvyšší místa VS si nedělala iluzi o aktivním odporu Bundesscheru při ochraně neutrality Rakouska a počítalo se zapojením rakouské armády na straně NATO, byla-li by mobilizována.
Je jasné, že útok přes naše pohraniční hory na západě by představoval pro jednotky US. Army a Bundeswehru velký problém. Proto velení NATO v Evropě počítalo s obchvatem. Jednotky na Šumavě měly zaměstnat naší obranu a další část měla proniknout údolím Dunaje do Rakouska. Odtud se měl proud rozdělit na dva základní směry, severní - na směr Brno, Ostrava a jihovýchodní - směr Bratislava, Budapest, Miškolc, Košice.
Proti této větvi útoku mělo velení VS připraven úder "JZ" v nejužší části údolí Dunaje mezi Alpami a Šumavou. Zde by bylo použito 5-6 jaderných hlavic střední tonáže. Tím by došlo ke zničení pronikajících vojsk NATO a současně ke změně reliéfu krajiny a tím ke znemožnění postupu tímto směrem.
Nejvyšší místa VS si nedělala iluzi o aktivním odporu Bundesscheru při ochraně neutrality Rakouska a počítalo se zapojením rakouské armády na straně NATO, byla-li by mobilizována.
To mi připomnělo .. v první polovině devadesátých let vyšel článek v našem regionálním plátku (Nová Svoboda myslím) o plánech NATO, kdy mělo padnout pár atomů na Ostravu, jejího okolí a Moravské brány. Mělo se tím zabránit, respektive zpomalit přísun posil a zásob z SSSR. Nevíte je-li na tom něco pravdy nebo to byla něčí senzacechtivost?
Samozřejmě že to byla pravda, USA/NATO nebyli žádní andílkové (ale ani nazdárkové).
Podrobnosti např. plán OFFTACLE počítal se zásahem 104 měst 220 atomovými bombami a opětovným zásahem 72 bombami. A to již v říjnu roku 1949...
Podrobnosti, která to byla města, ale nenajdeš. Ale vzhledem k tomu, že se plánoval útok mj. na industriální cíle, tak Ostrava je logický cíl.
Podrobnosti např. plán OFFTACLE počítal se zásahem 104 měst 220 atomovými bombami a opětovným zásahem 72 bombami. A to již v říjnu roku 1949...
Podrobnosti, která to byla města, ale nenajdeš. Ale vzhledem k tomu, že se plánoval útok mj. na industriální cíle, tak Ostrava je logický cíl.
Bojové možnosti motostřeleckého praporu ČSLA v obraně
Jedná se o doplněný článek, který jsem rozdělil na části. ČÁST 2 bude o ženijním budování obrany, umístím zítra.
Jelikož taktika jednotek v obraně byla již dostatečně popsána, soustředím se na bojové možnosti našich jednotek. Jedná se o názory a výpočty podle výzbroje a organizace na začátku 80. let. A jak tady bylo správně upozorněno, všechny výpočty používající teorii pravděpodobnosti a statistiku jsou již podle pojmenování pouze pravděpodobnější než ostatní. V praxi to samozřejmě často dopadne jinak. Již dopředu uvádím, že hlavním zdrojem mi byly články z časopisu Bojová příprava a ženijní předpisy, dále v případě zavádění BVP, T – 72 a minometu 120 mm vz. 82 a organizačních struktur ženijního praporu a roty pan Pavel Minařík.
Bojové možnosti motostřeleckého praporu v obraně jsou dány souborem :
---palebných a manévrovacích možností : ČÁST 1
---stupeň ženijního vybudování obrany : ČÁST 2
---morálně bojových vlastností vojáků
---připraveností velitelského sboru
V článku budu brát v úvahu pouze první dva uvedené parametry. Výhledově, podle časových možností, doplním ČÁST 3 : obrana za zvláštních podmínek ( v horském a zalesněném terénu, při obraně na vodním toku a osady )
*Cíl obrany :
---odrazit útok pozemního nepřítele v určité síle, hlavně útoku tanků a jiných bojových vozidel
---čelit úderům ZHN, dělostřelectva a letectva
*Boj je dvoustranný proces, proto bojové možnosti lze vyjádřit určitým srovnáním s konkrétními jednotkami protivníka a v podmínkách určitého prostředí. Je nutné brát v úvahu i ztráty z předchozí činnosti a předpokládané ztráty způsobené palebnou přípravou nepřítele včetně jaderných úderů a úderů letectva, které podle uvažovaných možností nepřítele mohou dosáhnout až 30 %: Naproti tomu ztráty útočícího nepřítele ve výši 50 % představují pravděpodobnost 0,9 zastavení jeho útoku. Podle taktických norem Bundeswehru a US ARMY útočí prapory v šířce 2 – 3 km.
ČÁST 1
Palebné a manévrové možnosti Závisely na typu zavedené obrněné techniky, organizaci mspr a terénu :
*BVP 1 byly zavedeny pouze vždy jen u jednoho msp v divizi, zbylé byly vyzbrojeny OT – 64. Bylo zaváděno od roku 1974 takto : v roce 1988 jich bylo celkem 2074 kusů.
1974 – 49 msp, 1974 až 1976 – 2 roty 8 a 63 msp plně přezbrojeny : 8 msp 1979 a 63 msp 1980, 1975 – 57 msp, 1976 – 10 msp, 1977 – 3 a 79 msp, 1978 – 9 a 62 msp, 1979 – 5 msp, 1981 všechny msr tp 1, 9 a 4 td, 1982 – všechny msr tp zbývajících td
*BVP 2 byly zavedeny u msp 1., 9. a 14. td, BVP 1 byly u msr tankových pluků td. Bylo zaváděno od roku 1983 takto : v celkovém počtu 280 kusů, to odpovídá 9 praporům, tj. 3 msp
Zahájení licenční výroby se v různých zdrojích liší, a to buď rok 1984 nebo 1987
1983 – 30 kusů 3. msp Louny ( 1. td ) dodávka ze SSSR s optickým dálkoměrem, další prapory přezbrojeny postupně
1987 – 79. msp ( 9. td ), pro účely výcviku 63 msp ( 14. td )
Rok nezjištěn – 67 msp ( 19 msd )
*OT 64 byly zavedeny u zbývajících msp msd
*OT 62 byly zavedeny u td do jejich nahrazení BVP
Možnosti PT obrany praporu s případnými posilovými prostředky
Základem každého postavení jsou opěrné body rot. Základ obrany tvoří protitanková obrana, proto je nutné prvosledovým praporům na OT – 64 přidělovat do opěrných bodů rot tankové jednotky a do obranného rajónu praporu další posilové PT prostředky. Boj s tanky je nutno již vést daleko před předním okrajem obrany všemi dostupnými prostředky na jejich maximální vzdálenost.
---mo pr USA : 62 PTŘS – 22 TOW s dostřelem 3000 m ( na tuto vzdálenost doba letu 16 vteřin ) a 40 DRAGON s dostřelem 2000 m ( na 1000 m doba letu 12 vteřin ). Dále 140 ručních PT prostředků pro jednorázové použití.
---m pr Bundeswehru : 27 PTŘS MILAN a 60 pancéřovek
Počty PT zbraní, jejich možnosti a propočty efektivnosti jednotlivých protitankových zbraní
Koeficient uvádí, kolik cílů zničí jedna zbraň. Koeficienty jsou pro ve vybudovanou obranu při boji s tanky protivníka : ( Při boji s BVP a OT jsou koeficienty v průměru 1,5 až 2krát vyšší, při ženijně nevybudované obraně budou naopak o třetinu až čtvrtinu nižší ). Musíme ale vzít v úvahu, že v praxi budou mít pancéřovky a kanóny 73 mm na BVP – 1 omezenou účinnost na moderní tanky typů Leopard 1A1A, A3, A4, Leopard 2, Chieftain, od 1981 i M 1 Abrams.
---27 RPG – 7 : 0,3 – V každém družstvu jeden kus, dostřel na pohyblivé cíle 300 metrů, rychlost střelby 4 – 6 ran / minutu, u každé zbraně neseno 5 nábojů ( 2 pancéřovník, 3 pomocník Pa ). Tudíž mohou zničit 9 cílů.
---RPG – 75 : 0,3 – jednorázová, dostřel na pohyblivé cíle 200 metrů. Počet variabilní, počítáme-li, že bude zařazena u velitele roty a praporních jednotek pro blízkou PT obranu, můžeme vzít v úvahu 21 kusů. Tudíž mohou zničit 7 cílů.
---2 BzK vz. 59 ( 59A ) : 1,0 – V PT četě praporu na OT . Rychlost střelby je až 6 ran / minutu a maximální dálka střelby na obrněné cíle činí 1300 metrů. Ničí tedy pouze 2 cíle.
---3 nebo 4 o. z. PTŘS přenosná Maljutka - v PT četě praporu : 2,0. Mohou zničit 6 nebo 8 cílů.
---31 o. z. PTŘS na BVP : 2,5 - obě mají stejné parametry, maximální účinný dostřel činí 3000 m, rychlost palby na velkých dálkách 1 – 2 výstřely za minutu. Praktická bojová rychlost střelby nepřátelského tanku : 3 – 5 ran za minutu. Od 2000 do 1000 m může vystřelit 9 – 15 krát. Za tutéž dobu může střelec operátor provést odpálení 3 – 4 PTŘS, při manévru a silné palbě nepřítele 2 PTŘS. Budeme uvažovat o těchto dvou odpáleních, protože je to prakticky pravděpodobnější. Mohou zničit až 77 cílů.
---31 kanón 73 mm BVP - 1 : 0,7 - měl s kumulativní střelou maximální účinný dostřel 1300 metrů. Metná dálka na cíl vysoký 2 metry byla 765 metrů. Taky jsem slyšel od více vojáků, co s tím stříleli, že nad 1000 metrů a větším větru to už bylo jenom "plašení ptáků". Mohou zničit 22 cílů.
---10 nebo 12 tanků : 2,5, dálka střelby 2 – 2,5 km. Mohou zničit 25 – 30 cílů.
Zjednodušený výpočet : Počet jednotlivých PT prostředků obránce x příslušně upravené koeficienty efektivnosti, snížíme-li dosaženou hodnotu o 30 % a srovnáme s 50 % nepřátelských tanků a obrněných vozidel ( OT a BVP ), vychází nám toto :
*mspr na BVP : je schopen čelit hodnotě dvou tankových praporů, zesílených motorizovanou ( mechanizovanou ) rotou, tj. průměrná šířka obranného rajónu činí 5 km, hloubka 3 km.
*mspr na OT a zesílený tankovou rotou : je schopen čelit tankovému praporu s motorizovanou ( mechanizovanou ) rotou nebo dvěma mechanizovaným praporům, tj. šířka obranného rajónu 3, maximálně do 5 km, hloubka 2 km.
Možnosti pěchotních a jiných paleb praporu při ničení živé síly nepřítele
Jedná se o palby SA 58, LK 59, AGS 17 u msr na OT – 64 v počtu 2 kusy u granátometného družstva, u lafetovaných ráže 7,62, 12,7 a 14,5 mm, raketometnou četu a posilových dělostřeleckých zbraní ( nejčastěji by se jednalo o 122 mm H vz. 38/74 a 100 mm kanón vz. 53 ). Podle zkušeností z 2. světové války k odražení zteče nepřátelské pěchoty je nutné vytvořit hustotu palby 4 – 5 střel na běžný metr fronty za minutu, přičemž základem je palba kulometů. Při praktické rychlosti palby kulometů 150 r/min a 120 r/min ( údaj podle autora článku ) u samopalů může motostřelecký prapor dosáhnout požadované hustoty palby na šířce 4 – 5 km.
Organizace a použití smíšené protitankové čety ( baterie ) mspr na OT ( mspr na BVP ji neměl )
Vývoj organizace :
1960 : PT baterie - zavedení BzK vz. 59 v počtu 6 kusů
1961 : redukce na PT četu se 2 BzK, v průběhu 60. let postupně umisťovány na OT : u mspr td OT – 62D, u mspr msd na OT – 810D. Součástí je i OT s osvětlovacím družstvem.
1975 : smíšená PT četa - 2 BzK, 3 nebo 4 o. z. přenosných PTŘS Maljutka a OT s osvětlovacím družstvem, později v 1. polovině 80. let přejmenovaná na smíšenou PT baterii : četa BzK 1. a 2. družstvo – po jednom BzK a četa PTŘS 3 – 4 o. z. a OT s osvětlovacím družstvem.
V tomto článku se soustředím na organizaci smíšené PT čety. Je prostředkem velitele praporu předurčeným pro boj s tanky a jinými obrněnými cíli protivníka. Smíšená organizace spojuje výhody obou zbraní a plně pokrývá palbou prostor před obranným rajónem praporu. Plní úkoly v podřízenosti velitele praporu a družstva zaujímají vyčkávací prostor na směru předpokládaného úderu tanků protivníka. Je vhodné jej volit poblíž VPS praporu ve vzdálenosti 1 km od předního okraje. Z tohoto prostoru četa plánuje 2 – 3 palebné čáry, na kterých provede rekognoskaci, upraví příjezdové komunikace a podle možností i ženijně vybuduje. Pro příklad náročnosti uvádím, že pro okop BzK je potřeba výkop 23 m3, 5 – 12 denních výkonů při ručním budování a 3 denní výkony při využití 15 kg trhavin. Její přidělení rotě je možné uskutečnit například v případě budování obrany mimo dotyk a předsunutého postavení, které brání tato vyčleněná rota a dále v případě, že v obranném rajónu praporu je pouze jeden tankový směr ne větší než opěrný bod roty. Umožní-li to terén, je vždy výhodnější ponechat BzK na OT.
Použití přenosných PTŘS : Útočící tanky mají na vzdálenost 1500 – 2000 m palebnou převahu nad PTŘS, proto se nedoporučuje, aby vstupovaly do palebného souboje samostatně. Mají se používat po sekcích a rozmisťovat ve druhé linii ve vzdálenosti 500 m od tanků v obraně s rozestupy mezi OZ 100 - 300 m. Je nutné častěji využívat šikmé palby. Maximální účinný dostřel činí 3000 m, rychlost palby na velkých dálkách 1 – 2 výstřely za minutu. Praktická bojová rychlost střelby nepřátelského tanku : 3 – 5 ran za minutu. Od 2000 do 1000 m může vystřelit 9 – 15 krát. Za tutéž dobu může střelec operátor provést odpálení 3 – 4 PTŘS, při manévru a silné palbě nepřítele 2 PTŘS. Budeme uvažovat o těchto dvou odpáleních, protože je to prakticky pravděpodobnější.
Palebné čáry se volí v opěrných bodech rot za opěrnými body čet ve vzdálenosti 200 – 300 metrů od předního okraje.Odpalovací zařízení PTŘS jsou rozmisťována od sebe 100 – 300 metrů do šířky a 200 – 400 metrů do hloubky. OT zaujímají postavení 100 metrů za palebnými postaveními ve skrytu.
BzK se umisťují po stranách o. z. pro šikmé palby nebo i před nimi. Vzdálenost mezi BzK je 100 metrů, od o. z. do 300 metrů. Umožní-li to terén, je vždy výhodnější ponechat BzK na OT.
Bojové použití raketometné čety mspr
Tato není univerzálním prostředkem, který vyřeší všechny úkoly, avšak je mohutným palebným prostředkem praporu k získání palebné převahy v omezeném prostoru. K jejímu efektivnímu využití je potřeba znát možnosti a dodržovat zásady jejího nasazení.
130 mm RM. vz. 51 byl do organizace mspr začleněn v roce 1967 v počtu dvou kusů. RM četa je důležitým palebným prostředkem hlavně v kritických fázích bojové činnosti, a proto si ji zpravidla velitel praporu ponechá ve své přímé podřízenosti. Může se použít k vytvoření palebné převahy ve prospěch útočící roty nebo při odrážení protizteče. Jejím hlavním úkolem je umlčovat a ničit živou sílu a palebné prostředky nepřítele, v první řadě nekryté. Může též bořit zákopy, úkryty a budovy upravené k obraně. Jedná se o skoro vždy o cíle pozorované z pozemní pozorovatelny a palba může být vedena jedním nebo oběma raketomety převážně z odkrytého, ale i polozakrytého, nejméně často ze zakrytého palebného postavení.
Bojová sestava čety, její umístění v sestavě praporu a úkoly :
Bojová sestava zahrnuje VPS velitele čety, vyčkávací postavení a palebné postavení. Palebná postavení ( hlavní a záložní ) se určuje ve všech druzích boje 1 – 1,5 km od předního okraje, jednotlivé RM vzdáleny od sebe 50 – 100 m.
*V útoku se účastní palebné přípravy palebné přípravy v rámci dělostřelectva motostřeleckého pluku a palebné úkoly obdrží od náčelníka dělostřelectva. Po skončení palebné přípravy bude plnit úkoly podle požadavků velitele praporu. V průběhu boje se bude přemisťovat za rotami prvního sledu praporu, skoky od jednoho vyčkávacího postavení ke druhému. V útoku má mspr šířku 1 – 2 km, to znamená, že bude zpravidla stačit jedno odkryté a jedno (polo)zakryté a dále jedno záložní.
*V obraně : VPS velitele čety v hloubce 1 – 1,5 km od okraje, volí se poblíže VPS velitele praporu. Vede se odtud průzkum nepřítele a terénu, pozoruje činnost vlastních jednotek a řídí palba čety. V některých případech ( vyjímečně ) může být velitel čety ve vyčkávacím postavení a pozorovatelnu zaujímá až po obdržení palebného úkolu. Vyčkávací postavení čety : 2 – 3 km od předního okraje.V obraně má mspr šířku 3 – 5 km, bude se zpravidla volit několik postavení pro přímou střelbu a 1 – 2 (polo)zakrytých, a to na každém obranném postavení praporu.
*Za pochodu s předvídáním střetného boje se může přidělit k podpoře ČPZ, potom se přesunuje na její zádi. V případě ponechání k podpoře hlavních sil se přesunuje na jejich čele.
Rozměry zbraně a vozidla
Raketomet poskytuje nepříteli poměrně velký cíl, zvláště při přímé palbě z odkrytého palebného postavení. Možnosti postavení náměru úzce souvisí s plochou raketometu z pohledu nepřítele. Při střelbě přes kabinu nám technické možnosti zbraně dovolují použít náměr od + 12° do 50°, to znamená od dálky střelby minimálně 4500 m do maximální dálky střelby zbraně. Vzhledem k tomu, že plnění úkolů přímou střelbou se počítá zpravidla na dálku střelby od 3 km, bude potřeba stavět vozidlo šikmo na výstřelnou, čímž zvětšujeme jeho obrys. Z uvedených důvodů je vždy nutné omezit činnost v palebném postavení na nejkratší dobu nutnou ke splnění úkolu.
Bojové možnosti z hlediska charakteristiky rozptylu :
---Neumožňuje ničit bodové nebo cíle malých rozměrů. Dálkový rozptyl je nejmenší na maximální dálce a největší na minimální. Jinak tomu je se šířkovým, který se zvětšuje se zvětšováním dálky střelby. Z těchto charakteristik je nutné určovat i cíle pro jednotlivé raketomety.
---Na dálku 8000 m bude rozptyl téměř kruhový hl. 248 m x Š 268 m ( dále : první údaj hl., druhý šířka ), na maximální dostřel 8150 m 236 m x 288 m. Podíváme- li se na menší dálky, tak na 1000 m 528 x 30 m, na 2000 m 500 x 52 m, na 3000 m 468 x 76 m, na dálku polovičního maximálního dostřelu, tj. 4 km, dostaneme plochu o rozměrech 400 x 100 m, na 5000 m 384 x 140 m, na 6000 m 336 x 176 m, na 7000 m 292 x 216 m. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že nejvýhodnější bude střelba na dálky okolo 7 km a cíl o rozměrech minimálně hloubky 300 x Š 200 m, jelikož jej v tomto rozsahu pokryje vlivem rozptylu 67 % vystřelených ran. Podíváme- li se na dálku 4 km, dostaneme plochu o rozměrech hloubky 400 x Š 100 m. To znamená, že plocha cíle pro raketometnou četu by měla být udávána v rozměrech o hl. 200 – 400 m a Š 100 – 200 m, v každém případě minimální hloubka cíle musí být 200 m.
---druhy cílů a možnosti jejich ničení :
Raketomet je schopen za 13 vteřin vystřelit 32 raket, tj. četa 64. Spotřeba střeliva na jednotlivé druhy cílů se určuje podle Pravidel střelby pozemního dělostřelectva Děl -2-1. Účinná střelba četou bude vždy vedena jednou dálkou zaměřovače a jedním směrem na střed cíle. Z hlediska rozptylu a spotřeby munice ( v palebném postavení není možno provést přebití, to by bylo to poslední, o co by se pokusili ) jsou to tyto cíle :
*umlčení živé síly a palebných prostředků nekrytých : 10 ran na 1 ha plochy cíle při hloubce cíle minimálně 200 m a ploše 8 ha. Při hloubce cíle menších než 200 m spotřeba 32 ran na 1 ha
*přehradná palba : 32 ran
Příklady cílů, které je neúčelné ničit RM četou ( v závorce počet potřebných střel ): umlčení nepřátelské baterie ( 192 ), minometné čety ( 144 ), kryté živé síly a palebných prostředků ( 192 na 1 ha cíle )
Bezpečnostní vzdálenost :
---Při přestřelování vlastních jednotek při zkrácené přípravě
*minimální vzdálenost vlastních jednotek od palebného postavení je závislá na dálce střelby, např. výška vrcholu dráhy střely je na 1500 m - 27 m, na 2000 m - 45 m, na 3000 m – 100 m.
*minimální vzdálenost cíle od vlastních jednotek a dálce střelby 3 km je 700 – 800 m, u 5 km je to 900 – 1200 m. Pro praxi, hlavně při BOS v míru, je nutné počítat s 1000 metry.
---Do vzdálenosti 150 – 200 m před raketometem nesmí být žádná překážka a za zbraní do 50 m žádné snadno zápalné předměty nebo munice.
Minometná baterie mspr ve 2. polovině 80. let
Byla vyzbrojena minomety 120 mm vz. 82 a tažena za P V 3 S – M. Každá baterie měla 6 kusů, do roku 1987 však měly baterie pouze 4 minomety. Zaváděny byly následovně :
1986 : 8. msp 13. td a 67. msp 19. msd
1988 : 49. msp 20. msd, 65. msp 20. msd a 57. msp 19. msd
1989 : 10. msp 2. msd, 11. msp 2. msd a 68. msp 15. msp
Tedy 19., 20. a 2. msd měly přezbrojeny každá dva pluky, 13. a 15. msd po jednom.
Zdůvodnění struktury obranného rajónu praporu z hlediska ochrany proti ZHN
Pokud budou dodrženy níže uvedené normy rozptýlení jednotlivých rot a jiných součástí ( VS, týl, dělvo atd. ), bude zároveň splněn i požadavek účinného rozptýlení proti dělostřeleckému a leteckému napadení.
---jaderným úderem velmi malé ráže 0,08 kt nesmí dojít ke zničení více než jedné čety, ničivý okruh má průměr 600 – 700 m, pak mezi dvěma četami ( opěrné body čet Š 300 – 400 m, Hl. 200 – 300 m ) je nutné mít mezeru 300 metrů.
---jaderným úderem malé ráže 10 kt nesmí dojít ke zničení více než jedné roty, ničivý poloměr činí 2,5 km. Mezery mezi opěrnými body rot ( Š 1 – 1,5 km, Hl. 0,5 – 1 km ) musí mezery mezi nimi činit 1 – 1,5 km.
---jaderným úderem střední ráže nesmí dojít ke zničení více než dvou rot
Závěr Výsledkem tohoto zkoumání je výše uvedené určení šířky a hloubky obranného rajónu praporu ( včetně opěrných bodů rot a čet ), který je prapor schopen bránit a zásady uspořádání jeho struktury.
Zdroje Části 1 : Bojová příprava
*BP 6/81 : Bojové možnosti motostřeleckého praporu v obraně, plk. Ing. Jiří Křížek, CSc.
…………: Obranný boj malých jednotek, plk. Doc. Ing. Zdeněk Kodeš, CSc.
*BP 6/84 : BVP – 1 v systému PT paleb, původní článek Vojennyj vestnik 10/83
*BP 12/81 : OT a BVP z hlediska podmínek soudobého boje, plk. Ing. Stanislav Kočíř, CSc.
*BP 7/70 : PT prostředky nepřítele a boj s nimi, pplk. Ing. Milan Matulík
*BP 2/80 . Zkušenosti z bojového použití PT čety mspr, pplk. Ing. Alexej Pospíchal
*BP 7/81 : Vedení boje s PT prostředky nepřítele, plk Ing. Josef Mikš
*BP 3/79 : Zásady organizace obrany praporu, pplk. Jan Prachovský, pplk. Václav Jecha
Československé vojenství, odpovědi na otázky, autor Pavel Minařík
Jedná se o doplněný článek, který jsem rozdělil na části. ČÁST 2 bude o ženijním budování obrany, umístím zítra.
Jelikož taktika jednotek v obraně byla již dostatečně popsána, soustředím se na bojové možnosti našich jednotek. Jedná se o názory a výpočty podle výzbroje a organizace na začátku 80. let. A jak tady bylo správně upozorněno, všechny výpočty používající teorii pravděpodobnosti a statistiku jsou již podle pojmenování pouze pravděpodobnější než ostatní. V praxi to samozřejmě často dopadne jinak. Již dopředu uvádím, že hlavním zdrojem mi byly články z časopisu Bojová příprava a ženijní předpisy, dále v případě zavádění BVP, T – 72 a minometu 120 mm vz. 82 a organizačních struktur ženijního praporu a roty pan Pavel Minařík.
Bojové možnosti motostřeleckého praporu v obraně jsou dány souborem :
---palebných a manévrovacích možností : ČÁST 1
---stupeň ženijního vybudování obrany : ČÁST 2
---morálně bojových vlastností vojáků
---připraveností velitelského sboru
V článku budu brát v úvahu pouze první dva uvedené parametry. Výhledově, podle časových možností, doplním ČÁST 3 : obrana za zvláštních podmínek ( v horském a zalesněném terénu, při obraně na vodním toku a osady )
*Cíl obrany :
---odrazit útok pozemního nepřítele v určité síle, hlavně útoku tanků a jiných bojových vozidel
---čelit úderům ZHN, dělostřelectva a letectva
*Boj je dvoustranný proces, proto bojové možnosti lze vyjádřit určitým srovnáním s konkrétními jednotkami protivníka a v podmínkách určitého prostředí. Je nutné brát v úvahu i ztráty z předchozí činnosti a předpokládané ztráty způsobené palebnou přípravou nepřítele včetně jaderných úderů a úderů letectva, které podle uvažovaných možností nepřítele mohou dosáhnout až 30 %: Naproti tomu ztráty útočícího nepřítele ve výši 50 % představují pravděpodobnost 0,9 zastavení jeho útoku. Podle taktických norem Bundeswehru a US ARMY útočí prapory v šířce 2 – 3 km.
ČÁST 1
Palebné a manévrové možnosti Závisely na typu zavedené obrněné techniky, organizaci mspr a terénu :
*BVP 1 byly zavedeny pouze vždy jen u jednoho msp v divizi, zbylé byly vyzbrojeny OT – 64. Bylo zaváděno od roku 1974 takto : v roce 1988 jich bylo celkem 2074 kusů.
1974 – 49 msp, 1974 až 1976 – 2 roty 8 a 63 msp plně přezbrojeny : 8 msp 1979 a 63 msp 1980, 1975 – 57 msp, 1976 – 10 msp, 1977 – 3 a 79 msp, 1978 – 9 a 62 msp, 1979 – 5 msp, 1981 všechny msr tp 1, 9 a 4 td, 1982 – všechny msr tp zbývajících td
*BVP 2 byly zavedeny u msp 1., 9. a 14. td, BVP 1 byly u msr tankových pluků td. Bylo zaváděno od roku 1983 takto : v celkovém počtu 280 kusů, to odpovídá 9 praporům, tj. 3 msp
Zahájení licenční výroby se v různých zdrojích liší, a to buď rok 1984 nebo 1987
1983 – 30 kusů 3. msp Louny ( 1. td ) dodávka ze SSSR s optickým dálkoměrem, další prapory přezbrojeny postupně
1987 – 79. msp ( 9. td ), pro účely výcviku 63 msp ( 14. td )
Rok nezjištěn – 67 msp ( 19 msd )
*OT 64 byly zavedeny u zbývajících msp msd
*OT 62 byly zavedeny u td do jejich nahrazení BVP
Možnosti PT obrany praporu s případnými posilovými prostředky
Základem každého postavení jsou opěrné body rot. Základ obrany tvoří protitanková obrana, proto je nutné prvosledovým praporům na OT – 64 přidělovat do opěrných bodů rot tankové jednotky a do obranného rajónu praporu další posilové PT prostředky. Boj s tanky je nutno již vést daleko před předním okrajem obrany všemi dostupnými prostředky na jejich maximální vzdálenost.
---mo pr USA : 62 PTŘS – 22 TOW s dostřelem 3000 m ( na tuto vzdálenost doba letu 16 vteřin ) a 40 DRAGON s dostřelem 2000 m ( na 1000 m doba letu 12 vteřin ). Dále 140 ručních PT prostředků pro jednorázové použití.
---m pr Bundeswehru : 27 PTŘS MILAN a 60 pancéřovek
Počty PT zbraní, jejich možnosti a propočty efektivnosti jednotlivých protitankových zbraní
Koeficient uvádí, kolik cílů zničí jedna zbraň. Koeficienty jsou pro ve vybudovanou obranu při boji s tanky protivníka : ( Při boji s BVP a OT jsou koeficienty v průměru 1,5 až 2krát vyšší, při ženijně nevybudované obraně budou naopak o třetinu až čtvrtinu nižší ). Musíme ale vzít v úvahu, že v praxi budou mít pancéřovky a kanóny 73 mm na BVP – 1 omezenou účinnost na moderní tanky typů Leopard 1A1A, A3, A4, Leopard 2, Chieftain, od 1981 i M 1 Abrams.
---27 RPG – 7 : 0,3 – V každém družstvu jeden kus, dostřel na pohyblivé cíle 300 metrů, rychlost střelby 4 – 6 ran / minutu, u každé zbraně neseno 5 nábojů ( 2 pancéřovník, 3 pomocník Pa ). Tudíž mohou zničit 9 cílů.
---RPG – 75 : 0,3 – jednorázová, dostřel na pohyblivé cíle 200 metrů. Počet variabilní, počítáme-li, že bude zařazena u velitele roty a praporních jednotek pro blízkou PT obranu, můžeme vzít v úvahu 21 kusů. Tudíž mohou zničit 7 cílů.
---2 BzK vz. 59 ( 59A ) : 1,0 – V PT četě praporu na OT . Rychlost střelby je až 6 ran / minutu a maximální dálka střelby na obrněné cíle činí 1300 metrů. Ničí tedy pouze 2 cíle.
---3 nebo 4 o. z. PTŘS přenosná Maljutka - v PT četě praporu : 2,0. Mohou zničit 6 nebo 8 cílů.
---31 o. z. PTŘS na BVP : 2,5 - obě mají stejné parametry, maximální účinný dostřel činí 3000 m, rychlost palby na velkých dálkách 1 – 2 výstřely za minutu. Praktická bojová rychlost střelby nepřátelského tanku : 3 – 5 ran za minutu. Od 2000 do 1000 m může vystřelit 9 – 15 krát. Za tutéž dobu může střelec operátor provést odpálení 3 – 4 PTŘS, při manévru a silné palbě nepřítele 2 PTŘS. Budeme uvažovat o těchto dvou odpáleních, protože je to prakticky pravděpodobnější. Mohou zničit až 77 cílů.
---31 kanón 73 mm BVP - 1 : 0,7 - měl s kumulativní střelou maximální účinný dostřel 1300 metrů. Metná dálka na cíl vysoký 2 metry byla 765 metrů. Taky jsem slyšel od více vojáků, co s tím stříleli, že nad 1000 metrů a větším větru to už bylo jenom "plašení ptáků". Mohou zničit 22 cílů.
---10 nebo 12 tanků : 2,5, dálka střelby 2 – 2,5 km. Mohou zničit 25 – 30 cílů.
Zjednodušený výpočet : Počet jednotlivých PT prostředků obránce x příslušně upravené koeficienty efektivnosti, snížíme-li dosaženou hodnotu o 30 % a srovnáme s 50 % nepřátelských tanků a obrněných vozidel ( OT a BVP ), vychází nám toto :
*mspr na BVP : je schopen čelit hodnotě dvou tankových praporů, zesílených motorizovanou ( mechanizovanou ) rotou, tj. průměrná šířka obranného rajónu činí 5 km, hloubka 3 km.
*mspr na OT a zesílený tankovou rotou : je schopen čelit tankovému praporu s motorizovanou ( mechanizovanou ) rotou nebo dvěma mechanizovaným praporům, tj. šířka obranného rajónu 3, maximálně do 5 km, hloubka 2 km.
Možnosti pěchotních a jiných paleb praporu při ničení živé síly nepřítele
Jedná se o palby SA 58, LK 59, AGS 17 u msr na OT – 64 v počtu 2 kusy u granátometného družstva, u lafetovaných ráže 7,62, 12,7 a 14,5 mm, raketometnou četu a posilových dělostřeleckých zbraní ( nejčastěji by se jednalo o 122 mm H vz. 38/74 a 100 mm kanón vz. 53 ). Podle zkušeností z 2. světové války k odražení zteče nepřátelské pěchoty je nutné vytvořit hustotu palby 4 – 5 střel na běžný metr fronty za minutu, přičemž základem je palba kulometů. Při praktické rychlosti palby kulometů 150 r/min a 120 r/min ( údaj podle autora článku ) u samopalů může motostřelecký prapor dosáhnout požadované hustoty palby na šířce 4 – 5 km.
Organizace a použití smíšené protitankové čety ( baterie ) mspr na OT ( mspr na BVP ji neměl )
Vývoj organizace :
1960 : PT baterie - zavedení BzK vz. 59 v počtu 6 kusů
1961 : redukce na PT četu se 2 BzK, v průběhu 60. let postupně umisťovány na OT : u mspr td OT – 62D, u mspr msd na OT – 810D. Součástí je i OT s osvětlovacím družstvem.
1975 : smíšená PT četa - 2 BzK, 3 nebo 4 o. z. přenosných PTŘS Maljutka a OT s osvětlovacím družstvem, později v 1. polovině 80. let přejmenovaná na smíšenou PT baterii : četa BzK 1. a 2. družstvo – po jednom BzK a četa PTŘS 3 – 4 o. z. a OT s osvětlovacím družstvem.
V tomto článku se soustředím na organizaci smíšené PT čety. Je prostředkem velitele praporu předurčeným pro boj s tanky a jinými obrněnými cíli protivníka. Smíšená organizace spojuje výhody obou zbraní a plně pokrývá palbou prostor před obranným rajónem praporu. Plní úkoly v podřízenosti velitele praporu a družstva zaujímají vyčkávací prostor na směru předpokládaného úderu tanků protivníka. Je vhodné jej volit poblíž VPS praporu ve vzdálenosti 1 km od předního okraje. Z tohoto prostoru četa plánuje 2 – 3 palebné čáry, na kterých provede rekognoskaci, upraví příjezdové komunikace a podle možností i ženijně vybuduje. Pro příklad náročnosti uvádím, že pro okop BzK je potřeba výkop 23 m3, 5 – 12 denních výkonů při ručním budování a 3 denní výkony při využití 15 kg trhavin. Její přidělení rotě je možné uskutečnit například v případě budování obrany mimo dotyk a předsunutého postavení, které brání tato vyčleněná rota a dále v případě, že v obranném rajónu praporu je pouze jeden tankový směr ne větší než opěrný bod roty. Umožní-li to terén, je vždy výhodnější ponechat BzK na OT.
Použití přenosných PTŘS : Útočící tanky mají na vzdálenost 1500 – 2000 m palebnou převahu nad PTŘS, proto se nedoporučuje, aby vstupovaly do palebného souboje samostatně. Mají se používat po sekcích a rozmisťovat ve druhé linii ve vzdálenosti 500 m od tanků v obraně s rozestupy mezi OZ 100 - 300 m. Je nutné častěji využívat šikmé palby. Maximální účinný dostřel činí 3000 m, rychlost palby na velkých dálkách 1 – 2 výstřely za minutu. Praktická bojová rychlost střelby nepřátelského tanku : 3 – 5 ran za minutu. Od 2000 do 1000 m může vystřelit 9 – 15 krát. Za tutéž dobu může střelec operátor provést odpálení 3 – 4 PTŘS, při manévru a silné palbě nepřítele 2 PTŘS. Budeme uvažovat o těchto dvou odpáleních, protože je to prakticky pravděpodobnější.
Palebné čáry se volí v opěrných bodech rot za opěrnými body čet ve vzdálenosti 200 – 300 metrů od předního okraje.Odpalovací zařízení PTŘS jsou rozmisťována od sebe 100 – 300 metrů do šířky a 200 – 400 metrů do hloubky. OT zaujímají postavení 100 metrů za palebnými postaveními ve skrytu.
BzK se umisťují po stranách o. z. pro šikmé palby nebo i před nimi. Vzdálenost mezi BzK je 100 metrů, od o. z. do 300 metrů. Umožní-li to terén, je vždy výhodnější ponechat BzK na OT.
Bojové použití raketometné čety mspr
Tato není univerzálním prostředkem, který vyřeší všechny úkoly, avšak je mohutným palebným prostředkem praporu k získání palebné převahy v omezeném prostoru. K jejímu efektivnímu využití je potřeba znát možnosti a dodržovat zásady jejího nasazení.
130 mm RM. vz. 51 byl do organizace mspr začleněn v roce 1967 v počtu dvou kusů. RM četa je důležitým palebným prostředkem hlavně v kritických fázích bojové činnosti, a proto si ji zpravidla velitel praporu ponechá ve své přímé podřízenosti. Může se použít k vytvoření palebné převahy ve prospěch útočící roty nebo při odrážení protizteče. Jejím hlavním úkolem je umlčovat a ničit živou sílu a palebné prostředky nepřítele, v první řadě nekryté. Může též bořit zákopy, úkryty a budovy upravené k obraně. Jedná se o skoro vždy o cíle pozorované z pozemní pozorovatelny a palba může být vedena jedním nebo oběma raketomety převážně z odkrytého, ale i polozakrytého, nejméně často ze zakrytého palebného postavení.
Bojová sestava čety, její umístění v sestavě praporu a úkoly :
Bojová sestava zahrnuje VPS velitele čety, vyčkávací postavení a palebné postavení. Palebná postavení ( hlavní a záložní ) se určuje ve všech druzích boje 1 – 1,5 km od předního okraje, jednotlivé RM vzdáleny od sebe 50 – 100 m.
*V útoku se účastní palebné přípravy palebné přípravy v rámci dělostřelectva motostřeleckého pluku a palebné úkoly obdrží od náčelníka dělostřelectva. Po skončení palebné přípravy bude plnit úkoly podle požadavků velitele praporu. V průběhu boje se bude přemisťovat za rotami prvního sledu praporu, skoky od jednoho vyčkávacího postavení ke druhému. V útoku má mspr šířku 1 – 2 km, to znamená, že bude zpravidla stačit jedno odkryté a jedno (polo)zakryté a dále jedno záložní.
*V obraně : VPS velitele čety v hloubce 1 – 1,5 km od okraje, volí se poblíže VPS velitele praporu. Vede se odtud průzkum nepřítele a terénu, pozoruje činnost vlastních jednotek a řídí palba čety. V některých případech ( vyjímečně ) může být velitel čety ve vyčkávacím postavení a pozorovatelnu zaujímá až po obdržení palebného úkolu. Vyčkávací postavení čety : 2 – 3 km od předního okraje.V obraně má mspr šířku 3 – 5 km, bude se zpravidla volit několik postavení pro přímou střelbu a 1 – 2 (polo)zakrytých, a to na každém obranném postavení praporu.
*Za pochodu s předvídáním střetného boje se může přidělit k podpoře ČPZ, potom se přesunuje na její zádi. V případě ponechání k podpoře hlavních sil se přesunuje na jejich čele.
Rozměry zbraně a vozidla
Raketomet poskytuje nepříteli poměrně velký cíl, zvláště při přímé palbě z odkrytého palebného postavení. Možnosti postavení náměru úzce souvisí s plochou raketometu z pohledu nepřítele. Při střelbě přes kabinu nám technické možnosti zbraně dovolují použít náměr od + 12° do 50°, to znamená od dálky střelby minimálně 4500 m do maximální dálky střelby zbraně. Vzhledem k tomu, že plnění úkolů přímou střelbou se počítá zpravidla na dálku střelby od 3 km, bude potřeba stavět vozidlo šikmo na výstřelnou, čímž zvětšujeme jeho obrys. Z uvedených důvodů je vždy nutné omezit činnost v palebném postavení na nejkratší dobu nutnou ke splnění úkolu.
Bojové možnosti z hlediska charakteristiky rozptylu :
---Neumožňuje ničit bodové nebo cíle malých rozměrů. Dálkový rozptyl je nejmenší na maximální dálce a největší na minimální. Jinak tomu je se šířkovým, který se zvětšuje se zvětšováním dálky střelby. Z těchto charakteristik je nutné určovat i cíle pro jednotlivé raketomety.
---Na dálku 8000 m bude rozptyl téměř kruhový hl. 248 m x Š 268 m ( dále : první údaj hl., druhý šířka ), na maximální dostřel 8150 m 236 m x 288 m. Podíváme- li se na menší dálky, tak na 1000 m 528 x 30 m, na 2000 m 500 x 52 m, na 3000 m 468 x 76 m, na dálku polovičního maximálního dostřelu, tj. 4 km, dostaneme plochu o rozměrech 400 x 100 m, na 5000 m 384 x 140 m, na 6000 m 336 x 176 m, na 7000 m 292 x 216 m. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že nejvýhodnější bude střelba na dálky okolo 7 km a cíl o rozměrech minimálně hloubky 300 x Š 200 m, jelikož jej v tomto rozsahu pokryje vlivem rozptylu 67 % vystřelených ran. Podíváme- li se na dálku 4 km, dostaneme plochu o rozměrech hloubky 400 x Š 100 m. To znamená, že plocha cíle pro raketometnou četu by měla být udávána v rozměrech o hl. 200 – 400 m a Š 100 – 200 m, v každém případě minimální hloubka cíle musí být 200 m.
---druhy cílů a možnosti jejich ničení :
Raketomet je schopen za 13 vteřin vystřelit 32 raket, tj. četa 64. Spotřeba střeliva na jednotlivé druhy cílů se určuje podle Pravidel střelby pozemního dělostřelectva Děl -2-1. Účinná střelba četou bude vždy vedena jednou dálkou zaměřovače a jedním směrem na střed cíle. Z hlediska rozptylu a spotřeby munice ( v palebném postavení není možno provést přebití, to by bylo to poslední, o co by se pokusili ) jsou to tyto cíle :
*umlčení živé síly a palebných prostředků nekrytých : 10 ran na 1 ha plochy cíle při hloubce cíle minimálně 200 m a ploše 8 ha. Při hloubce cíle menších než 200 m spotřeba 32 ran na 1 ha
*přehradná palba : 32 ran
Příklady cílů, které je neúčelné ničit RM četou ( v závorce počet potřebných střel ): umlčení nepřátelské baterie ( 192 ), minometné čety ( 144 ), kryté živé síly a palebných prostředků ( 192 na 1 ha cíle )
Bezpečnostní vzdálenost :
---Při přestřelování vlastních jednotek při zkrácené přípravě
*minimální vzdálenost vlastních jednotek od palebného postavení je závislá na dálce střelby, např. výška vrcholu dráhy střely je na 1500 m - 27 m, na 2000 m - 45 m, na 3000 m – 100 m.
*minimální vzdálenost cíle od vlastních jednotek a dálce střelby 3 km je 700 – 800 m, u 5 km je to 900 – 1200 m. Pro praxi, hlavně při BOS v míru, je nutné počítat s 1000 metry.
---Do vzdálenosti 150 – 200 m před raketometem nesmí být žádná překážka a za zbraní do 50 m žádné snadno zápalné předměty nebo munice.
Minometná baterie mspr ve 2. polovině 80. let
Byla vyzbrojena minomety 120 mm vz. 82 a tažena za P V 3 S – M. Každá baterie měla 6 kusů, do roku 1987 však měly baterie pouze 4 minomety. Zaváděny byly následovně :
1986 : 8. msp 13. td a 67. msp 19. msd
1988 : 49. msp 20. msd, 65. msp 20. msd a 57. msp 19. msd
1989 : 10. msp 2. msd, 11. msp 2. msd a 68. msp 15. msp
Tedy 19., 20. a 2. msd měly přezbrojeny každá dva pluky, 13. a 15. msd po jednom.
Zdůvodnění struktury obranného rajónu praporu z hlediska ochrany proti ZHN
Pokud budou dodrženy níže uvedené normy rozptýlení jednotlivých rot a jiných součástí ( VS, týl, dělvo atd. ), bude zároveň splněn i požadavek účinného rozptýlení proti dělostřeleckému a leteckému napadení.
---jaderným úderem velmi malé ráže 0,08 kt nesmí dojít ke zničení více než jedné čety, ničivý okruh má průměr 600 – 700 m, pak mezi dvěma četami ( opěrné body čet Š 300 – 400 m, Hl. 200 – 300 m ) je nutné mít mezeru 300 metrů.
---jaderným úderem malé ráže 10 kt nesmí dojít ke zničení více než jedné roty, ničivý poloměr činí 2,5 km. Mezery mezi opěrnými body rot ( Š 1 – 1,5 km, Hl. 0,5 – 1 km ) musí mezery mezi nimi činit 1 – 1,5 km.
---jaderným úderem střední ráže nesmí dojít ke zničení více než dvou rot
Závěr Výsledkem tohoto zkoumání je výše uvedené určení šířky a hloubky obranného rajónu praporu ( včetně opěrných bodů rot a čet ), který je prapor schopen bránit a zásady uspořádání jeho struktury.
Zdroje Části 1 : Bojová příprava
*BP 6/81 : Bojové možnosti motostřeleckého praporu v obraně, plk. Ing. Jiří Křížek, CSc.
…………: Obranný boj malých jednotek, plk. Doc. Ing. Zdeněk Kodeš, CSc.
*BP 6/84 : BVP – 1 v systému PT paleb, původní článek Vojennyj vestnik 10/83
*BP 12/81 : OT a BVP z hlediska podmínek soudobého boje, plk. Ing. Stanislav Kočíř, CSc.
*BP 7/70 : PT prostředky nepřítele a boj s nimi, pplk. Ing. Milan Matulík
*BP 2/80 . Zkušenosti z bojového použití PT čety mspr, pplk. Ing. Alexej Pospíchal
*BP 7/81 : Vedení boje s PT prostředky nepřítele, plk Ing. Josef Mikš
*BP 3/79 : Zásady organizace obrany praporu, pplk. Jan Prachovský, pplk. Václav Jecha
Československé vojenství, odpovědi na otázky, autor Pavel Minařík
Naposledy upravil(a) komisař dne 12/9/2009, 10:53, celkem upraveno 2 x.
Nemýlím-li se, v rámci ženijně zodolněného systému obrany se budovala minová pole.
Pro mne, neznalého pravidel budování minových polí se nabízí tyto otázky:
1. Který stupeň jednotek budoval minová pole?
2. Jaká byla struktůra minového pole?
3. Jaké bylo zajištění minových polí před jejich deaktivací zásahem protivníka ( USP - úsek soustředěné palby aj.)?
Pro mne, neznalého pravidel budování minových polí se nabízí tyto otázky:
1. Který stupeň jednotek budoval minová pole?
2. Jaká byla struktůra minového pole?
3. Jaké bylo zajištění minových polí před jejich deaktivací zásahem protivníka ( USP - úsek soustředěné palby aj.)?
komisař - luxusní záležitost. Velice děkuji za tento soubor informací. Celá původní práce začíná dostávat jiný a to velmi atraktivní rozměr.
Pop - primo - o tom jak plánovaly v NATO útok na naši zemi moc nevím. Naši současní historikové se vyčerpávají v tom, aby naši armádu ukázali v co nejhorším světle - tedy že ona měla zautočit na druhou stranu.
Zdá se že jsi v obraze - nechceš o tom něco sepsat?
Pop - secundo. O minových pracech toho vím málo. Sice jsem se učil miny pokládat povrchově i podpovrchově ale jakým způsobem se k vydání rozkazů o položení minových polí dospělo či kdo je realizoval - podle jednotlivých stupňů nevím bezpečeně tutíž nebudu spekulovat.
Mantro - kamaráde mohl bys pro to něco udělat?
Pop - primo - o tom jak plánovaly v NATO útok na naši zemi moc nevím. Naši současní historikové se vyčerpávají v tom, aby naši armádu ukázali v co nejhorším světle - tedy že ona měla zautočit na druhou stranu.
Zdá se že jsi v obraze - nechceš o tom něco sepsat?
Pop - secundo. O minových pracech toho vím málo. Sice jsem se učil miny pokládat povrchově i podpovrchově ale jakým způsobem se k vydání rozkazů o položení minových polí dospělo či kdo je realizoval - podle jednotlivých stupňů nevím bezpečeně tutíž nebudu spekulovat.
Mantro - kamaráde mohl bys pro to něco udělat?
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Vzhledem ke snižující se úrovni školství je vcelku snadné přesvědčit mládež a veřejnost vůbec, že ČSLA měla za úkol napadnout "mírumilovné" jednotky US. Army a Bungeswehru. Zde se nabízí rčení mistra propagandy Dr. Goebelse: ,,Stokrát opakovaná lež se stává pravdou."
To je samozřejmě hloupost. Ani s divizemi střední skupiny vojsk Sov. armády bychom nedali dohromady tolik techniky a vojáků k provedení útočné operace, která by měla šanci na úspěch.
Naším jediným úkolem bylo zadržet první úder vojsk NATO a umožnit uskupení západních vojenských okruhů na území SSSR přesun do výchozích postavení pro zničení protivníka. Tam byla ta skutečná úderná síla vojsk VS. Především územím Polska a bývalé NDR se měl rozvíjet útok obrovských tankových uskupení. V našem prostoru se měla, podle mojich informací, iniciovat pouze omezená protiakce za účelem obnovy státních hranic a jejich částečné překročení, které mělo zajistit určité nárazníkové pásmo pro případ protiúderu některých "zapomenutých" divizí NATO.
V době, o které zde diskutujeme, mělo Československo vynikající zpravodajské úspěchy. Naše informace patřily k těm nejkvalitnějším a nejutajovanějším na světě. Rozhodně bychom je využily na přípravu obrany. V 80. letech 20. stol. by asi těžko došlo k překvapivému útoku z kterékoliv strany.
To je samozřejmě hloupost. Ani s divizemi střední skupiny vojsk Sov. armády bychom nedali dohromady tolik techniky a vojáků k provedení útočné operace, která by měla šanci na úspěch.
Naším jediným úkolem bylo zadržet první úder vojsk NATO a umožnit uskupení západních vojenských okruhů na území SSSR přesun do výchozích postavení pro zničení protivníka. Tam byla ta skutečná úderná síla vojsk VS. Především územím Polska a bývalé NDR se měl rozvíjet útok obrovských tankových uskupení. V našem prostoru se měla, podle mojich informací, iniciovat pouze omezená protiakce za účelem obnovy státních hranic a jejich částečné překročení, které mělo zajistit určité nárazníkové pásmo pro případ protiúderu některých "zapomenutých" divizí NATO.
V době, o které zde diskutujeme, mělo Československo vynikající zpravodajské úspěchy. Naše informace patřily k těm nejkvalitnějším a nejutajovanějším na světě. Rozhodně bychom je využily na přípravu obrany. V 80. letech 20. stol. by asi těžko došlo k překvapivému útoku z kterékoliv strany.
POP a Pátrač : mám rozdělaný článek Ženijní zabezpečení obrany a tamse o minových polích také zmíním. Když byl projevený zájem, tak to ještě rozšířím.
Jinak prozatím : minová pole budovali ženisti. Nejnižší byla ženijní rota u vševojskového pluku a pak ženijní prapor divize. Minovače byly i na OT 64, OT 62, BVP, a i na P V 3S. Na konci 80. let i speciánínástavba na Tatře 815, ta měla i upravený ( zkrácený ) raketomet z RM 70.
Jinak prozatím : minová pole budovali ženisti. Nejnižší byla ženijní rota u vševojskového pluku a pak ženijní prapor divize. Minovače byly i na OT 64, OT 62, BVP, a i na P V 3S. Na konci 80. let i speciánínástavba na Tatře 815, ta měla i upravený ( zkrácený ) raketomet z RM 70.
Komisař: použití "minových skluzavek" z PV3S, OT-64 a OT-62 potvrzuji. Stejně tak minování z vrtulníků Mi-4 a Mi-8 se sejmutými vraty nákladové rampy.
Proti tvrzení, že totéž bylo i na BVP protestuji, neboť šlo o "projekt" využití vozidel, která byla odzbrojena/zbavena věží, střílen, periskopů, ... až několik let po roce 1989 v rámci smluv o snižování počtů konvenční výzbroje... Stejně tak ten projekt ženijního vozidla pro minování na dálku a za pohybu na tatrováckém podvozku se objevil někdy kolem roku 1993-94... Bavíme se přece o ČSLA.
Proti tvrzení, že totéž bylo i na BVP protestuji, neboť šlo o "projekt" využití vozidel, která byla odzbrojena/zbavena věží, střílen, periskopů, ... až několik let po roce 1989 v rámci smluv o snižování počtů konvenční výzbroje... Stejně tak ten projekt ženijního vozidla pro minování na dálku a za pohybu na tatrováckém podvozku se objevil někdy kolem roku 1993-94... Bavíme se přece o ČSLA.
Palič, je to docela možné, viděl jsem to BVP a Tatru pouze na fotografiích bez datování. Byla to taková rychlá odpověď.
Pro Pátrače : Našel jsem v BP 2/80 článek od pplk. Ing. Jaromíra Jeřábka, CSc. Je tam typizovaný bojový rozkaz velitele roty pro obranu v maximalistické verzi. Myslím, že není potřeba další komentář, protože k tomu se něco těžko dodává.
Díky za upozornění. Oskenoval a vložil jsem to kompletně znovu. Lepší už se mi to nepovede.
Pro Pátrače : Našel jsem v BP 2/80 článek od pplk. Ing. Jaromíra Jeřábka, CSc. Je tam typizovaný bojový rozkaz velitele roty pro obranu v maximalistické verzi. Myslím, že není potřeba další komentář, protože k tomu se něco těžko dodává.
Díky za upozornění. Oskenoval a vložil jsem to kompletně znovu. Lepší už se mi to nepovede.
Naposledy upravil(a) komisař dne 29/8/2009, 12:26, celkem upraveno 3 x.
Komisaři, vůbec mi na to počítač nereaguje. Kde je chyba?
Jinak o ženistech to napiš jak nejlépe to jde. My ti nemáme co moc kecat do Tvého tvoření článků. Takže dej se do toho.
Jinak o ženistech to napiš jak nejlépe to jde. My ti nemáme co moc kecat do Tvého tvoření článků. Takže dej se do toho.
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 29/8/2009, 12:05, celkem upraveno 2 x.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Pop- ono je to těžké. Prostě je doba, která má za jakousi povinost vše co se událo do roku 1948 do roku 1989 vykreslit tak, aby byla co nejhorší. Je úplně jedno kde je pravda. Tvrdit dneska, že ČSLA enbyla jen to, co ukazuje Tankový prapor je marný boj. Já se tady o to snažím co můžu. Ale kolik lidí to zajímá. Palbáky a to je otázka kolik a fórum ČSLA.CZ.
Pan Minařík na základě několika stránek rukopisných poznámek vytvoří celou knihu o tom, jak naše armáda měla útočit už v 60. letech až do Dijonu. Co z toho vyvodí každý, kdo si to přečtě? Že to klidně mohlo platit i v letech 70. a 80. tých. Potom já můžu psát donekonečna, že to bylo jinak. Renomovaný historik to napsal - co nějaký trouba či lépe blbec Pátrač bude vykládat. A ve finále se mě nějaký člověk na základě tří vět zeptá, jestli jsem komunista, že mu tak připadám. To bych omdlel.
Kde je vše to, čím se člověk snaží sdělit, že i Varšavská smlouva se změnila. To bylo združení řízené pragmatiky a obezřetnými lidmi. Je na to jasný důkaz a ne jeden. Ale začínám chytat nerva. Nechám to být.
Pan Minařík na základě několika stránek rukopisných poznámek vytvoří celou knihu o tom, jak naše armáda měla útočit už v 60. letech až do Dijonu. Co z toho vyvodí každý, kdo si to přečtě? Že to klidně mohlo platit i v letech 70. a 80. tých. Potom já můžu psát donekonečna, že to bylo jinak. Renomovaný historik to napsal - co nějaký trouba či lépe blbec Pátrač bude vykládat. A ve finále se mě nějaký člověk na základě tří vět zeptá, jestli jsem komunista, že mu tak připadám. To bych omdlel.
Kde je vše to, čím se člověk snaží sdělit, že i Varšavská smlouva se změnila. To bylo združení řízené pragmatiky a obezřetnými lidmi. Je na to jasný důkaz a ne jeden. Ale začínám chytat nerva. Nechám to být.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Něco podobného jsem, Pátrači, zakusil v tématu "Špionážní letouny USA nad ČSSR". Když chce být někdo slepý a hluchý k jasným skutečnostem a raději dá na tlachy "někým placených" odborníků na historii ČSLA, potom je jakákoliv argumentace zbytečná.
Jestliže by takový odborník jen trochu zavadil o ekonomický vývoj naší republiky, potažmo všech států VS, potom by zjistil, že možnosti byly omezené. Naše země stačila zabezpečit pouze nejnutnější obranné prostředky.
Tolik vychvalovaná odzbrojovací iniciativa "posametových" vlád vlastně jen trochu urychlila již připravené snížení stavů ČSLA. Např. ze šesti stíhacích leteckých pluků měly zbýt jen tři. Co se ze snižování stavů AČR stalo, je jiné téma.
A, že Tě někdo označil za komunistu, to je pouze následek nedostatku argumentů při oponentůře během diskuse. Nad takovým jedincem máš jasně navrch.
Jestliže by takový odborník jen trochu zavadil o ekonomický vývoj naší republiky, potažmo všech států VS, potom by zjistil, že možnosti byly omezené. Naše země stačila zabezpečit pouze nejnutnější obranné prostředky.
Tolik vychvalovaná odzbrojovací iniciativa "posametových" vlád vlastně jen trochu urychlila již připravené snížení stavů ČSLA. Např. ze šesti stíhacích leteckých pluků měly zbýt jen tři. Co se ze snižování stavů AČR stalo, je jiné téma.
A, že Tě někdo označil za komunistu, to je pouze následek nedostatku argumentů při oponentůře během diskuse. Nad takovým jedincem máš jasně navrch.
Mě to nevadí, ale nechápu ten myšlenový proces na základě kterého něco takového někdo vypustí do placu.
Ale nic to,pěkne se nám toto téma zaplnilo. Mám z toho radost. Ohledně toho zmenšování armády mám na to téma cosi rozpracovaného. Časem se to zde objeví.
Ale nic to,pěkne se nám toto téma zaplnilo. Mám z toho radost. Ohledně toho zmenšování armády mám na to téma cosi rozpracovaného. Časem se to zde objeví.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
to Pop a Pátrač
Pánové, hledat positiva na ČSLA je dost obtížná práce. Zejména v období po zahájení normalisace, k tomu jsem se tady již opakovaně vyjádřil. Na straně jedné je třeba odlišovat režim jako takový, který armádu v podstatě decimoval zejména tím, že nadřazoval stranickou oddanost odborné způsobilosti a na straně druhé nelze přehlédnout, že v ní dobrovolně sloužila spousta slušných a odborně zdatných lidí, zpravidla na nižších funkcích. Což je fakt, který je pro dnešní nejrůznější rychlokvašené antikomunisty dost nestravitelný. Patrně by se velmi divili, kdyby znali dobové názory velitelů čet, rot a někdy i praporů na uspořádání věcí obecných, mají však jasno, komunistický lampasák=věčně ožralý flákač, který nic neumí a proto je vojákem z povolání.
Vojenský technik letadla toho musel umět o dost více, než jeho civilní kolega ve službách ČSA, ten, kdo odpovídal za spojení na úrovni motostřeleckého pluku neměl v civilu v odborné rovině mnoho konkurentů. A šlo by dlouze pokračovat............
K ČSLA velký respekt nechovám, polistopadové pokusy o nápravu však mnoho důvěry také neskýtají a mají mnohdy dosti komediální nádech. Reálnou bojovou použitelnost ČSLA moc růžově nevidím, motostřelecké a tankové pluky měly za velitele družstev či tanků a hlavně čet záklaďáky či absíky, kteří zpravidla příliš netoužili padnout za zájmy tábora zemí míru a socialismu. Jejich hlavním úsilím bylo přežít vojnu bez zásadního průseru, poněvadž basa se zpravidla nasluhovala. Tomuto podřizovali vše ostatní, čemuž se nelze příliš divit.
Agresivní charakter Varšavské smlouvy byl za posledních skoro 20 let opakovaně prokázán, např. zde již probírané odtajněné operační plány ČSLA z šedesátých let. VS byla založena na tankových a motostřeleckých útvarech, každý frajtr, který péešku v Michalovcích úplně celou neprochrápal však dobře ví, že takové síly se hodí především k rychlému postupu vpřed. Zkoušet dnes tvrdit, že VS byla vlastně obranné sdružení proti dravému kapitalismu je v lepším případě cimrmanovský úkrok bokem.
Pánové, hledat positiva na ČSLA je dost obtížná práce. Zejména v období po zahájení normalisace, k tomu jsem se tady již opakovaně vyjádřil. Na straně jedné je třeba odlišovat režim jako takový, který armádu v podstatě decimoval zejména tím, že nadřazoval stranickou oddanost odborné způsobilosti a na straně druhé nelze přehlédnout, že v ní dobrovolně sloužila spousta slušných a odborně zdatných lidí, zpravidla na nižších funkcích. Což je fakt, který je pro dnešní nejrůznější rychlokvašené antikomunisty dost nestravitelný. Patrně by se velmi divili, kdyby znali dobové názory velitelů čet, rot a někdy i praporů na uspořádání věcí obecných, mají však jasno, komunistický lampasák=věčně ožralý flákač, který nic neumí a proto je vojákem z povolání.
Vojenský technik letadla toho musel umět o dost více, než jeho civilní kolega ve službách ČSA, ten, kdo odpovídal za spojení na úrovni motostřeleckého pluku neměl v civilu v odborné rovině mnoho konkurentů. A šlo by dlouze pokračovat............
K ČSLA velký respekt nechovám, polistopadové pokusy o nápravu však mnoho důvěry také neskýtají a mají mnohdy dosti komediální nádech. Reálnou bojovou použitelnost ČSLA moc růžově nevidím, motostřelecké a tankové pluky měly za velitele družstev či tanků a hlavně čet záklaďáky či absíky, kteří zpravidla příliš netoužili padnout za zájmy tábora zemí míru a socialismu. Jejich hlavním úsilím bylo přežít vojnu bez zásadního průseru, poněvadž basa se zpravidla nasluhovala. Tomuto podřizovali vše ostatní, čemuž se nelze příliš divit.
Agresivní charakter Varšavské smlouvy byl za posledních skoro 20 let opakovaně prokázán, např. zde již probírané odtajněné operační plány ČSLA z šedesátých let. VS byla založena na tankových a motostřeleckých útvarech, každý frajtr, který péešku v Michalovcích úplně celou neprochrápal však dobře ví, že takové síly se hodí především k rychlému postupu vpřed. Zkoušet dnes tvrdit, že VS byla vlastně obranné sdružení proti dravému kapitalismu je v lepším případě cimrmanovský úkrok bokem.
-
Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
Povedal by som že bol a je "dokazovaný" ale "dokázaný" nebol.Agresivní charakter Varšavské smlouvy byl za posledních skoro 20 let opakovaně prokázán, např. zde již probírané odtajněné operační plány ČSLA z šedesátých let.
K operačným plánom - o agresivite by sa dalo hovoriť, pokiaľ by bol k dispozícii porovnateľný materiál, teda operačné plány na rovnakom stupni velenia a rovnakého stupňa utajenia z druhej strany a to všetky, nie len propagandisticky a ideologicky prijateľné.
Inak bohužiaľ platí staré známe - Vae victis!
Palič - mínovací systém odvodený od Gradu/RM-70 bola "Krížna", v podobe funkčného prototypu existoval minimálne od roku 1988.