Iljušin IL-2

[Flogger G]

Jj. nakupovalo se pro armádu vše možné. Také kolektivy pořádaly sbírky na zakoupení bojové techniky. Zprvu třeba koupili tank pro osádku vybranou z kolegů dělníků a tu potom odeslali na frontu i s jejich tankem. Hodně známé jsou fotografie a filmové výseky s letkou Jak-7, kterou věnoval VVS "Malij těatr". Předání se zúčastnili snad všichni pracovníci divadla.
Jak vzpomínali piloti, třeba právě I. N. Kožedub, letouny byly složeny opravdu pečlivě a dobře létaly. Takový stroj zavazoval a také znamenal pro ostatní, že obdarovaný je velmi dobrý pilot a bojovník. Současně však na sebe poutal velkou pozornost nepřítele, protože i jemu bylo jasné, že za řízením nesedí průměrný absolvent urychlené osnovy.

Co se týká těch jednotkových cen, také jsem valil bulvy a řekl bych, že je zde chyba v údaji a pravděpodobně šlo o 400 kg medu. Ale, jak jsem nakoupil, tak prodávám. Těch 40 kg mám ze dvou zdrojů.

[Skeptik]

Na doplnění:
Cena Il-2 (Závod No. 1) ... 230.000 RUB (počátkem roku 1942) ... 162.000 RUB (počátkem roku 1943) ... pak cena zase rostla
Cena Jak-7b (Závod No. 153) ... 146.000 RUB (počátkem roku 1942) ... 110.000 RUB (počátkem roku 1943) ... pak cena zase rostla
Jedná se o ceny výrobní, se zbraněmi, ale pravděpodobně bez motorů.

[kenavf]

IMHO..cena motoru minimálne 25% až 33% z ceny lietadla. Takže k tej cene draku cca 120000 Rublov treba pripočítať ešte 60000 za motor.

[Skeptik]

Ano, potvrzuji ... dle typu a výrobního závodu stály v roce 1943 motory 50-80 tisíc RUB.
Zajímavé je, že cena byla stanovena různě, závod od závodu, dle stupně mechanizace a hlavně dle toho, zda se jednalo o zavedenou či nově budovanou fabriku. Například:
M-105PF že Závodu No.26 stal v polovině roku 1943 cca 41.000 RUB, a stejný motor že Závodu No.384 stal cca 72.000 RUB.
Obdobně tomu bylo i s motory pro Il-2 tj. s AM-38. Rozptyl ceny byl od 51.000 (Závod No.24) po 86.000 RUB (Závod No.45)

[Skeptik]

Jo, a pokud někoho zajímá osud kolchozník a Golovatého ...

Od roku 1910 sloužil v Kyrysnickém pluku jeho Veličenstva, který chránil přímo cara.
Od roku 1914 na frontě v kulometné rotě. Vyznamenán Georievskými kříži 2., 3. a 4. stupně.

Po říjnové revoluci se přidal k bolševikům a stal se velitelem jedné švadrony 1. koňské armád. Sloužil až do roku 1921, pak byl demobilizován a vrátil se k sedlačení.
V roce 1930 zakládal kolchoz a stal se předsedou obecního výboru.

V roce 1937 málem skončil na Sibiři, kvůli té své službě v Kyrysnickém pluku. V base strávil 10 měsíců, ale pak ho pustili.

Po zahájení VVV narukovali oba jeho synové a tři zeťáci do RKKA a on zůstal doma s jejich ženami a 9-ti dětmi.
V prosinci 1942 se vypravil do Saratova s 200 kg medu (cena 500-900 RUB za kg). Po jeho prodeji zašel za ředitelem Saratovské ho leteckého závodu (No. 292) Izraelem Levinem s tím, že chce za 100.000 RUB koupit letadlo. Cena Jak-1b závodu No.292 byla v té době 95.000 RUB, a tak si plácli ...
Letoun byl hotov v lednu 1943, opatřen známým dedikačním nápisem a předán motoru Jerjominovi, který se tenkrát proslavil u Stalingradu. Letoun létal až do března 1944. Nikdy nebyl sestřelen a byl odepsán pro celkové technické opotřebení. Nebyl sešrotován, ale odletěl do Saratova, kde je dodnes v muzeu.
Golovatov, resp. jeho včelky, nezaháleli, a tak v květnu 1944 koupil Jerjominovi další letadlo ... tentokrát Jak-3, a zase za 100.000 RUB (dostal na něj zákaznickou slevu, protože v té době byly saratovské Jaky-3 dražší).

Jerjomin má na darovaných letounech potvrzeno 14 sestřelů, nebyl s nimi nikdy sestřelen a válku skončil 9.5.1945 na letišti Praha/Ruzyně.

Golovatov zemřel 25. července 1951 ve věku 61 let.

[kenavf]

Vyzerá to že med bol vtedy niečo ako dneska Bitcoin!

[Mirek58]

To není nic divného.
V trvání blokády Malty např letecky dopravované dodávky bonbonů rozhodovaly o životě nebo smrti dětí.
Ale to jen tak na okraj.

[Flogger G]

Ani si nedokážu představit radost pilota, který dostal letoun, jenž byl vyroben téměř mírovým způsobem, poctivé sváry, kvalitní nýtování a technologicky správný nástřik barev. člověk si mohl být téměř jist, že se mu letadlo nerozpadne ve vzduchu. Po sestavení pořádné nivelování, takže letadlo krásně létalo, poslouchalo na sebemenší pohyb kormidel, neřítilo se prostorem "zadnicí napřed".I. N. Kožedub byl svým La-5FN žlutá 14 doslova nadšený. Stejné štěstí měl na následující La-7 taktické číslo 27 - vybral si jej přímo na továrním letišti po poradě se zalétávacím pilotem.

Skeptiku, díky za fragmenty ze života Feroponta Golovatova.

[Fricoolinek]

(a když vyskočí, tak ho můžeš dorazit na padáku).

To se dělo (pokud ano, letectva jakých zemí?)? Nebylo to zcela proti bojové cti pilota?

[jarl]

Na Palbě už o střelbě na letce "na padáku" máme zajímavé starší téma http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=88&t=3954

[Skeptik]

Fricoolinek
Mojí reakci najdeš v jarlem uvedeném vlákně.
Napsal jsem ji již 22.8. 2011

[Wasp]

Střelba na letce na padáku byla snad sem tam všude, válka je nekonečný stres a utrpení, žádná "čest" tam dlouhodobě nevydrží.

[kenavf]

Ruder aj Hartman boli zostrelení a opustili lietadlo padákom niekoľko krát. Potom sa zase vrátili do boja. Takže dilema zostáva. Strielať na padák alebo nie, hrať sa na džentlmena alebo nie?

[Flogger G]

Z You Tube vkládám příspěvek od mě dosti známého autora - kritika poměrů uvnitř VVS období od vzniku ve 20. letech minulého století do r. 1945 ( už jsem viděl i jeho názor na mladší období VVS). Zde se zaměřuje na okolnosti přijetí letounu Il-2 do výzbroje, probírá účinnost jeho bojového nasazení a míru bezpečnosti jeho letové osádky. https://www.youtube.com/watch?v=AQtfPxHUpl0
Pouštěl jsem si to třikrát, abych pochopil úplně přesně, o čem chce autor hovořit.

[Skeptik]

Flogger G
Nevím co je v tom videu dál, já ty bláboly vydržel poslouchat jen 5 minut.

Tvrzení, že Il-2 vznikl pro to, že Stalin chtěl "sovětskou štuku" tedy že Il-2 a Ju-87 jsou letadla stejné kategorie ... a jědiným důkazem je, že na Wikipedii je Ju-87 uveden mezi "Bitevníky" ... bez toho, aby se řeklo, že se jedná o verze D-3; D-5 a G, které přišly až po Il-2.
Tvrzení, že Il-2 měl být "rychlý a obratný jak stíhačka, schopný střemhlavého bombardování a mít dostup jak Pe-2 (asi myšleno VI-100 protože PB-100 resp. Pe-2 zas tak velký dostup neměl)" ... což je blábol na blábol.
Tvrzení, že byl k dispozici lepší letoun - Su-6 - při ignorování faktu, že prototyp Su-6 byl poháněn 18-ti hvězdicovým motorem M-71, který byl notoricky nespolehlivý a který se ani do konce války nepovedlo dotáhnout do sériové výroby. (Ostatně i zbývající dva letouny s tímto motorem - I-185 a La-7AŠ-71 - vykazovaly s s tímto 2.000 koňovým motorem skvělé výkony ... pokud zrovna fungoval.)

To vše je taková manipulace s fakty, že nemělo smysl to dál poslouchat.
Il-2 určitě nebyl bezproblémový letoun, ale bylo to jednoznačně to nejlepší, co v SSSR v této kategorii (ano, specifické pro Východní frontu) v první polovině 40-tých let měli. A když se podařilo Su-6 konečně "dotáhnout" do použitelné formy (mimochodem včetně přechodu na použitelný motor AM-42), vykazoval nový Il-2 se stejným motorem podstatně vyšší výkony.