PALBA.CZ

Rakety jsou nejstarší dělostřeleckou zbraní, neboť je staří Číňané používali calá staletí před prvním západním dělem na střelný prach, které se objevilo až ve středověku! Dnes tvoří rakety neodmyslitelnou část výzbroje většiny armád. Začátkem dvacátého století se však v Evropě tyto zbraně skoro nevyskytovaly. Proto je ani Versailleská smlouva nezakazovala. Němci se tedy právě proto zaměřili především na raketovou techniku. Z meziválečného období se také traduje slovo nebelwerfer (kouřomet) jako německý krycí název pro raketomet. První účinné raketové systémy spatřily světlo světa v pobaltském zkušebním středisku Peenemünde, kde na jejich výzkumu pracoval tým vědců pod vedením generála Waltera Dornberga.

V počátečních stádiích bránil širšímu použití raket jeden základní problém-nedařilo se dosáhnout potřebné přesnosti střelby. Ve třicátých letech však přišel Dornbergův tým s revolučním nápadem-urychlovací náplň přemístil dopředu, přičemž plyny vzniklé hořením obtékaly tříštivotrhavou nálož a vytékali ven vzadu umístěnými Venturiho tryskami. Ty bylo možno natočit tak, aby plyny udělili raketě kromě rychlosti i rotaci kolem podélné osy, která ji za letu stabilizovala. Takto upravená raketa měla delší dolet a přesněji vypočitatelnou trajektorii.

Roku 1940 se objevil první raketomet-15 cm Nebelwerfer 41 (NbW 41), z něhož šlo odpalovat řadu typů patnácticentimetrových, vlastní rotací stabilizovaných raket lišících se mezi sebou hlavicemi, které mohli být tříštivotrhaváho typu, kouřové, případně naplněné otravným plynem. Plně nabitý NbW 41 vážil 770kg a dokázal odpálit šest čtyřiatřicetikilogramových raket Wurfgrenate 41 (rakety se odpalovali jednotlivě) na vzdálenost 6900m. Odpálení celé salvy trvalo deset sekund. Kedence tři salvy za minutu.

Jenom dodám, že se rakety odpalovaly jednotlivě, kvůli zpětnému rázu.

Jo jasan já to tam radsi vrazim!

No já vám nevím, ale zpětný ráz u rakotometné zbraně - to je asi jediná raketová zbraň na světě u které se tento jev projevuje. Ono samozřejmě dochází k určitému tlaku z motorů raket - ale zpětný ráz je něco úplně jiného.

Tak sorry, asi omyl, ale bylo to kvůli tomu, aby se raketomet nepřevrátil a to je snad zpětný ráz, nebo ne?

Ne není zpětný ráz se vyskytuje u klasické dělostřelecké hlavně. Už jsi viděl, že by se u raketometů dělal zákluzový mechanismus. Já ne.

Melkor, kali: Mohli by jste i odpustit ty výrazy vrazím atd. ?? Už jse za to jednou schytal od Brauna.

Jinak musím souhlasit s Triminem. Zpětný ráz u dělostřelectva, nebo u děl tanků, ale u raketometů ?:

To je jedno proste se to odpalovalo jednotlive!

...já myslim že se normálně stříleli postupně....a asi kvůl tomu že kdyby je poslali najednou tak by se asi mohli srazit ve vzduchu.....to je moje teorie

Rakety z nebelwerferu se odpalovaly postupně s malejma intervalama (mam i jedno pěkný video) - voják s odpalovačem moh bejt schovanej někde v zákopu a nadálku kabelem odpaloval jednotlivá zařízení. Rakety měly v letu kvílivej zvuk, připomínající štuky a při jejich dopadu zabíjela hlavně tlaková vlna.

Daver píše:...já myslim že se normálně stříleli postupně....a asi kvůl tomu že kdyby je poslali najednou tak by se asi mohli srazit ve vzduchu.....to je moje teorie

Pravda je taková, že jednotlivé odpalování se používalo hlavně z důvodu vratkosti zbraně - prostě tlak vyvýjený na zbraň z najednou odpálených střel byl příliš silný. V tomto byla rozhodně lepší konstrukce katuší.

Taky porovnej jak vypadají Kaťuše a Nebely !!

S ti sražením má Trimin pravdu. Když vemeš Kaťuše, tak tam se odpaluje všechno naráz a o tom, že by se rakety sráželi nevím.

Únik plynov pri odpale jednej rakety je už tak dosť veľký,tak si predstavte,čo by sa stalo s odpalom všetkých rakiet naraz.Bola by to totálna deštrukcia zbrane a ohrozenie vlastnej obsluhy.Kaťuše tiež neodpaľovali rakety naraz,ale dokázali odpáľovať rakety s kratším intervalom.O zrážkach rakiet sa príliš hovoriť nedá,pretože i krátky interval odpalov jednotlivých rakiet,dokáže vďaka ich zrýchleniu vytvoriť medzi nimi dostatočnú vzdialenosť.Ovplyvniť sa dajú smerovo a to rázovými vzdušnými vlnami.No samotné rakety kaťuší boli často,vďaka poškodeným stabilizátorom,číra nestabilita...

Omlouvám se, brano má pravdu. Ale když porovnám Nebely a Kaťuše, tak je to nějaký rozdíl ( myslím v těch intervalech mezi vystřelením první a druhé rakety ).

Jinak tě vítam Brano, už si se u nás představil v albumech a jsem jen čekal, než se zapojíš do diskuze ,-)

Pravda je v tom, jak už tu někdo psal: vratkost zbraně. Když se odpálily všechny hlavně nebewerferu najednou, prostě se převrátil. Interval odpalů v salvě byl dán taky kvůli tomu- aby se stihly utlumit kmity (houpání) raketometu po každé ráně.
Malá perlička: pokud vím, bylo zakázáno střílet přes vlastní jednotky, z důvodu mnoha "krátkých" ran a ještě proto, že docela často vybuchly předčasně už za letu, malá to neřest konstrukce motor vpředu/hlavice vzadu - v podstatě okolo trysky.
O nebelwerferu vyšel loni článek v jednom střeleckém časopisu, ale pan autor tam moc velký výkon nepředvedl, v podstatě dost nekvalitně přeložil pár článků z netu a slepil je dohromady. Jediné, co si z těch perliček pamatuju bylo to, že: náplň rakety tvořily granule střelného prachu. Dělal jsem s raketama skoro deset let, zajímám se o ně od dětství, ale granule jsem tam teda nikdy neviděl...

prý to dělalo nehorázný rachot...

W!nterblade píše:prý to dělalo nehorázný rachot...

proto ho taky pouzivali jenom do 22 hodiny,aby nebudili sousedy...

Kali píše:Z meziválečného období se také traduje slovo nebelwerfer (kouřomet) jako německý krycí název pro raketomet.

Překlad německého krycího názvu pro raketomet je vrhač mlhy. Ten kouř se tam dostal buď přes angličtinu (smoke launcher) nebo přes vojenskou praxi (zamlžení objektů se dálo generátory kouře).
Prosím raketýry o tichý souhlas: myslím si, že raketové palivo při hoření kouř nevydává, pokud nejde zrovna o černý prach. Všechen neřád při odpálení rakety byl nejspíš prach, zvířený výtokem spalných plynů z trysky.

vodouch píše:Prosím raketýry o tichý souhlas: myslím si, že raketové palivo při hoření kouř nevydává, pokud nejde zrovna o černý prach. Všechen neřád při odpálení rakety byl nejspíš prach, zvířený výtokem spalných plynů z trysky.

Tichý nesouhlas...
Stačí se podívat na skoro libovolný odpal raket, mediálne jsou proprané odpaly raket systému MLRS a dýmu je tam na rozdávání...
Ale při zemi je tam i ten zvířený prach.
Nemluvě o to, že první verze raket do raketometu 15 cm Nebelwerfer 41 (NbW 41) byly opravdu poháněné černým prachem...

Rakety pre 15 cm Nebelwerfer 41 (NbW 41)


15 cm Wgr. 41 Spr. - trieštivá (vľavo)
priemer 158,5mm, dĺžka 926mm, hmotnosť podľa náplne motoru 34,15-39,06kg
motor - 10,15 kg čierneho prachu alebo 5,76kg diglykolovej TPH
bojová časť - 2 kg TNT

15 cm Wgr. 41 Spr. W. Rh. Nb. (alebo 15 cm Wgr. 41 Spr. W. Kh. Nb. ???) - dymovo-trieštivá (vpravo)
priemer 158,5mm, dĺžka 1020mm, hmotnosť podľa náplne motoru 35,48-40,07kg
motor - 10,15 kg čierneho prachu alebo 5,76kg diglykolovej TPH
Bojová časť - 1,34kg TNT + 4kg dymotvornej zmesy

Od dymovo-trieštivej rakety boli odvodené chemické rakety so zeleným, žltým a zeleno-žltým pruhom na motore a bojovej časti (označenie druhu náplne), hmotnosť rakety 39-43kg

Bojová časť má zapalovač Bd. Z. DOV (42) alebo Bd. Z. DOV (43)

Motor má 26 trysiek a rôzne konštrukcie náplne
- lisovaný čierny prach, označenie na spalovacej komore motoru "Schw."
- lisovaný diglykový prach, zrno s deviatimi kanálmi, označenie "Digl. P."
- 7 zrń trubkového diglykolového prachu označenie "Digl. R." (mal pomerne zložitý zapalovací systém motoru, pozostávajúci z niekoľkých náplní zrnitého a lisovaného prachu, stopiny a celuloidovej trubky)
- kombinácia 12 trubkových a 8 tyčinkových diglykolových zŕn, označenie ???
Motor sa odpaluje elektrickým iniciátorom ERZ 39 vloženým do jednej z trysiek.

Rakety existovali v troch klimatických a farebných prevedeniach, normálnom tmavozelenom, žltohnedom tropickom "Tp." a bielom arktickom "Arkt.". Varianta bola okrem toho označená aj na spalovacej komore motoru.
Rakety v prevedení "Tp". a "Arkt." mali motory plnené výhradne diglykolovým prachom.

Dostrel roznych verzií 15 cm Wgr. 41 sa líšil podľa náplne motoru a dosahoval 6100-6900 metrov.
Rovnaké rakety používal aj desaťhlavňový 15 cm Nebelwerfer 42 na pásovom podvozku.