Peloponéská válka - očima starověkých historiků

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav, Thór, Hektor

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Peloponéská válka - očima starověkých historiků

Příspěvek od kacermiroslav »

Historické dokumenty

Peloponéská válka
431 – 404 př.Kr.
starověk



autor: Xenofont
Théramenés a ostatní poslové dostali od eforů (nejvyšší úředníci Sparty) dotaz, proč přicházejí. Odpověděli, že mají plnou moc jednat o míru… Svolali sněm, na němž se především Korinťané a Thébané, ale i mnozí jiní obraceli proti mírové smlouvě s Athéňany, kteří měli být podle jejich názoru vyhlazeni. Lakedaimoňané však prohlásili, že nebudou prodávat do otroctví obyvatelé řeckého města, jež osvědčilo mimořádnou statečnost v době, kdy Řecku hrozilo nejvyšší nebezpečí, nýbrž navrhli mír pod tou podmínkou, že Athéňané strhnou Dlouhé zdi, které spojují město s Pireem (athénský přístav), a zboří opevnění v Pireu, že kromě dvanácti lodi vydají všechny ostatní, že svým vyhnancům dovolí návrat, že budou mít tytéž přátelé i nepřátelé jako Lakedaimoňané a že s nimi v případě války budou podnikat všechna tažení kdekoli na pevnině i na moři pod jejich vedením.

Takovéto mírové podmínky přinášel Théramenés a členové jeho poselstva do Athén. Jakmile vstoupili do města, obklopil je hustý dav, chvějící se obavami, aby se nevrátili s nepořízenou – déle nebylo možno otálet, protože lidé houfně hynuli hladem… Několik málo hlasů se proti tomu ozvalo, ale souhlas byl mnohem silnější…, protože věřili, že nadešel den, kterým se pro Řecko začíná svoboda. (…)

Jakmile byly v Athénách strženy Dlouhé zdi a opevnění okolo Pirea, došlo k volbě třiceti mužů. Ale ačkoli byli zvoleni proto, aby sepsali zákony, podle nichž by se řídil veřejný život, jejich sepsání a vyhlášení stále oddalovali. Podle svého vlastního mínění ustanovili pouze radu a ostatní úřady. Potom dali nejprve zatýkat a soudit k trestu smrti občany, o nichž bylo obecně známo, že se za demokratické vlády živili udavačstvím a vydírali aristokraty. A rada je ochotně odsuzovala a vůbec se proto netrápili ani ostatní… Když potom začali členové třicítky uvažovat, jak by mohli svého postavení… využívat k prosazení vlastních zájmů, … prosadili, aby je podporovala lakedaimonská posádka, dokud neodstraní rozvratníky a neupevní své zřízení… A zatýkali již každého podle své vůle, a ne snad jen málo významné rozvratníky, nýbrž i ty, kteří – jak se domnívali – se nedají přimět k trpné nečinnosti a kteří by se mohli pokusit o odpor…


Zdroje:
Evropa do roku 1914, Historie v dokumentech – Jan Kvirenc – Dialog 2005

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Poté co se řecká města a státy sjednotila proti perské invazi, kterou v řadě rozhodných bitev odrazili, začal na peloponéském poloostrově boj o nadvládu mezi hlavními strůjci vítězství nad Peršany, mezi Athénami a Spartou. Tyto války vešli do dějin jako Peloponéské (431 – 404 př.Kr.). Hlavní příčinou bratrovražedných bojů na Peloponésu byla příliš veliká moc Athén, jejichž úspěchy začali vadit Spartě a jejim spojencům. Sparta tak rozpoutala téměř tři desetiletí trvající války, ve kterých nakonec prokázala své schopnosti v boji. Od Athén začali časem odstupovat její nedobrovolní spojenci a v závěru války ve město dokonce vypukl hladomor. Athény byly tedy nakonec nuceny přijmout podmínky kapitulace, o kterých se zmiňuje Xenofont ve svém díle „Řecké dějiny“. Sparta tak získala prvenství mezi řeckými státy, ale sama byla válkou značně oslabena.
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Řecko“