vpád Moravanů do Blatenského knížectví (861)

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

vpád Moravanů do Blatenského knížectví (861)

Příspěvek od kacermiroslav »

Velkomoravská říše vs. Franská říše

vpád Moravanů do Blatenského knížectví (Panonie)
dnešní Maďarsko
rok 861

Obrázek
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Velkomoravská říše
Velitel: kníže Rostislav (vládce v letech 846 – 870)
Počty: ???

Blatenské knížectví
Velitel: kníže Pribina (vládce v letech 840 – 861)
Počty: ???
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Počátky státu Velká Morava jsou obecně spojovány s prvním doloženým knížetem Mojmírem I., za jehož vlády (kolem roku 833) došlo k hromadnému křtu knížecí rodiny a nobility, což lze pokládat za oficiální přijetí křesťanství jako státního náboženství. Samotný stát pak začal expandovat kolem roku 833, kdy první doložený vládce z dynastie Mojmírovců, Mojmír I. (cca 830 – 846) vyhnal z Nitranského knížectví Pribinu a jeho panství pak na trvalo připojil ke svému. Sám Pribina je pak považován za vůbec prvního historicky doloženého knížete slovanských kmenů na jihozápadním Slovensku. Pozice jeho nitranského knížectví v poměru k panství knížete Mojmíra I. , stejně jako jeho původ, nám nejsou dosud známé. Podle mnohých teorii byl Pribina bratrem Mojmíra I. a pocházel tak z vládnoucí vrstvy. Pokud nebyl přímo v rodinném vztahu s Mojmírem, tak mohl alespoň pocházet z dynastie Mojmírovců. Nitranskému knížectví Pribina vládl někdy od roku 821/825. Za jeho vlády (ať už byla samostatná nebo v područí někoho jiného) nechal biskup Adalram vysvětit křesťanský kostel, který nechal kníže na svém panství postavit kolem roku 828. Tento důležitý politický čin svědčí o tom, že Pribina vykonával svůj úřad knížete nezávisle na Mojmírovi I., nebo alespoň tímto gestem usiloval o osamostatnění se. To že Pribina nechal postavit křesťanský svatostánek se dává za vliv jeho bavorské manželky a stykem s bavorským německým prostředím, kde křesťanství již mělo svou tradici. Ovšem sám Pribina přijal křest až po svém vyhnání. Je pravděpodobné, že si předtím nechtěl proti sobě přijetím křesťanství popudit poddané.

Jak tedy už bylo řečeno, Mojmír I. se rozhodl z nějakých příčin, zřejmě z důvodu osamostatňování se nitranského knížectví, dobýt toto panství a svého možná bratra Pribinu vyhnat. Ten tedy po svém vyhnání přijímá křesťanství a uchyluje se do azylu Franské říše. V té době zrovna říše procházela léty vnitřních bojů, které nakonec vyvrcholili rozdělením říše v roce 843 tzv. Verdunskou smlouvou na tři různá království. Východní, později zvaná Východofranská říše, připadla králi Ludvíkovi II. Němci (*cca 805 - +876) z dynastie Karlovců. Ten již od roku 817 byl svým otcem císařem Ludvíkem I. Pobožným, jmenován jako údělný vládce Bavorska a tak mohl rozhodovat téměř o všem, co se jeho zemí týkalo. Když se tedy k němu uchýlil vyhnaný Pribina, využil jeho vlivu a roku 840 jej jmenoval údělným knížetem blatenského knížectví (okolí dnešního jezera Balatón). Vytvořil tak u své říše nárazníkové pásmo.

Pribina pak vládl „svému“ knížectví téměř další tři desetiletí. Ovšem doba se zatím velice změnila. Z Mojmíra I. se stal mocný panovník, kterého se Ludvíku II. Němci podařilo zradou v roce 846 sesadit a na jeho místo dosadit Mojmírova synovce Rostislava. Pribina tak jistě bral jako zadostiučinění, že byl Mojmír I. sesazen a zabit. Ovšem jeho nástupce Rostislav odmítl hrát loutku v rukou Franků a krátce po svém dosazení na moravský stolec, začal vést vlastní politiku. Po řadě skrytých i otevřených konfliktů mezi Rostislavem a Ludvíkem Němcem došla východofranskému panovníkovi trpělivost a rozhodl se Rostislava zničit. Roku 855 přitáhl s velkou výpravou před jeho hlavní pevnost (zřejmě dnešní Retz v Rakousko, cca 10 km jižně od Znojma). Tato pevnost však byla již soudobými historiky považována za nedobytnou, což se ostatně ukázalo i v pozdějších letech. Vojsko Ludvíka Němce nakonec muselo obléhání pevnosti ukončit a při ústupu, který se následně proměnil v útěk, bylo jeho vojsko zle zdecimováno Moravany.

V roce 858 se pak Rostislav spojil se synem krále Ludvíka, Karlomanem, který byl od roku 856 správcem Východní marky (dnešní část Rakouska) a který vedl s otcem otevřený boj. Z tohoto spojenectví, které vydrželo až do roku 863 se pak zrodila válečná výprava proti spojencům krále Ludvíka II. Němce.

Obrázek
bývalá Franská říše v roce 863
- fialová - Západofranská říše
- žlutá - Lotrinsko
- zelená - Itálie
- hnědá - Východofranská říše
- modrá - volně držená území, z části nezávislá atd.


vpád Moravanů do Blatenského knížectví (Panonie)
dnešní Maďarsko
rok 861

Jednim ze spojenců východofranského krále Ludvíka II. Němce byl Pribina, který žil ve svém blatenském knížectví, které v léno obdržel právě od krále franků. Je tedy logické, že se Rostislav a Karloman rozhodli uspořádat poměry v blatenském knížectví podle svých představ.

Proti síle Moravanů vedených Rostislavem, který tak mohl být Pribinovým příbuzným, a Karlomanovi se Pribina nemohl rovnat. Jeho údělné knížectví zcela určitě nebylo vojensky na takové výši jako jeho severní, na říši nezávislý panovník Rostislav. Ostatně král Ludvík Němec by jistě ve svém sousedství nesnesl příliš silného panovníka, který ač přijal jeho nadřazenost, by mu mohl časem přerůst přes hlavu. Proto se blatenské knížectví zdálo být snadným cílem útoku Moravanů a Karlomana.

Osud Pribiny se tak téměř po třech desetiletích, co byl vyhnán z Nitry, uzavírá. Vojsko Moravanů vtrhlo ke svému jižnímu sousedu zřejmě ihned na jaře roku 861. Tato roční doba nebyla pro tehdejší válečné akce běžnou. Naopak většinou se válčilo tak, že se vtrhlo na nepřátelské území v době léta, před žněmi, kdy byla pole plná jídla a vojsko se tak při svém pohybu po nepřátelském území mohlo živit z cizího majetku a plenit. To že se vpád Moravanů do Panonie uskutečnil již někdy v únoru/březnu svědčí o tom, že se s nějakým velkým odporem blatenského knížectví nepočítalo. Pribina přes zjevnou nepřátelskou převahu vytáhl do boje, v kterém údajně 21.března 861 umírá. Blatenské knížectví je tak dobyto a na vítězích je, aby uspořádali zdejší poměry.

Pribinův syn Kocel je pak Rostislavem jmenován novým panovníkem blatenského knížectví. Rostislav dokonce svého jižního souseda přijímá pod svou ochrannou ruku. Kocel dokonce později sehrál významnou roli v podpoře křesťanství na Velké Moravě, když v roce 867 na svém sídle Blatohradu (dnešní součást obce Zalavár v Maďarsku) hostil věrozvěsty Konstantina (Cyrila) a Metoděje. Oba církevní bratři pak zde založili církevní školu, kde v ni vyučili asi padesát žáků, šiřitelů křesťanství.

Kocel roku 876 umírá a jeho knížectví se stane předmětem bojů mezi Bulhary a Velkomoravskou říši. Ta nakonec vítězí a mezi lety 883/884 mojmírovský kníže Svatopluk celou Panonii včetně bývalého blatenského knížectví přičleňuje ke své říši.
Obrázek
Blatenské knížectví v 9.století


Zdroje:
Encyklopedie Slovanské archeologie – Michal Lutovský – 2001
Československé dějiny v datech - kolektiv - Praha 1986
Vznik Velké Moravy – Dušan Třeštík - 2001
Čechy v době knížecí – J.Žemlička – 1997
www.znojemskarotunda.com
http://cea.livinghistory.cz
www.moraviamagna.cz
www.wikipedia.org
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „významné vojenské události“